Obrázek uživatele Hanina

Historie

Členem již
8 let 2 měsíce

Moje příspěvky

Na závětrné straně pobřeží ostrova Trinidad, kde poklidné tyrkysové vlny omývají jemný písek, žije mladá žena Maya svůj obyčejný život, dokud se jí do krku nezařízne škrtící smyčka. Ta spolu s několika tlumenými výstřely roztříští její soukromí na kusy a začíná více než dvě stě padesát stránek trvající jízda. Mayna klamná identita byla prozrazena a na její místo nastupuje Jet, tajemná a záhadná žena, která neváhá komukoliv, kdo si to zaslouží, nakopat zadek nebo ho rozstřílet na cucky.

Pestrost sborníku zaručuje, že každý čtenář si najde to své. 

Na našem trhu se již  několik Wintersových děl objevilo, ale více pozornosti získává teprve tato trilogie. Jestliže dosud něco jako preapokalyptická scifi neexistovalo, tak Winters to dokázal nebo přinejmenším znovu vzkřísil. Napsal sérii knih o beznaději.

Oko temnoty je třetím střípkem Weeksovi barevné mozaiky. Původně se mělo jednat o trilogii, ale už teď je jasné, že bude minimálně další tlustá kniha a čekání na ni bude ještě mučivější než čekání na Oko temnoty.

Každý z nás má nějaké sny. Někdo touží po exotice, jiný po jízdě v super rychlém autě. V tomto ohledu je Henry Palace poměrně skromný. Už od dětství se chce stát vyšetřujícím detektivem. 

Narodí se 1. ledna 1919, pamatuje si na bitvu Somně, někdy bojuje ve druhé světové válce a nejméně jednou zabíjí posádku tanku ručním granátem, zkouší být světcem, je univerzitním profesorem matematiky, kontroverzním lékařem, právníkem, novinářem…

Další střípek z mozaiky Kroniky královraha

Bondovka z rudolfinské Prahy. I tak by se dal parafrázovat název této knihy. Příliš akční, příliš krátké, příliš čtivé. Na české poměry až podezřele dobré.

Pro padouchy neplatí pravidla. Tato zásada je věrně uplatňována v celé trilogii o Živých lodích. Všechny tři knihy mají řadu zajímavých postav, ale mistrem mezi nimi je zloun.

V dnešní době letí upíři a vlkodlaci. Jejich rozšklebené tváře (poslední dobou stále častěji spíše spanilé) vídáme na stříbrném plátně i v počítačových hrách a pomrkávají na nás z přebalů knížek. Nebylo tomu tak ale vždy. Kupříkladu přelom středověku a raného novověku byl plný kostlivců, jejichž tance symbolizující marnost lidského bytí nacházíme v řadě dobových rytin a obrazů. Velkým popularizátorem těchto motivů byl jeden švýcarský malíř. 

Stránky