Obrázek uživatele Hanina

Historie

Členem již
8 let 2 měsíce

Moje příspěvky

Kvotha si záhy zamilujete. Budete mu fandit a bát se – když už ne o jeho život, protože většina příběhů je v ich formě, tak aspoň o ztrátu jiných neméně cenných hodnot. Jako je třeba láska. Nebo sebeúcta. Nebo sny. A také poněkud prozaičtější peníze. Bez nich se nedá existovat v žádném světě a zadlužit se... Dejte pokoj! To je nepříjemné v každé době a pro kohokoliv.

Zloděj Ilmar, noční čarodějka a letkyně Helena, hromotluk Arnold a jeptiška Luisa – ti všichni jsou vinou prince Marcuse v pěkné kaši. Dočtení prvního dílu Chladné břehy tak ve mně zanechalo spoustu otázek. Přinese závěrečný díl dilogie kýžené rozuzlení? A kdo je vlastně Marcus?

Silva Viktorina Baro je zrůda. Je stará – alespoň podle dobových měřítek. (Je jí dvacet šest.) Je tlustá – podle svých vlastních měřítek, i když mužská část jejího okolí tvrdí opak. Neumí to se zbraněmi. Je to intelektuálka s výraznou slabostí pro historii tajemných a nebezpečných lokalit. A nikdy nespala s mužem, se ženou, dokonce ani s goblinem. Čili pravý opak drsňaček, na jaké jsme v posledních letech zvyklí.

Mají jasně zářivou obálku a rozhodně nejsou chladným čtením. Pokud vás ale plachetnice Milana Fibigera naláká na námořní dobrodružství, poněkud vás zklamu. Kdepak vážení, ne o plachtění, ale o létání je tato kniha. Budete se těsnat v kabině kluzáku, který poslouchá pouze jediného člověka, šplhat po vrcholcích mraků a spolu s hlavním hrdinou křičet: „Heleno, Heleno!!“

Ve dnech 21. až 23. září proběhly tři akce současně – mezinárodní Istrocon, který oslavil své 25. výročí, Comics salón a k těmto dvěma se ještě připojil Parcon. Výsledkem byl tak nabitý program, že chvílemi člověk nevěděl, kam dřív s očima a jakou přednášku navštívit.

Jmenuje se Remo. Za svou existenci vděčí u nás zatím neznámému španělskému autorovi. Je to nadprůměrný zabiják, průměrný vrhač nožů, zdatný šermíř, amatérský čaroděj nebo rytíř se zlomeným srdcem? Od všeho něco. Kdysi býval členem elitního pluku Ďáblovy hordy, dnes je z něj nájemný vrah, který se potlouká od jedné zoufalejší zakázky ke druhé a hledá svůj ztracený sen.

Je to fantasy. Napínavá, veskrze magická, místy akční, místy maličko ukecaná, ale vždy čtivá. Nečekejte však námořní bitvy ve velkém stylu ani popis lodního života plný technických detailů. Živé lodě jsou lodě kupecké, platí na nich trochu jiná pravidla než na lodích z ,,mrtvého“ dřeva a jediné nebezpečí jim hrozí od pirátů.

První Eurocon proběhl v roce 1972 v italském Terstu a od té doby tradice pokračuje. Letošní setkání připadlo na chorvatský Záhřeb. Valná část programu je v angličtině, udělují se ceny evropského fandomu, na rozdíl od gigantických worldconů se počty účastníků pohybují kolem několika stovek a celková atmosféra bývá velmi pohodová.

"Je přeupírováno," řekla mi paní v antikvariátu, když jsem se jí pokoušela vnutit jednu nejmenovanou upírštinu. "A fantasy nechceme," dodala vzápětí. Nakladatelé si to ale nemyslí. Český trh je zaplaven milostnými ságami ve stylu Stmívání, v nichž jednotlivé páry místo vína popíjí krev, nejrůznějšími "upířími deníky" a drsnými lovkyněmi krásných (i méně krásných) zubatců.

Stránky