Obrázek uživatele Monika Riesová

Historie

Členem již
1 rok 10 měsíců

Moje příspěvky

Zimní království se osvobodilo od nadvlády Jara, zlo bylo zažehnáno a Meira se stala královnou. Zní to jako šťastný konec, ale není tomu tak. Meira se zoufale snaží být dobrou královnou, která bude spravedlivě a dobře vládnout svému zbídačenému lidu.

Zasněžené pláně, vířící sněhové vločky, chladná krása ledových zdí hlavního města a laskavá královna, která díky magickému zdroji spravedlivě vládne. Takhle žije Zimní království ve vzpomínkách těch, kteří před šestnácti lety přežili jeho pád. Většina však živoří v nelidských podmínkách v pracovních táborech Jarního království, jehož krutý vládce Angra Zimu zlikvidoval.

Oblohu brázdí vzducholodě, podmořské hlubiny zase ponorky navigované mořskými pannami. Elektřina existuje jen v bájích a dřevo a knihy mají cenu zlata. V Archipelagu bojují dělníci za svá práva a v Raabu naopak procitají bohové. Oblaka páry a vůně magického pelyňku vás uhranou podruhé!

Blíží se válka mezi světy, buď bude obnovena Síla, nebo zničena Ymslanda. A v epicentru bouře stojí Hirka, bezocasá, bez schopnosti přimknout, rozhodnuta za každou cenu zachránit milovaného Rimeho a všechny, na kom jí záleží.

O tom, že se v každé ženě skrývá dračice, není pochyb. Divoká, nespoutaná, živelná, schopná darovat první jiskry života, ale i zažehnout plamen, který spálí vše, co jí přijde do cesty. A když se tento dračí potenciál přetaví do podoby třinácti povídek, jejichž hrdinky (a sem tam i hrdinové) se nedají jen tak spoutat obecným očekáváním a tradicemi, je dobré mít při čtení po ruce džbán vody pro případ, že by došlo k náhodnému samovznícení.

Marťanská kronika je klasika. Od prvního vydání u nás, v roce 1959, uběhlo spousta času, nicméně řada myšlenek, které se Ray Bradbury snaží předat čtenáři, jsou i v dnešní době velmi aktuální.

Párty odehrávající se v kostele, kde se místo svěcené vody můžete pokropit vodkou... Anebo ji vypít, záleží na vás. Kanál, který sežere vše, co mu padne do chřtánu. Dům, kde vám po kuchyni běhají trilobiti a dveře zdrhají, protože mají nožičky. Že to zní bizarně a bláznivě? Vítejte Nikde.

Vyzpovídali jsmepro vás norskou spisovatelku Siri Pettersenovou, která před nedávnem navštívila Prahu.

Řád zlomených křídel je temný příběh na pomezí thrilleru, na první díl poměrně komplexní, s vyzrálými postavami a příjemně komplikovanou a napínavou zápletkou.

Siri Pettersenová, autorka této severské fantasy trilogie, se s tím rozhodně nepáře a nasadila slušné tempo. V knize se to hemží neočekávanými zvraty, nenadálými odhaleními a a jakmile se zdá, že už to konečně dává smysl, tak po pár stránkách přijde zjištění, že už je to zase všechno jinak.

Stránky