Eléonore Devillepoixová nastavila svou prvotinou Bezvětrné město laťku nesmírně vysoko. Druhý díl duologie na sebe naštěstí nenechal dlouho čekat. Jeho počáteční stránky vedou čtenáře do děje následujícího jen pár dní po událostech knihy první.

Čím lépe zahájit dušičkový čas než rozhovorem se třemi báječnými spisovatelkami z hororového nakladatelství Golden Dog. A zahájily jsme ho stylově. Ve středověkém sklepě s historií, ze které by si ukáknul i Jack Rozparovač. My jsme v něm však nikoho nepáraly, ale rozpravovaly jsme.
O touze plnit stránky vlastními příběhy. O lásce ke knihám, která tyto tři ženy inspirovala. O příbězích, které nabízí čtenářům. O problémech, s nimiž se ženy spisovatelky musí vyrovnávat. O cestě, která je právě do nakladatelství Golden Dog přivedla.
Dávám tedy slovo Veronice Fiedlerové, Nelly Černohorské a Karin Novotné.

Jsou lidé, kteří se často ohlížejí do minulosti, srovnávají a nostalgicky vzpomínají, jaké to bylo „za nich“. Nejednou toto vzpomínání má negativní atmosféru ve smyslu, že tehdá bývalo lépe.
Poslední dobou, začínám-li se takto ohlížet sám, mě těší, že to neplatí o literárním hororu u nás. Ať už obecně, nebo konkrétně o tom domácím.

Název tohoto článku může možná znít trochu nadneseně, nicméně Josef Jaroslav Kalina (1816-1847) byl už svými současníky považován za všestranného génia. Když k tomu připočítáme osobitý životní styl, bídu, nešťastnou lásku, působivá literární díla i brzkou smrt, je z toho kult jako hrom. Jako mnozí jiní umělci později zmizel v temnotách zapomnění, nicméně v poslední době se jeho tvorba opět začíná dostávat ke čtenářům.

pozn. redakce: Možná je tento text delší, než by se na první pohled dalo očekávat, ale zato se dozvíte spoustu zajímavých informací. Spisovatel Petr Boček původně tento článek připravoval pro tištěný časopis Howard, který bohužel již nevychází a byla by velká škoda, kdyby nemohl být nikde publikován, neboť je za ním mnoho práce.

MORČATA V AKCI
Jak přežít ve velkém městě, když jste jen malé morče?

Začátkem roku jste společně s námi sledovali osudy posledního pistolníka Středosvěta s malým chlapcem. Určitě nemusíme připomínat, že závěr jejich společné cesty byl krutý a nemilosrdný jako pero samotného Stephena Kinga, který ostatně stojí za románovou předlohou celé komiksové série Temná věž.

Posledného nájazdníka, Erika zajali. Vedci z megamesta mu implantovali čip, ktorý im má zabezpečiť jeho poslušnosť a lojalitu. Kam sa na tieto sofistikované metódy hrabú neľútostné zákony púšte a klanu? Nerátajú však s Erikovým odhodlaním uniknúť. No nebude utekať sám. V megameste žije aj jeho nevlastná sestra Nikkol, ktorú chce zobrať so sebou. No čaká ho nielen boj s vyspelou technikou, ale aj stret s Rubínovým bohom...

„Šváb, nic netuše, vleze do domečku a až příliš pozdě zjistí, že tam není sám a že to, co voní, není samička, ale chemicky vyrobený atraktant. Chce se otočit a utéct, ale nemůže, protože nožičky má přilepené k podlaze. Uhyne tam, uvnitř pasti. Což je nesporná výhoda této metody hubení – nemusíme sbírat mrtvé šváby po příbytku.“

Takto začínají Lovci Švábů, dystopický román herce a scénáristy Matěje Dadáka.