Obrázek uživatele Petr Simcik

Bio

Stručné bio

Webmaster a webdesigner se zálibou ve čtení spousty písmenek, nejlépe složených v akčnější sci-fi román.

Co na sebe dál práskl/a:

Oblíbený styl - postapokalyptická scifi. Mám rád tu idylku zřícených velkoměst, obrovských opuštěných prostor a odkazů na časy, které odvál radioaktivní vítr.
Na druhou stranu, žít bych v tom nechtěl. Maximálně se tam vypravit na pár dní s foťákem a brokovnicí.

Rád se ale pustím do čehokoli. Epická fantasy, space opera, komiks...  Mým posledním objevem je Usagi Yojimbo, králík dbalý samurajské cti s proklatě rychlým mečem.

A ještě foto, to abyste mě poznali, když se potkámě někde na CONu :)

Moje osobní / i jiné www stránky:
http://www.petrsimcik.cz

Historie

Členem již
7 let 3 měsíce

Moje příspěvky

Na omnibus Star Trek Původní série jsem se těšil! Proč to nepřiznat. Jednak proto, že Star Treku není nikdy dost a také kvůli období, které omnibus mapuje, tedy původní sérii. Nevím jak vy, ale po Spockovi prostě už žádný vulkánec nebyl tak dobrý a doktoři, kteří nastoupili po Kostrovi,... darmo mluvit.

Už kvůli věkovému omezení šmoulích fanoušků u nás je Šmoulové a jejich svět zvláštní a z mého pohledu odvážný počin.

Kousek másla namazaný na příliš velký krajíc, přesně to je můj první dojem z knihy Lego, praktická příručka pro stavitele. Musím konstatovat, že je to škoda, protože základ knihy je dobrý, plný zajímavých postřehů a to i pro člověka, který staví z Lega přes dvacet let. Naštěstí je to jen první dojem, napodruhé je mnohem lepší!

Kdo by neznal Monopoly? Jedná se o hru založenou na vydělávání peněz, nákupu prodeji a tak vůbec. Hru, která se dočkala nemálo repríz a variant a také hru jenž je velice častým terčem kutilů, geeků, fanoušků fantastických světů a podobných individuí.

Jako tátové dobře víme, jak je těžké podnikat, pracovat, vydělávat, a ještě být doma co platný jako otec (i jako partner). Je to otázka křehké rovnováhy mezi láskou k rodině, k práci a sobě samému. Přišli jsme na to, že jedním z nejlepších způsobů, jak rovnováhu nastolit a udržet, je pokusit se o částečné prolnutí všech životních rovin. Tím moderně navazujeme na tradici historicky prvních geekovských zkušeností “s vláčky si nakonec hraje tatínek”.

To, že hurvínkovských knížek je na našem trhu pomálu, což je vzhledem k proslulosti loutkového hrdiny zarážející, je prostě fakt. Fakt, který znamená, že není výběr a kde není výběr, může se uchytit ledacos. A o co vlastně tentokrát jde? Hurvínek stráví nějaký čas ve společnosti zlé princezny Gerbery a bude nucen pod hrozbou sežrání Žeryka, zachraňovat její zemi i poddané, taktéž rostlinného původu, před dlouho trvajícím suchem.

Tenhle projekt je takový hodně negeekovský, na druhou stranu nejen technikou živ je člověk a pro tatínky s dětmi to platí dvojnásob.

Začíná to, jak už to tak bývá, globální katastrofou. Rodiče šli jednoho večera spát a ráno se prostě nevzbudí. Rozumějte, žádní rodiče, ani rodiče rodičů. Pro děti začátek podivného, mrazivého dobrodružství, pro čtenáře rodiče, začátek noční můry. Civilizace se hroutí, nejmenší opuštěné děti umírají, větší se stávají oběťmi úchylů, pedofilů a obchodníků s dětmi a vy, jakožto rodič, byste s tím nemohli absolutně nic dělat.

Ičigo Kurosakimu je patnáct let a kromě toho, že má dost neurotického otce, který ho běžně zdraví kopem z otočky, a že vidí duchy, je poměrně normální teenager. Jestli on ty duchy nevidí proto, že je tak často mlácený do hlavy. No, asi ne. Jeho sestry totiž ty duchy vidí taky, i když poměrně omezeně. Taková normální japonská rodinka.

Anin duch se na obálce chlubí krátkým citátem Neila Gaimana - Mistrovské dílo! A nejde s tím nesouhlasit! Anin duch je nádherná knížka s příběhem, který jako by právě Gaimanovi sklouzl ze scénáristického pera doplněný zdánlivě jednoduchou, ale velice živou a účelnou kresbou.

Stránky