#1787: Punisher IV - 70 %

Comics Blog - 8 hodin 2 min starý
Punisher IV (The Punisher, Vol. 4: Full Auto)
Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s Crew v brožované vazbě v roce 2008. Původně vyšlo jako díly 20 až 26 série "The Punisher" u Marvelu. Souborně vyšlo v USA v roce 2003. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.
Komiks zakoupíte také v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Garth EnnisKresba: Steve Dillon

"Punisher IV" je knihou, která vyšla v době, kdy Ennis psal "Punishera" ještě jako sérii, která měla především bavit. Byl v ní humor, bylo v ní násilí, byly v ní podivné postavy. Zkrátka a jednoduše, tohle byl komiks, který byl určen masám, tedy samozřejmě za předpokladu, že vám sedí černý humor a nevadí vám pořádná dávka násilí, i když v tomhle případě ještě trochu uměřená. Vnitřnosti a tkáň zde vyloženě nelétají z každého panelu. Po této knize se Ennis ještě chvíli věnoval odlehčenému pojetí, ale v české verzi už další knihy nejsou. Ennis se pak vydal na jinou cestu, cestu Punishera, která je mnohem temnější, která postrádá humor a kterou také na českém trhu najdeme, a to v celkem 10 knihách (a v roce 2017 přijde ještě jedenáctá) pod titulem "Punisher MAX".

"Punisher IV" neobsahuje delší příběhy, ale jednohubky, které si přečtete, zabavíte se a možná o nich chvíli budete přemýšlet. Možná také ne... Na začátku je příběh, který od Punishera nečekáte. Chce zachránit jednoho mafiánského bosse, aby se mafie dala dohromady a nebortila pak všechno kolem sebe. Je to exotické, protože se to odehrává v Jižní Americe, je to zábavné, ale až na pointu, která je celkem očekávatelná, to nic navíc nepřináší. V tomhle směru je jiná jednosešitová "Reportáž", která má i hlubší podtext, jenž z toho sice tryská v oné ennisovské přehnanosti, ale funguje to a ta hloubka v tom je. Donutí vás to se nad příběhem trochu zamyslet.

Z jiného soudku je následující crossover s Wolverinem, kde se Ennis zase snaží o to, aby bavil, aby byl drsný a bizarně vtipný, jak mu to jde. A funguje to, navíc finále s Wolverinem je prostě drsňácká paráda. Aby Ennis do světa Punishera narval i svoje Irsko, přichází příběh "Centrum", který tam Punishera skutečně posílá, a to z důvodů jedné staré vojenské známosti. Ennisovi se daří prezentovat minulou situaci v Irsku i s její absurditou, kdy je vtipný, vlastenecký, drsný a pořád zábavný, protože vás nezačne nudit. Na to je příběh dostatečně krátký. Stejně jako poslední "O myši a lidech", kde se s Punisherem setkáváme ve stavu, kdy byste si mysleli, že by i on mohl zemřít. Naštěstí narazí na starou známou.

Kniha "Punisher IV" by mohla být díky poslední povídce klidně poslední v rámci série "Punisher" vol. 6, kterou Ennis psal v letech 2001 až 2004. Jako kdyby se zde loučil s postavami, které byly na začátku důležité, aby se připravil na to, že přijdou postavy nové a hlavně, že přijdou nové, temnější příběhy. Už i tenhle má náběh na mnohem vážnější rovinu a rozhodně patří k tomu nejemotivnějšímu, co Ennis v rámci tohoto runu "Punishera" napsal. Tohle je dobrý příběh na konec, na rozloučenou. Ten úsměv na tváři hrdinky vás přiměje Dillonovi odpustit i to, že v některých panelech nevíte, jestli náhodou nepřeskočil zpátky k "Preacherovi". Ennis v dobré formě, ale už trochu vyčpělý z toho všeho humoru, který do té doby psal.
Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Ultimátní komiksový komplet 15: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 1"
"Ultimátní komiksový komplet 17: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 2"
"Punisher III" (function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){ (i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o), m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m) })(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga'); ga('create', 'UA-28768831-3', 'comics-blog.cz'); ga('send', 'pageview');
Kategorie: Bloggeři

Andy Weir – Artemis

Schefikův blog - 20. Srpen 2018 - 15:26

ANOTACE: Autor celosvětového hitu Marťan se znovu hlásí o pozornost milionů čtenářů: tentokrát sci-fi thrillerem z blízké budoucnosti – napínavou noir kriminálkou odehrávající se na Měsíci. Jazz Bašarová pracuje jako kurýrka. Občas i nelegálního, čili pochopitelně lépe zaplaceného zboží. Jak jinak přežít v Artemidě, jediném městě na Měsíci, když nejste bohatý turista nebo výstřední milionář? Když [...]

The post Andy Weir – Artemis appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

Greg Rucka – Wonder Woman 2: Rok jedna (Rebirth)

Schefikův blog - 20. Srpen 2018 - 12:27

  ANOTACE: Je tu další kniha ze Znovuzrození! Vrací se Wonder Woman. Jak v komiksu, tak do minulosti. Po té, co si v prvním díle uvědomila, že něco v její minulosti nesedí, dostáváme se zpátky na začátek, do chvil, kdy se poprvé seznámila se Steve Trevorem a poprvé vstoupila do cizího světa plného mužů. Navíc [...]

The post Greg Rucka – Wonder Woman 2: Rok jedna (Rebirth) appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

#1786: Punisher III - 60 %

Comics Blog - 20. Srpen 2018 - 8:00
Punisher III (The Punisher, Vol. 2: Army of One)
Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s Crew v brožované vazbě v roce 2005. Původně vyšlo jako díly 1 až 7 série "The Punisher" u Marvelu. Souborně vyšlo v USA v roce 2002. České vydání má 168 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.
Komiks zakoupíte také v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Garth EnnisKresba: Steve Dillon

Musím se přiznat k tomu, že Garth Ennis už není autor, který by mě svými věcmi dovedl odrovnat. Dřív jsem jeho styl žral, ale asi jak člověk stárne, tak se jeho hodnoty mění. Alespoň některé. A mně už nepřijde Ennis tak vtipný, jako mi přišel vtipný kdysi. Jasně, pořád má dobré postavy, pořád má zápletky, které nenudí, pořád má spoustu explicitního násilí, které je osvěžující, protože to normálně spolu se superhrdiny nenajdete - a tentokrát tu dokonce superhrdina je, jeden lezec po stěnách, asi ho znáte, ač má jen epizodní, ale vtipnou roli - ale celkově už to není takový ten efekt "kurva, tohle je skvělý čtení". A je to mimo jiné i proto, že u Ennise časem získáte pocit, že se opakuje a vykrádá sám sebe.

V rámci "Ultimátního komiksového kompletu" vyšly dvě knihy: "Ultimátní komiksový komplet 15: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 1" a "Ultimátní komiksový komplet 17: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 2". Ty už před tím vyšly česky jako "Punisher I" a "Punisher II". Takže knihy "Ultimátní komiksový komplet 15: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 1" a "Ultimátní komiksový komplet 17: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 2" dějem předcházejí knize "Punisher III", kterou recenzuji dnes. To jen aby bylo jasno v tom, jaká je zde návaznost. A pokračuje se skutečně tam, kde se přestalo. Alespoň do jisté míry, protože to, co se zdě děje, obsahuje i postavu, o které jste si mysleli, že se s ní už nesetkáte. V tomhle ohledu si všimnete, jak se Ennis opakuje, respektive později opakoval. To, co udělal v knize "Punisher III", udělal podobně i v knize "Punisher MAX 9: Dlouhá chladná tma". Až na to, že MAX verze není tak ujetá a není v ní ani snaha o nadmíru vtipu.

Punisher se nemusí vypořádat jen s jednou hrozbou, která po něm jde, ale i s dalšími, které chtějí ohrozit svět. Jasně, Frankovi zrovna nejde o to, aby byl svět lepší místo. On prostě jen potřebuje zabíjet, protože to je jeho přirozenost. A asi můžeme být rádi, že se obrátil na grázly a ne na nevinné lidi. A na policajty.. Superhrdina přece nemůže sejmout policajta... Že by omezení od Marvelu? Frank se vydává na menší křížovou výpravu, za kterou si ale mohou ti, kdo jej napadli. Kromě toho se také dává dohromady s detektivem Soapem, který zde má mimochodem jednu skvělou scénu s lehkou ženou. Soap má sloužit jen jako zdroj informací. A jelikož se Soapem každý vyjebává, proč by nepomohl někomu, kdo se zločinci skutečně umí zatočit?

Kniha je protkána akčními scénami, drsnými scénami, střelbou, násilím beze zbraně, spoustou hlášek, vtipů v dialozích i na panelech. Snaží se být zábavný, drsný a cool a docela se mu to daří. Přesto se mi o něco více líbí skutečnost, jak Ennis vnímá postavu a jak ji přijímá nikoli jako spásu, ale jako vraždící stroj, který by se nejspíš stal tím, čím je, i kdyby nedošlo k události, která ho změnila. Pokud by nebyla vyvražděna Punisherova rodina, nějak by se jeho skutečná povaha projevila. Možná byla smrt jeho rodiny vlastně osvobozením. Od té chvíle je volný a dělá si skutečně, co se mu za chce. A umírají lidé. Umírá hodně lidí. Garth Ennis mě už možná nebaví tolik jako dřív, ale pořád je s ním sranda.
Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Ultimátní komiksový komplet 15: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 1"
"Ultimátní komiksový komplet 17: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 2" (function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){ (i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o), m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m) })(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga'); ga('create', 'UA-28768831-3', 'comics-blog.cz'); ga('send', 'pageview');
Kategorie: Bloggeři

RECENZE: Zdenka Pšeničková, Padesát odstínů tymiánu

Agent JFK - 17. Srpen 2018 - 9:46

Thymus vulgaris, Thymus pulegioides či Thymus serpyllum jsou jen některé z Padesáti odstínů tymiánu, se kterými se setkáme ve vzdáleném maličkém přímořském království. Ve světě však má velké jméno, každý zná jejich hlavní vývozní artikl: tymián, na tisíc způsobů. Monotónní život plný tymiánu nudí dokonce i královskou dceru, která by ráda poznala svět za hranicemi plný moderních vymožeností, ale místo toho se ztratí ve víru kouzel a řeckých mýtů.

Úvodem nutno podotknout, že pokud opravdu čekáte „Příručku zahradnické magie pro středně příčetné“, pak se nedočkáte. Podtitul knihy i anotaci je nutno brát se značným nadhledem, protože i s tím je celá kniha psána.

Hlavní hrdinka princezna Tymiána tráví dny s kamarádkami Pampeliškou a Kopretinou, sní o princích v moderních autech, která znají jen z vyprávění, a moderním světě, který je všude kolem hranic království, jen dovnitř ne a ne proniknout. Jejich život se zasekl ve středověku, uprostřed tymiánových polí. Krátce před princezninými osmnáctinami ji pak začnou pronásledovat „nenápadní“ hlídači a bystré princezně dochází, že se k něčemu schyluje. Když pak zmizí její kamarádka, začne pátrat na vlastní pěst. Tymiánino detektivní bádání vlastně není tak dlouhé, protože řešení si ji brzy najde samo. To opravdu originální je však pojetí děje Zdenkou Pšeničkovou.

Osobnost hlavní postavy se vymyká klasickým literárním konvencím young adult fantasy literatury. Hrdinka není vzorem ctností pro dopívající dívky, tato hrdinka je doslova a do písmene jednou z čtenářek. Rodiče ji „prudí“, touží po dobrodružství, kterého se jí ale nedostává, je drzá až vyzývavá… Na druhou stranu je příkladem emancipované dívky, má svůj rozum, tvrdohlavě si jde za svým a nenechá se srazit na kolena sebevětším příkořím. Tradiční princ, který má princeznu zachránit, je pak pravým opakem toho, co znáte z pohádek. Nejen že má i záporné vlastnosti, dokonce si dovolí se zamilovat do princezniny kamarádky! Celkově v ději pak hraje druhé housle a hlavní hrdinkou se stává sama princezna. Shrneme-li si stručně knihu, je to taková young adult fantasy naruby. Autorka v ní bortí zažité konvence a hraje si, což čtenáře ve výsledku i pobaví.

Děj knihy o sobě je ale mírně řečeno zklamáním. Na to, jak originálně se vše rozehrává a jak bravurně autorka hýří nápady a originalitou při popisu království i temného sídla hlavního záporáka, se v druhé polovině vše utne a najednou se procházíte po Škole čar a kouzel v Bradavicích, potkáváte pratchettovsky popletené kouzelníky, abyste nakonec s hrdinkou prošli temným podsvětím starých Řeků, na jehož konci se opět neubráníte vzpomínce na Pratchettova Smrtě. Fanouškům díla Tolkiena pak bude někde v pozadí šedé kůry mozkové hlodat hlásek: „Lúthien zachraňuje Berena!“

Jediné, co tuto slabinu druhé poloviny knihy vyváží, je, jednak již zmíněný originální přístup ke světu hlavní hrdinky, a druhak i její kočičí pomocnice a přítelkyně, které jí nečekaně provázejí. Popis kočičích charakterů je natolik dokonalý, že pokud ke knize přičichne milovník psů, zřejmě během četby začne vrčet a rozštěká se. Přednostně tedy lze knihu doporučit těm, kteří rádi čtou s kočkou schoulenou na klíně a jejich ráno začíná dlouhým protáhlým „mňáááu“ místo nudného lidského pozdravu „dobré ráno“.

Tato rozporuplná nekonvenční kniha je zvláštním úkazem na poli české fantasy. Jistě si najde své čtenáře díky hravému pojetí fantasy, kde si autorka, potažmo hlavní hrdinka, nebere servítky a rozhodně se odmítá zhostit muži podřízené, vedlejší role. Díky hrdinčině tvrdohlavosti i prostořekosti pak čtenář zažije nejednu pauzu na smích, po které si bude muset osušit oči, aby mohl číst dál. Chlupaté srdce milovníků koček též zavrní blahem, protože najde spřízněné duše a pochopení. Konzervativní pejskaři by však měli dát ruce pryč, koneckonců mohla by jim rozčilením rupnout cévka.

Padesát odstínů tymiánu

Zdenka Pšeničková
Vydavatelství: Straky na vrbě
Rok: 2018
Stran: 280
Cena: 175 Kč
 

Z. PšeničkováStraky na vrběFantasyLiteraturaRecenze
Kategorie: Bloggeři, JFK

#1785: Donžon - Zenit 3: Princezna barbarů - 85 %

Comics Blog - 17. Srpen 2018 - 8:00

Donžon - Zenit 3: Princezna barbarů (Donjon - Zénith: La Princesse des barbares)Vydalo nakladatelství Mot v pevné vazbě v roce 2003. Původně vyšlo v roce 2000 jako "Donjon: La Princesse des barbares", třetí díl série "Donjon - Zénith" pod vydavatelstvím Delcourt. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 250 Kč.
Komiks koupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Joann Sfar a Lewis TrondheimKresba: Joann Sfar a Lewis Trondheim

"Donžon" je série, kterou jsem ještě celou nepřečetl, na druhou stranu to není ani série, která by na českém trochu vyloženě uspěla. I když se jedná o sérii, která je roztříštěna do různých linií, kterých je celkem šest (u nás vyšlo šest dílů ze série "Zenit" a po dvou dílech ze sérií "Úsvit" a "Soumrak", vůbec se k nám pak nedostaly díly ze série "Monsters", "Parade" a "Bonus"), tak série dohromady čítá 41 dílů. Těch 10 u nás vydaných je pořád jen čtvrtina. Ale je fakt, že všechno, co česky vyšlo, už také neseženete. Druhý díl s názvem "Donžon - Zenit 2: Všech bitek velký král" se zdá vyprodaný a bohužel je to také jediný díl, který mi zatím ve sbírce chybí. Vzhledem k tomu, že na Comics Blogu ještě nejsou všechny recenze, rozhodl jsem se to napravit.

Komiks "Donžon - Zenit 3: Princezna barbarů" pravda není pro každého, ale to celá série, která je sice fantasy, ale je prostě svá. Je dospělá, není dětinská, je humorná, ale přitom dovede být i docela drsná, je krvavá, je krutá, ale je pořád vtipná a stále dodržuje žánr fantasy jen s tím, že se do něj mnohem více promítají i problémy současného světa. V případě knihy "Donžon - Zenit 3: Princezna barbarů" je to třeba problém finanční. Ano, i Donžon někde potřebuje získávat peníze, a pokud se příjmy snižují, je potřeba přijít s nějakými opatřeními, která zajistí, že příjmy nevyschnou. Do Donžonu už nepřicházejí hrdinové, kteří by ho chtěli dobýt a nechali se u toho oškubat. Je proto potřeba přijít s novým nápadem, jak hrdiny nalákat do chodeb hradu.

S takovým nápadem přijde kačer Herbert. Vlastně je to nápad docela jednoduchý. Do světa se vypustí malá lež. Rozhlásí, že na Donžonu je držena v zajetí princezna, a kdo ji přijde zachránit, může získat její srdce. Herbert dokonce princeznu pojmenuje. Dopisy zachráncům se rozešlou a už se jen čeká na to, jestli hrdinové přijdou. Správce Donžonu nemusí mít strach, jsou jich zástupy. Problém nastává ve chvíli, kdy se objeví delegace barbarů, která chce svou princeznu zpátky. Až pozdě si Herbert uvědomí, že princezna, kterou uvedl, skutečně existuje a že mu dokonce kdysi byla nabízena jako nevěsta, což on odmítl. To podvědomí... Sám se teď musí hodně otáčet, aby král barbarů nesrovnal Donžon se zemí a sám Herbert nepřišel o zobák.

Joann Sfar a Lewis Trondheim chtějí svým komiksem říct něco víc než jen vyprávěný příběh, chtějí si zde trochu rýpnout, kritizovat současnou společnost, ale zároveň si uvědomují, že potřebují děj, který nebude nudit. A v případě komiksu "Donžon - Zenit 3: Princezna barbarů" budete mít pocit, že se jim to povedlo skvěle. Pořád se něco děje, ani na chvíli se nezastavíte. Jsou tu hlášky, jsou tu souboje, putování, konfrontace, prostě pořád něco, a to až do samotného konce, kde to má i nějaké náznaky toho, jak by se děj mohl dál vyvíjet. Čtvrtý díl ještě doma mám, takže se k němu někdy v budoucnu vrátím a doufám, že se ke mně nějak dostane i ten druhý. Docela by mě zajímalo, jestli dá ještě nějaké nakladatelství "Donžonu" šanci.
Komiks "Donžon - Zenit 3: Princezna barbarů" můžete zakoupit na stránkách Kosmas.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na komiksy:
"Donžon - Úsvit (-99): Košile noci"
"Donžon - Úsvit (-98): Mstitel v nesnázích"
"Donžon - Zenit 1: Kačerovo srdce"
"Donžon - Zenit 5: Svatba s překážkami"
"Donžon - Zenit 6: Návrat s plnou parádou"
"Donžon - Soumrak 101: Dračí hřbitov"
"Donžon - Soumrak 102: Vulkán Vaucansonů" (function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){ (i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o), m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m) })(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga'); ga('create', 'UA-28768831-3', 'comics-blog.cz'); ga('send', 'pageview');
Kategorie: Bloggeři

3iQ & QARQ – Desková hra

Schefikův blog - 16. Srpen 2018 - 14:36

Rychlých, relativně jednoduchých a zároveň atraktivních rodinných her rozhodně není nikdy dost. Obzvláště těch českých a právě do této kategorie míří i zcela nové hry Honzy Vodičky, které u nás vydává společnost Millaminis. Ty zaujmou jednak originálním balením, ale především pak neobvyklým názvem, na kterém si nejeden z hráčů vyláme zuby. Přivítejte 3iQ (trik) a [...]

The post 3iQ & QARQ – Desková hra appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

James Islington – Stín věcí ztracených

Schefikův blog - 16. Srpen 2018 - 9:55

  ANOTACE: Osud volá, cesta začíná… Uplynulo dvacet let od doby, kdy byli svrženi a pobiti božští Auguři. Ti, kteří jim kdysi sloužili — Nadaní —, byli ušetřeni pouze proto, že přijali čtyři Zásady povstalců, a významně tak omezili svou moc. Davian musí coby jeden z Nadaných snášet následky války, prohrané dávno předtím, než se [...]

The post James Islington – Stín věcí ztracených appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

#1784: Alois Nebel - 55 %

Comics Blog - 16. Srpen 2018 - 8:00

Alois NebelVydala Raketa ve spolupráci s nakladatelstvím Labyrint v brožované vazbě v roce 2006 (2. vydání v roce 2011). Vydání má 360 stran a prodává se v plné ceně za 390 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.
Scénář: Jaroslav Rudiš
Kresba: Jaromír 99

Alois Nebel pro mě byl do jisté míry velkou neznámou. Viděl jsem sice film, ale komiks jsem nikdy nečetl. Film se mi příliš nelíbil, ale nikoli kvůli samotnému příběhu, ale jednoduše kvůli stylu animace, který mi prostě nesedl. Navíc jsem se naučil oddělovat předlohu a filmové zpracování. Jedná se o dvě různá média, jedná se o různé autorské výpovědi, takže jsem šel k románové trilogii, která byla vydána v jedné knize v letech 2006 a druhé v roce 2011 s čistou hlavou a nadějí, že to bude komiks, který mě uhrane stejně, jako uhranul mnohé jiné čtenáře, mnohdy myslím, že i takové, kteří komiks normálně nečtou. Z toho, co jsem četl, jsem byl nakonec překvapen a nemyslím jen v pozitivním smyslu slova. Ale to je asi patrné z hodnocení.

V první řadě je zde kresba, která je mnohdy až viditelně inspirovaná Frankem Millerem a jeho "Sin City". Anebo je to jednoduše dáno tím, že byl zvolen černobílý koncept. Ale pokud se budete dívat na nějaké panely, budete si říkat, že tohle v "Sin City" snad bylo i ze stejného úhlu. Na kresbu si ale zvyknete, protože na rozdíl od Millera není spojena s násilím, ale s takovou zvláštní poetikou, kterou celou dobu kniha má. Jasně, na nějaké násilné scény zde dojde, především pak v souvislosti s postavou Němého. Právě ale ta nostalgická poetika spojená se šílenstvím a s minulostí, je tím hlavním, co na vás udělá dojem a dovede vás chytnout za srdce. "Alois Nebel" není knihou o jednom výpravčím, je knihou o době, změnách ve společnosti a o tom, jak se některé věci nemění.

Trilogie čítá tři příběhy - "Bílý potok", "Hlavní nádraží" a "Zlaté Hory". Jednoduše by bylo možné příběh shrnout tak, že Alois Nebel je výpravčí v Bílém potoce, miluje vlaky a jízdní řády ho uklidňují. Jen sem tam vidí něco, co by vidět neměl. Třeba jak na jeho nádraží přijede nacistický vlak čtyřicet let po válce. Se svými vidinami se svěří, což se ukáže jako problém, protože je následně přemístěn do psychiatrické léčebny. Tam se setkává s Němým a vypráví svůj příběh, příběh doby ze svého pohledu. Po propuštění z blázince míří do Prahy. Přišel o místo, ale dostal výsluhou drážní domek. Přesto si chce splnit sen - vidět Hlavní nádraží. A prožít i lásku. Tak trochu se z něj stává bezdomovec, ale opět jeho očima a očima Hlavního nádraží sledujeme dobu. A pak už se přesouváme do Zlatých Hor, kam Nebel odešel na důchod, kde má svůj domek a kde nás čeká rozuzlení příběhu jak Nebela, tak i Němého.

Knihu "Alois Nebel" ale asi nebudete číst úplně kvůli příběhu postav, protože i postava Němého má podle mě mnohem větší potenciál, než jak byl nakonec v komiksu využit. Komiks budete číst hlavně proto, že se můžete na svět podívat očima někoho jiného, očima obyčejného člověka, který spoustu věcí neví, ale zase spoustu věcí vnímá jinak, než byste je vnímali vy. V tomhle je síla Aloise Nebela, která ale nemusí každému sednout. Dějově není komiks tak silný, ale má svůj náhled na svět a ten si drží celou dobu. Tím vás může oslovit. Dva konce, které jsou zde použity, vyznívají ale každý jinak. Jeden je spíše humorný - a ten mi nesedl - druhý se pak vrací k Němému a skoro z něj činí hlavní postavu série. Ať tak nebo tak, pokud vám "Alois Nebel" nesedne, i tak vás třeba donutí přemýšlet o naší minulosti, ale i současnosti. Ne politice, ale prostě o životě a jak ho žijeme. (function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){ (i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o), m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m) })(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga'); ga('create', 'UA-28768831-3', 'comics-blog.cz'); ga('send', 'pageview');
Kategorie: Bloggeři

UKÁZKA: Chad Corrie, Zkouška čarodějného krále

Agent JFK - 15. Srpen 2018 - 10:58


Kapitola 1


„Tato výzva před námi stojí: obě cesty se nakonec protnout musejí. Neboť co jiného jest moc než získávání vědomostí a čím jiným jsou vědomosti, ne-li hromaděním moci? Jedno jest odrazem druhého. Existuje tedy vůbec mezi oběma stezkami jakýsi rozdíl? A pokud nikoliv, jak po nich můžeme s tímto vědomím jíti?“

– Khurai Temný, telbořanský čarodějný král vládl v letech 60 př. v. – 12 př. v.


Cadrissa se probrala ve stejnou chvíli, kdy se opět zhmotnila. Tatam byla temná komnata, znetvořená těla hobgoblinů či zápach smrti. Místo toho viděla okolo sebe vzrostlé stromy, které se tyčily nad poklidně zvlněnými zelenými lukami. Šlo o jedno z nejkrásnějších míst, jaké kdy spatřila. Jenže hluboko uvnitř cítila cosi, co všechen ten klid narušovalo: chlad pronikající až do morku kostí, který vycházel odněkud zprava. Otočila se a zarazila. Jen pár kroků vedle ní stál kostlivec. Zapáchal věkovitostí a prachem, starými kostmi a hnijící látkou. Nic neřekl, jen si ji znepokojivě prohlížel prázdnými důlky, v nichž planuly jazýčky neonové modři.
„K... kde to jsem?“ zeptala se, když se konečně zmohla na slovo.
„Na mém ostrově.“ Z toho, jak se kostlivé čelisti otevíraly a zavíraly, jí naskočila husí kůže. Mluvil, jako by byl živý. A i když
postrádal oči, Cadrissa si byla jistá, že vidí perfektně.

5


„Pojď, máme toho spoustu na práci.“ Čarodějka sebou cukla, když ji jeho kostěná ruka popadla za předloktí. Měl ji studenější než led – a ten chlad paradoxně pálil. Projel jí skrz svaly až hluboko do kostí. Kdysi četla, že zima je součástí postupu proměny člověka v kostlivce – zakonzervovala maso, takže neuhnilo – a byl to také vedlejší výsledek kosmických sil působících během zaklínadla.
„A když odmítnu?“
Snažila se, aby to vyznělo statečně.
Kostlivec s ní silně škubl a řekl: „Pak tvé zbytky ohlodají ptáci.“
Cadrissa se poddala.
Z dálky zazněl hrom a kostlivec přidal do kroku. Všude okolo se rozkládala divočina, ale pokud to byl ostrov, nemohli jít dál donekonečna. Držela jazyk za zuby. I když ji spalovaly další otázky, nechtěla zhoršit své už tak špatné postavení.
Společně prošli přes louku přetékající květy všech možných barev. Zelené listy a pěstěná tráva by se hodily spíše na klášterní pozemky než do divoké krajiny. Během chůze jí najednou došlo, jaké je tu ticho. Dokonce ani list či stéblo trávy nezašuměly, ačkoliv jí vlasy laskal lehký vánek.
Další zadunění hromu, o maličko blíže než předchozí, je oba přimělo pohlédnout na nebe. Plnilo se bouřkovými mračny, která se sbíhala a srážela jako vzteklí psi ženoucí se za kořistí.
„Pospěš,“ kostlivec zvýšil tempo a táhl ji do kopce. Měla starost, jak dlouho ještě její paže vydrží ten dotyk. Už skoro celá znecitlivěla. Jen z pohledu na něj se čarodějce strachy dělalo zle, ale zároveň z kostlivce sálaly obrovské zásoby síly – tak velké, že ho dokázaly vytáhnout i z hrobu.
Kouzlo proměny v kostlivce patřilo mezi nejextrémnější formy magie. Nikdy nepatřilo k oblíbeným, protože riziko i cena

6

byly příliš vysoké. Používalo se tedy jen vzácně a od dob, kdy se magie vrátila na Tralodren, se o něj žádný čaroděj nepokusil. I z časů předtím Cadrissa věděla jen o několika pokusech, k nimž došlo během vlády čarodějných králů. Ovšem díky pohnutým dobám, za nichž tito prastaří mágové žili, měly staré záznamy k úplnosti daleko. Přesto, aby někdo mohl toto kouzlo úspěšně provést, potřeboval velkou dovednost, znalosti i moc. Někteří dokonce tvrdili, že kouzlo je na hranici mezi smrtelností a božskostí.
Cadrissa a kostlivec došli na vrchol kopce. Tam ji konečně pustil a obhlédl okolí. Třela si prochladlou kůži, aby do svalů opět vehnala cit, a také se rozhlížela. Měla krásný výhled na zelenomodré moře, které je obklopovalo. Jinak nebylo na celé míle daleko vidět vůbec nic, jen ostrov a voda.
Na Tralodrenu se nacházely i menší ostrůvky, ale ty většinou bývaly daleko na západě. Mohla snad být na jednom z nich? A jestli ano, tak na kterém? Pokud by se dostala ještě o kus výše, možná by dokázala poznat, kde je. Okolo rostlo pár stromů, na které by se dalo vyšplhat, ale pochybovala, že by jí to její věznitel dovolil.
Náhlý poryv větru kostlivci sfoukl z hlavy kapuci, a odhalil tak holou lebku balancující na páteři. Mezi jednotlivými obratli Cadrissa spatřila jen vzduch a nepatrnou neonově modrou záři – viditelnou připomínku magie, která kosti držela při sobě.
„Pojď sem,“ znovu si kapuci nasadil. Cadrissa k němu opatrně přistoupila. Něco polohlasně zašeptal. Kouzlo, ačkoliv si nebyla jistá jaké. Travnatý pahorek pod jejich nohama se začal otřásat a hýbat a z jeho hlubin se počala na povrch drát kamenná věž. Prorážela zeminu s takovou silou, až otřesy Cadrissu tvrdě srazily k zemi. Skutálela se o notný kus ze svahu. Kostlivec ovšem,

7

ačkoliv jeho tělo vypadalo hodně křehce, zůstal pevně stát a pozorně sledoval strukturu vyvěrající z nitra kopce.
Byla postavena z černého mramoru a měla jen pár černých prázdných oken, všechna na nižších podlažích. Cimbuří byla korunována pečlivě opracovanými drahokamy a zlatem. U její základny se nacházely deset stop vysoké zlaté dveře, zdobené působivým reliéfem dvou démonů, kteří je jakoby drželi zavřené. Ačkoliv věž byla opravdu krásná, i z místa, kam Cadrissa spadla, cítila sílu magie, která z ní vyzařovala všemi směry. O nakupení takového množství čarovné moci na jednom místě v novověkých dějinách nikdy nikdo neslyšel.
„Pojď nahoru,“ zavrčel kostlivec na čarodějku, než přistoupil ke dveřím a pronesl další magická zaklínadla. Postavy obřích démonů povolily svá sevření a brána se otevřela. Bouřkové mraky se přihnaly blíž. Cadrissa se zachvěla, když se ochladilo a opřel se do ní vítr. Ta bouře vypadala na jednu z nejdivočejších, jakou kdy zažila. V žádném případě nechtěla být v otevřeném prostoru, až začne naplno řádit.
Spěšně kostlivce následovala do věže, kam vstupoval jako vítězný král do dobytého hradu. Venku mezitím temná oblaka pohltila většinu modré oblohy. Jen co vešla, dveře se s prásknutím zavřely. Ten zvuk jí připomněl skřípot víka od rakve. Čarodějka se ocitla v naprosté tmě, jen kostlivcovy modře plápolající důlky
jí dávaly znát, že stojí nedaleko svého únosce.
O chvilku později celý interiér ožil světlem. Zalilo pradávný nábytek a vybavení chladnou září, která jako by prosakovala přímo z okolních stěn. Na hrubé kamenné podlaze spočívaly honosné koberce, položené směrem k točitému schodišti z černých mramorových stupňů. Stěny byly pokryty tapiseriemi staršími, než by Cadrissa vůbec dokázala odhadnout. Interiér pak doplňovaly figurální sochy pocházející od různých ras a z různých

8


dob. Nic podobného nikdy nespatřila. Místní divy ji dokonale uchvátily, zvlášť protože se nacházely na místě, kde by je absolutně nečekala.
Ovšem i uprostřed všech těchto skvostů se táhl zápach starého prachu, hniloby a také dalších, starších a ještě nechutnějších věcí, které sice nedokázala přesně pojmenovat, ale instinktivně je cítila. I bez ohledu na tyto pachy však měla dojem, že vstoupila do nitra nějaké obří živé věci, která ji pozorovala hladovýma očima. V tu chvíli uhodila bouřka. Věž se zachvěla, jako by do ní praštila mocná pěst.
„Pojď,“ řekl kostlivec, vykročil ke schodišti a opíral se přitom o hůl. Ta byla zakončena dětskou lebkou. Cadrissa rychle pohlédla na dveře za sebou, zatímco její věznitel stoupal nahoru.
Možná by mohla...
„Nebudu ti to opakovat,“ zastavil se a shlédl na ni. Vlastně vzhledem ke sklonu jeho hlavy pouze předpokládala, že se na ni dívá. Bylo těžké říct, kam jeho pohled směřuje, když neměl žádné oči. Zarachotil hrom a věž se zlověstně zatřásla.
„Jsi si jistý, že je to bezpečné?“
„Jediná věc, které by ses tady měla bát, jsem já,“ odpověděl a pokračoval nahoru.
Cadrissa ho následovala a držela se o pár stupňů pozadu. Společně vystoupali až na vrchol věže. Záře, která je předtím uvítala uvnitř, se jim táhla v patách a pohasínala krátce poté, co vystoupali do vyšších podlaží. Připadalo jí, jako by svítilo denní světlo, a přitom tu nebyly žádné louče ani svícny. Už o podobných kouzlech slyšela, ale vždy se domnívala, že je potřeba, aby bylo světlo ukotveno k nějakému předmětu, ze kterého bude vyzařovat. Jenže tady žádné ukotvení nebylo, což přesahovalo její chápání a dokazovalo, jak schopný a mocný její věznitel je.

9

Další ohlušující úder otřásl zdmi a Cadrisse se z toho rozechvěly kosti. Zdálo se, že bouře jim řádí přímo nad hlavami – jako by se zaměřila jen na ně.
„Dovnitř,“ kostlivec ukázal na dveře, které otevřel. Uvnitř zaplálo světlo. Následovala jej do pracovny plné knih, schémat a svitků. Pokud by měla hádat, mohly být i tisíciletí staré. Alespoň tak páchly – zatuchlostí mísící se s vyčpělým vzduchem ve zbytku věže. Uprostřed stál stříbrný čtenářský pultík, vyrobený tak, že připomínal shrbenou lidskou kostru nesoucí na zádech desku, na níž byla odložena prastará kniha.
Cadrissa se zarazila, ohromená tím, kolik znalostí je tu nahromaděno. Jako by zemřela a dostala se do Elucia – do domény boha učenců Dradina. Za jiných okolností by tohle místo ráda prozkoumala. Všechny ty spisy slibovaly zasvětit ji do věcí, k jejichž pochopení se zatím ani nepřiblížila – do věcí, o jakých nejspíš ani netušila, že existují. Ovšem jakkoliv to bylo zajímavé, vypovídalo to jen málo o tom, co se bude dít, nebo proč je vlastně tady.
Kostlivec si pospíšil k pultíku podpíranému kostlivou sochou. Opět zahřmělo a věž se pořádně roztřásla. „Zdá se, že Endarien se vůbec nepoučil,“ řekl si netvor sám pro sebe. Cadrissa sledovala, jak v poklidu otáčí jednu podivnou zlatou stránku za druhou a víří tím prach.
„En... Endarien?“ čarodějka natáhla krk, jako kdyby jí to mohlo pomoci prohlédnout skrz kamenný strop na běsnící bouři.
„On to nakonec vzdá. Stejně jako posledně.“
„Jako posledně?“ její pozornost se přesunula zpět ke kostlivci, který studoval spis ležící před ním. Nyní mlčel, ignoroval její otázku a pokračoval ve čtení. To však Cadrisse nestačilo. Potře-

10

bovala znát nějaké odpovědi. Cokoliv, co by jí poskytlo pevný bod ve všem tom zmatku, který jí vířil v myšlenkách a pocitech.
„K... kdo vlastně jsi?“
Kostlivec se na ni podíval. „Cadrith Elanis, poslední čarodějný král na Tralodrenu.“
Zazněl úder dalšího hromu. Police plné knih se trochu zatřásly, ale jinak panoval klid. Cadrissa však klidná nebyla. Celá situace jí připadala naprosto šílená. Do čeho se to jen dostala? Ne že by měla zrovna na výběr, ale tohle bylo čiré šílenství.
V uších jí zazněla další hromová rána, přesto se pokusila soustředit na kostlivce – na Cadritha. Pořád se shýbal nad tím příšerným pultíkem. Kdyby měla trochu víc kuráže a nebála se o život, možná by se ho zeptala, jakou knihu studuje. Namísto toho si lámala hlavu a vzpomínala na všechno, co o čarodějných králích věděla. Pamatovala si jména některých z nich a data jejich vlády, jenže svou stopu jich na Tralodrenu zanechalo opravdu hodně. A vzhledem ke zmatkům, které nastaly po konci jejich panování, se spousta znalostí ztratila. Mohl být Cadrith opravdu jedním z nich?
Kostlivec byl zahloubán do knihy a čarodějka stála mezi ním a dveřmi jako nervózní solný sloup, neodvažovala se skoro ani přešlápnout a v mysli hodnotila své možnosti. Sice se zdálo, že tvor je tak ponořen do studia, že si ničeho jiného nevšímá, myšlenku na rychlý úprk ke dveřím ale raději honem zaplašila. I kdyby se dostala až k nim, stejně by mu stačilo jedno malé kouzlo, aby ji poslal před Asorlokovy brány smrti. Tím si byla jistá.
Náhlé otočení Cadrithovy lebky přerušilo všechny dívčiny úvahy.
„Počkej tu,“ nic víc neřekl, popadl svazek z pultíku pod paži a do pravice uchopil svou hůl. Opět zaburácel hrom. Cadrissa se

11

otřásla, když kolem ní Cadrith prošel. Snažila se mu uhnout, ale nedokázala hýbat nohama. Jako by je měla uzamčené na místě. Pouze se rozechvěle pootočila. Když ji míjel, zase ji zasáhl ten chlad. Napadlo ji, jestli kostlivec také cítí zimu, nebo jestli vůbec něco cítí. Minul ji, jako by byla vzduch, pozornost upřenou ke dveřím, které se otevřely, jakmile se přiblížil.
Ráda by něco řekla – protestovala – jenže se na nic nezmohla. S pusou napůl otevřenou a jazykem nalepeným na patro jen zírala, jak se za ním dveře tiše zavřely. Dokonce slyšela cvaknout zámek. Bezpochyby taky kouzelný, jak jinak. Alespoň že světlo stále svítilo.
Svěsila ramena a z úst se jí vydral povzdech. Šílenost.
„Moment,“ zamumlala, když jí zrak opět padl na skrumáž svitků a svazků v knihovně. Nutkání nahlédnout do jedné či dvou knih bylo silné, jenže o její pozornost soupeřilo i cosi důležitějšího. O chvíli později Cadrissa vykročila ke dveřím, oči přivřené a zkoumající.

***

Cadrith mezitím procházel sálem a nechával se vést čarovným světlem. Vlastně ho ale nepotřeboval. Znal to tady natolik dobře, že by svůj cíl našel i se zavřenýma očima. Uplynulo sice skoro osm set let od doby, co do věže naposledy vkročil, díky magickému spánku si však z těch staletí prožil jen pět roků. Ale i ty mu ubíhaly sotva hlemýždím tempem.
Vše nasvědčovalo tomu, že těch osm prošlých století mu hraje do karet, alespoň pokud šlo o zalidnění světa. Lidé ale nebyli jeho problém. Další hrom zatřásl věží, což mu připomnělo jeho poslední střet s Endarienem. Bůh povětří už tuhle taktiku jednou zkoušel. A marně. Cadrith by čekal, že bude chytřejší a přijde s něčím jiným. Možná si Endarien myslel, že věž a kouzla,

12

která ji obalovala, časem zeslábla. Na tom ale vlastně nezáleželo.
Cadrith se tu nehodlal zdržet.
Během chůze si v duchu rekapituloval poslední události. Vše klaplo přesně podle plánu. Sargis, jeho dočasný démonický spojenec, byl zpět v Propasti, kam taky patřil. A Cadrith se vrátil do své věže a zatím poslední ze svých nástrojů bezpečně uzamkl
v knihovně. Cadrissa byla mnohem lepší než ten hlupák Valan, s ní půjde vše jako po másle. Potom, co se Valan pomátl při pokusu ovládnout porouchaný dranorský artefakt, kostlivec pochopil, jak je mág vlastně neschopný... Cadrith se náhle zastavil.
Zdálo se mu, že dole na schodech zahlédl jakýsi pohyb – temný obrys plížící se stíny. Myšlenky se mu znovu stočily k Propasti, k ukrytým nepřátelům a k číhajícím problémům. Rychle se ale vzpamatoval. Byl přece ve své věži a v bezpečí. Nic kromě něj se nemohlo dostat dovnitř. Nic tu tedy nebylo. To bylo naprosto... Cadrith se znovu zastavil. Kdepak. Nikdo tu není, nikdo tu ani nebyl po celou dobu jeho nepřítomnosti. I kdyby si našla nějakou cestu dovnitř, už by stejně byla dávno mrtvá. Nebyl čas na sentimentální vzpomínky, musel pokračovat ke svému cíli.
Kostlivec se soustředil na staré a ošuntělé dveře na konci jedné z chodeb hluboko v srdci věže. Silné jako kamenná zeď, do které byly vsazené, a zešedlé časem. Přesto stále pevné jako v den, kdy sem byly dány – o to se postarala magická energie v nich.
Mávl před nimi kostlivou rukou a ony se tiše otevřely.
Jakmile vstoupil dovnitř, místnost ozářilo světlo. Při tom pohledu mu z hlubin paměti vytanuly mnohé vzpomínky. Právě tady strávil své poslední dny coby živý člověk. A právě tohle byl poslední kus Tralodrenu, který spatřil, než se ponořil do Propasti... Teď byl zpět a kruh se uzavřel. Vždycky věděl, že to skončí takhle.

13

Cadrith v tichosti vkročil hlouběji do pokoje. I po těch dlouhých letech bylo všechno přesně tam, kde to nechal. Knihy seřazené na obřích policích po jeho pravici zabíraly všechen prostor od podlahy až ke stropu. Jejich vazby byly tak rozmanité, že připomínaly stoupající duhovou stezku. Ačkoliv si obálky uchovaly barvu, rozpadly by se na prach, kdyby na ně třeba jen silněji dýchl. Už mu na nich nezáleželo. Posloužily svému účelu a on se z nich naučil vše potřebné. Svou pozornost upřel na levou stranu, kde stál starý dřevěný stůl. Na jeho desce leželo cosi ve tvaru lidského těla, zabalené v zaprášené bílé tkanině. Nepotřeboval látku odmotávat, aby vycítil, že tělo je neporušené.
Pohlédl na stěnu naproti dveřím a vykročil k ní. Zrakem zkoumal kruhovou mozaiku, velmi podobnou té v troskách uprostřed džungle, díky které se dostal zpět na Tralodren. Také tady byly malé zelené, purpurové, modré a bílé tesery složeny do kroužícího obrazce, avšak poškozeného. Šlo o jeho vlastní práci – každý dílek s velkou obezřetností svázal kouzlem a vložil na místo. A teď tu znova stál o celých osm století později a hleděl na ni z druhé strany.
„Měla ses ke mně přidat, Kendro,“ Cadrith prsty přejel po klikaté prasklině, která se zešikma táhla po celé mozaice jako jizva. Prasklina – zdánlivě zcela obyčejná věc, a přeci mu zabránila v návratu a spustila řetězec nečekaných událostí. Vyvrcholily tím, že využil bláznivého Valana a přinutil jej seslat kouzlo, které ho osvobodilo z Propasti.
Cadrissa bude mnohem povolnější. Bez ohledu na její další
– sice nečekaný, avšak vítaný – přínos. Nemohlo by to být lepší,
dokonce ani kdyby měl po boku samotnou Kendru. Ta sice mívala značný potenciál, ale nikoliv dostatek odhodlání dotáhnout vše do konce. Byla mocnou a schopnou magičkou – skoro jako čarodějná královna – jenže ke konci se projevila její skutečná po-

14

vaha... a jeho taky. Teď byla dávno v Mortisu, její tělo se obrátilo v prach a zbyly jen vzpomínky. Takový osud on odmítal.
Přešel ke stolku u knihovny a položil na něj knihu Mirdic. Prastarý svazek, který před dávnými časy sepsali titáni, obsahoval mezi jinými znalostmi také návod k metamorfóze živého tvora v kostlivce. Cadrith knihu sebral svému bývalému mistrovi, který touto proměnou také prošel. Až později zjistil, že jeho mistr takto plánoval přečkat Božskou vindikaci a poté vystoupat na samý vrchol moci. Cadrith však jeho postup odhalil a sám se jím řídil. A teď byl blízko konečnému triumfu.
Jeho tělo však bylo zpustošené časem, a pokud s ním něco neudělá, nepohne se dál. Kouzlo, které ho proměnilo v kostlivce, si na tělesné schránce vybralo svou daň – tedy na tom, co z ní zbylo. Když bylo ponecháno svému osudu, snažilo se zůstat za každou cenu silné. Tak to ostatně dělalo i mnoho jiných kouzel. Někde však muselo brát energii pro svůj chod, což v praxi znamenalo, že Cadrithovy kosti – to jediné, co z jeho těla ještě zůstalo – se mocí kouzla opotřebovávaly. Paradoxně je tím ovšem kouzlo drželo pohromadě a taky zajišťovalo, že je k nim Cadrithova duše připoutaná.
Tento rozpor byl sice nepříjemný, nešlo však zdaleka o čarodějovu největší starost. Kouzlo dychtilo po další síle, a díky tomu oslabovalo a postupně negovalo jeho magické schopnosti. Jenže právě jen díky magii Cadrith zadržoval všemožné negativní dopady proměny v kostlivce. Ve výsledku tak neustále slábnul. Právě tuto jeho slabinu nakonec odhalil Sargis, čehož se Cadrith oprávněně obával. Nechtěl skončit jako jeho mistr, rozhodl se proto připravit na nejhorší. Uložil si do zásoby nové tělo a pečlivě jej skryl. Teď si jen potřeboval procvičit zaklínadlo, kterým do něj přemístí svou duši.

15

Hřmění a otřesy ne a ne skončit. Byl pevně přesvědčen, že Endarien nemá šanci dostat se dovnitř, nechtěl však zbytečně riskovat. Otevřel knihu Mirdic a pustil se do studia. Svazek byl už před dávnými věky zmenšen natolik, aby se s ním dobře zacházelo i lidem. Titáni, kteří jej původně vytvořili, měřili na výšku až patnáct stop, takže jejich knihy byly dost nepraktické pro tvory menšího vzrůstu. Změna velikosti se udála ještě předtím, než spis získal Raston, jeho bývalý mistr. I tak to ale byl pořádný macek, hnědá kožená vazba měla ve hřbetě čtyři palce na tloušťku. Zlaté stránky popsané prastarým textem v titánštině se ukázaly být mnohem odolnější než cokoliv, co kdy Cadrith viděl. Už před dávnou dobou si domyslel, že stránky jsou vyrobeny ze speciálně opracované kůže – pravděpodobně z obra nebo z titána. Vzhledem k tajemstvím, jaká spis obsahoval, to bylo příhodné.
Obezřetně knihou listoval a procházel si vědomosti, které již ovládal. Pokročil docela daleko, ale stále měl kam pokračovat. Už jen chvíli a všechno bude jeho. Zastavil se na straně, kterou hledal, a začal číst.

 

Zkouška čarodějného krále

Druhá část trilogie Čarodějný král, která čtenáře znovu přivádí na Tralodren – svět s bohatou historií, plný víry a příběhů o dobrodružstvích.

Anotace:
Po stovkách let se na Tralodren vrátil čarodějný král a bez skrupulí uskutečňuje svůj velkolepý plán. V síti jeho zájmů uvízla jako vězeň i nic netušící čarodějka Cadrissa. Zbytek družiny se mezitím rozptýlil po širém světě, ale okolnosti je pomalu leč jistě opět svádějí dohromady. Budou se totiž muset bok po boku postavit nepříteli děsivějšímu, než by si dokázali představit v těch nejhrůznějších snech. Nejdříve však musejí překonat vlastní pochyby a nástrahy, které jim život přichystal.

Autor: Chad Corrie

Formát: 160 x 110 mm

Vazba: brožovaná

Překlad: Jan Č. Galeta

Sazba: Jiří Reiter

Rok: 2018

Web: http://tralodren.mytago.cz

 

UkázkaUkázkyCh. CorrieMytagoFantasy
Kategorie: Bloggeři, JFK

Brian Azzarello – Wonder Woman 3: Vůle

Schefikův blog - 15. Srpen 2018 - 9:50

  ANOTACE: Celý zástup Olympanů, počínaje žárlivou manželkou jejího otce, bohyní Hérou, a zdaleka nekonče jeho marnotratným synem Apollónem, by rád viděl mrtvou nejen Wonder Woman, ale také zcela nevinné, potenciálně všemocné nemluvně, které Zeus nedávno zplodil s lidskou ženou… Diana se záchrany dítěte – a své vlastní kůže – odhodlaně ujímá a volky nevolky [...]

The post Brian Azzarello – Wonder Woman 3: Vůle appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

#1783: Šílená ze Sacré-Coeur - 80 %

Comics Blog - 15. Srpen 2018 - 8:00

Šílená ze Sacré-Coeur (La Folle du Sacré-Cœur)
Vydalo nakladatelství Argo v pevné vazbě v roce 2018. Původně v tomto vydání vyšlo jako "La Folle du Sacré-Cœur" v roce 2014. České vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 598 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.
Scénář: Alejandro JodorowskyKresba: Moebius

Jasně, ta obálka by vás mohla navnadit na erotický komiks, což by se jmény autorů rozhodně mohlo být spojeno, i když je nutné přiznat, že Alejandro Jodorowsky je přece jen spíše filosofičtěji založený. Ale i on má pro erotiku ve svých komiksech prostor. Moebius má ale s erotikou velmi dobré zkušenosti, jak jsme se mohli přesvědčit třeba v knize "Andělské drápky", kde nám ukázal podivně úchylná zákoutí vlastní mysli. Ale i když v sobě komiks rozhodně má i erotické scény, nejedná se o erotický komiks jako takový. Co je to za žánr? Je to současné drama, i když se tedy odehrává na začátku 90. let, v době svého vzniku. Je to filosofující příběh, je to příběh s fantastickými prvky, je to podivná romance, je to trochu i autobiografický komiks. V knize "Šílená ze Sacré-Coeur" toho najdete skutečně hodně a nebudu tvrdit, že vás to dostane. Klidně se může stát, že budete zklamáni.

Proč autobiografický komiks? Podle toho, co je v komiksu uvedeno a co jsou slova samotného Jodorowského, tak do scénáře vložil hodně ze sebe, z toho, jak sám přemýšlel, z toho, jak sám chtěl být úspěšným přednášejícím a dostal podobnou nabídku, kterou dostal profesor Mangel na začátku knihy. Je to i tím, že je zde mnohem více reálných prvků, než jak jsme u Jodorowského zvyklí, i když i nějaké to fantastično zde najdeme, ale v podstatě jen v duchu adaptace biblického Ježíšova příběhu, který se prolíná celou knihou, což je poměrně jasně akcentováno. Autor se to nesnaží nijak zastírat, snaží se jeho prostřednictvím najít cestu k poznání. Ale není to cesta nutně ke křesťanství, tím je Jodorowsky jako rodilý Chilan celkem logicky ovlivněn, ale je ovlivněn i místní indiánskou kulturou, stejně jako asijskými náboženstvími.

O čem je kniha "Šílená ze Sacré-Coeur"? Hlavní postavou je sice Alain Mangel, ale není vyloženě hybatelem děje, spíše je tím, kdo se nechá dějem unášet. Na jednu stranu se snaží bojovat se svým vnitřním démonem, před kterým se uzavřel v jisté fyzické askezi, kdy se vzdal intimního a zaměřil se jen na duševní, ale stejně tak se snaží bojovat s realitou, která na něj dopadá a která je skoro až nereálná. Dostává se totiž do situací, které se jeví absurdní, stejně jako ale mohou být pravděpodobnými. Jistě, nikoli vyloženě velmi pravděpodobnými, ale stát se mohly. Alain je zde celou dobu jako hlas rozumu, hlas, který sám sobě musí vzhledem k některým událostem znít velmi slabě a nejistě. Jako kdyby nám Jodorowsky říkal, že hlas rozumu je sice potřeba, ale někdy je potřeba připustit si něco víc.

Komiks "Šílená ze Sacré-Coeur" je filosofickým dílem, stejně jako je dílem osobním, dílem humorným, dílem dramatickým. Nesnaží se nikoho spasit, jen chce prezentovat příběh, u kterého je možné se zamyslet sám nad sebou, a to i díky Moebiově kresbě, která jako kdyby byla v každém sešitě trochu odlišná, aby ve třetím byla úplně jiná. Ale pořád je to Moebius, pořád je svůj a pořád dokáže nepřekonatelně zachytit to, co nám Alejandro Jodorowsky sděluje slovy. Spojení těchto dvou autorů je nesmírně silné, i když je nutné podotknout, že komiks "Šílená ze Sacré-Coeur" rozhodně není určen všem. Prostě se může stát, že vás komiks po několika stránkách přestane bavit, nic vám neřekne. Rozhodně to není čtení pro každého, ale pokud se do příběhu ponoříte, může vám něco sdělit.
Kategorie: Bloggeři

#1782: DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů - 30 %

Comics Blog - 14. Srpen 2018 - 8:00

DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů (The Flash: Rogue War)Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 220 až 225 série "Flash" a jako "Showcase 8" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.
Scénář: Geoff Johns
Kresba: Howard Porter

Když si koupíte komiks "DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů" musíte počítat s tím, že tohle neobsahuje příběh, který je určen začátečníkům. Je to příběh, který je určen lidem, jež mají Flashe načteného, jež znají všechny postavy, které jsou s tímto jménem spojené a chápou, kdo se to zrovna objevil na scéně. Ví, kdo je to Jay Garrick, Barry Allen a Wally West, musí vám něco říkat Zoom a Reverse-Flash. A pokud vám tohle bude něco říkat, je zde celkem i pravděpodobnost, že by se vám mohl komiks "DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů" líbit. V jiném případě si ale budete říkat, co to vlastně čtete. A budete mít klasický johnsovský problém. Máte pocit, že chtěl napsat něco skvělého, ale ona z toho vylezla jen velmi těžko pochopitelná slátanina, která vyznívá cool jen v případě, že nečtete nic jiného než DC komiksy a všechny je znáte nazpaměť.

Komiks "DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů" přináší příběh o tom, jak se Lotři (Rogues) rozhodli, že konečně udělají pořádnou akci. Jenže jsou vlastně dvě skupiny Lotrů, což má očividně něco společného s minulými události, které jsou nám řečeny jen tak nějak z rychlíku. Tenhle příběh prostě není možné pořádně docenit, i když nějaké ty vazby vám celkem dojdou. Takže jsou zde ti horší a lepší Lotři, obě skupiny chtějí něco jiného, a pak je zde ještě Wally West, což je aktuální Flash, který chce také něco jiného. A pak jsou zde ještě další postavy, které do toho vstoupí a už to začíná být hodně v prdeli. Mění se prosto a čas, a i když je tohle v souvislosti s Flashem celkem zásadní, je to prvek, který osobně vůbec nemusím.

Takže o co v příběhu, který je v knize "DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů" prezentován, vlastně jde? Když se nad tím tak zamyslíte, tak celé je to jen o tom, aby se Flash vyrovnal se ztrátou, kterou utrpěl. Tou ztrátou byl potrat Flashovi manželky Lindy, který byl způsoben Zoomem, což není Reverse-Flash, i když tak trochu je. Ono je to celé komplikovanější, ale máme tu jen náznaky, kterými se může řídit. Člověk si skutečně říká, proč tohle bylo vybráno pro "DC komiksový komplet", když český čtenář většinou prostě nebude tušit, o co jde. Nejde pak docenit emotivní okamžiky, které zde jsou. Na druhou stranu finále tohoto komiksu vyznívá tak pitomě, že je asi jedno, jestli známe podrobnosti nebo ne.

Geoff Johns není můj oblíbený autor a asi jím ani nikdy nebude. Jeho přístup ke komiksu je fanouškovský, ale přitom takový, že si někdy říkáte, jestli si ten kluk uvědomuje, že vlastně moc dobře psát neumí. Umí spojovat postavy, které jsou už desítky let staré s těmi novými, dokáže vytvářet příběhy podle šablony a zároveň přijít s takovou událostí, která změní DC Universe tak, aby to všechno dávalo nějaký šílený smysl, ale pořád to nic nemění na tom, že takové příběhy jsou špatné. Moc tomu nepřidává ani retro sešit, kterým je "Showcase 8", kde se podruhé objevuje Flash a poprvé Captain Cold. Celé je to tradičně naivní a hloupoučké. Ale uvědomíte si jednu věc. To, co píše Johns, není o nic méně naivní a mnohdy hloupé, ale je to jen bombastičtější.

Na Comics Blogu najdete také recenzi na knihy:
"DC komiksový komplet 1: Batman - Ticho, kniha první"
"DC komiksový komplet 2: Batman - Ticho, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 3: Green Lantern - Tajemství původu"
"DC komiksový komplet 4: Batman a syn"
"DC komiksový komplet 5: Superman - Utajený počátek"
"DC komiksový komplet 6: Batman - Dlouhý Halloween, kniha první"
"DC komiksový komplet 7: Batman - Dlouhý Halloween, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 8: Green Lantern - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 9: Superman - Pro zítřek, kniha první"
"DC komiksový komplet 10: Superman - Pro zítřek, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 11: JLA - Babylonská věž"
"DC komiksový komplet 12: Superman - Poslední syn Kryptonu"
"DC komiksový komplet 13: Superman/Batman - Nepřátelé státu"
"DC komiksový komplet 14: JLA - Rok jedna, kniha první"
"DC komiksový komplet 15: JLA - Rok jedna, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 16: Harley Quinn - Preludia a nokurňa"
"DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 18: Batman - Smrt v rodině"
"DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 20: JLA - Země 2"
"DC komiksový komplet 21: The Brave and the Bold - Vládci štěstí"
"DC komiksový komplet 22: Superman - Supermanova smrt"
"DC komiksový komplet 23: Flash - Zrozen k běhu"
"DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 25: Superman/Batman - Supergirl"
"DC komiksový komplet 26: Triumvirát"
"DC komiksový komplet 27: Wonder Woman - Ztracený ráj"
"DC komiksový komplet 28: JLA - Hřebík"
"DC komiksový komplet 29: Batman - Zkáza, jež postihla Gotham"
"DC komiksový komplet 30: Wonder Woman - Kruh"
"DC komiksový komplet 31: Superman - Brainiac"
"DC komiksový komplet 32: Catwoman - Selinina velká loupež"
"DC komiksový komplet 33: JLA - Spravedlnost, kniha první"
"DC komiksový komplet 34: JLA - Spravedlnost, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 35: Batgirl - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 36: Batman - Zrození démona, kniha první"
"DC komiksový komplet 37: Batman - Zrození démona, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 38: Mladá spravedlnost - Jejich vlastní liga"
"DC komiksový komplet 39: Catwoman - Po stopách Catwoman"
"DC komiksový komplet 40: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha první"
"DC komiksový komplet 41: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha druhá"
"DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí"
Kategorie: Bloggeři

Komiks: Batman 10 - Epilog

Agent JFK - 14. Srpen 2018 - 6:55

Zakončení Batmanova kánonu vznáší otázku, která si nezadá ani s "Být, či nebýt?". Co je Batman zač? Hrdina na hraně zákona, nebo jen obyčejný šílenec?
Desátá kniha je jako vytržená ze složky u psychiatra. Je rozborem Batmanova odkazu, nahlíží do jeho nitra a snaží se nalézt odpověď na výše položenou otázku.
Pět příběhů postihuje velkými časovými skoky prakticky celou Netopýrovu kariéru a ukazuje jak zranitelného a emočně silně zasaženého Bruce, tak i posedlého ztrhaného muže, jenž je na pokraji zhroucení. Muže, jenž dychtí po zanechání svého odkazu, čemuž obětuje naprosto vše. A v tu chvíli mě kniha nutí se zeptat, co je Batman zač? Epilog tak trochu bourá zažitou a všeobecně přijímanou líbivou teorii o ochránci slabých. Naopak nemilosrdně servíruje vtíravé důkazy, že Batman nemá možná tak daleko k těm, které sám umisťuje do cel. A že je jenom dobře, když v jednu chvíli by osud zmáčknul delete a vymazal tuto postavu z hlavy Bruce Waynea. Nebo je snad i tenhle náhled pomýlený? Bruce sám totiž razantně odmítá jakoukoliv spojitost a kontruje argumenty, kdy ukazuje, že původní Wayne jistě konal jen dle svého nejhlubšího přesvědčení. Možná v tom to ale vězí: tak jednal původní Bruce Wayne, syn Thomase a Marthy Wayneových, ne Batman.
Asi jsem vám, čtenářům této recenze, teď pořádně zamotal hlavu. Jenže přesně to samé se mnou udělala kniha. Vychrlila množství informací v rychlém sledu za sebou, navíc vyprávěných z mnoha úhlů pohledu, což pochopení všech narážek ani trochu neulehčilo. Dokonalého zážitku jsem tedy dosáhl až po druhém úplném přečtení. Ano, pak do sebe vše velice dobře zapadlo. A já pochopil. Možná to vidíte v mých článcích ohledně Batmanova kánonu, ale hutné temné prostředí a množství řečnických obratů mě mátlo už od prvního dílu této série. Na druhou stranu, o to lepší má člověk pocit, soustředí-li se na knihu pořádně a vstřebává ji najednou. Batman 10: Epilog rozhodně není komiks, který byste mohli rozečíst a po dvou příbězích odložit "na někdy". Tím se totiž značně naruší požitek, který by měl být dávkován najednou a v klidu. Narozdíl třeba od sérií Detective Comics, Temný rytíř, nebo i samotných příběhových stand alone knih, které se dají číst prakticky kdykoliv a přitom se v nich dá snadno orientovat.
Je také třeba podotknout, že ačkoliv se jedná o různá časová období života Bruce Waynea/Batmana, připadá mi, že až moc mění svůj styl chování. Jako by se pokaždé jednalo o zcela jiného člověka. To trochu pocit přímé návaznosti kazí, na druhou stranu se možná jen autoři snažili zdůraznit vývoj psychického narušení... Těžko říct, ačkoliv by měl Epilog vše uzavřít, vyvstává po něm ještě více otázek, navíc mnohem palčivějších, než jaké byly po devítce. Ta by spíš snesla cejch konce.
Kresba je vydařená, pro kánon typicky temná, s hrubými rysy a jen omezenou podzimní škálou barev. Jak symbolické, podzim, počátek konce. Mírně melancholický nádech podtrhuje nevyhnutelnost, že tady se s námi série loučí.
Osobně považuji Epilog za vydařené dílo, ačkoliv pro mě není tím, co bych si představoval pod tím pojmem. Rozhodně stojí za přečtení, nečekejte však žádnou detektivní práci, řešení záhad a tajemných úmrtí. Spíše než zamávání na konec ve mně zanechala kniha ten pocit, když se chcete ještě naposledy otočit za odjíždějícím přítelem. Zeptat se na tu poslední otázku, ale nakonec se ovládnete a se zatnutými zuby kráčíte od vlaku, protože radši ani nechcete znát pravdu. Tak tedy sbohem, možná je to takhle lepší.

Batman 10 - Epilog
Scott Snyder, James Tynion IV
Nakladatel: Crew
Překlad: Darek Šmíd, Petr Zenkl
Redakce: Boris Hokr
Rok vydání: 2018
Počet stran: 144
Rozměr: 170 x 258
Provedení: paperback
Cena: 369 Kč

KomiksCrewBatmanDC ComicsS. Snyder
Kategorie: Bloggeři, JFK

#1781: Kick-Ass 3: Nářez 3 - 90 %

Comics Blog - 13. Srpen 2018 - 8:00

Kick-Ass 3: Nářez 3 (Kick-Ass 3)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako sešity 1 až 8 minisérie "Kick-Ass 3". Souborně poprvé vyšlo v roce 2014. České vydání má 232 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.
Scénář: Mark MillarKresba: John Romita Jr.
Nemám rád, když něco končí, a tak jsem se zrovna ne příliš rád začítal do knihy "Kick-Ass 3: Nářez 3", která je posledním dílem série, kterou psal Mark Millar a kreslil John Romita Jr. Zdůraznil bych právě skutečnost, že se jedná o poslední díl, který tvořili tihle dva, protože "Kick-Ass" rozhodně neskončil a vychází nová série, kterou už Millar půjčil i další autorům a kresby se ujali jiní umělci. Vycházejí dvě série. Sérii "Kick-Ass" začal psát a kreslit původní tým, ale od čísla sedm už jedou Steve Niles a Marcelo Frusin. Sérii "Hit-Girl" začal Mark Millar s kreslířem Ricardem Lopezem Ortizem a od čísla 5 ji přenechal Jeffovi Lemirovi a Eduardovi Rissovi. Ale to už je zase na jiný příběh, my jsme aktuálně u posledního dílu, který tvoří uzavřenou sérii, a to spolu s knihami "Kick-Ass: Nářez", "Kick-Ass 2: Nářez 2" a "Kick-Ass: Nářez - Zabijačka". Ano, česky už nám vyšlo všechno, co se dalo, teď jsem zvědavý na to, jestli se k nám postupem času dostane i to nové, čemu osobně příliš nevěřím. Ale Kick-Ass bude holka, tak možná...

Jak jsem řekl, nemám rád, když něco končí, o to je to horší, když si člověk to něco zamiluje. A v případě komiksu "Kick-Ass" se mi to stalo. Je to pro mě oblíbená značka a skutečnost, že to mělo knihou "Kick-Ass 3: Nářez 3" skončit, se mi prostě nezamlouvala. Jenže co naděláte, když je to stejně tak dobré, že knihu zhltnete na posezení a budete se jen divit, co ti dva ještě vymysleli. A jsem rád, že si pro to zase vzali rovnou osm sešitů, protože ten příběh si to zasloužil, i když to není jen namachrovaná a sakra krvavá akce, protože tady jsou i postavy a jejich osudy, je zde poměrně dost dialogů. Ale nemusíte se bát, i na krvavou řežbu dojde a pořád je to ten skvělý Romita, na jehož panely jen zíráte. Takové odseknutí hlavy nebo průstřel vypadají opravdu krásně hnusně.

Příběh se točí kolem toho, že Hit-Girl, tedy Zabijačka skončila ve vězení, ale Kick-Ass je ochoten udělat všechno proto, aby ji s Věčnou spravedlností dostal ven. Nebo skoro všechno. Vzhledem k tomu, že to jsou všichni přizdisráčové, tak nakonec skončí u toho, že budou trénovat a Zabijačku zachrání, až skutečně budou mít pocit, že jsou dost schopní, což může trvat věčně, jak si Zabijačka sama uvědomuje. Do hry se pak ještě dostávají mafiáni. Rodina Genovese má ještě jednoho bosse, který se do města vrací až z daleké Sicílie, kam byl odklizen. A Rocco Genovese bude pořádný magor. Do toho ještě policajti, především zkorumpovaní, problémy uvnitř Věčné spravedlnosti a také psychologové, kteří si myslí, že mají na to, aby napravili jednu hodně rozbitou holku.

"Kick-Ass 3: Nářez 3" není skvělý komiks jenom proto, že je zde parádní akce, že se vracejí postavy, že jsou zde brutální rubačky. Je to také výborný komiks proto, že jsou zde skvěle zobrazeny jednotlivé postavy, že jsou zde zajímavé vztahy a jejich vývoje, ale také to, že tohle není o superhrdinech, jak je známe, ale o pitomcích, kteří si myslí, že je parádní si na ně hrát, ale vlastně vůbec netuší, co by měli dělat. I tohle je pozérství a na to také Millar cílí. Komiks je zábavný, je ironický, je satirický, ale přitom - i když si ze superhrdinů dělá srandu - je taky bere takové, jaké jsou. A i s nimi je možné vytvořit hodně dobré příběhy. "Kick-Ass 3: Nářez 3" je toho skvělým příkladem a i po této knize budete sérii milovat, pokud jste ji milovali na začátku.

Komiks "Kick-Ass 3: Nářez 3" zakoupíte na stránkách Crew v brožované vazbě.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Kick-Ass: Nářez"
"Kick-Ass 2: Nářez 2"
"Kick-Ass: Nářez - Zabijačka"
Kategorie: Bloggeři

#1780: Tomb Raider Archivy S.3 - 40 %

Comics Blog - 12. Srpen 2018 - 8:00

Tomb Raider Archivy S.3 (Tomb Raider Archives Volume 3)Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Vyšlo původně jako čísla 35 až 50 série "Tomb Raider" v letech 2003 až 2005. Souborně vyšlo v roce 2017. České vydání má 496 stran a prodává se v plné ceně za 1 300 Kč.

Scénář: James Bonny, Dan SlottKresba: Různí

Je mi líto, ale na lepší hodnocení tohle prostě nedosáhne. U prvních dvou knih byl ještě silný efekt toho, o jaký formát se jedná a že v tom formátu kresba přece jen vynikne o dost lépe, ale tohle už se s třetí knihou vytratilo a já jsem se zaměřil na to, co vlastně pořádně čtu. A ne, nebylo to nic, co bych si chtěl příliš dlouho pamatovat. Lara Croft jako postava v sobě má dobrý potenciál - je jako Indiana Jones, spousta dobrodružství, snaha hledat, ne krást. Tohle však nestačí. Ve skutečnosti se Lara místy už jeví jako celkem protivná postava, která ani neplní jeden ze svých základní úkolů, které od svého navržení má - má být sexy. Ale takové komiksy v knize "Tomb Raider Archivy S.3" ani moc nejsou. Jsou spíše akční, i když i na nějaké ty sexy samoúčelné pózy dojde. Nepřišlo mi ale, že by jich bylo tolik. Mimochodem, všimli jste si, jak jsou ty komiksy příliš prudérní a sex tu není? Ze série se pak snadno stane nudný mainstream.

Kniha "Tomb Raider Archivy S.3" obsahuje celkem šestnáct původních sešitů, které vycházely v letech 2003 až 2005. Scenáristou je až na poslední číslo James Bonny, poslední číslo si jako scenárista vzal na triko Dan Slott. Všechny příběhy jsou si velmi podobné v tom, že Lara se podívá na nějaké exotické místo, celkem jednoduše zde najde, co hledá, a někdo z jejích přátel, které si James Bonny vymýšlí za pochodu, zemře. Tohle mi na komiksu hodně vadilo. I když máte pocit, že by měla mít Lara historii, ta se v podstatě scvrkla jen na to, že je zde vztah k otci, který ji ovlivňuje, i když nevím jak, a to je všechno. Pak se prostě jen objeví někdo z její minulosti, který většinou dřív nebyl představen, a to jen proto, aby ještě v tom díle anebo v následujícím zemřel. Člověk se diví, že Lara ještě nějaké přátele vlastně má, protože všichni umírají.

Ani celková kompozice série "Tomb Raider" nebyla nějak moc promyšlená. Hodně se hrálo na to, že jsou zde jen jednotlivé epizodky, které mají minimální následky. Pokud už nějaké následky mají, tak se vyřeší o pár sešitů dál a je hotovo. Jenže postava Lary v sobě má prostě potenciál pro něco rozsáhlejšího. Nejen malé epizodky, které jsou během dvou nebo tří sešitů ukončeny, ale něco rozsáhlejšího, velkolepějšího. Mně tu chybělo hledání stop, pátrání, skládání mozaiky dohromady. O tohle přece v podobných příbězích jde. Lara ale většinou jen najde předmět na první místě, kam koukne. Tohle z toho smyje všechno to dobrodružství a ty příběhy jsou najednou celkem prázdné. Je to škoda, protože Lara v sobě má větší potenciál. Ale tady nebyl zájem budovat příběhy a vlastně ani postavu. Nevím, jestli to bylo omezeními ze strany vlastníků práv, ale pokud ne, tak tady scenárista opravdu neodvedl dobrou práci. Poslední příběh z pera Dana Slotta už je trochu jiný a zajímavější.

V knize "Tomb Raider Archivy S.3" na vás ale ještě čeká jedna bonusová povídky, která se původně objevila v knize "Lara's Book: Lara Croft and the Tomb Raider Phenomenon", jejímž autorem je Douglas Coupland, jenž se postaral i o povídku "Air Tibet", která je právě bonusem na konec. Přiznám se, nic moc horšího jsem v životě snad nečetl, a to dělám porotce na literární soutěži. Jasně, nejsou tam chyby, ale dějově je to místy tak blbé, až to pěkné není. Já netvrdím, že nemůže být povídka přehnaná, ale to jde i při zachování nějaké základní logiky. Tohle je jen jeden velký nesmysl. Je hezké, že u nás komiks "Tomb Raider" vychází v takovém formátu, ale ani ten nezachrání skutečnost, že to příběhy samotné za moc nestojí. Lara asi přece jen bude nejlepší v samotné hře, kde jí to sluší nejvíce.

Knihu "Tomb Raider Archivy S.3" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Tomb Raider Archivy S.1"
"Tomb Raider Archivy S.2"
Kategorie: Bloggeři

Fallout – desková hra

Schefikův blog - 11. Srpen 2018 - 15:28

Léto je ve většině případů především časem odpočinku a pohody. Ve společnosti Blackfire však ani v těchto prázdninových měsících nezahálí a přináší nám horkou novinku, která potěší všechny příznivce postapokalyptických světů a hráče legendární počítačové série Fallout. Ten se totiž právě dočkal své deskoherní verze pro 1-4 hráče, která se rázem stala obrovským hitem letošního [...]

The post Fallout – desková hra appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

#1779: Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk - 60 %

Comics Blog - 11. Srpen 2018 - 8:00

Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk (She-Hulk)Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Savage She-Hulk 1" a jako čísla 1 až 8 série "Sensational She-Hulk" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Stan Lee, John Byrne
Kresba: John Buscema, John Byrne

První příběh s She-Hulk už známe, protože se objevil v knize "Ultimátní komiksový komplet 102: Marvel počátky - 70. léta", a tak máme celkem jasnou představu o tom, jaký je její původ. Popravdě si myslím, že její první příběh ke v této knize naprosto zbytečný, protože následuje první osm čísel série "The Sensational She-Hulk", kdy hned první sešit této série v sobě má v sobě shrnutí právě tohoto originu. Je fajn, že je zde i první příběh, protože ti, co nemají knihu "Ultimátní komiksový komplet 102: Marvel počátky - 70. léta" ho nečetli, ale vzhledem k tomu, že zde stejně shrnutí je, není to nic tak převratného. A je jasné, že i když je to první číslo, v českém vydání to rozhodně nějak moc extra velkou cenu nemá, ještě když je to souborné.

Když jsem první příběh She-Hulk četl v knize "Ultimátní komiksový komplet 102: Marvel počátky - 70. léta", bavil mě, protože to byl trochu jiný Stan Lee, byl zábavný, méně ukecaný. Byl jsem docela zvědavý na to, jak se s postavou popasoval John Byrne, který se série "The Sensational She-Hulk" chopil rovnou jako scenárista a kreslíř. A musím říct, že to bylo celkem zajímavé a pokračoval v tom duchu, jak Stan Lee a John Buscema začali. V duchu humorném, kdy se dokonce rozhodl, že bude překračovat hranice komiksu, což znamená to, co znáte od Deadpoola. She-Hulk - a i další postavy - mluví přímo ke čtenáři. Ale není to jen to. She-Hulk se naučí přecházet z panelu do panelu, aby si ukrátila cestu anebo je schopna roztrhnout stránku a díky tomu vyřešit problém. Trochu nekonvenční, ale funguje to.

Funguje to hlavně proto, že si celých osm čísel udržují Byrne a jeho spolupracovníci jeden standard - prostě chtějí být vtipní, chtějí, aby to zacházelo za určité hranice, chtějí, aby to bylo trochu jiné, místy docela absurdní. Netvrdím, že je to neustále vyloženě vtipné, není, některé stránky jsou trochu zbytečné, vlastně jsou zde jen proto, aby podtrhly ono vycházení postav z komiksu a jejich mluvení směrem ke čtenáři, ale právě tahle skutečnost něčeho odlišného, dělá komiks zajímavým. A popravdě, je to na knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk" to nejzajímavější. Jednotlivé epizody, které se zde odehrávají, jsou samy o sobě spíše hříčkami a snahou pobavit, která je na prvním místě. To, že se zde objeví známé postavy - především ze Spider-Manova universa - je sice fajn, ale úplně to nestačí na to, aby to jednoho odrovnalo.

Většina příběhů, které jsou v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk" obsaženy, se točí kolem toho, že She-Hulk chce někdo na podivné experimenty. Anebo si naše hlavní postava snaží získat i normální kariéru, tedy právnickou, kterou poslední dobu moc nepraktikovala. Postava se zde nijak moc extra nevyvíjí a sem tam jsem měl pocit, že je to Byrnovo guilty pleasure, kdy se mu celkem zamlouvalo, že může Jen kreslit trochu více odhalenou, vysokou, sexy. A proč ne, i o tomhle komiksy jsou. Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk" představuje postavu, kterou už možná z českých vydání budete znát, ale především ukazuje, že některé série mají jen bavit, nic jiného. A tohle se knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk" celkem daří. Nečiní tak dechberoucím způsobem, ale dobré to je.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 29: Blade"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 30: Inhumans"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 31: Beast"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 33: Shang-Chi"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 34: Warlock"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 35: Hank Pym"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 36: Herkules"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 37: Wasp"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 38: Ghost Rider"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 39: Wonder Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 40: Silver Surfer"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 41: Elektra"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 42: Black Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 43: Moon Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 44: Star-Lord"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 45: Mýval Rocket"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 46: Captain Britain"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 47: Nova"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 48: Machine Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 49: Spider-Woman"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 50: Ant-Man (Scott Lang)"
Kategorie: Bloggeři

Dominik Dán – Sára

Schefikův blog - 10. Srpen 2018 - 16:01

ANOTACE: Detektívi Richard Krauz a Jozef Fischer vyšetrujú vraždu vplyvného riaditeľa konzorcia bánk. Našli ho v jeho pracovni s prestrelenou hlavou. Nie je jasné, ako vrah prekonal dômyselný zabezpečovací systém bankárovej vily a ako je možné, že na mieste činu nezanechal jedinú stopu. Prípad nenapreduje, pokým neznámy dobrodinec nepošle na Oddelenie vrážd záhadný balíček. Je [...]

The post Dominik Dán – Sára appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

Erik Kriek – Z neznámého světa a další příběhy

Schefikův blog - 10. Srpen 2018 - 12:23

  ANOTACE: Z neznámého světa a další příběhy holandského kreslíře Erika Krieka je komiks s jedním z nejdokonalejších vizuálních provedení, jakých se zatím král hororu H. P. dočkal. Původní chuť, ba nebojme se v tomto případě říci i pachuť, zůstává dokonale zachována, i když se autorovi daří vyhýbat se přílišné doslovnosti. V jeho černobílé kresbě [...]

The post Erik Kriek – Z neznámého světa a další příběhy appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

Stránky

Přihlásit se k odběru sarden.cz agregátor - Bloggeři