RECENZE: James Kakalios, Fyzika superhrdinů

Agent JFK - 12 hodin 2 min starý

Určitě vás při čtení komiksů nebo při sledování superhrdinských filmů někdy napadlo, jestli je možné alespoň část příběhů přenést do reality. James Kakalios využil své znalosti fyziky a rozhodl se některé z těchto záhad odkrýt v knize Fyzika superhrdinů.

Nejoblíbenějším a nejdiskutovanějším komiksovým případem je bezesporu smrt Spider-Manovy slečny Gwen Stacy. Když ve 121. čísle Amazing Spider-Man dívka zemře, nikomu není jasné, zda za to mohl samotný pád z několikakilometrové výšky, nebo její smrt zavinila Peterova pavučina, která ji v takové rychlosti zachytila a zlomila jí vaz. Padouch Green Goblin má sice jasno, ale později se ukáže, že se šeredně pletl. Po rozuzlení tohoto případu přicházejí další a další otázky – dokázal byl Angel ze série X-Men létat i přesto, že mu křídla vyrůstají ze zad? Lze se zhoupnout na pavoučím vlákně? Jak je na tom Superman s gravitací? A jak by se daly vyrobit všemožné superhrdinské kostýmy, které svým nositelům často pomáhají k dalšímu vylepšení schopností?

Na všechny tyto (a další) otázky James Kakalios dokáže odpovědět. Učí fyziku na University of Minnesota, mnohem známější je ale pro své zásluhy v oblasti popularizace vědy. I díky nim už dvakrát zavítal na Academia Film Olomouc, kde o své práci přednášel. Když totiž přemýšlel, co by univerzitní studenty donutilo chodit na mnohdy nudné přednášky z fyziky, vzpomněl si na svůj dětský koníček, tedy komiksy. Rozhodl se otevřít seminář, na kterém bude fyzikální jevy vysvětlovat právě na událostech z kreslených příběhů. Učebny se rázem naplnily zvídavými studenty, kteří najednou neměli problém ani s oblastmi fyziky, které jim podle jejich slov v dalším životě k ničemu nebudou. Nejen, že je obor začal více bavit, ale byli schopni lépe porozumět probírané látce. 

V anotaci se dozvíme, že kniha není určena pro fyziky, ale pro laickou veřejnost, což je pravda. Už na začátku Kakalios slibuje, že nebude v dalším textu používat sofistikovanější matematiku, než že 1 = 1 a fakt, že strany rovnice musí zůstat zachovány. Na začátku jsem se trošku bála, že to nedodrží, ale opravdu se mu to povedlo. Pokud vám fyzika nikdy moc nešla, občas si některou pasáž budete pravděpodobně muset přečíst vícekrát, abyste jí porozuměli, vždy ale nějak pochopíte, co vám autor chce sdělit. Kniha je psána s neuvěřitelnou lehkostí a citem pro věc, určitě se tedy nebudete cítit jako při čtení disertační práce nebo vědecké publikace. Kakalios vše vysvětluje poutavě a nebojí se občas použít nějaký ten žertík. Fyzika superhrdinů je navíc přehledně členěna do kapitol a doplněna o obrázky a pasáže z komiksů, kterými se autor zabývá.

Ve Fyzice superhrdinů se nikdy nedočtete, že něco není možné, právě naopak – dozvíte se, na základě jakých zákonů by hrdinové své schopnosti používat mohli, což knihu činí výjimečnou. Autor ukazuje hlavně případy, ve kterých byla fyzika v komiksech použita správně, ale samozřejmě lze najít i příběhy, při jejichž psaní se tvůrci nad fyzikálními zákony moc nezamysleli. I takových příkladů v knize pár najdete.

Fyzika superhrdinů sedne každému fanouškovi komiksů, který chce své vědomosti posunout na další úroveň. Dokáže také pomoci nadějným fyzikům a zábavnou formou jim předat užitečné informace z oboru. Tak co myslíte, jak zemřela Gwen Stacy?

James Kakalios: Fyzika superhrdinů
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2018
Počet stran: 380
Překlad: Petr Kotouš
Vazba: vázaná 
Cena: 398 Kč

RecenzeLiteraturaJ. KakaliosArgoKomiks
Kategorie: Bloggeři, JFK

#1919: DC komiksový komplet 56: Liga spravedlnosti - Volání po spravedlnosti - 75 %

Comics Blog - 14 hodin 51 min starý

DC komiksový komplet 56: Liga spravedlnosti - Volání po spravedlnosti (Justice League: Cry for Justice)Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 1 až 7 série "Justice League: Cry for Justice" a jako "Action Comics 248" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.
Scénář: James Robinson, Jack Miller
Kresba: Mauro Cascioli, Scott Clark, Ibraim Robertson, Howard Sherman

Musím říct, že "DC komiksový komplet 56: Liga spravedlnosti - Volání po spravedlnosti" se mi velmi líbilo. Jasně, hodnocení, alespoň to procentní, není vyloženě závratně vysoké, ale to je prostě tím, že tu určité chyby jsou. Tohle je ale trochu jiný mainstream, tohle je trochu jiný superhrdinský komiks. Nečekejte klasickou zápletku, kde je všechno předem jasně dané. Ano, jsou zde zjednodušení, základní logika je také jasná, ale odvíjí se to způsobem, který je nečekaný. Název knihy, tedy "Volání po spravedlnosti" se tak naplňuje měrou docela zajímavou. A James Robinson si klidně dovolí trochu nabourávat superhrdinské předpoklady, a to i ve chvíli, kdy nepíše nic jako "Co kdyby...", respektive "Elsewhere", ale tohle je příběh, jen je zasazen do klasického universa, navazuje na známé události, odkazuje se na ně a v určité míře si z nich dělá i legraci.

Příběh se odehrává po událostech, které vedly ke smrti důležitých postav DC univerza. Ti, co přežili, si uvědomují, že tohle nikam nevede. Všechny, krize, jimiž si prošli, všechna úmrtí, všechno se jen opakuje znovu a znovu a oni musí znovu a znovu začínat. Najde se skupina, které už tohle nestačí. Nechce znovu pohřbívat své přátele, nechce znovu vidět, jak budou lidé trpět z rukou těch samých neřádů. A tak se rozhodnou, že je s tím potřeba něco udělat. Primárně sledujeme Green Lanterna a Green Arrowa, ale na děj se nabalují další postavy. James Robinson je zná, Mauro Cascioli, Scott Clark a Ibraim Robertson si užívají jejich kresbu, k níž se ještě dostanu, ale těch postav je prostě moc. V akčních scénách to překvapivě funguje, hlavně v jedné sekvenci s padouchem, ale jinak je tam prostě moc postav, nepříliš důležitých, které nebudete znát a kdy střihy mezi jednotlivými scénami nejsou vždy plynulé a vždy nebudete vědět, o koho vlastně jde.

Se střihem jsem měl místy skutečně problém, protože jsem měl sem tam pocit, že si vlastně nejsem jistý, jestli jsem nějakou stranu nepřeskočil. Při návratu jsem ale zjistil, že nikoli a že nemám ani žádné stránky slepené. Jako kdyby se najednou stalo něco, co tak trochu do dění nepasovalo, jako když o něco přetočíte film. Najednou jste u jiných postav, které mluví o něčem, a vy vůbec netušíte o čem. Tohle je hlavní výtka směrem ke scénáři a komiksu jako takovému. V tomhle směru ani kresba moc nezachrání, tam trio Mauro Cascioli, Scott Clark, Ibraim Robertson a Howard Sherman prostě kreslili panely, které měli. A jaké to jsou panely. Je jedno, jestli to je velký celostránkový, nebo nějaký menší, každý je skvěle propracovaný. Hrdinové jsou zde silní, ženy krásné, padouši komplexní. Například u těch žen je to mimochodem zajímavý kontrast. Jsou prvoplánově sexy, dokonalé, ale přitom scénář si z tohoto sexismu sem tam udělá legraci. A nedělá si legraci jen z něj. James Robinson se sem tam lehce naváží i to krizí, do zkostnatělosti komiksu i do toho, jak se tvůrci snaží neustále propojovat staré příběhy s novými, i když to vzhledem k rozdílným přístupům prostě místy nedává smysl.

Tohle je ale především komiks o spravedlnosti a o jejím pojetí ve světě superhrdinů. Hned na začátku James Robinson jasně dává najevo, že už tu je skupina, která nechce mírnou spravedlnost, chtějí konečně nějaké řešení. Jasně, jsme ve světě superhrdinů, tak se dá očekávat, že to až tak temné nebude. Ale právě temnota, realističtější přístup do příběhu prostupují, což se ukazuje i ve finále tohoto příběhu, kde se stane něco, co by člověk nečekal. Nevím, jak se na tohle navázalo a popravdě to asi ani vědět nechci. Tohle je konec, u něhož je lepší nevědět, jak se pokračovalo, alespoň v rámci superhrdinského žánru, protože se dá očekávat, že ty následky až tak temné nebudou. Kniha "DC komiksový komplet 56: Liga spravedlnosti - Volání po spravedlnosti" sama o sobě ale funguje skvěle, tedy až na t, že v té přemíře postav se ztratíte a že jsou zde dějové prvky, které dokonale nefungují. Je ale vidět, že i v superhrdinském žánru se dá tvořit trochu jinak, a to i pod velkým nakladatelstvím. Velmi zajímavý komiks!

Na Comics Blogu najdete také recenzi na knihy:
"DC komiksový komplet 1: Batman - Ticho, kniha první"
"DC komiksový komplet 2: Batman - Ticho, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 3: Green Lantern - Tajemství původu"
"DC komiksový komplet 4: Batman a syn"
"DC komiksový komplet 5: Superman - Utajený počátek"
"DC komiksový komplet 6: Batman - Dlouhý Halloween, kniha první"
"DC komiksový komplet 7: Batman - Dlouhý Halloween, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 8: Green Lantern - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 9: Superman - Pro zítřek, kniha první"
"DC komiksový komplet 10: Superman - Pro zítřek, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 11: JLA - Babylonská věž"
"DC komiksový komplet 12: Superman - Poslední syn Kryptonu"
"DC komiksový komplet 13: Superman/Batman - Nepřátelé státu"
"DC komiksový komplet 14: JLA - Rok jedna, kniha první"
"DC komiksový komplet 15: JLA - Rok jedna, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 16: Harley Quinn - Preludia a nokurňa"
"DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 18: Batman - Smrt v rodině"
"DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 20: JLA - Země 2"
"DC komiksový komplet 21: The Brave and the Bold - Vládci štěstí"
"DC komiksový komplet 22: Superman - Supermanova smrt"
"DC komiksový komplet 23: Flash - Zrozen k běhu"
"DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 25: Superman/Batman - Supergirl"
"DC komiksový komplet 26: Triumvirát"
"DC komiksový komplet 27: Wonder Woman - Ztracený ráj"
"DC komiksový komplet 28: JLA - Hřebík"
"DC komiksový komplet 29: Batman - Zkáza, jež postihla Gotham"
"DC komiksový komplet 30: Wonder Woman - Kruh"
"DC komiksový komplet 31: Superman - Brainiac"
"DC komiksový komplet 32: Catwoman - Selinina velká loupež"
"DC komiksový komplet 33: JLA - Spravedlnost, kniha první"
"DC komiksový komplet 34: JLA - Spravedlnost, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 35: Batgirl - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 36: Batman - Zrození démona, kniha první"
"DC komiksový komplet 37: Batman - Zrození démona, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 38: Mladá spravedlnost - Jejich vlastní liga"
"DC komiksový komplet 39: Catwoman - Po stopách Catwoman"
"DC komiksový komplet 40: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha první"
"DC komiksový komplet 41: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů"
"DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení"
"DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první"
"DC komiksový komplet 45: Superman - Odkaz, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony"
"DC komiksový komplet 47: Plastic Man - Na útěku"
"DC komiksový komplet 48: DC Nová hranice, kniha první"
"DC komiksový komplet 49: DC Nová hranice, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 50: Flash - Návrat Barryho Allena"
"DC komiksový komplet 51: JLA - Další hřebík"
"DC komiksový komplet 52: Wonder Woman - Bohové a smrtelníci"
"DC komiksový komplet 53: Batman - Muž, který se směje & Arkham"
"DC komiksový komplet 54: JLA - Nový světový řád"
"DC komiksový komplet 55: Nová Mladí Titáni - Smlouva s Jidášem"
"DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí"
Kategorie: Bloggeři

KOMIKS: Gerard Way - Gabriel Bá, Umbrella Academy 2: Dallas

Agent JFK - 20. Únor 2019 - 13:12

Po záchraně světa v první části Umbrella Academy pokračují životy hrdinů různými směry. Nikdo z nich ale netuší, že na ně tak brzy po incidentu čekají další problémy.

Číslo 1 Luther se utápí v depresích a tunách jídla před neustále svítící televizní obrazovkou, bůh žehnej Americe. Fáma přišla o svůj hlas, který byl její nejdůležitější zbraní, Séance mění styl oblékání, Vanya je stále naživu, ale z předchozích událostí si na nemocničním lůžku nic nepamatuje. Jediný Kraken se stále snaží spasit svět a nasytit tak svůj superhrdinský syndrom. Ve všem tom utrpení a nihilismu všichni nějak zapomněli na Číslo 5, který skrývá pořádného kostlivce ve skříni. Nikdo se ho totiž jaksi nezeptal na to, jak se vlastně dokázal vrátit z budoucnosti. Nakonec vyplave na povrch, že patří k jednotce, která udržuje pořádek v časoprostorovém kontinuu. Musí zastavit sám sebe a do hlavní role se tak dostávají všechny časové sféry, ve kterých kdy existoval. A jak už název komiksu napovídá, zaplete se také do vraždy prezidenta Kennedyho.

Umbrella Academy: Dallas plynule navazuje na předcházející Apokalyptickou suitu. Scénář příběhu má opět na starosti Gerard Way, zpěvák bývalých My Chemical Romance, který v doslovu přiznává, že druhé pokračování začal vymýšlet až po výhře Eisnerovy ceny za první komiks. Pokud to tak doopravdy bylo, je zřejmě génius – podařilo se mu totiž dovysvětlit některé nevyřešené situace z první části komiksu tak, aby celek dával smysl. Třeba už chápeme útok na Číslo 5 v kavárně.

Tempo vyprávění je neskutečné. Chvíli se s hlavními postavami utápíte v depresi, za moment se chystáte zabít prezidenta a mezi tím urovnáváte rodinné problémy. Jednou jste v Dallasu, jindy ve Vietnamu, za chvíli zase v New Yorku… a díky cestování časem navíc pokaždé v jiném období. Proto příběh občas vůbec nedává smysl a od čtenáře je vyžadována extra dávka pozornosti, kterou se ale vyplatí mít. Na konci do sebe totiž všechen ten nepořádek skvěle zapadne a vy nestačíte zírat na to, jak se to vůbec mohlo stát.

Way umí skvěle pracovat s postavami a vždy je okoření nějakou bizarností, která skvěle funguje. O tom vypovídají i dva záporáci, kteří se v komiksu objeví – Hazel a Cha-Cha. Nosí roztomilé masky a milují sladkosti. To je asi tak vše, co je na nich neškodné, jsou to totiž profi zabijáci, nebojí se vraždit pro zábavu a občas používají dost vynalézavé způsoby usmrcení svých obětí. Navíc z nich padá jedna hláška za druhou. Členové týmu Umbrella Academy jsou také velmi osobití a dozvídáme se o nich o krapet více, než v předchozí části.

S celou tou parádou pomáhá kreslíř Gabriel Bá, jehož styl se malinko změnil, pořád je ale cítit jeho vlastní rukopis. Používá tlustší černé linie a nebojí se zářivých barev. Navíc si pohrává s uspořádáním panelů tak, aby se komiks četl co nejlépe. Za pozornost stojí i úvodní obrázky všech kapitol, které v sobě obvykle skrývají nějakou drobnost k zamyšlení navíc.

Umbrella Academy: Dallas má skvělý spád a nebojí se ničeho – ani toho, že se v příběhu občas budete ztrácet kvůli nápaditým detailům. Pokud ale počáteční spletitosti dáte šanci, nebudete litovat. Way zkrátka nabil pušku a záleží už jen na vás, jestli se necháte zasáhnout.


Umbrella Academy 2: Dallas

Scénář: Gerard Way
Kresba: Gabriel Bá
Autor obálky: Gabriel Bá, Dave Stewart
Nakladatelství: Crew
Překlad: Ľudovít Plata
Vazba: vázaná s přebalem
Rok vydání: 2018
Počet stran: 184
Cena: 569 Kč

 

KomiksCrewG. WayG. BáUmbrella Academy
Kategorie: Bloggeři, JFK

#1918: Temné metro 1 - 60 %

Comics Blog - 20. Únor 2019 - 8:00

Temné metro 1 (Dark Metro 1)Vydalo nakladatelství ZonerPress v brožované vazbě v roce 2008. Původně vyšlo jako "Dark Metro 1" v roce 2008. České vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 149 Kč.
Scénář: Tokyo CalenKresba: Yoshiken

"Temné metro" je jednou z manga sérií, které se ke mně nedostaly kompletní. Vlastně jsem měl jen třetí dílů, už ani nevím, jak bylo možné, že se ke mně dostal jen on. Jsem člověk, který nechce mít něco nekompletní, a tak jsem rozhodně měl zájem i o první a druhý díl. O to více, že se jedná o jednu z manga sérií, které u nás vyšly kompletní, tedy všechny tři díly, které vyšly i v Japonsku. Jako první se mi podařilo sehnat druhý díl, a to i přesto, že v antikvariátu ho nejprve uváděli jako první. Za mystifikaci se mi omluvili, ale druhý jsem s stejně vzal. Pak jsem dlouho čekal na první, až jsem ho v jiném antikvariátu sehnal. A pak jsem si všiml, že ho nakladatelství ZonerPress vydalo znovu... No jo, kdo si počká...

O komiksy v sérii "Temné metro" jsem stál mimo jiné také proto, že se jedná o sérii hororovou, což je žánr, pro který mám jednoduše slabost - viz stránky Horor Web, která už několik let spravuji, a kde denně zde vycházejí hororové stránky. Tolik malá reklama, ale je pravdou, že horor mám rád a manga horor umí, jak nám již několikrát dokázala - například komiksy "Spirála" anebo "Ryby: Útok z hlubin". Proto jsem byl zvědavý, jestli se i dalším autorům povedlo v hororu vytvořit něco, co bude zajímavé. A musím uznat, že Tokyo Calen a Yoshiken přinesli sérii, která není vyloženě špatná, i když do skvělého jí také něco chybí.

Kniha "Temné metro 1" je vlastně takovou sbírkou povídek, kdy jednotlivé příběhy jsou na sobě nezávislé, i když jsou propojené. Každý funguje jako samostatná povídka, i když mají společné znaky. V první řadě je to skutečnost, že se všechny příběhy odehrávají v metru. Každý příběh nese jméno jiné stanice metra, kde se odehrávají. To je první spojující znak. Tím další je postava, která se jmenuje Seiya. Ten je jediným, kdo prochází všemi příběhy. Jeho jméno se dovídáme až v poslední povídce, kde se nám představuje trochu hlouběji a je patrné, že na něm v dalším dění bude zaměřeno. Rozhodně v sobě má něco, co by z něj mohlo udělat zajímavou postavu. Má charisma, ale i mytologii, která nemusí být špatná. To si ale budu muset počkat na další díl, aby se to více projevilo.

Kniha "Temné metro 1" je teprve rozjezdem, i když jsme vlastně v třetině série. Ale je to rozjezd dobrý a musí se autorům nechat, že skutečně věděli, co dělají, tedy že tvoří hororové příběhy. Nejsou vyloženě explicitní, za což jsem docela rád, i když i na krev dojde. Zajímavější je, jak jsou atmosférické, což mám na hororu raději než bezuzdnou řežbu. Tohle se v knize "Temné metro 1", a to i přesto, že se v podstatě nejedná o nějak převratné příběhy, které by vás měly dostat svou originalitou. Jsou ale dobré, každý je trochu jiný, každý má svou nepříjemnou atmosféru. A navíc je tam linka, která všemi prochází a která vás nutí číst dál, protože doufáte, že to bude ještě zajímavější. Rozhodně jedna z těch lepších sérií, které ZonerPress vydával.
Kategorie: Bloggeři

Nový titul z nakladatelství Epocha

Agent JFK - 19. Únor 2019 - 10:00

Kristýna Sněgoňová

KREV PRO RUSALKU


Noire detektivka z prostředí Brna Kristýny Sněgoňové je už nyní jedním z nejlepších debutů české fantastiky

Rusalky, žínky, meluzíny, říkejte jim, jak chcete, protože co si budeme vykládat, většinou se stejně živí jako šlapky. Stačí zaplatit a víla se vám promění, v koho si přejete. Má to ale malý háček – platí se krví. Pro dohled nad vílami je tu speciální policejní oddělení a lidé v něm vědí, že když děláte s kur... pardon vílama, vždycky se něco podělá. A Dominiku Stolbenkovi se teď život podělal víc, než by si kdy dokázal představit. Navíc se v řece objevila mrtvá víla a její smrt má vyšetřit právě on. Vítejte ve špinavém světě vílích bordelů, krve, staré magie a tajemství, která se nezastavitelně derou na povrch.

V Nakladatelství Epocha právě vychází 1. vydání Krve pro rusalku Kristýny Sněgoňové. Kniha je již k dostání na pultech knihkupectví a zároveň vychází jako e-kniha. Čtenáři si ji také mohou pořídit s 25% slevou na e-shopu či facebookových stránkách Nakladatelství Epocha.


E-shop: http://epocha.cz/detailknihy.php?id=916
E-kniha: https://www.palmknihy.cz/fantasy-sci-fi/krev-pro-rusalku-180203
Obálku knihy a ukázku naleznete v příloze e-mailu.

Kristýna Sněgoňová (* 1986)
Tak trochu záhadná žena, mladá spisovatelka, která se před několika lety vynořila odnikud, aby následně začala s přehledem vítězit v žánrových soutěžích a dobývat jednu cenu za druhou. Je několikanásobnou Lady Řádu fantasy i Nositelkou meče, vítězkou Ceny Karla Čapka a držitelkou Mloka, stejně jako soutěží typu Vidoucí a jiných.
Svou literární kariéru začala výhrou v soutěži O brahmíní vemeno povídkou Zrůdy by měly držet spolu (2009), a po tvůrčí pauze, během které se věnovala sportu, napsala nespočet povídek a novel, protože ocenění vemenem zavazuje. Pro radost své rodiny z Vaultu šílené brahmíny napsala i povídku, která se stala základem pro Krev pro rusalku - jmenovala se Krvavý kožíšek a vzbudila tehdy pouze všeobecné zklamání, že se nejedná o dívčí román
o ztrátě panenství.
Její díla jsou k nalezení v mnoha sbornících, v časopisu Pevnost se poprvé objevila jako vítězka soutěže Vidoucí s povídkou Zadostiučinění (Pevnost 03/2015), v roce 2017 si to zopakovala s povídkami O snílcích a snovačích (Pevnost 03/2017) a Sobotní směna (Pevnost 12/2017). Její povídky se stále pravidelněji objevují i v antologiích, jako například Ve stínu Říše (2017), kde ohromila a vyděsila příběhem "Na vlastní kůži", nebo ve volném pokračování antologie Ve stínu apokalypsy (2018).

Informace o knize
Titul: Krev pro rusalku
Autor: Kristýna Sněgoňová
Ilustrace na obálce: Žaneta Kortusová
Grafická úprava obálky: Lukáš Tuma
Edice Fantastická Epocha
Formát: brožovaná, 110 x 180 mm
1. vydání
464 stran  
Cena: 349 Kč, E-kniha: 199 Kč
Nakladatel: Nakladatelství Epocha
ISBN: 978-80-7557-155-7

O Nakladatelství
Dominantním směrem ediční koncepce Nakladatelství Epocha je literatura faktu a historie, ale velký prostor je věnován právě fantastice. Ta přináší tituly žánrů sci-fi, fantasy i hororu. Věnuje se zahraničním i tuzemským autorům. Dominantní pozici zaujímají knihy nejtajemnějšího autora současné české fantastiky Františka Kotlety a akčně hororový urban-fantasy seriál Kladivo na čaroděje, který se postupně stal mezi fanoušky kultem.
Většinu vydaných knih lze zakoupit také v elektronické podobě a některé tituly ve formě audioknih.


www.epocha.cz
https://www.facebook.com/Nakladatelstvi.Epocha
https://www.facebook.com/FantastickaEpocha

EpochaFantastická EpochaK. SněgoňováUrban fantasyFantasy
Kategorie: Bloggeři, JFK

Vikings on board

Schefikův blog - 19. Únor 2019 - 9:20

Už jsou tomu takřka tři roky, co se na českém trhu objevila zajímavá rodinná hra opírající se o vikingskou tématiku. Ta dokáže zaujmout nejen efektním 3D zpracováním, ale i fungujícími herními mechanismy, které z tohoto kousku dělají ideálního kandidáta na rodinné odpoledne. Takže vzhůru na palubu suchozemské krysy, Vikings on board právě připlouvají… Vikingové, popřípadě [...]

The post Vikings on board appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

#1917: Pečeme s Kafkou - 85 %

Comics Blog - 19. Únor 2019 - 8:00

Pečeme s Kafkou (Baking With Kafka)Vydalo nakladatelství Plus v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Baking With Kafka" v roce 2017. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Tom GauldKresba: Tom Gauld

Mám rád netradiční stripy. A "Pečeme s Kafkou" je rozhodně netradiční strip. Pa mám rád umělecká díla, která se věnují tvorbě, literatuře, ale především se zaměřují na autora jako postavu. Tohle dělal King a dělají to i jiní. A dělá to i Tom Gauld. Takže "Pečeme s Kafkou" přináší minimálně dva prvky, díky nimž by mě měl bavit. Pak je zde také specifická absurdita, s níž jsou komiksy podávány, kdy vlivy filosofie i superhrdinského mainstreamu a případně pokleslých žánrů se zde spojují... no do kafkovského propletence, jenž je jednotný, celistvý a kompaktní. A hlavně funkční. Pokud si přečtete dva tři stripy z knihy "Pečeme s Kafkou", budete hned vědět, jestli je tohle komiks pro vás, či nikoli. Buď vás zaujme, anebo vůbec ne. Nejblíže k tomu, co u nás v oblasti stripů vychází, má pak "Pečeme s Kafkou" k sérii "Macanudo". Přesto je "Pečeme s Kafkou" odlišné.

Kniha se jmenuje "Pečeme s Kafkou", ale strip s Kafkou se zde objeví jen jeden. Přesto je to esence toho, co od Toma Gaulda čekat. Je to člověk sečtělý, je to člověk se specifickým smyslem pro humor, který má jasnou představu o tom, co je to tvůrčí proces a jaká jsou jeho úskalí. Dokáže je pak prezentovat formou, která je velmi originální a své. Třeba i v tom smyslu, že mnohdy jsou stripy třeba jen jakousi hříčkou, rébusem, kdy musíte malinko přemýšlet o tom, co se vlastně snažil autor říct. Ale v tom je krása komiksu "Pečeme s Kafkou". Tohle opravdu nejsou jen obyčejné stripy, tohle jsou stripy, kde je ten humor specifický, skrytý pod vrstvami. Jsem si jistý, že mnohým čtenářům to ani nebude připadat moc vtipné. Ale Tom Gauld se nesnaží trefit do vkusu všem, jede si jednoduše to svoje.

Tom Gauld není specifický jen tím, jaký styl dává scénářům svých komiksů, ale i tím, jaké vizuální nástroje k tomu používá. Na jednu stranu se to přirovnání k sérii "Macanudo" nabízí i z hlediska vizuálního, protože Tom Gauld i Liniers mají podobnou černou linku, ale Tom Gauld využívá prostor panelů odlišně. Někdy mu ani nejde o sekvenční umění, někdy prostě jen vrší nápady za sebe. Variace na jedno téma. Anebo prostě jen jedno téma v jednom velkém obrázku bez rozdělení na jednotlivé panely. Práce s prostorem je skutečně velmi dobrá, vždy je využit tak, aby to sloužilo danému příběhu. Tom Gauld nekreslí jen postavy, někdy se setkáme je se zjednodušujícími siluetami, v některých případech se jeho stripy úplně obejdou bez postav, kdy sledujeme jen grafické prvky, které s textem dohromady tvoří strip. Zajímavá ukázka toho, jak také pracovat s kresbou a komiksem jako médiem.

Kniha "Pečeme s Kafkou" obsahuje sbírku stripů, které jsou netradiční, chytré, přemýšlivé, místy docela dost filosofické, ale stále zábavné. Ne, nejsou to jednohubky, které prolétnete, zasmějete se nad nimi, a otevřete pokračování, abyste se smáli dál. Tom Gauld přináší něco trochu navíc, něco trochu jiného. Strip nemusí být jen jednoduchá zábava. I na malém prostoru se dá vymyslet více, jak nám dokázalo zmiňované "Macanudo" anebo třeba i "Calvin a Hobbes". Nezáleží na formě. I malá forma stripu může říct hodně. Někdy víc než desítky stránek. Tohle se mi na komiksu "Pečeme s Kafkou" líbí. Je svůj, vyjadřuje názory autora, které jsou specifické a dokážou se trefit do noty. Stejně jako někoho neosloví vůbec. A tak to má s literaturou/komiksem/filmem/atd. být.

Komiks "Pečeme s Kafkou" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.
Kategorie: Bloggeři

Jason Aaron – Punisher Max: Kingpin

Schefikův blog - 18. Únor 2019 - 10:22

  ANOTACE: Frankova válka proti zločinu šla poslední dobou dobře… až moc dobře. Proto se nejvyšší šéfové všech mafií rozhodli dát dohromady, aby se Punishera zbavili jednou provždy. Nastražili na něj past: jeden tuctový kriminálník jménem Wilson Fisk bude hrát roli „Kingpina“. Je jasné, že souboji s někým takovým, i když jde jen o vymyšlenou [...]

The post Jason Aaron – Punisher Max: Kingpin appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

#1916: Modrá Crew 10: Orbital 3 a 4 - 55 %

Comics Blog - 18. Únor 2019 - 8:00

Modrá Crew 10: Orbital 3 a 4Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2019. Vydání má 120 barevných stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.

Scénář: Sylvain Runberg
Kresba: Serge Pellé

V sešitě "Modrá Crew 9: Orbital 1 a 2" se nám představila docela zajímavá sci-fi série, která ale jako kdyby byla příliš malá na to, jak je svět, který si Sylvain Runberg a Serge Pellé vysnili velký. Tohle se naplno ukazuje i ve třetím a čtvrtém příběhu, které tvoří jeden celek a které jsou obsaženy v knize "Modrá Crew 10: Orbital 3 a 4". Pointa celého příběhu totiž tkví vlastně jen v tom, že ve vesmíru existuje jedna velmi specifická rasa. Právě ta stojí za vším špatným, co se děje. Tohle mi jednoduše přijde takové trochu vycucané z prstu, není tu nic, co by naznačovalo, že taková rasa existuje, prostě jen bylo využito to, co fungovalo a co Runbergovi zapadlo do jeho děje. Ve sci-fi se tohle přece snadno zdůvodní, protože ve vesmíru může být v podstatě jakákoli rasa. Nemůžu si pomoct, ale mě tohle přijde z hlediska autorského jako takové jednodušší řešení, které se scenárista snažil zakrýt trochu nečekanou poslední stránkou.

Ale vraťme se k příběhu. V "Modrá Crew 9: Orbital 1 a 2" jsme se seznámili se dvěma hlavními postavami, diplomaty Calebem a Mézoké. Trochu nesourodý tým, o nichž se dozvíme jen to, že Caleb je prvním člověkem, jež se stal diplomatem v IDO, Mézoké pak patří k rase, která má s lidmi dlouhodobě špatné vztahy. Tohle až tak zásadní není, což si myslím, že je škoda, protože v náznacích se to neustále vrací. V knize "Modrá Crew 10: Orbital 3 a 4" má více prostoru Caleb, o němž se dozvídáme i něco z minulosti. Mézoké jen něco málo prohodí o tom, kým byla, ale celkově se dá říct, že pro děj není tak důležitá. Caleb a jeho minulost jsou pak zajímaví mimo jiné i proto, že se zde dostáváme do českého prostředí. Caleb studoval v Praze, a tak nám v komiksu zazní, možná trochu nečekaně, čeština. A není to jen překladem.

Caleb a Mézoké jsou posláni na misi na Zemi, kde má dojít ke zpečetění míru mezi lidmi a Sandžary (Mézoké patří k Sandžarům). Jenže v té době dochází u Kuala Lumpur k napadení rybářů. Nikdo z toho není moc šťastný, protože by to mohlo vést k narušení slavnosti, která se chystá. Dvojice diplomatů tak má vyřešit problém, který se tvoří. Na jednu stranu se zdá, že před námi vyvstává epický, politicky laděný a sociálně kritický příběh, ale nakonec se ukáže, že je to jen taková variace honu kočky na myš. Není to vyloženě špatné, ale politická situace se zdá nedořešena, stejně jako příběh samotný, jenž je uzavřen zvláštně, hlavně pak ve chvíli, kdy víte, že v originále jsou venku ještě další tři sešity. Další dva opět s uzavřenou misí. I proto se konec jeví trochu jako z nouze ctnost a nucená snaha o přehnané napětí. Toho konce je škoda, protože celkově je zbrklý a v konečném pohledu na dva díly takový hodně jednoduchý.

Co se musí nechat, to je kresba Serge Pellého, který se pro sci-fi narodil, ale přitom zvládá skvěle i flashbacky. Jeho světy žijí, jsou obydleny zajímavými rasami, jeho Země je pozemská, a přesto od té naší do jisté míry odlišná. Kreslíř se skutečně snaží a některé panely jsou opravdu parádní. Škoda, že příběh není kvalitativně v lepším souladu s kresbou. Scenáristicky komiks "Modrá Crew 10: Orbital 3 a 4" lehce klopýtá. Představuje čtenářům něco velkého, ale oni nakonec dostanou jen takovou maličkost, s níž nejspíš nebudou spokojení. Já spokojený nejsem. Jako kdyby se autoři rozhodli, že cesta je zajímavější než cíl, ale v tomhle případě je ta cesta hlavně hezká na pohled. Tady to úplně nestačí. A že by si tvůrci připravovali půdu pro něco velkého, co teprve přijde? V tom případě doufám, že toho ještě dočkáme. Zatím si ale "Orbital" dává pauzu a příště nás v "Modré Crwi" čeká "Hrobař".

Komiks "Modrá Crew 10: Orbital 3 a 4" zakoupíte na stránkách Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Modrá Crew 1: Ekhö - Zrcadlový svět"
"Modrá Crew 2: Ekhö - Zrcadlový svět"
"Modrá Crew 3: Okko"
"Modrá Crew 4: Třetí zákon 1 a 2"
"Modrá Crew 5: Třetí zákon 3 a 4"
"Modrá Crew 6: Dlouhý John Silver 1 a 2"
"Modrá Crew 7: Dlouhý John Silver 3 a 4"
"Modrá Crew 8: Ekhö - Zrcadlový svět 5 a 6"
"Modrá Crew 9: Orbital 1 a 2"
Kategorie: Bloggeři

RECENZE: Star Trek - Před zneuctěním

Agent JFK - 18. Únor 2019 - 0:00

A je to tu znovu, zase sen o borzích, jenže tentokrát ho nemá Picard, ale Sedmá z devíti, terciální doplněk unimatice nula-jedna. Už podle jména si můžeme tipnout, jak moc jí bude její nepřátelsky zaujatý nadřízený ve flotile věřit, že by měl něco dělat. Sedmé nezbude než jednat na vlastní pěst a jít za člověkem, který by jí mohl uvěřit nejspíš za Jean-lucem Picardem alias ex-borgem Locutem. Jenže tentokrát to nebude žádná selanka, kterou půjde vyřešit pomocí Enterprise. Borgové totiž nejsou jen naštvaní, oni se cítí ponížení. Byli zatlačení do kouta, na úplnou hranici zničení, a tak se začnou vyvíjet, aby ochránili celý druh před vyhynutím a dalším zneuctěním, i když je tahle emoce něco, co by neměli mít v programu. A v cestě jim opět stojí ten nepříjemný a otravný druh - lidstvo.

V Před zneuctěním máme další možnost vidět, respektive číst o spolupráci mezi postavami několika sérií. Máme tu opravdu hodně dobře napsaného Spocka, Sedmou z devíti a pak obměněnou posádku Enterprise, ve které ale pořád dominují Worf a Picard, jimž sekunduje Geordi. Ke slovu se dostanou i noví členové posádky, ale z nějakého důvodu mi až na drobné výjimky připadali ploší a otravní, a to i ve chvíli, kdy měli zaujmout vůdčí roli a něco ukázat. Ve skutečnosti tam jsou jen proto, aby z nich mohl Picard se Spockem udělat bandu trotlů, což mi přijde jako plýtvání materiálem a autorské selhání. To už jako "červené kabáty" nezabíjíme, teď z nich děláme blbce? Je to škoda. V TITANu nové postavy krásně fungují, proč to nejde tady? Počet těch starých známých důležitých je v obou sériích v poměru k novým prakticky totožný. Před zneuctěním každopádně táhne Spock, Sedmá a Worf. Spock a Sedmá obstarají všechnu důležitou akci a Worf komediální vložku. Ne, Worf není klasická komediální figura, ale klingonský humor na mě prostě stále funguje a stává se mi, že se při Worfových replikách, i když jsou poměrně předvídatelné, uchechtnu nahlas.

Co se příběhu týče, je temnější než předchozí kniha Odpor a z toho, jak borgové postupují skrze Hvězdnou flotilu jako horký nůž máslem, je opravdu cítit beznaděj. O to trapnější je pak chování admirálů v Bunkru uvnitř Země, kteří nejsou už druhým dílem schopní udělat víc, než posílat lodě všech tříd slepě vpřed jako malé projektily do metr silné betonové desky. A zároveň sabotovat jakoukoli neautorizovanou činnost Enterprise, i když má prokazatelně v likvidaci Borgů nejvyšší účinnost. Čtenář má pak pocit, že Peter David jen potřebuje ukázat, jaký je Picard borec a rebel.

Před zneuctěním je pro mě rozporuplná kniha. Pro lidi, kteří mají načteno a nakoukáno, obsahuje spostu skvělých momentů, které vzbouzejí příliv nostalgie. Také hlavní postavy jsou napsané řemeslně dobře, uvěřitelně a vesměs i vtipně, což kontrastuje s dobře napsanou atmosférou beznaděje a děsivostí Borgů, kteří nikdy nebyli tak silní a neporazitelní jako právě tady. Pokud máte načteno a nakoukáno, tak si Před zneuctěním užijete a přimhouříte oko přesně tak, jak to podle mě Peter David plánoval. Prostě si necháte zalepit ústa efekty. Ale jestliže se na knížku podíváte s odstupem, ty promarněné příležitosti, dějové berličky a nelogičnosti jsou tu prostě vidět. A je mi fuk, že to tak ve Star Treku občas chodí. Nemělo by a je to o to horší, že tady to tak být nemuselo.

Každopádně s přivřeným okem si Před zneuctěním rádi přečtete a dostanete solidní porci Star Treku s několika zašilháními do minulosti a několika náznaky velmi zajímavé budoucnosti. A to jsem ještě nezmínil jedno hodně důležité úmrtí. Až se docela divím, že si ho Peter David mohl dovolit. Takže: Čtěte dlouho a blaze. 

Star Trek - Před zneuctěním
Peter David

Jazyková redakce:
Odpovědná redakce:
Obálka: Jakub Schejbal
Překlad : Michaela Burock
Nakladatelství: Brokilon
Počet stran: 296
Rok vydání: 2017

 

RecenzeLiteraturaStar TrekBrokilonP. David
Kategorie: Bloggeři, JFK

Gnóm! vydává Evensona

Agent JFK - 17. Únor 2019 - 0:00

Nakladatelství Gnóm! začíná rok 2019 vydáním dosti obsáhlé knihy od Briana Evensona, která bude představovat vlastně první důkladnou prezentaci tohoto autora v češtině. Evensonovi u nás dosud vyšla jen jedna povídka ve sborníku manželů VanderMeerových (česky jako New Weird: Trochu divná fantastika, Laser 2008) a dvě knihy, které napsal pod jménem B. K. Evenson a vydalo je nakladatelství Fantom Print. Tyto knihy však nepředstavují autorovu původní tvorbu – pod zmíněným pseudonymem píše pouze knihy komerční, anebo ve spolupráci s jinými autory. Jak o tom říká v jednom rozhovoru on sám, B. K. Evenson je zkrátka jeho „neidentické dvojče“, které přichází ke slovu, „když si hraje jinde než na vlastním písečku“.

 

Gnóm! se dostal k Evensonovi tak, že mu byla standardní cestou (přes literárního agenta) nabídnuta autorova novinka, novela Doupě (The Warren, 2016), ale protože se nakladateli zdála příliš krátká, vyžádal si ještě jeho aktuální povídkovou sbírku sedmnácti povídek Zhroucení koně (A Collapse of Horses, 2016). To se ukázalo jako celkem dobrý tah, protože některé povídky z této sbírky tematicky navazují na Doupě a tvoří s ním příjemně organický celek. Pro českého čtenáře tak vznikla objemná dvojkniha o 376 stranách, kterou ilustroval (nekomiksově) známý komiksový kreslíř Václav Šlajch a která obsahuje, jak je v nakladatelství zvykem, také poměrně podrobnou informaci o autorovi.

Brian Evenson je autorem řady románů a povídkových sbírek, které žánrově těžko někam zapadají, ale snad bychom je mohli onálepkovat jako „rozprostřené mezi hororem, weird a absurditou“. Evenson se literaturou živí (je univerzitním profesorem literatury) a kromě toho intenzivně čte (podle vlastních slov až několik set titulů ročně), navíc se záměrně nevěnuje pouze americkým autorům, ale třeba i africkým, francouzským (které překládá) nebo rakouským (mezi svými vlivy jmenuje překvapivě například Thomase Bernharda).
V některých svých románech zúročuje Evenson rovněž zásadní životní zkušenost z mládí – narodil se totiž do mormonské rodiny, vystudoval na mormonské univerzitě a začal na ní učit, ale svou první publikovanou knihou vyvolal skandál, který vedl k jeho odchodu z univerzity a později i k tomu, že Evenson z mormonské církve definitivně vystoupil.
Pokud jde o jeho vztah k hnutí New Weird, v rozhovoru z roku 2017 prohlašuje: „Co se mi líbí na pojmu ,Weird‘, je to, že má návaznost na literaturu z počátku 20. století, zahrnuje práce, které jsou na obou stranách propasti mezi krásnou literaturou a žánrem, zahrnuje některé prvky hororu, některé prvky sci-fi a souvisí s okultismem. Zároveň to však není žádná opravdová literární škola – spíše řada nespojitě spojených způsobů, jak manipulovat se vztahem žánru a krásné literatury.“

 


A to je právě to, co Brian Evenson ve svých textech dělá – někdy se dají interpretovat jako beckettovské literární experimenty, někdy jako texty žánrové (hororové) a někdy jako mix obojího.
Dalším typickým rysem Evensonovy tvorby je zkoumání a zpochybňování toho, co je vlastně reálné z hlediska subjektivního vnímání: „Také bych řekl, že v mé vlastní práci je pro mě důležité zpochybňovat i hranici mezi realistickým a fantastickým. Nejsem realista – nebo spíš, nestarám se o to, jestli ten či onen z mých příběhů je nebo není realistický: realismus na mě působí dojmem zcela bezvýznamné obecné kategorie. Ale moje práce spočívá od samého počátku ve zkoumání povahy reality a vnímání.“

Obsah dvojknihy Doupě | Zhroucení koně:
Vypravěč novely Doupě, nominované na Shirley Jackson Award, se domnívá, že je člověk, avšak okolnosti jeho života, které nám předkládá ve formě jakéhosi deníku, nás rychle přesvědčí o opaku.
Povídková sbírka Zhroucení koně představuje různě dlouhé texty, z nichž většina spadá do žánru hororu a najdeme v nich záhadné přízraky, oživlé mrtvé, sadistické hry, plyšové medvídky s tlukoucím srdcem, deště písku sdírající kůži i mikroskopický prach, který možná vraždí. Problém je v tom, že nic, co nám autor předkládá, není tak jednoduché ani jednoznačné, jak by se mohlo zdát, a největší hrůza nakonec spočívá v tom, že si my ani hrdinové povídek vůbec nemůžeme být jisti, kde vlastně končí skutečnost a kde začíná paranoidní noční můra.
 

Gnóm!B. EvensonHororLiteraturaJ. Němeček
Kategorie: Bloggeři, JFK

RECENZE: Stephen, King, Kouzelná skříňka pro Gwendy

Agent JFK - 15. Únor 2019 - 0:00

Dvanáctiletá Gwendy žije v městečku Castle Rock a o letních prázdninách každý den pravidelně vybíhá tři sta padesát schodů na vyhlídku Castle View. Ne však proto, že by se chtěla kochat výhledem. Gwendy má, jako spousta dětí jejího věku, problémy s nadváhou, a právě tohle léto to má změnit. Od září nastupuje na druhý stupeň základní školy a zařekla se, že nelichotivou přezdívku, kterou jí vymyslel Frankie Stone, si s sebou neponese. Proto každý den vybíhá ty zatracené schody, na jejichž vrcholu sotva popadá dech. Svět bude určitě jednodušší, když bude mít o pár kilo méně… Alespoň to si onoho osudového léta hlavní hrdinka Kouzelné skříňky pro Gwendy, nové knihy z pera Stephena Kinga, myslí.

Jenže jednoho dne ji na vyhlídce osloví neznámý pán v klobouku, který jako by o ní věděl úplně všechno. Po prazvláštním rozhovoru od něj Gwendy dostává dárek – kouzelnou mahagonovou skříňku. Když zatáhne za jednu páčku, dostane tu nejlahodnější čokoládu, jakou kdy jedla, a z druhé vypadávají krásné stříbrné mince. Už ve chvíli, kdy ji holčička poprvé spatří, ví, že ta skříňka patří jí.

Kromě páček je na skříňce ještě několik barevnách tlačítek. Každé z nich symbolizuje jeden světadíl, co se ale stane ve chvíli, kdy nějaké z tlačítek zmáčkne, to se už nedozví. Její prapodivný společník ji naposledy varuje před velkou zodpovědností, klade jí na srdce, aby svůj poklad dobře schovala a následně odchází. Zbyde z něj jen klobouk poletující ve větru. Gwendy přinese skříňku domů a schová ji do spleti kořenů velkého dubu, který jim roste na zahradě.

Od té chvíle jako by celý její život nabral ten správný směr. Má výborné známky, přestává nosit brýle a o nějaké nadváze už nemůže být vůbec řeč. Jen tu skříňku pořád nemůže dostat z hlavy, a spolu s ní otázky, co by, kdyby…

Stephen King ve spolupráci s Richardem Chizmarem vytvořil knihu, která nás vlastně provází obdobím dospívání hlavní hrdinky. Ale ne tak ledajaké… Hlavní hrdinky, která má ve svých rukou osud celého světa. Jen si to zkuste představit. Stačí zmáčknou jedno tlačítko, a teroristická skupina držící rukojmí v jednom okamžiku zemře. Nebo bude zničena země vyhlašující válečný stav. Masový vrah. Soused, co mlátí svoji manželku. A schválně, co je horší? Nezasahovat? Nebo zasáhnout a nést všechny následky? Trochu moc otázek a zodpovědnosti na hlavu dospívající dívky…

Kouzelná skříňka pro Gwendy je příjemnou jednohubkou na nedělní podvečer, kdy je venku sychravo a vy hledáte milou knížku, u které nemusíte moc přemýšlet, ale zároveň v sobě nese nějakou tu hlubší myšlenku. Velká písmena, pár obrázků a velké odstupy od okrajů stránek, to všechno připomíná spíše dětskou knížku. Ovšem číst ji dětem před spaním by nebyl dobrý nápad. Pořád je to King, a i když se příběh zdá až na pár scén být docela nevinný, není tomu tak. Právě nevyřčené otázky, které křičí pomalu z každé stránky a na které se nedá jednoznačně odpovědět, dodávají Kouzelné skříňce pro Gwendy tu přidanou hodnotu a důvod, proč se k ní člověk bude nejednou vracet.

Možná si teď říkáte: Tlačítko, kterým by někdo mohl vyhodit do vzduchu celý stát nebo kontinent? Máme jediné štěstí, že neexistuje. Ale přesně tady se mýlíte. Jak říká milá Gwendy: "Ale existuje. Nixon ho má. A Brežněv taky. I pár dalších lidí."

Kouzelná skříňka pro Gwendy
Autor: Stephen King, Richard Chizmar
Překlad: Ivan Němeček
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Vazba: pevná
Počet stran: 156
Cena: 259 Kč
 

RecenzeHororBeta-DobrovskýI. NěmečekS. King
Kategorie: Bloggeři, JFK

Ubongo 3D – desková hra

Schefikův blog - 14. Únor 2019 - 10:58

Ubongo. Logický rychlík, který se i více než 15 let od svého představení těší neutuchajímu zájmu fanoušků a i dnes patří společně s Carcassonnem, či Osadníky z Katanu mezi velmi vyhledávané rodinné hry. Není proto divu, že si jej vydavatelé. včetně českého Albi hýčkají. Právě to totiž krátce před Vánoci dodalo Ubongu novou krev do [...]

The post Ubongo 3D – desková hra appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

#1914: Jízda na vlnách - 90 %

Comics Blog - 14. Únor 2019 - 8:00

Jízda na vlnách (Oomen stroomt over)Vydalo nakladatelství Motto v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Oomen stroomt over" v roce 2017. České vydání má 240 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Scénář: Francine OomenKresba: Francine Oomen

Ne, opravdu jsem mnoho knih o přechodu doposud nečetl. Vlastně nejspíš žádnou. Není to téma, které by mě krátce po třicítce trápilo. I když je mi jasné, že přechod se může týkat i mužů, i u nich dochází k hormonální nerovnováze, tak nějak doufá, že mám ještě dvě desítky let klid. A že to nebude tak náročné, jako se to projevuje u žen. Anebo o tom chlapi prostě nemluví. Či to považují za standardní součást stárnutí. Jak chlap nemá menstruaci a vše s ní spojené, tak vlastně ani pořádně neví, co to jsou hormonální problémy. Když jsem otevíral knihu "Jízda na vlnách", vlastně jsem tak ani pořádně nevěděl, do čeho jdu. Ale musím říct, že se mi nesmírně líbily ukázky. Ne že bych je četl, ale prostě grafická podoba knihy mi přišla skvělá. A pak jsem knihu "Jízda na vlnách" otevřel... A dostal jsem přesně to, co jsem očekával.

Francine Oomen rozhodně není neznámou autorkou ani u nás, má na svém kontě docela dost knih, v svém rodném Nizozemsku je dokonce autorkou bestsellerovou, jak sama v knize uvádí. Ale "Jízda na vlnách" není o tom, aby se autorka chválila, naopak, "Jízda na vlnách" je o tom, aby autorka prezentovala i stinné stránky života, které přicházejí, aniž by člověk sám chtěl. "Jízda na vlnách" je kniha o přechodu. Chtělo by se - asi hlavně chlapovi - říct: A co jako? ale ono je to zajímavé. Hlavně z toho pohledu, jak je knih "Jízda na vlnách" osobní, jak zde autorka popisuje svou situaci, a to mnohdy skutečně velmi realisticky. Mužům se to nemusí vždy číst hezky, já jsem se naopak něco rád dověděl. A že se v knize "Jízda na vlnách" dozvíte dost. Mimo jiné i to, jak se dělá docela zajímavý ostružinový koláč. A nejen to. Kniha je opravdu graficky velmi speciální. Převážně se jedná o koláže, ale je zde i klasický komiks, jsou zde jednostránkové vtipy, jsou zde malby, kresby. Každá stránka je jiná.

Kniha "Jízda na vlnách" má tak trochu podobu zápisníku, kdy někdy jsou stránky opravdu linkované a vy máte pocit, že jste se přenesly do deníku bláznivé ženské. Tohle všechno jen umocňuje to, jak se Francine v přechodu cítila. Místy je to skutečně správně šílené. Použití barev, forem kresby a grafiky, to všechno dává knize neskutečnou formu. Každé otočení stránky v sobě má očekávání, každá koláž v sobě má něco jiného. A přitom je to o ženě v přechodu. Jsem si jistý, že tohle opravdu nebude pro každého, ale já jsem se nesmírně bavil nad tím, jak osobně lze tohle téma pojmout, jak s nadhledem se na něj podívat a jak ho podat tak, aby to zaujalo. Nemluvě o tom, že je to docela informativní. A vizuálně krásné. Tady prostě musím pochválit české zpracování, které nic neubírá a skvěle se čte. Měl bych snad jen jedinou výtku: Místy je návaznost textu nepřehledná a není úplně jasné, který text následuje po kterém. Zážitek ze čtení to ale vyloženě nekazí.

S knihou "Jízda na vlnách" se na český trh dostal komiks - a on to pořád komiks je, i když velmi a specifický - jen dovede nadchnout zpracováním, přístupem autorky i tématem. Ne, není to určitě pro každého, ne každý s chce dívat na kresby použitých tamponů, ale líbí se mi, že se tu nic netabuizuje, že se vše pojednává tak, jak to přichází v životě - přirozeně. Za tohle si Francine Oomen zaslouží pochvalu, stejně jako za to, že se nebála být skutečně osobní a ukázat, že v tom ženy nejsou samy a že někdy je ten přechod opravdu peklo. A nejspíš s tím nic nenaděláte, protože je na vás, abyste to nějak překonaly, odlepily e od toho a pokračovaly dál. Život a tělo si pro nás připravují různé zkoušky a tahle vypadá dost drsně. Takže všem dámám přeji, aby se jim podařilo i z takových životních zkoušek vyjít jen silnější.
Komiks "Jízda na vlnách" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.
Kategorie: Bloggeři

KOMIKS: James Tynion IV. - Eddy Barrows, Batman Detective Comics: Ve stínu netopýrů

Agent JFK - 14. Únor 2019 - 0:00

První díl ze série Detective Comics v řadě Rebirth na to jde jinak. Věta, do které se dá zjednodušeně shrnout pocit, který jsem po dočtení Ve stínu netopýrů měl. Na několika dalších řádcích se budu snažit vysvětlit, co tím přesně myslím.
Příběh nás uvádí do doby, kdy už Batmanovi slušně šlape jeho non-stop ochranka Gothamu a začíná více vnímat i další samozvané ochránce, kteří přímo nepatří do netopýřiho klanu. A taky jednoho padoucha s dobrým srdcem.
Jeho pozornost upoutá útok na jednoho z ochránců, který nese rysy známé z jeho vlastního stylu boje. Je však mnohem brutálnější a má vyslat Batmanovi zprávu. Jakou, tím si sám není hned jistý, ale postupně začíná přicházet na velice znepokojivou skutečnost. Strážci jsou sledováni technologiemi podobnými Bat-vychytávkám a roste nebezpečí dalších útoků. Jak se zdá, Gotham zažil obzvlášť úrodný vrh netopýrů a začíná v něm být těsno.
Příběh samotný se snaží si aspoň trochu hrát na promyšlenější a hlubší, než je. Autoři si rýpli do Ameriky jakožto světového lídra bezpečnosti, která však přerůstá v posedlost a začíná si vytvářet vlastní nepřátele. Vidí duchy tam, kde nejsou, a doplácí na to nakonec samotní chráněnci. Roste tolerance nutných ztrát, jinak řečeného sebeujišťování se o nebezpečnosti cílů, které stojí za to zlikvidovat i přes civilní oběti. Oblíbené označení "ode zdi ke zdi", které je zde vztaženo na jedince, ale dá se i generalizovat na většinovou společnost. Po silném šoku dochází k přehnaným reakcím založeným na emoční destabilizaci a výsledkem jsou zbytečné omyly a nehody plodící jen další utrpení.
Trochu mě mrzí, že příběh moc tlačí na pilu. Prakticky od prvního setkání s padouchem víte, že je to on. A s každou další bublinou, která od něj vede, se o tom ujišťujete, abyste samotný velký akt odhalení následně okomentovali poznámkou "No to to trvalo".
A co by to bylo za Batmana posledních dní, kdyby se tu neobjevil motiv slabosti jednotlivce v kontrastu síly přátelství, celku, jednoty. Da comrade, není žádné ty, ale pouze my! Skoro to tak vyznívá. Vážně mi už chybí ten původní osamělý detektiv, který právě díky one-man teamu dokázal proklouznout všude, kam potřeboval, a odhalovat spiknutí v přestrojení a pomocí sledování z temných koutů. Jenže toho Batmana odnesla voda, tenkrát ještě bylo normální, aby procházel základny padouchů potichu, s Batarangy a dalšími vymoženostmi. Aby nepřátele omračoval a věšel za kotníky od stropu. Jenže tento Batman už očividně neumí nic jiného, než naběhnout se svou grupou do davů nepřátel a začít prachsprostou bitvu. Pryč jsou pasti, nástrahy a tiché promyšlené eliminace. Zmizela detektivní práce, dumání nad motivy a podezřelými.
Kdyby totiž chtěli autoři použít myšlenku o síle kolektivu na standardní Batmaní postup, zjistili by, že kolísá. Obrazně řečeno, vyslali průzkumné vozítko do tankové bitvy. No, to se pak opravdu dá argumentovat tím, že takových autíček potřebujete více na úspěch. Pro mě zklamání a naprosto nepochopitelný odklon od celé myšlenky Batmana. Strážce, který vše vidí, ale není viděn. Toho, kterého se všichni padouši bojí, protože nevědí, odkud se na ně může vrhnout. Nyní jim stačí sledovat trasírky. A to je moc špatně.
Ve stínu netopýrů je opravdu trefný název pro takové dílo. Tady se veškerá podstata toho vtělit se do netopýra a využít jeho předností ztrácí. Po původní myšlence nám tak opravdu zbyl jen stín.
Jestli máte rádi rychlou akci, kde se hodně mlátí, hodně vybuchuje a sem tam se snaží brnknout na city, asi je pro vás tento Detective Comics to pravé. Sice tápu, proč zrovna taková kniha nese označení "Ideální start pro nové čtenáře", ale nejspíš to bude množstvím postav, které se zde představí. Na druhou stranu si myslím, že měl být vybrán jiný, více sérii definující příběh, který by spíše dal čtenářům povědomí o tom, jak Detective Comics obyčejně vypadají. Je ale pravda, že podobný odklon bylo možno vidět v poslední době vícekrát, a tak je záměrem nejspíš připravit čtenáře jen na to, co přijde. Na nový styl, kterým budou Detective Comics směřovat. Škoda jen, že se tak zapomene na kvalitní kořeny.

Znovuzrození hrdinů DC: Batman Detective Comics: Ve stínu netopýrů
James Tynion IV., Eddy Barrows, Alvaro Martinez, Eber Ferreira, Raul Fernandez
Nakladatel:
BB Art
Překlad: Petr Zenkl
Redakce: Changer the Elder
Rok vydání: 2018
Počet stran: 176
Rozměr: 168 x 258
Provedení: paperback
Cena: 299 Kč

BB artKomiksDC ComicsBatmanJ. TynionE. BarrowsP. Zenkl
Kategorie: Bloggeři, JFK

Terry Pratchett – Stráže! Stráže!

Schefikův blog - 13. Únor 2019 - 12:41

ANOTACE: Jakýsi tajemný noční tvor mění obyvatele Ankh-Morkporku, hlavního města Zeměplochy, v něco, co velmi připomíná tablety živočišného uhlí. Záhadu, za níž možná stojí spiknutí vedoucí do nejvyšších kruhů, musí rozřešit velitel Noční hlídky městské stráže kapitán Samuel Elánius. Ve městě plném zmatků, cechů vrahů i zlodějů, tajných spolků a bláznivých chovatelek draků má k [...]

The post Terry Pratchett – Stráže! Stráže! appeared first on Schefikův Blog.

Kategorie: Bloggeři

#1913: Vlad 4: Poslední východisko - 50 %

Comics Blog - 13. Únor 2019 - 8:00

Vlad 4: Poslední východisko (Vlad: Dernière issue)Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2003. Původně v této podobě vyšlo jako "Vlad: Dernière issue" v roce 2002. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 2499 Kč.
Scénář: Yves SwolfsKresba: Griffo

Kniha "Vlad 4: Poslední východisko" je poslední knihou, která česky vyšla, ale bohužel je zde problém, že se nejedná o poslední knihu, která v sérii vyšla celkově. A je to škoda, protože se vám vlastně do ruky dostává série, která je nekompletní a která tak na 95 % už česky kompletní nevyjde. Je to škoda, hlavně proto, že těch nedokončených sérií tu máme celkem dost. O to větší je to škoda v případě, kdy ta série má poslední díl a byla v originále ukončena. Tedy předpokládám, že došlo k tomu, že Vlad nakonec Igora našel. To v knize "Vlad 4: Poslední východisko" bohužel nezjistíme, my se musíme soustředit na jinou část příběhu.

Ta se nám otevřela v knize "Vlad 3: Rudá zóna" a příběh byl přerušen, aby byl v dílu "Vlad 4: Poslední východisko" dokončen. Vlad a Simon se stali vězni v Rudé zóně, což je v podstatě něco jako oblast okolo Černobylu, jednoduše místo, kde došlo k jaderné havárii, která zónu uzavřela. Uzavřela ji k tomu, aby zde šílený vědec mohl dělat svoje experimenty, o nichž nikdo neví. I čtenář vlastně až v knize "Vlad 4: Poslední východisko" zjistí, co se v zóně děje. A není to zase nic tak šíleného, jak by si jeden myslel. Celkově je děj veden docela uměřenou cestou, i když by si jeden mohl myslet, že to bude celkem jízda.

Vlad se snaží zachránit Simona, Simon zase musí poslouchat Neglatova, aby se i čtenář dověděl, co se v zóně děje. Takže nakonec z celkem akčního thrilleru vychází spíše vysvětlující díl, který je lehce nudný a nic zásadně nového nepřinese. V knize "Vlad 4: Poslední východisko" šlo vlastně jenom o to, aby se Vlad a Elenstein dostali ze zóny pryč a mohli pokračovat v pátrání. A to se nakonec i stane, i když nejspíš ne cestou, jakou by čtenář očekával. Hrdinové se zde stávají spíše takovou pinballovou koulí, která létá podle toho, jak se odrazí nebo jak do ní někdo strčí. Je to škoda, protože Vlad je dost silnou postavou, aby všechno zvládl sám. Je ale pravda, že jednu lepší únikovou pasáž nám předvede.

Slabinou knihy je její závěr, který je prostě jen takový zásah shůry, který děj posune dál. Celkově se pak všechno, co se stalo, zdá vlastně trochu zbytečné. Stejně jako se vytrácí Igorova linie, která je opět jen zmiňována, ale nejeví se nějak zásadní. Jako kdyby ji ani Vlad nechtěl moc sledovat, prostě jen pokračuje, protože to se očekává. Scenáristicky je čtvrtý díl asi nejslabší. Není se pak moc čemu divit, že zájem o sérii klesal, i když si myslím, že nebyl velký ani od prvního dílu. Je ale pravdou, že by mě stále docela zajímalo, jak to vlastně všechno skončilo. Tak třeba si jednou zopakuji francouzštinu.
Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Vlad 1: Můj bratr Igor"
"Vlad 2: Pán z Novijanky"
"Vlad 3: Rudá zóna"
Kategorie: Bloggeři

RECENZE: Rick Riordan, Utajené orákulum

Agent JFK - 13. Únor 2019 - 0:00

Je to pouhých šest měsíců, co Olympané svedli za pomoci sedmi vyvolených polobohů bitvu s Giganty. Od tohoto slavného vítězství nebyl bůh Apollón spatřen – dokud se jednoho dne nezřítil do newyorské uličky plné odpadků. Potupnější než jeho přistání je snad už jen jeho smrtelné tělo (a hlavně, bohové, to akné!). V tomto nezáviděníhodném stavu si musí probojovat cestu zpátky na Olymp – s pomocí svých polobožských dětí, malé holky a bojového ukulele.

Chvilka ponižující smrtelnosti přece nemůže úžasného boha Apollóna vystrašit. Možná do chvíle, kdy se dozví, že tentokrát to Zeus s odebráním onoho božství myslí vážně. V těle šestnáctiletého Lestera Papadopoulose musí vyhoštěný Olympan uklidit, co si nadrobil – orákula přestávají fungovat, had Pýthón se usídlil přímo v Delfách a na americkou polobožskou komunitu se žene nebezpečí podobně hrozivé jako před necelým rokem, kdy Řekové válčili s Římany a bohové s Giganty. K ruce má Apollón zázemí téměř vylidněného Tábora polokrevných, vlastní, zhoršující se lidskou paměť a mladou polobohyni Meg, které musí sloužit. K vykoupení mu bude stačit „jen“ pár nesplnitelných úkolů, dojemných rapů, rozhovorů s mluvícími stromy a dalších drobností.

Ne všechno to samozřejmě půjde zlehka, protože Utajené orákulum je teprve prvním dílem pentalogie, se kterou se Rick Riordan opět vrací do světa Percyho Jacksona (Poseidonův syn si zde navíc střihne i malou roličku). Ačkoli by se mohlo zdát, že si Riordan nové série a dobrodružství z oblíbeného světa cucá z prstu, bravurně se mu to daří kamuflovat a zároveň všechno zdárně propojuje dohromady. Nic menšího čtenáři ostatně ani nečekali. Ano, je trochu těžké uvěřit, že po tom všem, co jsme si přečetli v Hrdinech Olympu, přichází ještě něco horšího, ale to jsou fanoušci připraveni autorovi zcela jistě odpustit. Koneckonců, kromě těch zasvěcených by se do knihy ani nikdo pouštět neměl – znalost předchozích deseti knih sice není zcela nutná, ale bez ní toho nelze příliš mnoho pochytit.

Riordan nevypadává ze stylu ani formy a vše je přesně takové, jaké se dalo očekávat – děj je šíleným sledem různých událostí a podivností, které se vzájemně proplétají a nikdo nemá ani chvilku na oddych. Všelijací hrdinové nebo nestvůry vyskakují zpoza každého druhého keře a skutečně nelze vytušit, kam vás kniha vlastně dovede. Čtivé, rychlé a vtipné vyprávění cílí samozřejmě hlavně na čtenáře v pubertě, ale do knihy snadno pronikne každý, kdo je ochoten na tuto jízdu nastoupit. Jak je u Riordana zvykem, i v Utajeném orákulu zvládá skvěle přeskakovat mezi vážnými a humornými scénami, aniž by tím znevažoval celé vyprávění. Můžeme si tak plně užít Apollónovo snažení o znovuzískání nesmrtelnosti a také to, jak se vlastně se svou situací vyrovnává, zpytuje svědomí a přehodnocuje některé tisíce let zažité názory.

Je škoda, že Riordan nepřináší v Apollónově pádu v podstatě nic nového, i když se dalo čekat, že při návratu zase zajede do starých kolejí. Postavy jsou přesně tak barvité a zvraty tak groteskní, jak jsou jeho příznivci zvyklí. Pro ně je Utajené orákulum vítanou příležitostí, kdy se mohou vrátit k oblíbeným hrdinům. Nicméně komukoli jinému bych silně doporučila začít prvním Percym Jacksonem a posoudit, zda se cítí na pokračování. Čtením Utajeného orákula totiž naskakujete do rozjetého vlaku a bez určitých znalostí byste z něj mohli snadno vypadnout.

 

Rick Riordan – Utajené orákulum (Apollónův pád 1)
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Dana Chodilová
Počet stran: 360, vázaná s přebalem
Rok vydání: 2016
Cena: 399 Kč

RecenzeLiteraturaR. RiordanPercy JacksonApollónův pádAlbatros mediaAlbatrosFragmentD. Chodilová
Kategorie: Bloggeři, JFK

SOUTĚŽ: O Hradbu západu

Agent JFK - 12. Únor 2019 - 18:55

Juraj Červenák je v českých zemích zavedený pojem a jeho fanoušci čekají na novou knihu pokaždé velmi dychtivě. Kapitán Báthory sice není fantastika, ale čistokrevný historický román, přesto má na našem webu svoje místo. Díky nakladatelství Brokilon máme pro vás jeden výtisk k dsipozici. Chcete si vysoutěžit Hradbu západu? Stačí když zaštracháte v paměti a/nebo v éteru a napíšete nám:

  • Jaké jsou názvy všech předchozích dílů série Dobrodružství kapitána Báthoryho?

Svoje odpovědi pište na známou adresu sardensoutez@centrum.cz do přespříští nedělní půlnoci 24.2.2019, do předmětu napište Hradba západu a nezapomeňte na svoje jméno a korespondenční adresu.

Těšíme se na vaše odpovědi.

 

SoutěžSoutěžeJ. ČervenákBrokilon
Kategorie: Bloggeři, JFK

#1912: Terka a její jednorožec prostě válí! - 45 %

Comics Blog - 12. Únor 2019 - 8:00

Terka a její jednorožec prostě válí! (Phoebe and Her Unicorn: Unicorn on a Roll)Vydalo nakladatelství CPress v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Phoebe and Her Unicorn: Unicorn on a Roll" v roce 2015. České vydání má 224 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Scénář: Dana SimpsonKresba: Dana Simpson

Po knize "Terka a její jednorožec" tu máme pokračování, které prostě jen navazuje v tom smyslu, že jsou zde další sebrané díly webového stripu "Phoebe and Her Unicorn". Není to vyloženě špatné čtení, a i když je cíleno spíše na dívčí publikum, jsou zde prvky, které vás mohou trochu pobavit. Přece jen, některá z postav, ať už Terka nebo Marigold sem tam docela dobře zahlásí. A navíc se mi ještě líbí skutečnost, že strip není složen z jednorázových epizod, které nemají návaznost, ale existuje zde ona návaznost, která posouvá děj i vztahy některých postav. Takže na stránce dostáváte uzavřený strip, ale zároveň se jeho prostřednictvím rozvíjí děj. Tohle je moc fajn a ukazuje to, že autorka je celkem schopná, a to i přesto, že si zvolila celkem jednoduché postavy a jednoduchý děj. Ale proč ne, pokud je to zábavné a pokud to funguje už od roku 2012 a čtenáři zde nadále jsou.

Hlavním tématem stripů je interakce mezi dvěma postavami, ale přece jen vidíme, že se vyvíjí postava Terky, že se mění její vztah ke spolužačce, kterou nejprve nesnášela, že je zde možná nějaký kluk, který se jí líbí, že si prožívá strasti, které jsou s dětstvím spojené. A to všechno je podáno s lehkostí a naivitou. K tomu příběhu to patří. Autorka ví, na jakou skupinu cílí, což je dobře, protože tomu podřizuje jednotlivé stripy a funguje to. Líbivé jsou i barvy, které jen pomáhají černým linkám, v nichž je komiks primárně kreslen a které mají ty správné tvary, aby to bylo na první pohled příjemné. Líbí se mi, jak Dana Simpson dovede skvěle pracovat s mimikou. Komiks "Terka a její jednorožec prostě válí!" asi vyloženě neuchvátí, ale cílovou skupinu bude bavit. Jednorožci jsou prostě vděčné téma. Ale teď k tomu negativnějšímu, co tahle kniha přináší. A to není samotné komiks, ale podoba českého vydání.

Kniha "Terka a její jednorožec prostě válí!" je další ukázka toho, že ani v dnešní době překlady nejsou vždy dokonalé. Ve stripu původně z 25. prosince 2012 se objevuje termín "holiday gift". Samozřejmě, že je to v knize na straně 53 přeloženo jako "prázdninový dárek"... I když je holiday obecné slovo, v tomhle kontextu má prostě význam "vánoční". To opravdu nikomu nepřišlo divné spojení "prázdninový dárek"? Jak často si nějaký prázdninový dárek na Vánoce dáváme? O tom, jak došlo k přeložení stripu hned na následující straně ani nemá cenu hovořit, tam už by to chtělo od překladatele opravdu hodně invence, aby zůstal vtip zachován. Ono se toho bohužel v takové stripové knize najde ale víc. Na straně 56 je poslední Marigoldina hláška v originále "Party down", což je v podstatě opak toho, co v češtině říká. Tam řekne: "A je po večírku." Smysluplnější a vtipnější překlad by bylo něco jako: "Tomu říkám pařba!" Víc už v porovnávání překladu s originálem pokračovat nebudu. Jako kdyby autorka překladu jela spíše strojově a řekla si, že tohle je kniha pro děti, že zase nemá až tak cenu do překladu vkládat něco víc, vždyť to skoro nikdo číst nebude. Anebo alespoň skoro nikdo, kdo by to mohl kritizovat.

Vídám to v poslední době docela dost, u větších i menších nakladatelstvích, že je až moc patrné, jak se některé knihy prostě odflákli. Komiks "Terka a její jednorožec prostě válí!" má pěkný lettering, barvy jsou dobré, ale překlad prostě kulhá, a to hodně. Jasně, stripy není jednoduché překládat, netvrdím, že ano, ale pokud se přeloží špatně, celkově to knize ubližuje. Překlad knihy "Terka a její jednorožec prostě válí!" by zasloužil větší péči. Ale to není jen problém téhle knihy a už vůbec nejen problém komiksu, špatné překlady nebo špatná vydání jsou v českých podmínkách relativně normální. Je to dáno tím, že toho vychází strašně moc a pořád se jedná o byznys, na němž se snaží vydavatel vydělat. Čtenář by tím neměl ale trpět, neměl by dostávat něco, co je do jisté míry zmetek. "Terka a její jednorožec prostě válí!" není žádná vysoká literatura, ale i tahle kniha, pokud už ji někdo vydává, si zaslouží lepší přístup.
Komiks "Terka a její jednorožec prostě válí!" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Terka a její jednorožec"
Kategorie: Bloggeři

Stránky

Přihlásit se k odběru sarden.cz agregátor - Bloggeři