Spongebob – Komiksová truhla pokladů

Schefikův blog - 24. Duben 2019 - 12:45
  ANOTACE: Pozor, jen pro odvážné! Otevřeš SpongeBobovu komiksovou truhlu pokladů? Jestli ano, zažiješ spoustu úžasných podmořských dobrodružství! Ulítlý seriál SpongeBob je sice určený dětem, ale svým až dadaistickým absurdním humorem přitahuje i dospělé. A pro ty je právě určená tahle luxusní Truhla pokladů. Najdete tu to nejlepší z celé série, od těch největších jmen [...]
Kategorie: Bloggeři

Marta Breen & Jenny Jordahl – Neohrožené ženy

Schefikův blog - 24. Duben 2019 - 9:11
  ANOTACE: Před 150 lety vedly ženy a muži velice rozdílné životy. Ženy nemohly volit ani samy si vydělávat peníze. Nemohly rozhodovat o vlastním těle. Rozhodovaly za ně otcové, až do chvíle, než se vdaly. Pak rozhodoval manžel. To se změnilo ve chvíli, kdy se ženy začaly organizovat. V komiksové knize Ženy norská novinářka Marta [...]
Kategorie: Bloggeři

#1963: Veverka a Myška v Praze - 55 %

Comics Blog - 24. Duben 2019 - 8:00

Veverka a Myška v PrazeVydalo nakladatelství Albatros v pevné vazbě v roce 2019. Vydání má 72 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.
Scénář: Jarmila Marešová
Kresba: Jarmila Marešová

"Veverka a Myška v Praze" je další komiks, který původně vycházel v časopise "Čtyřlístek" a následně se dočkal souborného vydání. Myslím si, že je docela fajn, že se souborného vydání dočkal zrovna tenhle komiks, i když je to asi do jisté míry v rozporu s hodnocením, které jsem komiksu dal. Ale je to dáno určitou nevyvážeností v tom, co všechno je čtenářům - a předpokládá se, že to budou primárně děti - prezentováno. Chvílemi jsem měl pocit, že těch údajů je zde nějak moc, nemluvě o tom, že plánky, které jsou zde kresleny, mi přijdou už jako navíc a nejsem si jistý, jestli mají až tak zásadní hodnotu z pohledu dítěte. Já je celkem ocením, ale třeba i nějaké starší zvídavé dítě bude zajímat, jak se změnil půdorys Pražského hradu. Jasně, rozhodně to není nezajímavá informace, jen je toho prostě najednou trochu moc.

Komiksy v knize "Veverka a Myška v Praze" stojí na jednoduchém principu - Veverka a Myška, dvě kamarády, se vydaly za babičkou do Prahy a díky havraní cestovce mohou navštívit zajímavé pražské památky. A že jich zrovna není málo. Trochu mě překvapilo, že se zde jede na klasiku, případně památky, které se na první pohled nejeví až tak zajímavé. Je zde Pražský hrad, kterému je věnováno nejvíce prostoru, ale dojde i na Karlův most nebo Staroměstské náměstí. Pak jsou zde ale také památky jako Faustův dům nebo Valdštejnský palác. Nejsou to špatné památky, ale zrovna třeba u Faustova domu jsem si říkal, že tam je proto, aby mohla být součástí knihy legenda o Faustovi. Jiný důvod to moc nemělo. A u Valdštejnského paláce mi zase přišlo, že je tam až moc faktografických informací a ta památka sama o sobě až tak zajímavě podaná není. Ale asi by stálo za to si ji pořádně prohlédnout v reálu.

Příběhy nejsou moc dějové, což je možná trochu škoda, protože ty postavy Veverky a Myšky jsou zde v podstatě jen na ozdobu, důležitější jsou jejich průvodci a pak samotné památky. Pokud už je zde něco akčnějšího, je to převážně součást nějaké vyprávěné legendy, ať už se jedná o zmiňovaného Fausta nebo třeba příběh o Golemovi. I zde se ale ukazuje, že panely fungují spíše jako ilustrace, které jsou doprovázené textem, tolik sekvencí zde zase není, pokud už ano, týkají se především Myšky a Veverky a toho, jak se přesouvají na nějaké nové místo. Původní komiks ze "Čtyřlístku" byl doplněn ještě jednostránkovými přechody, které trochu více umocňují fakt, že celá kniha je vlastně jeden příběh, protože Veverka a Myška celou dobu zůstanou v Praze. Na konci nás čeká určité naznačení toho, že by se mohlo v epizodách pokračovat. K tomu nakonec skutečně došlo a Veverka a Myška navštívily i další památky. Že by vyšel někdy v budoucnu i druhý soubor?

Komiksová kniha "Veverka a Myška v Praze" je celkem fajn ukázkou toho, že ve "Čtyřlístku" vycházejí i populárně naučné komiksy pro děti, tyto jsou tedy konkrétně zaměřené na naši historii a na historii českých, konkrétně pražských památek. Je to příjemné, že se tohle dětem zprostředkuje i formou, která je celkem stravitelná, i když si stále myslím, že je zde moc dat, která se stejně vytratí z paměti. Myslím si, že by bylo fajn, kdyby se postavičky více zapojily do dění, aby se toho kolem nich více točilo. To se bohužel nekoná a ony se tak její skoro zbytečné, opravdu jen něco, co přiláká děti a přiměje je, aby si komiks přečetly. Šlo je ale zapojit víc. Takhle je kniha "Veverka a Myška v Praze" příjemným komiksem pro děti, který ale nemusí vyloženě nadchnout a oslovit každého malého čtenáře.
Komiks "Veverka a Myška v Praze" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.
Kategorie: Bloggeři

RECENZE: Natalja Ščerba, Magický náramek

Agent JFK - 24. Duben 2019 - 0:00

Ve své nové sérii nás Ščerba přenáší do Karpat, do světa folklorního čarodějnictví pojatého pěkně po slovansku, takže mu čeští čtenáři budou bez problému rozumět.

Ze zdánlivě obyčejného a bezcenného dědictví po neznámé prababičce se nakonec vyklube mocný čarodějný artefakt, který Taťánu vtáhne do pletichami prosáklého světa vědem a mágů. Ti žijí mezi obyčejnými smrtelníky, ale Táňa se o nich dozvídá až ve chvíli, kdy obdrží neobyčejně mocný magický náramek, který jí chtějí mocní hráči čarodějného světa vzít. Ve snaze zorientovat se v neznámém prostředí a vydobýt si v něm postavení si Táňa nadělá spoustu nepřátel, také se ale naučí ovládat magii a brzy odhalí, že kromě velké moci skrývá zděděný náramek i velké tajemství...

Jak už z věkového doporučení (od 14 let) uvedeného na zadní straně obálky vyplývá, ve srovnání se svou první sérií – tedy Časoději - se autorka posunula k lehce starší cílové skupině. Nejde tedy už o dětskou literaturu, ale v podstatě o young adult, a jde to velmi znát, především díky přítomnosti klišé romantické zápletky tak typické, že už od začátku víte, jak dopadne. Jen kvůli extrémnímu, přehnanému řešení vztahů ale není třeba od Magického náramku utíkat - je zde naštěstí víc věcí, které může nabídnout.

Opět to svádí ke srovnání s autorčinou první sérií - Čarodol není zdaleka tak infantilní, hlavní hrdinka se nebojí udělat razantní rozhodnutí a zvládne je udělat sama, přátelství tu nejsou ideální a netrvají až do smrti. Ščerba si dovoluje tvarovat postavy mnohem plastičtěji, s vlastnostmi na obou stranách morálního spektra. Rýsuje se tu sice rozdělení na dvě znepřátelené frakce čarodějů s odlišnými názory, ale nelze říct, že by jedna byla tou dobrou a druhá špatnou.

Ano, příběhu se zajisté dají vyčíst mnohé recyklované motivy – zakázaná láska, určitá “vyvolenost” či “předurčenost” hlavní postavy, která je přes noc vržena do nového světa, ve kterém je všemi nenáviděna právě pro svou výjimečnost, a ve kterém se musí sama jako outsider postavit mnohem mocnějším mágům, než je ona sama. Buďme ale upřímní, možná právě proto, že jsme tohle všechno už viděli a četli tolikrát, to mnohdy přehlédneme a naopak hledáme v knize něco jiného - ať už originálního, nebo zábavného. A nelze říct, že to by se Magickému náramku nedařilo. Příběh je dostatečně zajímavý, aby ho čtenář neopustil už v polovině, a vcelku obstojně láká na pokračování. Čím ale nejvíce Čarodol vyčnívá z řady, je ryze “neamerické” pojetí young adult literatury, které je dnes s tímto žánrem už lehce spjato – pokud jste jeho fanouškem, stojí za to podívat se Magickému náramku na zoubek.

 

Natalja Ščerba – Magický náramek (Čarodol, 1. díl)
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 360, vázaná
Překlad: Martina Pálušová
Rok vydání: 2018
Cena: 349 Kč

RecenzeLiteraturaN. ŠčerbaFantasyFragment
Kategorie: Bloggeři, JFK

#1962: Divoši - 85 %

Comics Blog - 23. Duben 2019 - 8:00

DivošiVydalo nakladatelství Labyrint v brožované vazbě v roce 2011. Vydání má 152 stran a prodává se v plné ceně za 295 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.
Scénář: Lucie Lomová
Kresba: Lucie Lomová

Rovnou se přiznám, že i když je Lucie Lomová poměrně důležitá, často se objevující česká autorka, zase tak dobře ji neznám. Setkal jsem se s několika jejími komiksy v rámci série "Aaargh!" a jediný sešit, který jsem od ní četl a který napsala jen ona, byl "Na odstřel". To byl komiks, který se mi líbil, ale od té doby jsem Lucii moc šancí nedal. Jsem ale rád, že jsem se mohl dostat k dalšímu jejímu autorskému komiksu, kterým jsou "Divoši", protože na nich je rozhodně vidět, že se jedná o zkušenou a velmi dobrou autorku, která vás pro příběh dovede nadchnout. V případě komiksu "Divoši" je pak nutné zmínit, že se nejedná vyloženě o příběh, který by Lucie vymyslela, ale jedná se o příběh, který vychází ze vzpomínek českého cestovatele a botanika, který se jmenoval Alberto Vojtěch Frič.

Alberto Vojtěch Frič byl muž, který si na přelomu 19. a 20. století zamiloval rostliny, které byly pro Evropu stále ještě exotické. Jednalo se o kaktusy. Dokonce měl svou vlastní sbírku kaktusů, svůj vlastní skleník, který ale bohužel nepřežil, protože došlo na mrazy, které sbírku zabily. Alberto se ale své vášně nechtěl vzdát, a tak podnikl svou první cestu do Jižní Ameriky, aby nasbíral vzorky a semene, aby si svou sbírku mohl znovu založit. A nebyla to jeho první cesta. Jižní Amerika mu očividně učarovala, a to nejen pro kaktusy, ale i proto, že zde byla stále bílá místa, jež bylo potřeba objevovat. A on se nezalekl a pustil se do jihoamerického pralesa, aby zde objevoval nejen nové druhy, ale seznamoval se i s místními kmeny. Přátele našel především mezi Čamakoky.

Alberto se do oblasti vracel, a tak se roku 1908 stalo, že se mezi Čamakoky vrátil ve chvíli, kdy je postihla nějaká tajemná choroba. Nevěděl, jak jim pomoci, a tak se rozhodl, že na cestu zpět do Asunciónu vezme Čerwuiše, čamakockého mladíka, který se sám nabídl, že by s ním jel. Cesta není jednoduchá, jako kdyby jim nikdo nechtěl pomoct. Události nakonec vedou až tak daleko, že je Alberto nucen se vrátit do Evropy i se svým novým společníkem, kde společně zažívají zajímavá dobrodružství a setkání. Rozhodně to nebylo tradiční, aby se v Evropě, v pražských uličkách, procházel indián. Právě na Čerwuiše a jeho pobyt v Praze, ale i na to, co mu předcházelo, stejně jako následovalo, se zaměřuje komiks "Divoši", který Lucie napsala i nakreslila.

"Divoši" je knihou, která je zábavná, která je poučná, která v sobě má ale i trochu toho temnějšího, protože celou knihou nás provází i linka určité nenávisti, nebo nesnášenlivosti, předsudků a také závisti. Se závistí se setkal především Alberto, který byl dobrý v tom, jak jednal s indiány, jak se k nim choval, a tak se dostával do míst, kam se jiní nedostali, dověděl se příběhy, které jiní neslyšeli. A tak se musel srovnávat s tím, že jsou zde osoby, které na něm nenechají nit suchou. Čerwuiš se musel srovnat hlavně s rasovými předsudky a s tím, že indián je pro mnohé tvor podřadný. Smutné je, že tohle je názor, který je možné slyšet i dnes. Lucie Lomová se ale příběhu chopila s úctou a s respektem ke všem postavám, kdy zbytečně nic nehrotí, ale ukazuje osudy takové, jaké byly. A někdy to prostě není pěkné, stejně jako život někdy není pěkný. Skvělé čtení, které ukazuje, že dobrých příběhů je pořád dost, pokud se jich chopí schopný autor.
Kategorie: Bloggeři

#1961: Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 1 - 25 %

Comics Blog - 22. Duben 2019 - 8:00

Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 1 (Vampire Kisses: Blood Relatives 1)Vydalo nakladatelství ZonerPress v brožované vazbě v roce 2008. Původně vyšlo jako "Vampire Kisses: Blood Relatives 1" v roce 2007. České vydání má 128 stran a prodává se v plné ceně za 119 Kč.
Scénář: Ellen SchreiberKresba: Rem
Hodně jsem se obával toho, že kniha "Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 1" nebude pro mě. A nebyla to obava mylná, tohle skutečně není žánr, který by mě dovedl oslovit. Nebo dobře, dovedu si představit romanci, i upírskou, která by mě bavila, ale muselo by se jednat o příběh, který bude drsnější a který nebude zaměřen na to, aby všechno vypadalo rádoby goticky a emo a nejdůležitější bude, co mají na sobě postavy navlečené. Ano, já jsem hororový fanda, a tak nechci jen rádoby hororové kulisy, nechci pseudohororový příběh, já chci příběh skutečně hororový. Ale bohužel pro komiks jako "Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 1" stačí jen ty kulisy, protože jsou dostatečně cool a budou holky zajímat. Asi.

Nemůžu si pomoct, ale třeba seriál "Buffy, přemožitelka upírů" vycházel z podobného předpokladu, kdy se zaměřil na teen romanci, ale dal tomu skutečně pořádně hororový háv, samozřejmě doplňující odlehčujícím humorem. A fungovalo to natolik, že mě seriál hodně bavil a doteď ho mám rád. Komiks "Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 1" něco podobného nenabízí. Je to čistě cílený produkt, který vychází z románové série Ellen Schreiber, jenž byla stvořena ještě dva roky před první knihou ze ságy "Twilight". Ale Anne Rice a další by mohly mluvit o tom, jak se to má s upírskými romancemi a příběhy, kde nejsou upíří jen jako záporné krvelačné bestie. Tahle fascinace je dlouhodobá.

Ellen Schreiber do toho ale nepřidává nic specifického. Tedy alespoň ne v tom komiksovém provedení. Hlavní postava komiksu je Raven, což je gotička, která nosí černé hadry. Jasně, v tom cool manga stylu se tohle bude dobře vyjímat. Jejím snem je, aby se do ní zamiloval upír, což se jí poštěstí. Alexander je dlouhovlasý upír, který vůbec netouží po krvi, ale chce být oním bezpohlavním hrdinou, kterého si Raven přeje. Skutečně mi jako bezpohlavní přijde, protože jeho jedinou vlastností je takové podivné kavalírství, které se asi od upírů očekává. Ne, tenhle jejich obrázek se mi nelíbí. Ale v klidu, do hry vstupuje záporák z Alexandrova dětství, prostě to zlé dítě, které vypadá jen drsně. On už teda dítě není, je to něco jako adolescent. A jde mu o to, aby se stal zlým upírem. Alexander s Raven mu v tom musí zabránit.

Kniha "Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 1" je skutečně jen rozjezdem příběhu, a aby byla dostatečně dlouhá, tak je na konci ještě ukázka z jedné z románových podob "Upířích polibků". Ano, první kniha je opravdu celkem krátká, obsahuje jen čtyři kapitoly, kde se především seznámíme se všemi postavami a nějakou základní zápletkou. A to je všechno. Pro jistotu jsou zde ještě klasické postavy jako šprtská kamarádka, která nemá moc velkou roli, ale gotička musí mít jen jednu kamarádku, víc ne, a musí to být protiklad, alespoň vizuální, stejně jako je protiklad zlý Jagger k dobrému Alexandrovi. "Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 1" je pro mě kýč a nikoli v dobrém smyslu slova. Nepřináší nic, co by už nezkusil někdo jiný. Díky těmhle příběhům jsou upíři degradováni na impotentní tupce. (function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){ (i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o), m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m) })(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga'); ga('create', 'UA-28768831-3', 'comics-blog.cz'); ga('send', 'pageview');
Kategorie: Bloggeři

Peter May – Ochráním tě

Schefikův blog - 21. Duben 2019 - 10:51
ANOTACE: Peter May se v novém detektivním románu vrací do prostředí bestsellerové trilogie z ostrova Lewis. Manželé Niamh a Ruairidh Macfarlaneovi vlastní hebridskou luxusní oděvní značku Ranish Tweed. Když se společně vypraví na služební cestu do Paříže, Niamh se nečekaně dozví o manželově poměru s ruskou módní návrhářkou a vzápětí se stane svědkem toho, jak Ruairidh [...]
Kategorie: Bloggeři

Jeff Smith – Shazam! Monstrózní společenství zla

Schefikův blog - 20. Duben 2019 - 9:31
  ANOTACE: Cenami ověnčená sága Kůstek vyzdvihovaného scenáristy a kreslíře Jeffa Smithe se okamžitě stala klasikou. A tento skvělý tvůrce, který ve svých příbězích dokáže mísit dobrodružství s humorem a úžasnou výtvarnou stránkou, přichází nyní do nakladatelství DC, aby zde převyprávěl příběh fenoménu Shazam! nové generaci. Když malý sirotek Billy Batson následuje záhadného cizince do [...]
Kategorie: Bloggeři

Nový titul z vydavatelství OneHotBook

Agent JFK - 19. Duben 2019 - 21:31

Stephen King: ŘBITOV ZVIŘÁTEK
účinkují: Vasil Fridrich, Klára Suchá a Jan Vlasák


délka: 16 hodin 9 minut
vydává: OneHotBook

 

Kultovní hororový příběh z pera jednoho z nejproslulejších žánrových spisovatelů Stephena Kinga vychází jako audiokniha ŘBITOV ZVIŘÁTEK v podání Vasila Fridricha, jehož doplňují Klára Suchá a Jan Vlasák. Audiokniha vychází u příležitosti nové filmové adaptace románu, která vstoupí do českých kin 11. dubna 2019. „Stephen King coby jeden z nejlepších ,ve svém oboru‘ rád používá archetypální strachy, které děsí nás všechny. A existuje něco silnějšího než strach ze smrti a pud sebezáchovy? Snad jen hrůza ze skonu našich blízkých… Právě s touto premisou ve svém příběhu autor až sadisticky pracuje, když ukazuje, co všechno jsme pro zachování svých milovaných schopni udělat a k jak špatným rozhodnutím, za něž také protagonisté draze zaplatí, to může vést. Aktuální filmová verze navíc odvážně pozměňuje jisté aspekty příběhu, což je pro diváka o to zajímavější, čím lépe zná samotnou předlohu. Je tedy ideální chvíle na to si ještě před filmovou premiérou poslechnout českou audioknižní premiéru,“ uvedla Šárka Jančíková, redaktorka vydavatelství OneHotBook. A doplňuje: „O intenzivní zážitek se postará interpret Vasil Fridrich, který posluchače okouzlil už jako jeden ze sedmi výtečných narátorů v audioknižní kingovce TO. Zde má pro sebe ještě daleko větší prostor, v němž jeho hlas dokáže budovat rodinnou idylu nebo přiblížit postupně se rodící přátelství s fascinujícím sousedem, ale dokáže také zprostředkovat plíživý děs a rozpad všech jistot. V partech Juda a manželky Rachel mu vypomáhají zkušený Jan Vlasák a talentovaná Klára Suchá.“

Doktor Louis Creed našel konečně ten pravý domov pro svou rodinu. Se ženou a dvěma dětmi se přestěhoval z Chicaga do velkého domu na venkově ve státě Maine. Radost mu trochu kazí jen blízká rušná silnice. Ale okolní lesy v sobě skrývají něco daleko nebezpečnějšího. Něco, co číhá za neuměle stlučenou branou z omšelých prken, na níž je sotva čitelný nápis s pravopisnými chybami…

„Kinga jsem dřív znal jen velmi povšechně coby mistra hororu, ale pak jsem byl zasvěcen jako jeden z interpretů audioknižní verze jeho kultovního hororu TO a musím říct, že první setkání s autorem pro mě bylo velmi příjemné. Jeho romány jsou na každé stránce tak intenzivně napínavé, že máte chuť je hltat dál a dál,“ popisuje svůj vztah k dílu Stephena Kinga interpret audioknihy Vasil Fridrich. A dodává: „V obou případech se jedná o brilantně vystavěné a sepsané příběhy. King je skutečným králem v budování atmosféry. V románu TO se jedná o výrazněji iracionálnější zápletku. Řbitov zviřátek je do jisté míry více realistický. Využívá mystiku domorodých původních obyvatel a pokouší se ve čtenáři vzbudit dojem, že něco tak šíleného, jako návrat ze světa mrtvých nesporně je, může být za určitých podmínek uskutečnitelné. Autor opět vystavuje své románové postavy dosti nemilosrdným situacím. V první polovině románu se vlastně jedná o příjemnou skicu z rodinného života na venkově, přičemž jediným stínem je nikdy nekončící provoz na silnici vedoucí v blízkosti domu románové rodiny. Pak se ale příběh láme do sledování zoufalé touhy zachránit nezachránitelné.“

Nahrávku v režii Hynka Pekárka doprovází původní hudba, která v rytmu pohřebního pochodu roubuje a mísí cinkavé, odvázané country na bluesové základy. Vrstvené elektrické, akustické i steel kytary se sehrávají v radostnou melodii, která se však postupně ohýbá a přechází do rytmické kakofonie hroutících se nástrojů, mezi jejichž vzdechy raší šustot, skřípání, šoupání staré desky, hutný podkres funícího tahače, jež připomínají témata, na která bychom raději nemysleli…

Audiokniha vychází jako mp3 ke stažení prostřednictvím digitálních distribucí za 379 Kč i jako 2CD mp3 za 399 Kč. Pouze na portálu Audiolibrix však mohou členové předplatitelského klubu koupit audioknihu jen za 199 Kč.

Ukázku z audioknihy si můžete poslechnout >> ZDE

Přidejte se na OneHotBook Facebook, abyste nepropásli soutěže o pozoruhodné ceny ani novinky ze světa audioknih, literatury a čtení!


„Ze všech románů, které jsem napsal, mi tenhle pořád připadá nejděsivější.“ – Stephen King

Stephen King (* 1947)
Jeden z nejproduktivnějších a nejúspěšnějších spisovatelů současnosti je známý především jako autor hororů. Roku 1970 absolvoval na univerzitě v Oronu ve státě Maine obor angličtina a tvůrčí psaní se zaměřením na pedagogiku. Už při studiu psal povídky – první s názvem Skleněná podlaha mu vydali v časopise Startling Mystery Stories v roce 1967. V tvorbě pokračoval i po ukončení školy, kdy nemohl sehnat práci jako učitel a pracoval v prádelně – jeho povídky vycházely v pánských časopisech. Na jaře roku 1974 mu vyšel románový debut Carrie, který se stal bestsellerem. Po tomto úspěchu se začal psaním naplno živit. Během své kariéry napsal okolo čtyřiceti románů a může se pochlubit také tím, že většina jeho knih byla převedena na filmové plátno – mezi ty nejslavnější patří Osvícení, na které o více než 30 let později navázal román Doktor Spánek, Carrie, TO, Misery, Řbitov zviřátek, Vykoupení z věznice Shawshank, Zelená míle či série Temná věž. Ve své tvorbě se nevyhýbá ani oblasti krimi – značných ohlasů dosáhla trilogie o detektivovi ve výslužbě Billu Hodgesovi: Pan Mercedes, Právo nálezce, Konec hlídky – podle níž byl natočen stejnojmenný́ seriál s Brendanem Gleesonem a Harrym Treadawayem v hlavních rolích.

Vasil Fridrich (* 1976)
Absolvoval DAMU, ještě během studia hrál v divadelním spolku Kašpar a v Divadle J. K. Tyla v Plzni. V roce 1995 se stal členem CD 94 v Divadle v Celetné. Po studiu získal angažmá ve Švandově divadle, v letech 2002–2005 působil ve Středočeském divadle Kladno. V současné době vystupuje v Městských divadlech pražských a s Komorní činohrou Praha. Objevil se například ve filmech Vaterland (2004), Hlava-ruce-srdce (2010), Kobry a užovky (2015), Teorie tygra (2016), Metanol (2018) nebo v seriálech Rapl (2016), Ohnivý kuře (2016) a Svět pod hlavou (2017). Dále účinkuje v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Všemi dary obdarovaná (2016), série Jack Reacher (2017–2018), Totální rauš (2017), Kosmonaut z Čech (2017), Do vody (2017), TO (2017), Na odpis (2018), Příběhy Staré dámy (2018), Plavby „sebevrahů“ (2019).

Klára Suchá (* 1987)
Po studiu pražské DAMU působila v Moravském divadle Olomouc, kde ztvárnila mnoho nepřehlédnutelných rolí, poté hostovala v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a ve Stavovském divadle v Praze. V roce 2015 moderovala pro Českou televizi pořad Zprávičky na ČT:D. Kromě divadla jí učarovala rozhlasová tvorba – účinkovala v řadě her a dramatizací pod vedením známých režisérů, se kterými stále spolupracuje. Dále účinkuje v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Pán věže (2018), Královna ohně (2019), Tiché roky (2019).

Jan Vlasák (* 1943)
Vystudoval brněnskou JAMU a následně se stal členem souboru divadla v Uherském Hradišti. Prošel mnoha scénami, v současné době je členem souboru Městských divadel pražských. Účinkoval v řadě televizních inscenací a seriálů (Tři králové, PF 77, Ordinace v růžové zahradě, Cirkus Bukowsky, První republika, Svět pod hlavou) i filmů (Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Vratné lahve, Báthory), příležitostně spolupracuje se zahraničními produkcemi. Po mnoho let exceluje v rozhlase a v dabingu. Dále účinkuje v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Atlas mraků (2013), Mycelium I–IV (2014–2017), Muž jménem Ove (2014, Absolutní vítěz ceny Audiokniha roku 2014), Porodní bába (2016), Praha noir (2016), série Maigret (2016–2019), Knihy džunglí (2017), Soumrak dne (2017), Pohádky k neuvěření (2017), Nekonečný příběh (2017), Jim Knoflík, Lukáš a lokomotiva Ema (2018), Terror (2018).

 

OneHotBookS. KingAudioknihaAudioknihy
Kategorie: Bloggeři, JFK

Roman Bureš – Inferium

Schefikův blog - 19. Duben 2019 - 13:28
  ANOTACE: Existuje peklo? Co se v něm s hříšníky vlastně děje a za jak velká či malá provinění se tam dostanete? A odkud se v Inferiu bere ten dobytek, který rodí země a ze kterého démoni podle chuti odkrajují kusy masa, a to znovu dorůstá, dobytek, který jen bučí a bez odpočinku vykonává tvrdou [...]
Kategorie: Bloggeři

#1960: Ve službách Nuly 3 - 50 %

Comics Blog - 19. Duben 2019 - 8:00

Ve službách Nuly 3 (Zero no Tsukaima 3)Vydalo nakladatelství ZonerPress v brožované vazbě v roce 2011. Původně vyšlo jako "Zero no Tsukaima 3" v roce 2007. České vydání má 180 stran a prodává se v plné ceně za 167 Kč.
Scénář: Nana MočizukiKresba: Nana Močizuki

A jsme u třetího dílu a musím říct, že mě manga "Ve službách Nuly" docela baví. Nebudu tvrdit, že je to skvělé čtení, které mi naprosto změnilo život, nebudu ani tvrdit, že to je extra zábavné, ale musím uznat, že to na ten průměr docela bohatě stačí. Proč průměr, když vlastně říkám, že je to docela fajn? Především proto, že autorka rezignovala na nějaký pořádný příběh, respektive ho pořád posouvá tak nějak dál, že si vlastně uvědomíte, že to o ničem moc není, a to i přesto, že se zde odhalují skutečnosti, které autorka prezentuje jako zásadní a které by měly čtenáře překvapit. Nefunguje to, protože manga "Ve službách Nuly" je psána proto, aby zde byly jednotlivé vtípky a aby se především autorka, ale s ní případně i čtenáři bavili.

v prvním díle jsme se seznámili s postavami, ve druhém už bylo trochu více akce, kdy došlo k dopadení zlodějky, která si říká Fouquet. Ve třetím dílu se dovídáme, že utekla, což je ale v podstatě jen okrajově zmíněno, i když je zřejmé, že si autorka přece jen nechává něco do budoucna a že zde nějaký dej je. Co se ale vlastně děje ve třetí knize? Především je to skutečnost, že se objevují postavy. Tou novou je princezna Henrietta a její společník, vikomt de Wardes. Oba mají zamíchat děním, i když jejich přínos je vlastně jenom v tom, že se Luisa musí se svým fámulem, ale i dalšími dívkami, které nesmí být vynechány. A co že je ta další cesta, na kterou se mají přátelé vydat?

Je vidět, že tady se autorka inspirovala u Dumase a u zápletky "Tří mušketýrů", protože zde prezentovaná zápletka je velmi podobná. Úkolem je získat dopis od muže, kterého má podle všeho princezna Henrietta ráda, ale jelikož si má vzít někoho jiného, a to z politických důvodů, aby se udržel mír, je potřeba dostat dopis zpět, neboť nejspíš obsahuje něco, co by se nemělo dostat na veřejnost a co by mohlo mír narušit. Luisa se tedy se Saitem vydává na cestu, ale nakonec nejsou sami, i když to tak podle všeho vypadá. Přidá se k nim i vikomt de Wardes, jehož postava by asi měla vnést do dění něco zajímavého, ale nemůžu si pomoct, jeho navržení ve stylu mušketýrů mi prostě nesedí.

V konečném důsledku je tedy kniha "Ve službách Nuly 3" skutečně především průměrná, protože i když je zde humor, který vás může bavit, jsou zde také hluchá místa a vy si uvědomujete, že některé vtipy jsou tu prostě jen proto, že měla Nana Močizuki pocit, že fungovali ve chvíli, kdy už je jednou použila. To se především týká toho, jak se Luisa chová k Saitovi a jak ho trestá. Hodně rychle to začíná být ohrané a ten expresionismus postupně tolik nebaví. I tak zde ale zůstávají vtípky, případně nějaké hlášky, pro které stojí za to knihu "Ve službách Nuly 3" přečíst, protože vás to dovede na chvíli vypnout. A o víc se kniha asi ani nesnaží anebo snažit ani nemůže.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Ve službách Nuly 1"
"Ve službách Nuly 2"
Kategorie: Bloggeři

#1959: Lady Mechanika - 65 %

Comics Blog - 18. Duben 2019 - 8:00

Lady Mechanika (Lady Mechanika)
Vydalo nakladatelství Argo v pevné vazbě v roce 2017. Původně v tomto vydání vyšlo jako "Lady Mechanika" v roce 2015. České vydání má 168 stran a prodává se v plné ceně za 598 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.
Scénář: Joe BenitezKresba: Joe Benitez
Barevný komiks v celkem velkém formátu, do toho křídový papír, na kterém se kresba docela hezky leskne, a do toho steampunkový příběh s hrdinkou, která už na první pohled prostě vypadá dobře. "Lady Mechanika" je rozhodně zajímavým přínosem do českých komiksových vod, protože zase tolik steampunkových příběhů tu rozhodně nemáme, navíc tenhle není vůbec špatný, i když si jsem jistý, že na něm nějaká ta negativa můžete najít. Je to ale steampunk ve skutečně příjemném provedení, kdy dojde na docela dobré vynálezy, i když co si budeme povídat, tak zrovna Lady Mechanika samotná vypadá spíše jako pořádná kočka z masa a kostí, než jako žena, která v sobě má něco mechanického, ale pořád je nám to připomínáno, tak to asi bude pravda. Z hlediska steampunku pak ale více zaujmou stroje, zbraně, dopravní prostředky, na nich se Joe Benitez s líbivými barvami Petera Steigerwalda skutečně vyřádil.

Lady Mechanika je v prezentovaném světě osobností, která je dle mého na hranici zákona, i když tohle není jasně definována. Není úplně jasné, co je zač, jestli jen lovkyně démonů, nebo prostě jen lovec hlav, anebo je opravdu kriminálníkem. První krátká epizoda, kde se nám představuje, by spíše svědčila o tom, posledním, což celkem potvrzuje i příběh dál, ale jasně to řečeno není. Popravdě mi přijde, že Lady Mechanika má být spíš cool postavou, kde se moc neřeší, co je vlastně zač, prostě si dělá, co chce. Tohle mi na ní trochu vadilo a je pak celkem těžké si postavu oblíbit. Co jí dělá zajímavou, to je tajemství okolo jejího zrodu. Bohužel v tomhle ohledu může komiks "Lady Mechanika" trochu zklamat, protože se tomu věnuje spíše povrchně a popravdě se z minulosti hlavní postavy mnoho nedozvíme.

Ono by se zdálo, že minulost Lady Mechaniky je vlastně důležitým prvkem děje, ale on je to spíš impuls, který ji vede k tomu, aby vyšetřovala jeden případ, který se jí trochu týká. Týká se jí proto, že obětí je zde dívka, která na sobě také měla něco mechanické. Co když je to dívka, která má také nějaké dočinění s její minulostí? Co když dívka dokáže vysvětlit mezery, které Lady Mechanika má v paměti? Jasně, že musí zjistit, kdo dívka byla, kam zmizela, co se jí vlastně stalo. Díky tomu, že je příběh řešen detektivně, je to celkem fajn, ale nakonec zjistíte, že je to trochu hromadění postav, které stejně musí vést hlavně k tomu, aby zde bylo nějaké velkolepé finále, které ale zůstává otevřené. A je otázkou, jestli se dočkáme i pokračování, které v originále už vyšlo, tak můžeme doufat, že bude české vydání také výhledově na řadě.

Joe Benitez už se u nás představil jako spoluautor kresby a scénáře v knize "Darkness Kompendium 1" a také autor kresby v komiksu "Witchblade Kompendium 2", ale prostřednictvím knihy "Lady Mechanika" se nám Benitez představuje jako autor u vlastní série, kterou si mimochodem i sám vydává. A je vidět, že má hodně blízko k mainstreamu, jde mu kreslit skutečně krásné ženy, ale má i dar pro příběhy, které dovedou zaujmout. Je to chvílemi lehká zábava, detektivní příběh zde vyloženě dokonale nefunguje, hodně se toho řeší postavou, která se náhle objeví, aby posunula dění nebo rovnou převedla děj k finále. Ale postavy jsou celkem fajn, je to sem tam i trochu vtipné a v tom větším formátu to vypadá dobře. Steampunk v komiksu funguje, i když k dokonalosti mu ještě dost chybí, alespoň tedy v případě knihy "Lady Mechanika".
Kategorie: Bloggeři

KOMIKS: Ed Brubaker - Sean Phillips, Fatale 2: Ďábelská záležitost

Agent JFK - 18. Duben 2019 - 1:00

Uplynul rok a  před námi leží druhý díl série Fatale. A dá-li nakladatel, tak se téhle série dočkáme v češtině kompletní. Protože víte co? Zaslouží si to.

Já vím, já vím. Pamatuju si, jak jsem někdy před rokem touhle dobou první díl (Smrt je mi v patách) očernil z toho, že v portfoliu Brubakera a Phillipse se jedná o krok zpět. No, jenže to už teď neplatí. Fatale je po druhém díle víc než důstojným nástupcem Criminalu. Je to totiž noir jako vyšitý a je na něm úžasný, jak se hrabe v nitru jednotlivých postav a ukazuje, čeho všeho jsou lidé schopni.
Na scénu se opět vrací půvabná a tajemná Josephine, Fatale, které propadne každý muž. Což je i případ začínajícího herce Milese, kterého zachrání, když utíká se svojí přítelkyní. Hádejte před kým? Jo, přesně tak. Tahle dvojka se zaplete se starou známou sektou, jejíhož mistra má Josephine tak moc v lásce. Rozjíždí se vlastně klasická hra na kočku a myš, jejíž součástí je poznávání nitra naší titulní antihrdinky, která ačkoliv se to na první pohled nezdá, vážně nemá na růžích ustláno. Spíš naopak. Její schopnost poblouznit každého muže pro ni představuje spíš prokletí.
Celá Ďábelská záležitost je tak vlastně o tom, co je Josephine zač a jaký má ze sekty strach. A její touze vzdorovat vlastním démonům. Samozřejmě dojde na románek s Milesem. Příběh tak zní vlastně ve výsledku jednoduše. Ono tomu tak opravdu je. Fatale nepředvádí žádné dějové zákruty ani veliké košatění děje. Příběh sází hlavně na práci s psychologií postav a atmosféru. A ta je fakt mrazivá. Brubaker se dost uchyluje k násilí a s pomocí Phillipsovy kresby ukazuje řádění sekty ve velkém. Díky propojení s filmovým průmyslem se některým z vás pravděpodobně vybaví události kolem řádění sekty Charlese Mansona.
Hlavní dějová linka je naprosto perfektní. Což se nedá říct o té, která se týká vyprávění Nicolase Lasche. Ten ve svém příběhu sice spadne na úplné dno a přimotá se taky do pořádného hororu, za který by se ani King stydět nemusel. Ale příště by to chtělo, aby jeho příběh nebyl tolik ohlodaný na kost a neměl jsem pocit, že dorazil jen na krátkou návštěvu.
I přes tohle drobné rýpnutí je ale druhá Fatale zatraceně dobrá a atmosférická záležitost, kde Brubaker dokazuje, jak dobře umí pracovat s postavami a především vyprávět dobrý příběh. Byla by škoda ho v knihkupectvích minout.

Fatale 2: Ďábelská záležitost
Ed Brubaker - Sean Phillips
Překlad: Martin D. Antonín
Vydavatel: BB art
Počet stran: 136
Cena: 399 Kč
 

S. PhillipsE. BrubakerFataleKomiksBB art
Kategorie: Bloggeři, JFK

Pán Prstenů: Putování po Středozemi

Schefikův blog - 17. Duben 2019 - 8:47
Jeden Prsten vládne všem, Jeden jim všem káže, Jeden všechny přivede, do temnoty sváže, v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem. Nejinak je tomu i v nejnovější kooperativní deskové hře na motivy Pána Prstenů, která nás provede řadou příběhů a dobrodružství ze Středozemě, světa elfů, hobitů, trpaslíků i lidí, ale i skřetů, pavouků [...]
Kategorie: Bloggeři

#1958: DC komiksový komplet 60: JSA - Zlatý věk - 80 %

Comics Blog - 17. Duben 2019 - 8:00

DC komiksový komplet 60: JSA - Zlatý věk (The Golden Age)Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 1 až 4 série "The Golden Age" a jako "Justice League of America 22" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.
Scénář: James Robinson, Gardner Fox
Kresba: Paul Smith, Mike Sekowsky

Nebudu tvrdit, že je komiks, který je obsažen v knize "DC komiksový komplet 60: JSA - Zlatý věk" vyloženě skvělý, přece jen si pořád myslím, že vyloženě dokonalý není, protože mohl zajít ještě o něco dál, ale James Robinson přišel se scénářem, který dělá něco zajímavého a to, co dělá, dělá velmi dobře. Nejzajímavější na tom je, že jen vzal to, o čem se ve Zlatém veku komiksu psalo celkem normálně, ale podíval se na to jinou, dospělejší optikou. Zbavil příběhy naivity, dal je to politického kontextu, odebral cokoli, co vyznívalo nevěrohodně, přidal k tomu borcení amerického snu po druhé světové válce, a to všechno ještě vyšperkoval, tedy ne on, ale Paul Smith, kresbou, která sem padne naprosto dokonale. Ty namakané, krásné hrdiny Zlatého věku, bylo potřeba udělat realističtější, lidštější a tím vlastně i méně hrdinštější, respektive méně dokonalé. A tohle pánům Robinsonovi a Smithovi vyšlo naprosto dokonale.

Skončila druhá světová válka. Samozřejmě tedy trochu jinak než ve skutečnosti. Superhrdinové Zlatého věku se jí neúčastnili a my se dovídáme docela zajímavý důvod, proč tomu tak bylo. Už tady mám pocit, že James robinson skutečně hodně přemýšlel o Zlatém věku a o tom, jak všechno zasadit tak, aby to bylo funkční. A ono to funkční je, hodně funkční. Nejen, že sledujeme, jak se hrdinové vyrovnávají s tím, jaký je svět, a hlavně Amerika po druhé světové válce, ale sledujeme i to, jaké to vlastně bylo za druhé světové války, co se tentokrát stalo a jaké tohle má následky na roky poté. Klasičtí hrdinové Zlatého věku se sice do války nezapojili, ale byl tu jeden, ne příliš významný superhrdina, který se za války skutečně vyznamenal a on je tím oslavovaným hrdinou, na nějž se nyní Amerika upnula. Natolik, že je ochotna mu naslouchat, jemu a jeho řečem o tom, jak je rudá zlá, jak se Rusko snaží ovládnout svět a jedinou cestou, jak se ho zbavit, je ovládnout svět svou vlastní silou. Aneb jak se říká, vyrazit klín klínem.

Robinsonovi a Smithovi se podařilo skvěle zachytit poválečnou dobu a strach, který v Americe panoval a který se následně přelil do šíleného honu na čarodějnice v podobě mccarthismu. Tohle je mimochodem jedno z hlavních témat knihy, kde se ukazuje, jak nás strach z něčeho, čemu ani nerozumíme a co ani hrozbou není, dokáže naprosto zfanatizovat a my se u toho ještě tváříme, jako že děláme správnou věc a všechny kroky, jež podstupujeme jsou naprosto správné. Amerika je šílenou zemí paradoxů a zrovna mccarthismus je toho důkazem. Jako když se pes honí za vlastním ocasem, jako když najednou nebylo, čeho se bát, a tak se hrozby musely najít, vytvořit a potírat. Ale ona tohle Amerika umí, ať už s domnělými komunisty nebo s černochy, případně s Araby atd. Ta země musí mít pořád z něčeho strach, neustále musí být nějaká skupina tou, odkud plyne zlo a kdo narušuje "dokonalý" chod jinak "perfektní" společnosti.

Komiks "DC komiksový komplet 60: JSA - Zlatý věk" překračuje hranice toho, co Zlatý vět představoval, a ukazuje, jaký mohl být, kdyby sami scenáristé nechtěli jen to jediné - bavit čtenáře a nic víc. Ale na tom stojí mainstreamový superhrdinský komiks pořád. Primárně to má být zábava, ta složitější témata tam máte hledat až druhotně, případně je potřeba vybraných autorů, aby se do nich pustili a vůbec dostali prostor se jimi zabývat. Někdy ani vydavatelství samo nechce, aby se cokoli hlubšího řešilo, protože komiks byl a do jisté míry stále je především konzumní zábavou, kterou mají lidé kupovat, mají si ji číst, vydechnout u ní a pak si koupit další čísla, o moc víc nejde. Proč přemýšlet o tom, jak na hovno všechno kolem je. James Robinson a Paul Smith ten prostor dostali, naložili s ním dobře, jen pak zase museli přijít s koncem, který masy kousnou. A s tím přišli. To je ta hlavní vada na kráse. Ke konci už je to najednou takové, jaké byste normálně čekali, což je škoda. Ale copak by v komiksu od DC mohla temnota skutečně zvítězit?

Na Comics Blogu najdete také recenzi na knihy:
"DC komiksový komplet 1: Batman - Ticho, kniha první"
"DC komiksový komplet 2: Batman - Ticho, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 3: Green Lantern - Tajemství původu"
"DC komiksový komplet 4: Batman a syn"
"DC komiksový komplet 5: Superman - Utajený počátek"
"DC komiksový komplet 6: Batman - Dlouhý Halloween, kniha první"
"DC komiksový komplet 7: Batman - Dlouhý Halloween, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 8: Green Lantern - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 9: Superman - Pro zítřek, kniha první"
"DC komiksový komplet 10: Superman - Pro zítřek, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 11: JLA - Babylonská věž"
"DC komiksový komplet 12: Superman - Poslední syn Kryptonu"
"DC komiksový komplet 13: Superman/Batman - Nepřátelé státu"
"DC komiksový komplet 14: JLA - Rok jedna, kniha první"
"DC komiksový komplet 15: JLA - Rok jedna, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 16: Harley Quinn - Preludia a nokurňa"
"DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 18: Batman - Smrt v rodině"
"DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 20: JLA - Země 2"
"DC komiksový komplet 21: The Brave and the Bold - Vládci štěstí"
"DC komiksový komplet 22: Superman - Supermanova smrt"
"DC komiksový komplet 23: Flash - Zrozen k běhu"
"DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 25: Superman/Batman - Supergirl"
"DC komiksový komplet 26: Triumvirát"
"DC komiksový komplet 27: Wonder Woman - Ztracený ráj"
"DC komiksový komplet 28: JLA - Hřebík"
"DC komiksový komplet 29: Batman - Zkáza, jež postihla Gotham"
"DC komiksový komplet 30: Wonder Woman - Kruh"
"DC komiksový komplet 31: Superman - Brainiac"
"DC komiksový komplet 32: Catwoman - Selinina velká loupež"
"DC komiksový komplet 33: JLA - Spravedlnost, kniha první"
"DC komiksový komplet 34: JLA - Spravedlnost, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 35: Batgirl - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 36: Batman - Zrození démona, kniha první"
"DC komiksový komplet 37: Batman - Zrození démona, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 38: Mladá spravedlnost - Jejich vlastní liga"
"DC komiksový komplet 39: Catwoman - Po stopách Catwoman"
"DC komiksový komplet 40: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha první"
"DC komiksový komplet 41: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů"
"DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení"
"DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první"
"DC komiksový komplet 45: Superman - Odkaz, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony"
"DC komiksový komplet 47: Plastic Man - Na útěku"
"DC komiksový komplet 48: DC Nová hranice, kniha první"
"DC komiksový komplet 49: DC Nová hranice, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 50: Flash - Návrat Barryho Allena"
"DC komiksový komplet 51: JLA - Další hřebík"
"DC komiksový komplet 52: Wonder Woman - Bohové a smrtelníci"
"DC komiksový komplet 53: Batman - Muž, který se směje & Arkham"
"DC komiksový komplet 54: JLA - Nový světový řád"
"DC komiksový komplet 55: Nová Mladí Titáni - Smlouva s Jidášem"
"DC komiksový komplet 56: Liga spravedlnosti - Volání po spravedlnosti"
"DC komiksový komplet 57: Batman - Pod maskou"
"DC komiksový komplet 58: Green Lantern / Green Arrow - Krušné cesty hrdinství"
"DC komiksový komplet 59: Bažináč, kniha první"
"DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí"
Kategorie: Bloggeři

RECENZE: Rick Riordan, Zrádný labyrint

Agent JFK - 17. Duben 2019 - 1:00

Apollónova cesta zpět na Olymp pokračuje. Nyní již bývalý bůh slunce se střetne i s posledním členem novodobého triumvirátu, nechvalně proslulým císařem Caligulou, proti kterému i dosavadní Apollónovi protivníci Nero a Commodus působí jen jako zlobivé děti s nebezpečnými hračkami. Co jsou přece hroziví Germáni v porovnání s mluvícím koněm?

Triumvirate Holdings, trojice šílených imperátorů z dob starého Říma, kteří se díky své slávě povýšili na bohy, chystá útok na polobožský Tábor Jupiter. Apollón, stále uvězněný v kůži šestnáctiletého Lestera Papadopoulose, polobohům ale nemůže pomoct – musí následovat proroctví a osvobodit další z pradávných orákul. Tentokrát Sibylu Erythejskou, uvězněnou v Labyrintu, který čarodějka Médeia proměnila v ohnivé peklo. Dryády v Palm Spings kvůli tomu umírají, satyrové zuří a Apollóna čeká další nemožná mise – musí získat Caligulovy boty, osvobodit Orákulum a přežít společnost své polobožské paní Meg.

Jak už Riordan ukázal ve svých předchozích knihách, umí svým hrdinům pořádně zavařit. I Zrádný labyrint je divokou jízdou plnou bizarních zvratů, šílených soubojů a emotivních shledání i loučení, kde si hrdinové sáhnou až na samotné dno. Zpátky na scénu autor přivádí i polobohy známé z předchozích sérií – Jasona, Piper, trenéra Hedge i satyra Grovera, který je s fanoušky světa Percyho Jacksona už od samotného začátku. Postavy se vyvíjí a vztahy prohlubují, a fanoušky čeká i jedno nehezké překvapení. Netřeba dodávat, že stejně jako první dva díly Apollónova pádu je i trojka úzce provázaná s minulými dobrodružstvími, na které se také často vzpomíná a odkazuje.

Pubertální jazyk a nápadité provázání antických mýtů s moderní americkou kulturou už má Riordan po dvanácti knihách universa v malíčku. Apollón nás opět na začátku každé kapitoly navnadí tematickým haiku a budou srovnány některé staré účty. Zrádný labyrint také nabírá poněkud vážnější vyznění než úvodní dva díly pentalogie. Ne, že by ubylo vtípků, ale vážných důsledků je mnohem více. A ačkoli je děj stále květnatý, rychle skáče od jednoho k druhému a nenechá čtenáře chvíli v klidu, je o něco více konzistentní a ne tak rozházený jako v Temném proroctví a Tajemném orákulu.

Celkově je možné spatřit v rámci Apollónova pádu spíše vzestupnou tendenci, a můžeme být zatím jen zvědaví, jak na tom budou poslední dva plánované díly série. Jak již bylo řečeno v předchozích recenzích, Riordanovy knihy si snadno najdou cestu jak k pubescentům, tak i k odrostlejším čtenářům, pokud jim tedy zrovna jeho živý a osobitý styl padne do noty. Bohužel však těm, kteří by s jeho knihami chtěli začít, nezbývá nic jiného než začít od Zloděje blesku, aby byli řádně v obraze. Na druhou stranu si mohou být jisti, že mají zásobu dobrého čtiva na několik týdnů dopředu.

 

Rick Riordan – Zrádný labyrint (Apollónův pád 3)
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Dana Chodilová
Počet stran: 408, vázaná s přebalem
Rok vydání: 2018
Cena: 399 Kč

RecenzeLiteraturaR. RiordanApollónův pádAlbatros mediaFragment
Kategorie: Bloggeři, JFK

M. Carey & P. Gross – Mezi řádky #8: Orpheus v podsvětí

Schefikův blog - 16. Duben 2019 - 19:12
  ANOTACE: JDI K ČERTU, TOMMY TAYLORE! Je jmenovcem malého čaroděje, jehož smyšlená dobrodružství uchvátila svět. Jenže dobrodružství Toma Taylora jsou až příliš reálná. A šťastný konec momentálně není na dohled. Tom uvízl v břiše netvora; bytosti jménem Leviatan, z níž pocházejí všechny příběhy, které se kdy vyprávěly – a veškerá Tommyho moc. Tato obludná [...]
Kategorie: Bloggeři

Steve Berry – Okamžik pravdy

Schefikův blog - 16. Duben 2019 - 9:28
  ANOTACE: Když v dubnu roku 1968 třeskl výstřel a Martin Luther King zůstal ležet v tratolišti krve, Amerika se otřásla v základech. Ovšem teprve nyní, o půlstoletí později, začínají vycházet najevo okolnosti, které tuto zlomovou událost staví do zcela jiného světla, než jak ji popisuje historie. Cotton Malone váhá, zda světu odkrýt celou pravdu. [...]
Kategorie: Bloggeři

#1957: Nejmocnější hrdinové Marvelu 69: Great Lake Avengers - 65 %

Comics Blog - 16. Duben 2019 - 8:00

Nejmocnější hrdinové Marvelu 69: Great Lake Avengers (Great Lake Avengers)Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 1 až 4 série "GLA" a jako "West Coast Avengers 46" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: John Byrne, Dan Slott
Kresba: Mike Machlan, Paul Pelletier

Je to sranda. To se rozhodně o komiksu "Nejmocnější hrdinové Marvelu 69: Great Lake Avengers" dá říct. Není to sranda k popukání, ale je to docela zábavné, tvůrci si utahují z média samotného, z postav, trochu i ze sebe, z vedení příběhu, prostě taková série, kde se mohli autoři vyřádit. Tedy tak alespoň vypadá ta část knihy, kterou napsal Dan Slott a kreslil Paul Pelletier. Ale v sešitě "West Coast Avengers 46", který je v úvodu knihy, je naznačeno, že takový byl nejspíš i záměr Johna Byrna, který se skupinou Great Lakes Avengers přišel. Nic vážného, prostě skupina, která bude zábavná, na které se bude moct autor vyřádit a která bude potenciálně bavit i čtenáře. Great Lakes Avengers se stali jen takovou vedlejší skupinou, která se objevila v několika dílech "West Coast Avengers", ale my vidíme především to, jak se k postavám vrátili modernější autoři a jak je pojali oni. A je to možné chápat i jako origin postav. Bláznivý, ale vtipný, místy hezky přitažený za vlasy. A proč vlastně ne. Hlavně se nebrat vážně. To tomuhle komiksu velmi sluší.

V prvním příběhu, který tedy vytvořil John Byrne, se nám představuje tým, který není vyloženě schopný, ale má zápal. Chtějí být hrdiny, jen to prostě není jednoduché. Mají zajímavé schopnosti, ale nejsou vždy vyloženě k užitku. Anebo s nimi neumějí tak dobře zacházet. Být nesmrtelný je sice fajn, ale k čemu to je, když je člověk tak trochu hňup. Je fajn mít schopnost změnit se ve velmi tučnou obryni, ale jak se to dá pořádně využít v akci? A co teprve schopnost vytvořit portál do další místnosti, když u toho navíc vypadáte jako černý Spider-Man? A co je vlastně zač to létající stvoření? Do toho se k vám ještě přidá muž, který je pouze 2D a jehož z boku nemůžete vidět. Jasně, nějaké využití př kamufláži tu je, ale stejně ze všech postav strašně moc ctíte, že tohle jsou karikatury, že je John Byrne nemyslel až tak vážně a chtěl se pobavit. A navíc získal zajímavou linku pro Hawkeye a vývoj jeho příběhu, protože lukostřelec zrovna byl odejit od Avengers. Těch ze západního pobřeží.

V samostatné sérii "GLA", kterou psal Dan Slott a kreslil Paul Pelletier se dostáváme už trochu jinam. Tým už má za sebou nějakou dobu existence, která se aktuálně smrskla jen na to, že hrají karty a čekají na to, že se bude něco dít. Big Bertha, jelikož je v civilním životě modelka, není zrovna moc často spolu s týmem, ale tak je ten, kdo je financuje, tak proč ne. Jenže by to chtělo nějakou akci, Mister Immortal by chtěl tým trochu povznést, udělat mu zase jméno. A skoro to vypadá, že by se tak skutečně mohlo stát, protože zrovna jejich rajón si vybral pro svoje pletichy Maelstrom, který je rozhodnut, že je potřeba zničit svět a možná i celý vesmír. A Milwaukee se jeví jako velmi příhodné místo pro to, aby zde svoje pikle kul. Přece jen, proč by Avengers měla zajímat taková díra světa. GLA si jsou vědomi toho, že úkol je na ně příliš velký, a tak se snaží naverbovat - v New Yorku, kde jinde? - nové členy, kteří jim pomohou k prestiži. Jenže s tímhle týmem to prostě nikdy není jednoduché.

Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 69: Great Lake Avengers" přináší zábavu a to je její hlavní deviza. Nechce si hrát na nic moc vážného, a pokud už ano, dovede to podat takovým způsobem, že vás to bude spíše rozesmívat, než abyste ronili slzy. A to je úděl tohoto týmu. I když jsou hlavními postavami, jsou spíše těmi, kdo čtenáře budou bavit, nejsou vyloženě těmi, s nimiž budete prožívat jejich osudy a budete se s nimi trápit i radovat. Ale možná vás dovedou dostat. Ale myslí že i v Marvelu vidí, že jejich potenciál je hlavně v tom, že se objeví sem tam, až když si je vezme nějaký schopný autor, který s nimi skutečně dovede napsat něco zábavného. Danovi Slottovi se to povedlo a jeho čtyřdílný komiks asi nejlépe ukazuje, jak ten tým vypadá, jak funguje a že prostě nemá ambice k tomu, aby byl skutečně mainstreamový, ale sem tam se objeví a nejspíš vás rozesměje. A to je samo o sobě fajn.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 29: Blade"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 30: Inhumans"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 31: Beast"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 33: Shang-Chi"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 34: Warlock"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 35: Hank Pym"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 36: Herkules"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 37: Wasp"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 38: Ghost Rider"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 39: Wonder Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 40: Silver Surfer"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 41: Elektra"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 42: Black Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 43: Moon Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 44: Star-Lord"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 45: Mýval Rocket"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 46: Captain Britain"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 47: Nova"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 48: Machine Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 49: Spider-Woman"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 50: Ant-Man (Scott Lang)"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 52: Cloak a Dagger"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 53: Captain Marvel (Carol Danversová)"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 55: Spider-Girl"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 56: Marvel Boy"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 57: Sentry"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 58: Jessica Jonesová"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 59: Winter Soldier"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 60: Young Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 61: Generation X"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 62: Invaders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 63: West Coast Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 65: Runaways"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 66: Thing"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 67: Namor"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 68: Akademie Avengers"
Kategorie: Bloggeři

UKÁZKA: Vilém Křížek, Strach za oponou

Agent JFK - 16. Duben 2019 - 1:00

Jsou místa, kde ticho dokáže být ohlušující, a velká divadla patří mezi ně. Kdyby mu někdo naslouchal v opuštěném ztemnělém jevišti Nového německého divadla, byl by sebou trhl při náhlém zvuku kroků. Do hlubokého ticha sálu zazněly jako výstřely.
Klapot podpatků na parketách pódia – a za nimi měkčí zvuk polobotek.
Ticho; výdech; sotva slyšitelný smích.
„Není úžasné takhle stát na prknech, která znamenají svět? Jen my dva, hvězdy dnešního večera!“ ozval se zasněný ženský hlas.
Vzápětí zazněl sytý baryton: „Ale ty na nich stojíš často…“
„Ne takhle. To je něco úplně jiného.“
Na chvíli se vrátilo ticho. Kdyby někdo seděl v temném hledišti, mohl by si představovat, že dvojice je uchvácena atmosférou nočního jeviště, představuje si jasná světla nových elektrických reflektorů nebo snad plynových světel a svícnů dob minulých…
Tohle divadlo je ovšem nezažilo. Teprve pětadvacet let staré, založené v roce 1888, patřilo mezi novější z velkých pražských divadelních domů.
Na jevišti se přesto člověk mohl cítit jako na místě, které zažilo staletí.
Náhle se tichem opuštěného divadla rozlehl zpěv. Trylkující soprán jako by se vznášel na křídlech holubic. Zerlinina árie „Vedrai, carino“ z Dona Giovanniho pronikla do veškerých zákoutí jeviště.
Uvidíš, má lásko, pokud budeš hodný, jaký lék pro tebe mám.
Přírodní, sladký, a žádný lékárník na světě ho nepřipraví.
Ve tmě ženská ruka sáhla po dlani svého společníka a přitiskla si ji k hrudi, zatímco ozvěna nesla sálem závěr árie. Ciť jeho tlukot, dotkni se mne zde.
Návrat ticha se zdál až nepatřičný. Jenže tu nebyl orchestr, který by mohl navázat, ani publikum, které by spustilo potlesk. Jediný divák promluvil až po několika úderech srdce: „Jednou z tebe bude velká hvězda. Uvidíš, že příští sezónu bude na programu právě tvoje jméno.“
Kouzlo bylo přerušeno – ženský hlas, který předtím cestoval na neviditelných křídlech, se zcela přízemně zachichotal, než odpověděl: „To doufám! A pak – Vídeň, Berlín, New York…“
„Kamkoli budeš chtít. Budou se o tebe přetahovat!“
„Jako o tu Češku Destinnovou. Z Berlína přes Londýn až do Metropolitní opery!“ Radost a vzrušení v hlase téměř zakryly osten závisti.
„Zkus si ještě něco. Když už jsme tady. Tohle je magická noc!“
Dívka se nenechala dlouho přemlouvat. Tentokrát se prázdným nočním sálem rozezněl slavný kus z Toscy, „Vissi d‘arte“. Žila jsem pro umění, žila jsem pro lásku, nikdy ani mouše neublížila!
Hlas několikrát zakolísal, ale zatvrzele pokračoval dál až do samotného konce. Proč, proč, Bože – proč mne tak trestáš?
Zerlina a Tosca; dva protipóly operních hrdinek – prostá a rozpustilá venkovská dívka versus hrdá uznávaná umělkyně. Obě se strachovaly o své milence – ale zatímco Zerlinin Masetto se zotavoval z lehkých zranění utržených v souboji, Tosčina Cavaradossiho čekal v mučírně a cele mnohem horší osud…
Ticho, které se rozhostilo nyní, bylo o poznání temnější. Pokud si žena uvědomovala omezení svého hlasu, nedala to nijak najevo – a její společník také ne.
„Pojďme už odsud,“ řekl nakonec. Jeho věcný tón se k nočnímu jevišti vůbec nehodil.
„Ještě ne – ještě jedna věc. Slib, že mě nikdy neopustíš,“ zažádal ženský hlas skoro šeptem, ale akustika sálu ho nesla širým prostorem až do těch nejzapadlejších koutů a jako by mu dodávala na závažnosti.
„To víš, že neopustím,“ odvětil druhý hlas téměř laškovným tónem.
Šepot na to odvětil: „Teď jsi to slíbil na jevišti. Na posvátné půdě všech komediantů… Nemůžeš ten slib nikdy porušit.“
„To ani nemíním,“ následovalo ihned ujištění.
Zvuk letmého polibku; dvoje kroky; a pak se původní, skutečně prázdné ticho navrátilo.
Jenže v opeře není nikdy dokonalé ticho… Prkna zaskřípou, i když na nich nikdo nestojí, napnutá lana v provazišti zasténají, průvan rozechvěje oponu a ta zlehka zašustí. To místo je jako živé. Člověk pověrčivějšího rázu by si mohl skoro pomyslet, že dům naslouchá a pamatuje si… a že na jevišti není radno mimo roli slibovat nic, co by se nemělo splnit. Kdo ví, co by se pak mohlo stát…

* * *

Radostný zpěv bezmála šedesáti hlasů se nesl sálem Nového německého divadla. Kdyby posluchač zavřel oči, mohl by si představit svatební veselici, tančící, popíjející a smějící se venkovany v téměř bukolické scéně – přinejmenším dokud na ni nedorazí svůdník Don Giovanni a nezačne se dvořit nevěstě Zerlině.
Ve skutečnosti stáli členové sboru na místě – choreografické zkoušky je čekaly teprve mnohem později a taneční mistr Greco Poggiolesi se dnes věnoval angažmá na jiné scéně.
Sbormistr Eugen Szenkar pozvedl ruku a zpěv utichl, stejně jako hra na klavír, kterým sbor doprovázel při zkoušce korepetitor namísto úplného orchestru.
„Erichu, jste o oktávu níž. Marie, vy také. Evo, Minno, držte tempo,“ jal se Szenkar udílet pokyny.
Oblíbený Don Giovanni se sice vracel na scénu až koncem sezóny, ale části chóru venkovanů i závěrečného sboru ďáblů měly zaznít ve dříve chystaném koncertu na počest Zemského výboru, a Szenkar se při tak důležité příležitosti nemínil nechat zahanbit. Měl k ruce skvělé členy sboru, ostatně je všechny osobně vybíral – potřebovali jen trochu odborného vedení.
Od Mozarta se přesunuli k Verdimu, na koncertě koneckonců nesmělo chybět nesmrtelné „Va, pensiero“ z Nabucca. Szenkar se přistihl, že se při jejich poslechu začíná usmívat. Dobrá práce…
Přes zvuk několika desítek lidských hlasů a klavíru nikdo neslyšel zlověstný skřípot a praskot. Zato rána, která následovala, se rozezněla celým sálem.
Nikdo neviděl, jak lano držící půlmetrákové závaží v provazišti povolilo. Málokdo si stačil povšimnout, jak se těžký pytel řítí k jevišti. Většina ani nespatřila, jak dopadl na prkna těsně vedle mladé ženy, sboristky Minny Prochasky. Všichni ale slyšeli zadunění, když se to stalo; trhli sebou, uskočili, vykřikli… a najednou bylo na nepatrný okamžik ticho.
Zdálo se, jako by se zastavil celý svět. Jeviště zamrzlo v prapodivném tablu: vyděšená dívka, na prknech vedle ní zhroucený pytel se zčásti vysypaným pískem, prázdný kruh kolem nich a za ním vytřeštěně zírající členové sboru.
Sboristka zůstala jako přimrazená. Působila by jako socha, nebýt toho, že se chvěla po celém těle.
Korepetitor Dachs byl u ní jako první. Vyskočil od klavíru a vrhl se k ní. „Panebože! Slečno Minno! Jste v pořádku? Nestalo se vám nic?“
Dívka neodpovídala. Oči měla upřené na těžký pytel: pevnou režnou látku, zbytek lana, písek rozsypaný přes křídové značky nakreslené na prknech pro kulisáky a rekvizitáře.
Dachs jí pomohl k nejbližší židli. To už se z úleku vzpamatoval i Szenkar a poslal jednoho ze sboristů, aby přinesl sklenici vody pro polekanou dívku. Srdce mu stále bušilo jako o závod. V jednu chvíli šlo všechno jako po másle, a pak…
Věděl, že bude muset přivolat ředitele; zajistit, aby se technici a osvětlovači podívali do provaziště, jestli nehrozí další nebezpečí; možná bude dokonce potřeba dočasně uzavřít scénu? Szenkar úpěnlivě doufal, že tak daleko to nedojde.
Minna navzdory Dachsovu konejšení stále nespouštěla oči ze spadlého závaží.
„Mohla jsem být mrtvá,“ opakovala pořád dokola a nikdo se neměl k tomu, aby jí to vyvracel.

* * *

Vzduch pozdně květnového rána byl prosycen vůní rosy, čerstvých dalamánků prodávaných v parku před Novým německým divadlem a rozkvetlých šeříků.
Sotva hodinu po východu slunce už ulice Prahy ožily lidmi kráčejícími do práce, trhy s nejširší nabídkou mléka, masa, pečiva, ovoce a zeleniny od prodejců, kteří do města přicházeli se svým zbožím ještě před svítáním, kameloty s ranním vydáním novin, kolportéry se sešitovými romány a také stánky nabízejícími vše od rohlíků přes párky, preclíky až po – dle mínění Eliáše Sattlera, kterému stačilo jen zachytit jejich vůni – stěží poživatelné přepálené smaženky.
Samotná budova Nového německého divadla, majestátní se svým průčelím zdobeným korintskými sloupy, tympanonem s výjevem vítězného básníka a sochami skladatelů a literátů, v tuto ranní hodinu ještě spala. Sattler nicméně prošel vrátnicí, která bývala obsazená celý den a někdy i v noci, a zamířil chodbou, již si matně pamatoval z několika dřívějších návštěv, do kanceláře ředitele divadla. Celým prostorem zněly jedině jeho kroky – až na ředitele a snad pár dělníků či uklízečů muselo být divadlo ještě opuštěné. Herci ani zpěváci nebyli právě proslulí zálibou v brzkém vstávání. Chodba byla cítit po prachu, mýdle a mořidle – nejspíš z přípravny kulis, i když většina z nich vznikala mimo hlavní budovu. Za dveřmi ředitelovy kanceláře však Eliáš Sattler ucítil závan kávy
– ke své nelibosti už podle vůně přespříliš silně upražené.
Zaklepal a zevnitř se ozvalo okamžité: „Vstupte!“
Ředitel Heinrich Teweles vstal a vyrazil Sattlerovi naproti. Chytil jeho napřaženou ruku v obou dlaních a pevně ji stiskl, jako by vítal dlouho očekávanou delegaci.
„Pane Sattlere! Ani nevíte, jak jsem rád, že jste si tak rychle udělal čas.“
„Potěšení je na mé straně.“
Sattler nelhal – bývalého šéfredaktora Prager Tagblattu a současného divadelního ředitele vždy viděl rád. V minulosti, ještě za Tewelesova působení v Tagblattu do roku 1911, se na jeho žádost věnoval několika drobnějším případům. Noviny, zdá se, trable přitahovaly.
Přitahovalo je i divadlo? Vzhledem k Tewelesovu chování, tónu i nepopiratelné úlevě v jeho tváři to vypadalo, že přinejmenším nyní ano. A když se Sattler velice soustředil, dokázal pod ředitelovou kolínskou – umírněná směsice mechu, santalového dřeva a bergamotu –, vůní kávy a rozličných pachů divadelního prostředí rozlišit i cosi, co mohlo být projevem vypětí, starostí, možná dokonce strachu.
„Kávu?“
„Jen vodu,“ požádal Sattler. Uctivě pokývl, když mu ředitel podal sklenici, a čekal, až promluví.
„Půjdu rovnou k věci,“ pravil Teweles těžce a položil lokty na stůl. Dlaněmi si podpíral bradu, jako by jeho hlavu příliš tížily starosti. „Mám obavy, že se někdo snaží poškodit divadlo.“
„Jakým způsobem?“ pravil Sattler. Mírně se zamračil. Dovedl si představit, že divadlo mívá problémů dost i samo o sobě – a pokud se ho někdo ještě pokoušel postrčit přes pomyslný práh…
„Začalo to už na přelomu února a března během operního cyklu k třicátému výročí Wagnerova úmrtí. Natržený kostým, chybně založené rekvizity, poškrábané kulisy a takové věci. Přičítal jsem to roli nešťastné náhody, přepracování po oslavách lednového výročí divadla a hostování Ruského baletu a zejména zátěži, jakou pro nás cyklus byl. Wagner se nikdy nehraje jednoduše,“ Teweles se nevesele zasmál. „Ale průběžně to pokračovalo a teď během Májových slavností se incidenty začaly množit. Málem vyhořel sklad. Zasekla se opona těsně před představením. Při zkoušce zničehonic sjelo propadlo…
Nakonec včera spadlo na jeviště uvolněné závaží z provaziště a málem zasáhlo jednu z našich sboristek! Po zádech mi běhá mráz při pomyšlení, že by ji neminulo. Při pádu z výšky šesti metrů, kde bylo uvázané, a váze půl metráku, by ji mohlo zabít! A navíc ta myšlenka, že na to mohly doplatit i soubory, které u nás tento měsíc hostovaly – z Berlína, Vídně, Drážďan…
Proto jsem vám poslal vzkaz. Rád bych, abyste tyto události vyšetřil, a pokud je skutečně má na svědomí někdo konkrétní, našel pachatele.“


Historická detektivka Viléma Křížka Smrt má vůni inkoustu si záhy po vydání získala řadu nadšených čtenářů, výtečně si vedla u kritiků a také si odnesla hned dvě prestižní ocenění: Cenu J. Marka za nejlepší českou detektivku a Cenu E. E. Kische za nejlepší historický román.

Londýn má Sherlocka Holmese. Praha Eliáše Sattlera…

Není proto divu, že se autor v románu Strach za oponou vrátil do Prahy počátku 20. století, kdy Rakousko-Uhersko stálo na prahu Velké války, aby nechal své hrdiny, neortodoxního soukromého vyšetřovatele Eliáše Sattlera a jeho „watsona“, autorova dědečka Adama Křížka, vyřešit další zapeklitý případ.

Eliáše Sattlera, jenž se při vyšetřování často spoléhá na svůj excelentní čich, pozve do Nového německého divadla jeho ředitel, Heinrich Teweles. Ten je naprosto zoufalý z řady nešťastných příhod, které se zde staly a které v souvislosti se Sattlerovým následným vyšetřováním vyeskalují až k podezřelému úmrtí. A pachateli nezbývá, než rozehrát vysoce nebezpečnou hru…

Křížkova detektivka Strach za oponou, napsaná ve stylu příběhů se Sherlockem Holmesem či Herculem Poirotem, zavede čtenáře na prkna, která znamenají svět, a ukáže mu, že pod pozlátkem rekvizit, vrstvami pudru a honosnými kostýmy se může ukrývat řada temných tajemství. To vše v dokonale vykreslené atmosféře doby poklidné i bouřlivé zároveň…

Anotace:
Na prknech, která znamenají svět, se nejhlubší lidské sny stávají skutečností. Jenže jaro 1913 přináší pražskému Novému německému divadlu samé nešťastné příhody. Ředitel Heinrich Teweles je přesvědčen, že nejde jen o souhru náhod, proto si na pomoc pozve soukromého vyšetřovatele Eliáše Sattlera.
Sattler sice disponuje extrémně vyvinutým čichem, který mu pomáhá při řešení podobných případů, ovšem tentokrát se nemůže spolehnout pouze na něj. V prostředí divadla a opery není nic, jak se zdá, a pod pozlátkem rekvizit, vrstvami pudru a honosnými kostýmy se skrývá řada temných tajemství.
Je v pozadí okouzlujícího světa andělské hudby a dramat na scéně bez viny alespoň Sattlerova výstřední průvodkyně Beatrix? Jsou Wagnerova díla prokletá a přinášejí neštěstí? Pátrání odkrývá vydírání, drogy i podezřelé úmrtí a viník, který už tuší, že je mu Sattler na stopě, rozehraje nebezpečnou hru…

Autor: Vilém Křížek
Obálka a ilustrace: Jan Klimeš
Formát: vázaná s přebalem, 145x205 mm
Počet stran: 272
Cena: 299 Kč
Nakladatel: Mystery Press (www.mysterypress.cz)
 

V. KřížekUkázkaUkázkyMystery PressZ jiného soudkuLiteratura
Kategorie: Bloggeři, JFK

Stránky

Přihlásit se k odběru sarden.cz agregátor - Bloggeři