Jason Aaron – Avengers #2: Světové turné

Schefikův blog - 15. Říjen 2019 - 13:01
ANOTACE: Monumentální bitva proti temným Nebešťanům je u konce a oficiálně vzniká nový tým Avengers. A základnu má rovnou na vrcholu světa. Odtamtud musí čelit Namorovi a jeho Obráncům hlubin či nové podobě ruského superhrdinské týmu zvaného Zimní stráž. A to má ještě americká vláda v rukávu pár překvapení! Dále poznáte zbrusu nové Agenty Wakandy! [...]
Kategorie: Bloggeři

Thomas Harris – Mlčení jehňátek

Schefikův blog - 15. Říjen 2019 - 9:07
ANOTACE: Nejslavnější kniha série o Hannibalu Lecterovi, geniálním vrahovi s chutí na lidské maso. Podobně jako v Červeném drakovi se tu vyšetřovatel FBI – tentokrát ovšem žena Clarice Starlingová – obrací právě na něj, aby pomohl s dopadením jiného šíleného zabijáka, muže přezdívaného Buffalo Bill pro jeho zálibu stahovat své oběti zaživa z kůže. Ambiciózní [...]
Kategorie: Bloggeři

AUDIOKNIHA: Anthony Ryan - Oheň probuzení

Agent JFK - 14. Říjen 2019 - 16:55

Milovníci dračí fantastiky pozor! Na český trh se dostávají příbuzní draků: draggové v audioknize Oheň probuzení. Jedná se o první díl trilogie Draconis Memoria od skotského autora Anthony Ryana. Draci, tedy draggové, se ocitají na pokraji vyhubení. Jejich krev skrývá velkou moc a tajemství. Ne všechna jsou lidem známa. Pátrání po nich začíná.

Ve světe Anthony Ryana se rodí výjimeční lidé. Tací, kteří mohou vypít krev draggů a místo toho, aby je sežehla na prach, získají nadlidské schopnosti. Každý dragg má jiné zbarvení a od toho se odvíjí i barva jejich krve a schopnosti, které propůjčuje. Tito vyvolení se nazývají Krvožehnaní a společnost si o nich vede přísné záznamy, aby žádný neunikl. Válka s Korvantinskou říší je na spadnutí a Kovolodní obchodní syndikát potřebuje každého na své straně. Čeho se ale nedostává, je samotná krev. Draggové jsou na pokraji vyhynutí a zachránit říši může jen nález Bílého dragga. Mytického tvora ze starých bájí, jehož krev propůjčuje netušenou moc.

Děj knihy je rozdělen do tří částí, které se navzájem prolínají. Vypráví osudy zdánlivě nesourodých osobností. Prvním z nich je Lizzane Lethridgová. Tajná agentka a nájemná vražedkyně Syndikátu, jejíž otec byl významný vědec. Je vyslána po stopách jedné své předchůdkyně. Její pátrání se nakonec vzdor jejím zkušenostem a ostražitosti stane velice osobním.

Claydon Torcreek je neregistrovaný Krvožehnaný. Pohybuje se v podsvětí jako zlodějíček. Zavržený vlastní rodinou. S tou ale bude muset opět navázat spolupráci, protože mu začne jít doslova o život. Stane se zaměstnancem Syndikátu a najde více než jen pomstu.

Posledním hrdinou je mladý podporučík na Kovolodním křižníku. Po prohrané bitvě, kterou sotva přežije, se dostává až na konec světa. Tam, kde ožívají legendy, včetně té o Bílém draggovi.

Oheň probuzení lze považovat za příjemné rozvíření vod s dračí tématikou. Kombinace steampunku a dračích legend je nenásilná a příjemná. Autor postupně dávkuje informace z historie Syndikátu, minulosti hlavních hrdinů i samotných draggů. S každou novou kapitolou se dozvídáme více a jsme tak ve stálém napětí. Fanoušci bojových scén si na své příliš nepřijdou. Bitvy jsou sice propracované, ale spíše se odehrávají na pozadí skrze osudy hrdinů. Není jim věnován samostatný prostor. Vykreslení hlavních postav se zdá zpočátku fádním, některé linie mohou být zdlouhavé kvůli absenci sympatií vůči dané osobě, ale brzy je čtenář pozná lépe a krize je zažehnána. Přejmenování draků na draggy nepovažuji za šťastné. Všem je jasné, o jaká stvoření se jedná a kreativita z pozměněného názvu také nečpí, ale děj to výrazně neruší.

Čtený projev Vasila Fridricha není špatný. Příjemný hrubší hlas se hodí pro tento typ příběhu. Přednáší plynule a herecký projev není nějak výrazný. Nestrhává pozornost od děje, a tak se můžete v klidu soustředit na knihu. Brzy zjistíte, že jeho samotného vlastně ani nevnímáte.

Vzhledem k tomu, že se jedná o první díl trilogie, lze pouze konstatovat vydařený start. Otázkou zůstává, jak se povede autorovi dál.


Oheň probuzení
Anthony Ryan

Série: Draconis Memoria
Interpret: Vasil Fridrich
Vydavatelství: Audiotéka, Bookmedia
Rok: 2019
Doporučená prodejní cena: 349 Kč

RecenzeLiteraturaFantasyA. RyanAudioknihaAudioknihyAudiotéka.czV. Fridrich
Kategorie: Bloggeři, JFK

Batman v černé a bílé (sborník)

Schefikův blog - 14. Říjen 2019 - 16:41
ANOTACE: Temný rytíř v černé a bílé! Sborník, na kterém se sešli ti nejslavnější kreslíři a scenáristé z komiksové branže s jediným úkolem: vytvořit skvělý Batmanův příběh zcela bez barev. Jen v černé a bílé. Měli se soustředit na to nejpodstatnější: Na světlo a stín. Na lásku a nenávist. Na dobro a zlo. Na Batmana. [...]
Kategorie: Bloggeři

Dan Abnett – Aquaman 3: Koruna Atlantidy (Rebirth)

Schefikův blog - 14. Říjen 2019 - 9:32
  ANOTACE: Válka skončila… ale dokáže Aquaman žít v míru? Ničivá válka mezi Spojenými státy a Atlantidou byla zásluhou Aquamana odvrácena. Odměnou za nastolení míru je králi Atlantidy respekt a uznání, které se mu vyhýbaly… a nová skupina zarytých „Aquafanoušků“, jaké by vůbec nečekal. Ale zvýšený zájem z veřejnosti dělá z Aquamana cíl. Je tu [...]
Kategorie: Bloggeři

N. K. Jemisin – Brána z obelisků

Schefikův blog - 11. Říjen 2019 - 15:26
  ANOTACE: Takhle vypadá konec světa… ten poslední. Období konců je čím dál temnější a na civilizaci se snáší dlouhá, chladná noc. Alabastr Desetiprstenář — šílenec, ničitel světa, spasitel — se vrátil a má za úkol vycvičit svou následovnici Essun a tím jednou provždy zpečetit osud Tišiny. Její ztracená dcera Nassun zatím kdesi daleko sbírá [...]
Kategorie: Bloggeři

M. Carey & B. Willingham – Mezi řádky #9: Mýty mezi řádky

Schefikův blog - 11. Říjen 2019 - 11:24
  ANOTACE: KDYŽ SE SRAZÍ LEGENDA A MÝTUS Tom Taylor byl vytržen ze všedního života, aby bojoval s démonickým spolkem, který chce navždy zničit nadpřirozenou moc vyprávění. A pak je povolán do úplně jiné bitvy. Ve světě Mýtů – zhmotněných postav z bájí, legend, pohádek a dětských říkanek – ohrožuje veškerou existenci síla ryzí temnoty. [...]
Kategorie: Bloggeři

#2047: Nejmocnější hrdinové Marvelu 81: Quasar

Comics Blog - 10. Říjen 2019 - 10:15

Nejmocnější hrdinové Marvelu 81: QuasarVydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 1 až 9 série "Quasar" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Mark Gruenwald
Kresba: Paul Ryan, Mike Manley

Nečekal jsem od tohoto komiksu nic skvělého a to jsem nakonec ani nedostal. Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 81: Quasar" vypráví o hrdinovi, který y klidně nemusel vzniknout, protože na něm není nic speciálního. Na jednu stranu v něm uvidíte Supermana, protože má skvělé schopnosti, na straně druhé má schopnosti, které jsou hodně podobné těm Green Lanternovým, provokativně jsou Quasarovy konstrukty ještě ve žluté, která - jak víme - je jediná barva, jež dokáže Green Lanternovy konstrukty narušit, respektive jeho konstrukty na ní nemají vliv. Což je celkem jedno, protože setkání těch dvou postav není nijak moc pravděpodobné. Je to ale rozhodně zajímavá úvaha, která byla probírána na různých fórech. Quasar má dost ale i z dalších hrdinů - najdete zde něco z Tonyho Starka, s Mar-Vella, což je asi celkem logické, vzhledem k úboru i náramkům, a jelikož je tak nějak uťápnutý, celkem snadno se obloukem vrátíme nikoli přímo k Supermanovi, ale k jeho lidskému alter egu, Clarku Kentovi.

Wendell Vaughn, jak se Quasar oficiálně jmenuje, protože je to člověk, který získal schopnosti, je postavou, která v sobě má určitý potenciál, který byl ale zabit, minimálně v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 81: Quasar", celkem nudnými epizodami o tom, jak bojuje s méně či ještě méně známými záporáky, které si Mark Gruenwald mohl vytáhnout z Marvel Universe - a kteří zrovna byli na skladě. A kromě toho, aby Quasar nebyl jen postavou ve své sérii, která nemá návaznost na další série Marvelu, tak se objevuje v jeho příbězích celkem zástup postav, který upozorňuje na to, že hrdina naskočil do fungujícího univerza. Takže tu dojde na Human Torche, Spider-Mana, Captaina Americu, i když na toho jen velmi krátce, Venoma a Pozorovatele. Ten zástup je celkem zajímavý, ale jejich role je podružná. Hlavně proto - alespoň v mém případě - že bych stál spíše o vývoj postavy než jen o nějaké potyčky.

Wendell má naznačen celkem dobrý vývoj - ale jen naznačen. Chce si založit malou společnost, která se zaměřuje na bezpečnostní systémy. Pronajme si kancelář v jedné z budov, které budou v New Yorku nejdražší, z hecu vezme první ženskou, která mu projde před očima, ale kde na to v tu chvíli vzal peníze... To se neřeší. Stejně jako první zakázka, ta přijde tak nějak náhodou a jak ji vlastně splní... to je vlastně hotový zázrak. Amerika se pak skutečně jeví jako země zaslíbená, kde je byznys neskutečně jednoduchou záležitostí. Aby se ale neřeklo, tak hlavní postava celkem často remcá o tom, že potřebuje peníze, že musí nějak žít. Spát očividně nemusí, protože to, co zvládá, to je opravdu časově neuvěřitelné. Asi by se mi víc líbilo, kdyby to byl zadlužený člověk, který má problémy s tím, že je nevyspalý, psychicky se hroutí, lidi na něj kašlou, protože není schopen plnit svoje sliby. To by se mi líbilo, to by byla jiná, zajímavá postava. Takhle je to jen takový blbounek, který rozdává rány energetickými konstrukty a všechno mu vychází, protože svět je prostě dobrý... Bych si blinknul.

Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 81: Quasar" není tak špatná, jak by se dalo z předchozího popisu vydedukovat. Je to je prostě jednoduchá zábava, která se točí kolem toho, že je Quasar vyslancem jakési divné entity a jeho smyslem je hledat po Zemi mimozemšťany, což je takové celkem divné, když Eon - ona entita - je celkem schopen sám mimozemšťany vyhledat a nejspíš i najít. Quasar tak vyznívá jen jako obyčejná loutka, která nemá moc vlastní hlavu, poletuje si a před sebou má různorodé příběhy, nic, co by se skutečně nějak víc rozvíjelo, i když náznaky nějaké větší ságy zde jsou. Série se dostala až k dílu číslo 60, kdy byla uzavřena, zatím nebyla restartována. Ani k tomu není moc důvodů. Postava se zapojila do Marvel Universe a použije se tam, kde je prostě třeba. Moc víc k ničemu není. Vzhledem k tomu, jak banální Quasarovy příběhy byly, se vlastně člověk může divit, že to dotáhl až na číslo 60. Ale jak říkám, jako celkem jednoduchá - a až příliš ukecaná - zábava, to fungovat může.

Na Comics Blogu najdete:
Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine
Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye
Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America
Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk
Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani
Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel
Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four
Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men
Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow
Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie
Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch
Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision
Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon
Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool
Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie
Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher
Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury
Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther
Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird
Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders
Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil
Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange
Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch
Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist
Nejmocnější hrdinové Marvelu 29: Blade
Nejmocnější hrdinové Marvelu 30: Inhumans
Nejmocnější hrdinové Marvelu 31: Beast
Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor
Nejmocnější hrdinové Marvelu 33: Shang-Chi
Nejmocnější hrdinové Marvelu 34: Warlock
Nejmocnější hrdinové Marvelu 35: Hank Pym
Nejmocnější hrdinové Marvelu 36: Herkules
Nejmocnější hrdinové Marvelu 37: Wasp
Nejmocnější hrdinové Marvelu 38: Ghost Rider
Nejmocnější hrdinové Marvelu 39: Wonder Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 40: Silver Surfer
Nejmocnější hrdinové Marvelu 41: Elektra
Nejmocnější hrdinové Marvelu 42: Black Knight
Nejmocnější hrdinové Marvelu 43: Moon Knight
Nejmocnější hrdinové Marvelu 44: Star-Lord
Nejmocnější hrdinové Marvelu 45: Mýval Rocket
Nejmocnější hrdinové Marvelu 46: Captain Britain
Nejmocnější hrdinové Marvelu 47: Nova
Nejmocnější hrdinové Marvelu 48: Machine Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 49: Spider-Woman
Nejmocnější hrdinové Marvelu 50: Ant-Man (Scott Lang)
Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk
Nejmocnější hrdinové Marvelu 52: Cloak a Dagger
Nejmocnější hrdinové Marvelu 53: Captain Marvel (Carol Danversová)
Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine
Nejmocnější hrdinové Marvelu 55: Spider-Girl
Nejmocnější hrdinové Marvelu 56: Marvel Boy
Nejmocnější hrdinové Marvelu 57: Sentry
Nejmocnější hrdinové Marvelu 58: Jessica Jonesová
Nejmocnější hrdinové Marvelu 59: Winter Soldier
Nejmocnější hrdinové Marvelu 60: Young Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 61: Generation X
Nejmocnější hrdinové Marvelu 62: Invaders
Nejmocnější hrdinové Marvelu 63: West Coast Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk
Nejmocnější hrdinové Marvelu 65: Runaways
Nejmocnější hrdinové Marvelu 66: Thing
Nejmocnější hrdinové Marvelu 67: Namor
Nejmocnější hrdinové Marvelu 68: Akademie Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 69: Great Lake Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 70: Pet Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 71: Profesor X
Nejmocnější hrdinové Marvelu 72: New Mutants
Nejmocnější hrdinové Marvelu 73: Union Jack
Nejmocnější hrdinové Marvelu 74: Spider-Man 2099
Nejmocnější hrdinové Marvelu 75: New Warriors
Nejmocnější hrdinové Marvelu 76: Excalibur
Nejmocnější hrdinové Marvelu 77: Venom (Flash Thompson)
Nejmocnější hrdinové Marvelu 78: Alpha Flight
Nejmocnější hrdinové Marvelu 79: Miles Morales
Nejmocnější hrdinové Marvelu 80: Scarlet Spider (Ben Reilly)
Kategorie: Bloggeři

RECENZE: China Miéville, Město & Město

Agent JFK - 10. Říjen 2019 - 1:00

Hmm, co jsem ještě nezkoušel? řekl si nejspíš jednoho dne China Miéville. No jistě, new weird sci-fi detektivku! A tak vzniklo Město & Město

O tom, jak Miéville skáče ze žánru do žánru a nějaké hranice tak maximálně přelétne pohrdavým pohledem, jsme si něco pověděli už v recenzi na Tři okamžiky exploze. A přesvědčili jsme se i o tom, že jakmile tenhle vykutálený chlapík něco vydá, odborná porota i laická veřejnost po tom okamžitě začne metat jednu literární cenu za druhou. Konkrétně za Město & Město na poličce oprašuje sošky cen Hugo, Locus, Světové ceny fantasy, ceny Arthura C. Clarka a ceny Britské asociace science fiction. Uf.

Kdesi v blíže nespecifikované oblasti jihovýchodní Evropy leží dvě města – Besźel a Ul Qoma. Vlastně tak nějak… leží v sobě. Obě města už od pradávna sdílejí stejný prostor, paralelní, chcete-li. Na některých místech se prolínají a besźelský chodec tak může obdivovat ulqomské ulice, jejich barvy, architekturu… tedy, mohl by, kdyby to nebylo trans-g. Trans-g je největší zločin, jakého se kdokoli v obou městech může dopustit a každý je od malička vychováván, aby se mu dokázal vyhnout. Není to totiž žádná sranda – vidíte ulqomské ulice, slyšíte hluk jejich dopravy a cítíte jejich vůně, zároveň je však musíte úzkostlivě nevidět, neslyšet a necítit. Protože jakmile jen o vteřinu déle spočinete pohledem na čemkoli, co není ve vašem městě, objeví se Trans-g, třetí strana, stíny, které vás seberou a už o vás nikdy nikdo neuslyší.

Tyador Borlú je inspektor a pár mrtvých už viděl. S touhle dívkou, kterou našli pobodanou na besźelském sídlišti, to ale nebude tak jednoduché, jak se na první ohledání může zdát. Vzápětí totiž vyjde najevo, že ačkoli tělo bylo pohozeno v Besźelu, vražda se odehrála v Ul Qomě. Nejjednodušší by tedy bylo předat zodpovědnost Trans-g a umýt si nad tím ruce, jenže tenhle případ je mnohem komplikovanější a vede do bludiště slepých uliček a nečekaných zákrut. A někde v tom bludišti se najednou vynoří zkazky o Orciny, tajemném třetím městě, které dosud všichni považovali za bláhovou pohádku…

Sci-fi a detektivka, to k sobě sedne už skoro přirozeně. Sci-fi, které sci-fi tak úplně není a hlásí se spíš k proudu new weird a detektivka, to k sobě sedne ještě líp. Město & Město trochu vypadá, že si ukouslo zatraceně velké sousto z obou žánrů a možná bude mít problémy ho rozkousat, ale obavy jsou zbytečné. Všechno totiž dokonale spojuje město, respektive města. Ta tady hrají hlavní roli, ta vystupují jako ústřední postava. Zdánlivě jednoduchý námět je neuvěřitelně propracovaný a pozvedá již poněkud vyčpělou detektivní zápletku kamsi do „závratných metafyzických a uměleckých výšek“, jak trochu nadneseně deklamuje obálka.

Miéville vám od první stránky nic neusnadní, hodí vás do Besźelu a vy se teď snažte nedopustit se trans-g. Borlú je naštěstí obratný a sympatický průvodce, trochu zamlklý a melancholický detektiv netrpí neduhy svých severských kolegů, pije pouze občas a milenky má jen dvě. Není to sarkastický mizera se sklony k násilí, ale spíš zasmušilý městský chodec. Možná to nebude váš nejlepší kamarád, ale k pomyšlení, že někde v prostoru mezi městy se mu nenávratně mění život, pravděpodobně nebudete chladnokrevní.

Musím přiznat, že typicky detektivní frenetické zakončení, kdy se najednou běhá z místa na místo a všem všechno náhle dojde během lusknutí prstů, mě trochu ztratilo. Ostatně to často bývá nejslabší místo žánru, záhada je fuč a teď musí něco přijít místo ní, aby se udržela čtenářova pozornost, a tak se střílí ze všech stran. Miéville se tomu sice částečně dokázal vyhnout a zakončit svůj městský opus důstojně, přesto mi bylo lépe kdesi uprostřed. To „uprostřed“ (a na začátku) je ovšem fenomenální. Takže ano, mít k dispozici nějakou literární cenu, metám ji po Městě & Městě taky.

China Miéville, Město & Město
Původní vydání: The City & The City, 2009
Rok vydání: 2019 (2. vydání)
Překlad: Milan Žáček
Nakladatelství: Laser
Stran: 368
Cena: 379 Kč
 

LiteraturaRecenzeEuromedia GroupLaser-booksC. MiévilleNew weird
Kategorie: Bloggeři, JFK

#2046: Usagi Yojimbo 32: Záhady

Comics Blog - 9. Říjen 2019 - 16:28

Usagi Yojimbo 32: Záhady (Usagi Yojimbo: Mysteries)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 159 až 165 série "Usagi Yojimbo" u Dark Horse. Souborně vyšlo v roce 2018 v nakladatelství Dark Horse. České vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.
Scénář: Stan SakaiKresba: Stan Sakai
Ano, může se to stát i Stanovi Sakaiovi. Kniha "Usagi Yojimbo 32: Záhady" není rozhodně špatnou knihou, ale na Stanovu standardní úroveň je to přece jen něco, co není až tak jedinečné. Přece jen, jste zvyklí na to, že sází jeden skvělý příběh za druhým. Tady to také není vyloženě výjimka, ty příběhy, které jsou zde prezentovány, jsou skvělé, ale najednou máte pocit, že už i Stan trochu jede na setrvačnost, že se malinko zasekl, jako kdyby nechtěl ušáka někam víc posunout, jako kdyby se mu zalíbilo u detektivních příběhů, a tak u nich zůstal. Není to špatné, ty příběhy jsou zajímavé, dobře se čtou, dokonce je v nich něco víc, než by se na první pohled zdálo, ale po dočtení jsem si trochu posteskl, že tohle je sice pořád super, ale něco tomu malinko chybí. Něco, co by i tuhle knížku dělalo naprosto úžasnou.

Kniha "Usagi Yojimbo 32: Záhady" obsahuje celkem čtyři příběhy, které byly původně rozdělené do sedmi sešitů a k tomu ještě dva krátké bonusové komiks s Chibi Usagim, což je taková ta karikovaná verze Usagiho, která je roztomilá a má velkou hlavu. nás ale přece jen budou více zajímat ty dlouhé příběhy, přece jenom, to, co prezentuje Chibi Usagi jsou spíš jen takové milé bonusy. Knihu "Usagi Yojimbo 32: Záhady" otevírá komiks "Hatamotova dcera" a otevírá ho rovnou dramatickou scénou. Muž s malou dcerou uniká lesem, ale nedokáže zmizet. Naštěstí se dívka schová, než jejího otce zabijí. A dívku nalezne - jak jinak - Usagi. Ten ji dovede do města, kde je inspektorem Ishida a společně případ řeší. Stan Sakai tak vlastně příběh použil nejen k vyprávění detektivní zápletky, ale i tomu, aby dostal Usagiho do společnosti Ishidy na delší dobu. To se ukazuje i v dalším příběhu, pojmenovaném "Smrtící fugu". V mysli mi uvízl nejvíce, protože Stan Sakai zde skvěle používá jedno z japonských specifických jídel pro zápletku, která je velmi dobře vygradována.

Následuje povídka "Tělo v knihovně", která je rozdělena rovnou na dvě části, protože postavy jako Kitsune si prostě víc místa zaslouží. Takže v tomto příběhu máme rovnou tři oblíbené postavy, kromě Usagiho a Kitsune je to samozřejmě také Ishida. Nechybí vám taky Gen už delší dobu? Nebo jiné postavy z Usagiho života a jeho minulosti? ně už celkem jo, a to i přesto, že Ishida je skvělá postava a rychle se stal mým oblíbencem. Ale Usagiho svět se najednou smrskl na detektivní příběhy. Jsou dobré, ale najednou je to i celkem jednotvárné. Aby Stan Sakai ale ukázal své vypravěčské schopnosti, napsal příběh "Past na myši", který má rovnou tři části a který nám ukazuje, že první tři komiksy v knize "Usagi Yojimbo 32: Záhady" nebyly jen samostatné povídky, ale jsou to příběhy, jež jsou provázané a mají hlubší význam. Dozvíme se jaký, ale rozuzlení v knize "Usagi Yojimbo 32: Záhady" nečekejte.

A následují ještě dva roztomilé příběhy, které si užijete jako třešničku navíc. Kniha "Usagi Yojimbo 32: Záhady" nepřináší z hlediska série vyloženě jedinečné a naprosto uchvacující příběhy, ale Stanovi Sakaiovi se musí nechat, že i u třicátého druhého dílu dokáže přijít se zápletkou, která vás navnadí na to, co se bude dít dál. A jelikož zase tak často cliffhangery nenechává, je to i z tohoto hlediska něčím jiné. I když se mi kniha "Usagi Yojimbo 32: Záhady" nelíbila tolik, jaké jiné díly s ušákem, pořád se nedá popřít, že je Stan Sakai skvělým vypravěčem, který má co vyprávět. A jeho práce s japonskými reáliemi, hlavně tedy v příběh "Smrtící fugu" je úchvatná. Ke všemu je to doplněno i skvělou kresbou. Dověděl jsem se, že Usagi má vycházet u IDW v barvě. Trochu bych se bál, že to naruší příběhu s dlouhouchým roninem, ale docela rád se nechám překvapit.
Komiks "Usagi Yojimbo 32: Záhady" zakoupíte na stránkách obchodu Crew.
Na Comics Blogu najdete recenzi na knihy:Usagi Yojimbo 1: RoninUsagi Yojimbo 2: SamurajUsagi Yojimbo 3: Cesta poutníkaUsagi Yojimbo 4: Spiknutí drakaUsagi Yojimbo 5: Kozel samotář a dítěUsagi Yojimbo 6: KruhyUsagi Yojimbo 7: Genův příběhUsagi Yojimbo 8: Stíny smrti
Usagi Yojimbo 9: Daisho
Usagi Yojimbo 10: Mezi životem a smrtí
Usagi Yojimbo 11: Roční období
Usagi Yojimbo 12: Ostří trav
Usagi Yojimbo 13: Šedé stíny
Usagi Yojimbo 14: Maska démona
Usagi Yojimbo 15: Ostří trav II - Pouť do svatyně Atsuta
Usagi Yojimbo 16: Bezměsíčná noc
Usagi Yojimbo 17: Souboj v Kitanoji
Usagi Yojimbo 18: Na cestách s Jotarem
Usagi Yojimbo 19: Otcové a synové
Usagi Yojimbo 20: Záblesky smrti
Usagi Yojimbo 21: Matka hor
Usagi Yojimbo 22: Příběh Tomoe
Usagi Yojimbo 23: Most slz
Usagi Yojimbo 24: Návrat Černé duše
Usagi Yojimbo 25: Hon na lišku
Usagi Yojimbo 26: Zrádci země
Usagi Yojimbo 27: Město zvané Peklo
Usagi Yojimbo 28: Červený škorpion
Usagi Yojimbo 29: Dvě stě sošek Jizo
Usagi Yojimbo 30: Zloději a špehové
Usagi Yojimbo 31: Pekelná malba
Usagi Yojimbo: SensoUsagi Yojimbo: YokaiVesmírný Usagi
Kategorie: Bloggeři

[RECENZE] | Blake Charlton - Čarotepec

Knižní Kukátko - 9. Říjen 2019 - 15:09

Představte si svět plný knih a magických svitků. A podle toho, jak je dokážete číst a reprodukovat, jste schopni využívat magii. Představte si, že jste jeden z těch, co to nedokáží. Tak takhle přesně začíná příběh Nicodema Weala.
Na první pohled by se mohlo zdát, že Čarotepec je pouze další braková fantasy literatura. V některých chvílích tomu tak skutečně je, ale v těch dalších je to dílo, které oplývá  neskutečným potenciálem a originálním přístupem k pojetí mechanismů ve fantasy literatuře, navíc ve spojení s knihami a literaturou. Myšlenka, že ne všichni mágové s magickými schopnostmi jsou však schopni kouzlit, je velmi zajímavá a působí jako paralela například k lidem s dyslexií či dysgrafií.
Nicodemus Weal se zprvu představuje jako kakograf, tedy člověk, který má magický potenciál, ale nedokáže jej řádně využít. Později to vypadá, že by mohl svým způsobem vyvoleným, Alkyónem, zachráncem světa. Jenže velmi snadno může být i tím, který celý svět zničí. Právě díky tomuto rozcestí je po celou dobu v knize určité napětí a nic není úplně prvoplánové.

Pokud máte rádi konzervativnější fantasy literaturu plnou čarodějů, magie a fantaskních bytostí, je Čarotepec ideální čtení. Dobrodružství čiší z každé přečtené stránky. Škoda však je, že příběh končí dost otevřeně a český čtenář stále nemá možnost přečíst si v překladu další díl, který by mohl na mnoho otázek odpovědět. Čarotepce rozhodně doporučuji a budu jen doufat, že v budoucnu ještě narazím na další podobnou literaturu, při jejímž čtení budu prožívat tu správnou atmosféru.
◀ Hodnocení: 75 % ▶Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Laser.
Kategorie: Bloggeři

RECENZE: Jay Kristoff, Nikdynoc

Agent JFK - 9. Říjen 2019 - 1:00

Její otec byl popraven jako zrádce a zbytek její rodiny uvězněn. Mia Corvere, vyvolená bohyně Noci, se rozhodne vstoupit do kacířské Rudé církve a stát se vražedkyní, aby se mohla pomstít. A nic menšího než smrt nejvýznamnějších představitelů republiky nebude její pomstě stačit.

Představte si svět ne nepodobný antickému Římu a město ne nepodobném Benátkám. Představte si tři slunce křižující oblohu, každé halící svět do jiného barevného odstínu, slunce, která téměř nikdy nezapadají. Představte si, jak málo je v tomto světě stínů. A pak si představte dívku, která jim může poroučet. Mia právě spáchala svou první vraždu ve jménu bohyně noci Niah a nyní se vydává pryč z rodného města najít Rudou církev. Toto společenství profesionálních vrahů je pronásledováno napříč celou republikou a ona se chce stát jeho součástí, aby tak dostala prostředky k vlastní pomstě. Při svém výcviku, po kterém bude mít šanci stát se jednou z vražedkyň ve službách církve, potkává mnoho dalších, kteří usilují o stejný cíl. Vedlejší postavy hrají až na Miina přítele Trica většinou menší roli a mnohdy staví hlavní hrdince do cesty překážky, je to ale stále Mia, kolem koho se celý příběh točí.

Ačkoli se Jay Kristoff představování reálií věnuje spíše nenápadně, napříč celou knihou utrousil dostatek drobečků, podle kterých si můžete v hlavě jeho fiktivní svět vykreslit. Prostředí je to opravdu zajímavé a v dalších dvou dílech, které budou Nikdynoc následovat, by se z něj dalo ještě hodně vytěžit. Zatím tu máme stínového kocoura, krvavou magii a záhadné božské aspekty.

O životě Mii Corvere čtenářům vypráví jedna z dalších postav, která ale zatím zůstává anonymní. Tento vypravěč k příběhu bohatě přispívá poznámkami pod čarou, kde se dočtete jak o pikantnostech z historie republiky, tak střípky reálií nebo kousavé sarkastické komentáře. V příběhu jako takovém není nouze o nějakou tu akci, krev a násilí, od prostředí školy pro vrahy se to koneckonců dá čekat, prostor tu dokonce dostane i erotika. Díky přítomnosti vražedné surovosti by chvílemi člověk zapochyboval o tom, zda si Nikdynoc opravdu zaslouží zařazení mezi young adult literaturu. Tedy, pochyboval by o tom tak do poloviny knihy.

První polovina je patrně tou silnější částí příběhu, opatrně ale na start – na tomto místě je třeba zmínit asi nejdůležitější věc týkající se této knihy. Je možné, že ji někteří odloží už po pár stranách, protože každý nemusí skousnout autorův velmi popisný a rozvláčný styl. Tam, kde lze, Kristoff vkládá všechna možná i nemožná přirovnání a květnaté kudrlinky – mnohdy to skutečně dobře podpoří temnou a chmurnou atmosféru, na některých místech už ale autor sklouzává do lehkého absurdna, kdy jeho obraty jednoduše nezní dobře. Na druhou stranu, začátek knihy dokáže natolik zaujmout, že se jím proženete poměrně rychle a na pomalý Kristoffův jazyk si zvyknete. A ty zmíněné YA prvky? Nejdříve jen tak pozvolna vystrkují růžky, načež zhruba v polovině příběhu přijde zlom a vy je vidíte všude. A k tomu, jak temně se kniha prezentuje, zkrátka nesedí několikrát omýlaný ekvivalent toho, “jak mužný a vražedně krásný je”. Samozřejmě mě neberte špatně, do nějakého béčkového extrému v tomto ohledu Nikdynoc nesklouzává, ale přece jen, to křížení “dospělého” a “YA” žánru místy není provedeno úplně dobře. K žánrovému stereotypu trochu sklouzává i charakter hlavní hrdinky – samozřejmě je totiž Mia ve škole pro vrahy nadprůměrná a přitahuje patřičnou pozornost nejen tehdy, když se dostane do průšvihu.

Obecně se jedná o titul, který si jako čtenář naplno užijete a necháte se zlákat atraktivním světem, ale jako recenzentovi vám to nedá a budete šťourat. I přes takové lehké neduhy ale Nikdynoc obsahuje dost zajímavých a originálních konceptů, na které může nalákat. Slibuje temno a krev (což také doručuje), a jakmile si po pár stranách zvyknete na autorův styl, není těžké se celou knihou prokousat za krátkou dobu. Příběh Mii Corvere samozřejmě zůstal otevřený – kniha přímo počítá s dalším pokračováním. Jestli se ponese v podobném duchu jako Nikdynoc, nebo žánrově sklouzne blíž k YA nebo temné fantasy, uvidíme. I když spojení těchto dvou žánrů místy poměrně drhne, zatím tato série může pro zastánce obou táborů sloužit jako taková malá ochutnávka toho, co ona druhá odnož fantastiky může nabídnout.

 

Jay Kristoff – Nikdynoc
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 448, vázaná s přebalem
Překlad: Adéla Rufferová
Rok vydání: 2019
Cena: 349 Kč

RecenzeLiteraturaAlbatros mediaCooBoo
Kategorie: Bloggeři, JFK

#2045: DC komiksový komplet 73: Batman/Huntress - Volání po krvi

Comics Blog - 8. Říjen 2019 - 18:38

DC komiksový komplet 73: Batman/Huntress - Volání po krvi (Batman/Huntress: Cry for Blood)Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 série "Batman/Huntress: Cry for Blood" a jako "DC Super Stars 17" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.
Scénář: Greg Rucka, Paul Levitz
Kresba: Rick Burchett, Terry Beatty, Joe Stanton

Když se podíváte na kresbu komiksu "DC komiksový komplet 73: Batman/Huntress - Volání po krvi", budete mít pocit, že tohle je něco, co by mohl nakreslit Tim Sale anebo někdo, kdo se jeho stylu chce celkem přiblížit. Ale nejen, že je to podobné stylu Tima Salea z hlediska kresby, ono je to podobné i komiksům, které kreslil, a to z hlediska scénáře. Jako kdyby tohle byl komiks, který se určitým způsobem snaží navázat na komiksy jako "Dlouhý Halloween". Greg Rucka se převtělil do Jepha Loeba a zaměřil se na mafii a její zásadní roli v Batmanově světě, i když tentokrát to o Batmanovi tolik není, zásadní je tu Huntress. Batman je v názvu jen proto, aby se série dobře prodávala. Ten příběh ale není vůbec špatný a docela by se i bez toho Batmana obešel. Ale jasně, jak říkám, pořád jde především o marketing.

Huntress je postava, která hodně doplatila na to, jak se neustále měnil DC Universe a jak se spojovaly a zase rozpojovaly reality. Nejprve to byla dcera Bruce Waynea a Seliny Kyle, pak zase Helena Bertinelli, která podle všeho nemá s Waynem a Selinou nic společného, aby se nakonec ukázalo, že Helena Bertinelli přece jen bylo jméno, které Helena Wayne používala jako zástěrku. Ale to je nám pro tenhle příběh asi celkem jedno. Je lepší se od toho oprostit. My zastihneme Helenu ve chvíli, kdy se jmenuje Helena Bertinelli, je dcerou mafiánské rodiny, což se dověděla až celkem dlouho poté, co byli její rodiče i bratr vystříleni. To byl docela zásadní bod jejího života. Tak tohle je něco, co by asi zamávalo s každým, ale tato událost je naprosto zásadní o komiks "DC komiksový komplet 73: Batman/Huntress - Volání po krvi", protože od této události se děj odpíchne, aby s ní i vygradoval.

Možná jsem Grega Rucku obvinil z toho, že se snažil kopírovat od Jepha Loeba, ale musím říct, že se mi líbilo, jak je příběh v knize "DC komiksový komplet 73: Batman/Huntress - Volání po krvi" veden a jak je vygradován. To, co zde prezentuje, je celkem překvapení a dokáže to fanouška zaujmout, i když nebudu tvrdit, že se dalo přijít na to, co se zde vlastně odhalí. Nijak to ale nekazí dojem, nejspíš na to přijdete až ve chvíli, kdy se vám to naplno odhalí i v komiksu jako takovém. A to je fajn. Do té doby musíte možná i trochu přetrpět sem tam trochu zdlouhavé vyprávění o Huntress, tedy ještě o Heleně v době, kdy ani nepomyslela na to, že by byla Huntress. Ale vzhledem k tomu, že u nás tohle není postava, která by byla nějak moc extra známá, je docela fajn sledovat tenhle její origin. Jednoduše řečeno, pro představení postavy Huntress je kniha "DC komiksový komplet 73: Batman/Huntress - Volání po krvi" velmi dobrou volbou.

I když je v názvu knihy "DC komiksový komplet 73: Batman/Huntress - Volání po krvi" Batman na prvním místě, rozhodně to není komiks, který nějak zásadně buduje jeho mýtus, naopak, je to kniha, která se maximálně zaměřuje na budování postavy Huntress, což je na ní zajímavé. Není to postava vyloženě originální, má hodně z Elektry, hlavně ještě v tomhle mafiánském příběhu, a to i přesto, že Huntress je přece jen trochu starší, tedy alespoň jedna její konkrétní verze. Na knihu "DC komiksový komplet 73: Batman/Huntress - Volání po krvi" ale nemá moc smysl koukat v návaznosti na další čachry s touhle postavou, protože byly divné. Huntress v knize "DC komiksový komplet 73: Batman/Huntress - Volání po krvi" je prostě dobrou postavou v dobrém příběhu, a to stačí. Kdyby se to takhle uzavřelo, ani by mi to nevadilo.

Na Comics Blogu najdete také recenzi na knihy:
DC komiksový komplet 1: Batman - Ticho, kniha první
DC komiksový komplet 2: Batman - Ticho, kniha druhá
DC komiksový komplet 3: Green Lantern - Tajemství původu
DC komiksový komplet 4: Batman a syn
DC komiksový komplet 5: Superman - Utajený počátek
DC komiksový komplet 6: Batman - Dlouhý Halloween, kniha první
DC komiksový komplet 7: Batman - Dlouhý Halloween, kniha druhá
DC komiksový komplet 8: Green Lantern - Rok jedna
DC komiksový komplet 9: Superman - Pro zítřek, kniha první
DC komiksový komplet 10: Superman - Pro zítřek, kniha druhá
DC komiksový komplet 11: JLA - Babylonská věž
DC komiksový komplet 12: Superman - Poslední syn Kryptonu
DC komiksový komplet 13: Superman/Batman - Nepřátelé státu
DC komiksový komplet 14: JLA - Rok jedna, kniha první
DC komiksový komplet 15: JLA - Rok jedna, kniha druhá
DC komiksový komplet 16: Harley Quinn - Preludia a nokurňa
DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli
DC komiksový komplet 18: Batman - Smrt v rodině
DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli
DC komiksový komplet 20: JLA - Země 2
DC komiksový komplet 21: The Brave and the Bold - Vládci štěstí
DC komiksový komplet 22: Superman - Supermanova smrt
DC komiksový komplet 23: Flash - Zrozen k běhu
DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna
DC komiksový komplet 25: Superman/Batman - Supergirl
DC komiksový komplet 26: Triumvirát
DC komiksový komplet 27: Wonder Woman - Ztracený ráj
DC komiksový komplet 28: JLA - Hřebík
DC komiksový komplet 29: Batman - Zkáza, jež postihla Gotham
DC komiksový komplet 30: Wonder Woman - Kruh
DC komiksový komplet 31: Superman - Brainiac
DC komiksový komplet 32: Catwoman - Selinina velká loupež
DC komiksový komplet 33: JLA - Spravedlnost, kniha první
DC komiksový komplet 34: JLA - Spravedlnost, kniha druhá
DC komiksový komplet 35: Batgirl - Rok jedna
DC komiksový komplet 36: Batman - Zrození démona, kniha první
DC komiksový komplet 37: Batman - Zrození démona, kniha druhá
DC komiksový komplet 38: Mladá spravedlnost - Jejich vlastní liga
DC komiksový komplet 39: Catwoman - Po stopách Catwoman
DC komiksový komplet 40: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha první
DC komiksový komplet 41: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha druhá
DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů
DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení
DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první
DC komiksový komplet 45: Superman - Odkaz, kniha druhá
DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony
DC komiksový komplet 47: Plastic Man - Na útěku
DC komiksový komplet 48: DC Nová hranice, kniha první
DC komiksový komplet 49: DC Nová hranice, kniha druhá
DC komiksový komplet 50: Flash - Návrat Barryho Allena
DC komiksový komplet 51: JLA - Další hřebík
DC komiksový komplet 52: Wonder Woman - Bohové a smrtelníci
DC komiksový komplet 53: Batman - Muž, který se směje & Arkham
DC komiksový komplet 54: JLA - Nový světový řád
DC komiksový komplet 55: Nová Mladí Titáni - Smlouva s Jidášem
DC komiksový komplet 56: Liga spravedlnosti - Volání po spravedlnosti
DC komiksový komplet 57: Batman - Pod maskou
DC komiksový komplet 58: Green Lantern / Green Arrow - Krušné cesty hrdinství
DC komiksový komplet 59: Bažináč, kniha první
DC komiksový komplet 60: JSA - Zlatý věk
DC komiksový komplet 61: Mezinárodní liga spravedlnosti
DC komiksový komplet 62: Bažináč, kniha druhá
DC komiksový komplet 63: Green Lantern - Hledaný: Hal Jordan
DC komiksový komplet 64: Superman a Legie superhrdinů
DC komiksový komplet 65: Mladí titáni: Budoucnost je teď
DC komiksový komplet 66: Batman - Dynastie Temného rytíře
DC komiksový komplet 67: Flash - Zkrotit bouři
DC komiksový komplet 68: Mezinárodní liga spravedlnosti, kniha druhá
DC komiksový komplet 69: Superman - Krize karmínového kryptonitu
DC komiksový komplet 70: Hawkman - Nekonečný let
DC komiksový komplet 71: Superman/Batman - Trýzeň
DC komiksový komplet 72: Flashpoint
DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí

Kategorie: Bloggeři

Mezi dvěma zámky šíleného krále Ludvíka – desková hra

Schefikův blog - 8. Říjen 2019 - 9:37
Málokterá desková hra se u nás dočkala takového úspěchu jako Scythe z dílny Stonemaier Games. Toto vývojářské studio má však na svém kontě i další zajímavé tituly. Ostatně, stačí nahlédnout k českému MindOKu, který nám letos na podzim přináší hned dvě deskové hry, po kterými je podepsané právě toto studio. Opěvovanou deskovku Na křídlech již [...]
Kategorie: Bloggeři

Ukázka: Petr Boček, Mízožravci

Agent JFK - 8. Říjen 2019 - 1:00

Nakladatelství Golden Dog vydává první román hororového autora Petra Bočka, který se doposud prezentoval především povídkovými sbírkami 

Po několika hodinách třídění, kdy věci rozděloval na ty, které půjdou určitě do stoupy a které jen možná, mu z toho všeho šla hlava kolem. Najednou si uvědomil, že vlastně vůbec neobědval. Z batohu vytáhl housku se salámem a sveřepě se do ní zakousl.
V ten okamžik se ozvalo zabušení na dveře. Krátké, uměřené. Pak byl chvilku klid. Napadlo ho, že je to možná domovnice, která ze střeženého bytu zaslechla podezřelé zvuky, a tak se vydala na výzvědy. Ta ale přece měla klíče. Rány zazněly znovu, mnohem intenzivněji a v divočejším rytmu. Odložil housku, rychle přistoupil ke dveřím a vyhlédl ven kukátkem. Nic, prázdno. Udiveně zavrtěl hlavou. Nicméně se rozhodl přijít té záhadě na kloub a prudce otevřel. Zprvu opět nikoho nezaregistroval, vykročil tedy ven. Vpravo, těsně vedle jeho dveří se ke stěně tiskl drobný stařec navlečený do zašlé teplákové soupravy, s vystrašeným výrazem v očích.
„Co si přejete?“ pronesl Martin vstřícně. Toho člověka neznal, musel se sem nastěhovat nedávno nebo se za ta léta změnil k nepoznání.
„Víte,“ zafňukal penzista, „syn mi zase vyměnil zámek. Byl jsem venku a teď… teď se už nedostanu dovnitř.“
„A syn se vrátí?“
„Určitě. Tak za hodinu, za dvě. A mě studí nohy, víte?“
Teprve teď si všiml, že muž stojí na prahu bos.
„Tak…“ Martin neměl srdce toho zjevně dezorientovaného staříka vyhodit. „Tak pojďte dál.“
Vedl ho do kuchyně a usadil na židli. Za staříkem se táhl intenzivní pach zatuchliny. Ještě že pořád větrá.
„Nemáte žízeň?“
Muž kývl. Martin z dřezu vytáhl památeční skleničku z nazelenalého skla a snažil se ji opláchnout pod proudem vody z kohoutku. Zpočátku to v potrubí hlasitě chrastilo a do skleničky prskala jen narezavěle zabarvená tekutina. Teprve po chvíli se vodovod uklidnil a umožnil načepovat cosi, čemu se dalo říkat pitná voda.
„Omlouvám se, ale nemám tu nic lepšího. Ani žádné jídlo.“
Nakousnutou housku se salámem pro jistotu nenápadně vstrčil do kapsy.
Muž nějakou chvíli mlčel, zrak mu divoce skákal po poličkách a skříňkách kuchyňské linky.
Pak pronesl: „Vy jste tu novej?“
„Nooo, jak se to vezme. Už dlouho jsem tu nebyl.“
„Aha.“
„Jste vod bezpečnosti?“
Martin se rozesmál. „Ne, a měl bych?“
„Chci podat svědectví.“
Martin od něj vzal vyprázdněnou sklenici: „To musíte na policii.“
Jen co ji položil vedle dřezu, stařík ho zatahal za rukáv. „Pane komisaři, já vám musím povědět, jak to všechno bylo.“
„A co?“
Martin usedl na druhou židli. Při tom si všiml, že doposud šmolkově modré nebe srpnového odpoledne podivně zešedlo a byt se zaplnil stíny. Muž k němu naklonil hlavu a – ostražitě se rozhlížeje – vyprávěl: „Bylo to těsně po válce. Já jsem mu říkal: Dobře, musíme ty Němce dát pod zámek, to je jasný, musíme. Zasloužej si to. Zrušili nás. Zakázali nám vstup. I do svatyně. Musel jsem tajně přenýst ty věci z pavilónu a původní kanceláře v centru města až do domu číslo 39. Rozumíte, do toho starýho, jak tu stál, než tu postavili tohle. Do sklepů. To nebylo jednoduchý. Postavil jsem na to i police. Těmahle rukama jsem to udělal.“
Rozevřel dlaně a Martinovi připadlo, že mají nazelenalou barvu. Při zmínce o sklepech a policích ho polilo horko a v konečníku ucítil podivný tlak.
„A kdo s tím přijde do kontaktu, kdo se napije, toho to zasáhne. Do určitý míry napořád.“
Pak si zhluboka odkašlal: „Ale kde jsem to skončil? Jo, Němci. Národní hosti. Tak, zasloužili si to. Zastřelit, to jo. Mučit asi taky. Ty raněný, co vytáh major Klevis, jsme dodělali jako první. Pak šli další, jeden za druhým. A pak ženský, musely se svlíknout. A Klevis a ten Vrána a taky ty dva další, všichni z naší organizace si je pěkně podali. Nohy vod sebe! Byly to kurvy. Kurvy německý. Ale těm dětem to dělat neměli. Neměli! To si přál Krombholz. Jo, ten to byl! Každej večer teď ke mně ty malý choděj! Ale já jsem jim nic neudělal! Neudělal! Rozumíte?“ Na chvilku se odmlčel. „A já vím i další věci. I když jsem musel před dávnou dobou odejít. Předtím, rozumíte, než se to úplně zvrhlo. Třeba toho kluka přinesla velká voda. Taky ho obětovali. A ten pitomec Mrkva pak toho dalšího rozpáral. Vytahal z něj vnitřnosti jak ďábel. Vůbec se nemohl zastavit. A ty ruce a nohy taky položili před oltář. Poblil jsem se, když jsem se to dozvěděl. Ale musím mlčet. Mlčet! Jsou všude. Všude, i na policii.“ Vyděšeně se zarazil. „Vy patříte k nim!?“
Martin nerozuměl. „Ke komu?“
„No k nim.“ Stařík si nevraživě prohlédl zelenou skleničku, z níž se před chvílí napil. V tu chvíli vypustil hlasitý pšouk. A s větry jako by odvanul i jeho světlejší okamžik, pokud vůbec nějaký takový měl. „Kde? Kde to jsem?“ zeptal se překvapeně. Nevěřícně pohlédl na Martina. „Vy jste se na mě domluvil se synem! Chcete mě tu mučit, že jo?“
Martin suše polkl a říkal si v duchu, že by se měl nepříčetného důchodce zbavit. Ale jak? Dovléct ho ke dveřím a násilím vystrčit na schody? Aby mu pak donekonečna bušil na dveře? Aby byl obviněn z týrání cizího seniora? Jak z toho ven, sakra?!
Stařec však jeho dilema vyřešil sám. Náhle vyskočil a s mrštností, kterou by u něj Martin rozhodně nepředpokládal, se kolem něj protáhl. Hbitě překonal kuchyň i celou předsíňku. Připomněl mu v ten okamžik nějakou lasicovitou šelmu, nejspíš asi tchoře, kterého navozoval i odérem. Vrhl se ke dveřím bytu, začal do nich zběsile bušit a divoce řvát: „Pomoc! Pomóóóc! Pomóóóc!“
Martin mu byl v patách. Příslušným hmatem pootevřel a vystrčil staříka ven.
Ještě, než stačil vůbec vydechnout, se mu po pravici vynořila domovnice: „Jé, Martine, ty ses vrátil?“
„Já… já…“ zakoktal.
„Jasně,“ pronesla úderně a odsunula už opět odevzdaně stojícího důchodce stranou, „starej Semerád tě vobtěžoval, že jo?! Už se mu to v palici všechno pomíchalo. Votravuje nájemníky a sere mi po chodbách. Já abych to po něm permanentně uklízela.“
Z mužovy nohavice se jako na povel vyvalila světle hnědá kaše.
„No, neříkala jsem to?“
Čapla staříka za podpaží, odemkla sousední byt a energicky ho šoupla dovnitř. Pak zabouchla dveře a dvakrát otočila klíčem.
„Je to magor. Ještě že mi jeho syn dal klíče od kvartýru. Ale na zdravotní sestru nemám vzdělání a na ošetřovatelku nervy. Taky by ho moh šoupnout do pečovateláku. Vždyť babička se tam měla dobře, ne?“
„Jo, to jo,“ šeptl.
„No nic,“ odplivla si. „A to to bejval docela chytrej chlap. Těsně po válce dělal předsedu těch…“ Nemohla si vzpomenout na vhodné slovo. „Těch… Vochránců.“
Ochránců? Martinovi to mnohé připomnělo. A téměř okamžitě se mu vybavil zelený plakát se sugestivním nápisem: „Chceš se stát Ochráncem Háje?“
***
Ten smradlavý dědek mu úplně zkazil chuť. Housku odložil a intenzivně větral. Co to mělo všechno znamenat? Jistěže byl zmatený, ale mnohé z toho, co říkal, do sebe docela zapadalo. A vyvolávalo v Martinovi nutkání šťourat se ve vlastní minulosti. To však nesměl dopustit, nechtěl-li se dostat do totální deprese.
A tak zintenzivnil tempo úklidu. A jeho důkladnost. Hromada se zcela vyřazenými věcmi začala povážlivě narůstat. Takhle se tady brzo zarovnám, pomyslel si. Ale kam s těmi krámy? Něco se dalo vyhodit do popelnice, něco do přistavených kontejnerů, zbytek bude muset odvézt do sběrného dvora. A zatím… Zatím by to mohl strčit do sklepa. Vlastnili jednu kóji, která by měla být zcela prázdná.
A tak nabral první várku. Do nalezeného igelitového pytle naházel spoustu babiččiných „serepetiček“, které měla rozmístěné po bytě. Tedy ty, které si nevzala s sebou do penzionu. Mnohé z nich jí navozil z různých školních výletů a exkurzí: malované hrnečky, vázičky, figurky Krakonoše, miniaturní turistické rozcestníky s vypálenými názvy vyhlášených lokalit, náprstky… A pak plastové květináče a zašlé misky z kredence. Ty už stejně nikdo nikdy nebude používat.
Vyšel na chodbu. Venku, nebo alespoň nad touhle částí města, se pořád drželo takové zvláštní příšeří, takže ani schodiště nebylo zalité slunečními paprsky, jako když sem ráno přicházel. Za dveřmi bytu pomateného souseda zaznívalo podivné šustění. A pak snad zaslechl tichý dětský pláč. No, to bude odjinud, pomyslel si. Nesmí si to tak brát. Asi relikt jeho starosti o babičku, když onemocněla. Péče o cizí seniory rozhodně nebyla jeho starost. Svůj úkol splnil. Ale starcův syn by měl něco podniknout, než se stane něco nepěkného. Dědek třeba jen zapomene vypnout vodu. Nebo položí něco hořlavého na rozpálenou plotýnku sporáku. Ještě štěstí, že sem nezavedli plyn! To by taky mohl celý panelák vyhodit do vzduchu.
Sešel dolů. Na objemném svazku nalezl klíč od sklepa překvapivě rychle. Inu, podmíněné reflexy nevyhasínají tak rychle. Pak vstoupil do bludiště kovových kójí. Jednalo se o tři propojené místnosti, z nichž ta poslední, v níž se nacházel jejich úložný prostor, byla zaručeně nejtmavší. Nějaký pomatený socialistický architekt tu zapomněl vyprojektovat okna. Místnost asi měla původně sloužit k jiným účelům. Ale čert ví jakým. Snad jako protiatomový kryt? Ruka mu vyletěla k vypínači. Cvak! Prostorem se rozblikala zářivka. Měla přejít v souvislé svícení, ale evidentně se jí nechtělo. Blik! Blik! Blik! Jak efekty na rockovém koncertě! Kóje byla až na konci, v nejtemnějším koutě už tak temného sklepa. Jít sem, pro něj v dětství znamenalo projít peklem ďábelské obraznosti. Zvlášť poté, co v televizi běželo něco strašidelného. Možná tam číhal Fantomas, možná poněkud neklidný Brůna se sekyrou v ruce, třeba i nějaká příšera z pověstí, které rád četl. Můra, bezhlavý rytíř nebo oživlý umrlec. Kdyby tam čekal úchylný vrah, ucpal mu pusu a pak ho zamordoval, nikdo by si toho patrně ani nevšiml. Nebo možná až tehdy, co by se jeho tělo začalo nechutně rozkládat a sklepními prostory by se rozlil pach tlejícího masa.
Mezitím dorazil ke kóji. Opět zachrastil klíči. Uvědomil si, že za takové viditelnosti bude téměř nemožné najít klíč od visacího zámku. Blik! Tma! Blik! Tma!
„Sakra!“
Blik!
No vida, stačí se trochu rozčílit a světlo drží!
Chvilku trvalo, než se strefil do zdířky, neboť zpoza rohu sem stejně moc světla nepřišlo. Pak zavrzaly plechové dveře. Vnitřek byl opravdu přesně takový, jaký čekal: prázdný. Vlastně skoro prázdný. Válely se tu nějaké papíry od bonbónů a pár zmuchlaných krabiček od cigaret. Mládež kouřící ve sklepě tu zjevně našla dostatečně velký odpadkový koš, do něhož rodiče nemohou nakouknout. Promyšlené!
Pytel složil do rohu a chystal se odejít.
V ten okamžik zářivky zlostně zaprskaly a sklep ovládla temnota. Poslepu nahmatal dveře, aby je mohl zavřít. U zadní stěny cosi zašustilo. Zamžoural do tmy. Chlácholil se tím, že se jen trochu sesunul přinesený igelit. Bylo by to přece logické. Co jiného mohlo v jejich kóji vydávat takový zvuk? Myši? Pak to uviděl. Kójí se rozlila zelenkavá záře a v ní se vylouplo několik drobných siluet.
Vypadaly jako děti.
Jako mrtvé děti.
Děti v živočišném rozkladu.
Malí umrlci.
Ze všech koutů na něj začalo dorážet děsivé šeptání.
„Hilfeee! Hilfeee! Hilfeee!!“
Odráželo se od plechových stěn.
„Hilfeee! Hilfeee! Hilfeee!!“
V hlavě mu vyvstala slova toho starce: „Ale těm dětem to dělat neměli. Neměli. Každej večer teď ke mně choděj!“
Úplně zatuhl. Nemohl se pohnout. Nemohl vydat žádný zvuk. Jen čekal, kdy mu z nohavice vyteče obsah střev, stejně jako tomu pomatenci na schodišti.
Ale pak celé panoptikum skončilo, tak nečekaně rychle, jak se před tím objevilo. Zářivky zabzučely a rozsvítily se. Kóje opět obsahovala pouze pytel a odpad.
Několikrát se nadechl a rychle zamkl.
Už blbnu, pomyslel si otřeseně.
Jeho odchod ze sklepních prostor připomínal spíš divoký úprk. Děsil se toho, jaké další hrůzy mu může jeho evidentně vystresovaný mozek vygenerovat. Ale nestalo se už nic. Tedy ve sklepě už nic.
***
Když zabouchl dveře ke schodišti, zjistil, že atmosféra v domě se úplně změnila. Původně klidné a mrtvolně tiché společné prostory ožily nervózním ruchem. Kolem proběhlo několik lidí. Pak do něj narazila domovnice.
„Vypad z balkónu!“ pronesla vzrušeně.
„Kdo?!“
„No Semerád! Ten pomatenej dědek, co se ti vetřel do bytu!“
Nechal se strhnout davem. Všichni mířili k zadnímu vchodu. Ve spěchu zachytával útržky hovorů.
„Volali záchranku?“
„Kdepak, to už je zbytečný. Viděla jste ho? Hlavu má na padrť!“
„Jo, jo! Prej rovnou přijedou funebráci.“
„Tak už to má za sebou!“
„Bylo to rychlý.“
„To je dobře. Už se mu to pletlo.“
Martin vyběhl ven. Na betonovém plácku se vytvořil půlkruh, v němž se sešli snad všichni nájemníci. Uprostřed něho, jak v gladiátorské aréně, leželo efektně poničené tělo. Ruce i nohy byly rozhozeny do stran, vyhrnutý svetr odhaloval propadlé břicho s několika krvavými šrámy. Zpod hlavy se rozlévala šarlatová kaluž. Mužovy vytřeštěné oči byly zosobněným výrazem hrůzy.
„Je mrtvej,“ pronesl svalovec v montérkách.
Martinovi náhle připadlo, že se starcovy prsty několikrát zachvěly a z úst mu vystoupil nazelenalý obláček. Jeho fantaskní představy však přerušilo houkání sirény. Záchranka přece jen dorazila. I když zbytečně.

Nakladatelství Golden Dog vydává první román hororového autora Petra Bočka, který se doposud prezentoval především povídkovými sbírkami – Mrazivé příběhy (2012), Výprodej nočních můr (2014) a Nekrosarium (2018), které psal spolu s Miloslavem Zubíkem.
Dvojice Boček a Zubík za sebou má i humorně laděné povídky, které najdete sebrané ve sbírce Nápady šíleného pedagoga a jiné radosti (2015). Již v roce 2016 ale Petr vydal svou novelu Hrobořadí.
Kniha Mízožravci vychází 14. října 2019. Román bude dostupný v široké distribuci.
Odkaz pro objednání knihy: https://www.goldendog.cz/produkt/mizozravci/

ANOTACE
Martin Novák se vrací do rodného města uložit urnu s babiččiným popelem. Opravdu přináší smrt svým blízkým? Anebo za tím vězí něco jiného? Má s tím snad něco společného tajemný spolek Ochránci Háje, který se vine historií města jako jedovatý had? Proč Martinovy vzpomínky na dětství díky tomu temnější, než by měly být? Vždyť už tenkrát umírali lidé...
Petr Boček
Mízožravci
Obálka: Michal Březina
Fotografie: Petr Karafiziev
Formát: brožovaná, 294 stran
Žánr: horor
Cena: 249 Kč
ISBN: 978-80-88067-13-9
O AUTOROVI
Petr Boček (*1967 Chrudim), chrudimský archivář žijící v Lanškrouně, autor řady historických a vlastivědných článků a publikací (Letecká Chrudim 1871-1925, Letecká Chrudim 1926-1939, Chrudimské letopisy, Filmová Chrudim II, Chrudim-vlastivědná encyklopedie, Filmové a televizní Chrudimsko). Kromě tematiky filmu a letectví se zabývá problematikou démonických pověstí (Pověsti Lanškrounska, Panoptikum strašidel a tajemných míst Lanškrounska, Strašidla chrudimská). Spolu s Miloslavem Zubíkem se věnuje psaní humoristických textů (Nápady šíleného pedagoga a jiné radosti, 2015) a hororových povídek (Mrazivé příběhy, 2012, Výprodej nočních můr, 2014, Nekrosarium, 2018). Několik z nich se dokonce dočkalo divadelního provedení. Horory tato dvojice publikovala též v časopisech Král Horror a Howard, ve všech osmi Antologiích českého hororu, dále v antologiích Poslední polibek (2016), Za tebou (Golden Dog, 2016) a Sto hororů ve sto slovech (2016). S Honzou Vojtíškem společně napsali povídku V pokoji do jeho Sešívanců (2018). Petr Boček je spoluautorem scénáře k mysteriózní parodii Chrudimátor (2011), v níž si i zahrál. Samostatně vydal hororové romaneto Hrobořadí (2016) a hororové povídky v antologiích Ve špatný čas na špatném místě (2017), Může se to stát i vám (2018) a Dokud nás smrt nerozdělí (2019). Mízožravci jsou jeho prvním románem. V současné době připravuje novou sbírku hororových povídek a knížku humoristických textů.
 

UkázkaUkázkyHororP. BočekMízožravciGolden Dog
Kategorie: Bloggeři, JFK

Pat Mills & Olivier Ledroit – Requiem: Upíří rytíř #2

Schefikův blog - 7. Říjen 2019 - 17:00
  ANOTACE: Heinrich Augsburg, nyní zmrtvýchvstalý jako upírský rytíř Requiem, se konečně setkává se svou milovanou Rebekou. Není to ale zrovna šťastné shledání. Oba stojí na nepřátelských stranách barikády, a jejich první setkání může být velmi dobře i jejich posledním… K DOSTÁNÍ V TĚCHTO FORMÁTECH: Už je tomu více než rok, co se čeští komiksoví [...]
Kategorie: Bloggeři

#2044: Mezi řádky 9: Mýty mezi řádky

Comics Blog - 7. Říjen 2019 - 11:12

Mezi řádky 9: Mýty mezi řádky (The Unwritten: The Unwritten Fables)Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 50 až 54 v sérii "Unwritten" u Vertiga. Souborně vyšel komiks poprvé v roce 2014. České vydání má 144 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.
Scénář: Mike Carey, Bill WillinghamKresba: Peter Gross, Mark Buckingham
S knihou "Mezi řádky 9: Mýty mezi řádky" se nám na pulty dostal docela zajímavý crossover, kdy se do série "Mezi řádky" přimíchala ještě jiná série. Konkrétně se jedná o sérii "Mýty", což už je docela jasné i z názvu tohoto dílu. Pro "Mýty" to rozhodně není první crossover, protože ten si odbyly již v knize "Mýty 13: Velký mytický crossover", což nebyl zrovna nejlepší díl, byl spíš natahovaný a spojovalo se zde moc linek, aby se nakonec zase rozešly a k tomu zásadnímu došlo až v dalších dílech. Co si budeme povídat, podobné je to i s knihou "Mezi řádky 9: Mýty mezi řádky", kdy vlastně dostáváte takovou tu výplňovou knihu, která je následně pozvolna nebo rychleji přetavena ve velké finále. A ono už se to blíží, protože před námi jsou poslední dvě knihy série "Mezi řádky". To nám to zase jednou uteklo.

spojení sérií "Mezi řádky" a "Mýty" se vlastně tak nějak celou dobu nabízel, vždyť základem obou sérií jsou příběhy, které jsou vyprávěny, ale které získaly nějakým způsobem skutečnou podobu, ať už se jedná o postavy, které žijí v našem světě, anebo o opravdu živoucí světy, které se nějak podařilo z fantazie přetavit třeba hned do vedlejšího lesa. Spojení sérií je natolik dobré, že budete mít pocit, že bylo zamýšleno od počátku, co se obě začaly tvořit. Nemyslím si, že je to pravda, ale to téma, které obě série spojuje, je natolik silné, natolik podobné, že to prostě dává smysl. Obě série se doplňují a navzájem si dokážou vysvětlit - a učinit komplexnější - hloubku toho, co vlastně říkají. Ve světě, kde se vytvářejí příběhy, se mohou příběhy přímo odehrávat, stejně jako to, co se vypráví v příbězích, se skutečně může dít. Najednou už není jasné, kdo je vymyšlený a kdo nikoli.

Tohle jen umocňuje postava Toma Taylora, která sama neví, do kterého světa patří, přitom patří do obou. Možná je tím, koho si někdo vybájil, možná je skutečným člověkem. Tedy alespoň potud, pokud je to možné v příběhu, který je celkově smyšlený. A možná je vlastně obojí. Ta linka mezi fantazií a skutečností je zde tak tenká, pokud vlastně vůbec existuje. To, co je fantazie, může být realita. A pořád si přitom budete říkat, že tohle je vlastně komiks, to je dílo fantaskní, takže je tu vůbec nějaká realita? Ten přesah nejen kniha "Mezi řádky 9: Mýty mezi řádky" je neskutečně velký. Série "Mezi řádky" vás přiměje přemýšlet o tom, jaký je vlastně dosah příběhu, že to, co vyprávíme, je možná smyšlené, ale stejně tím vytváříme světy, které máme rádi, v které věříme. A to je krása jakéhokoli vyprávění.

Kniha "Mezi řádky 9: Mýty mezi řádky" jen potvrzuje to, v čem je Mike Carey dobrý a v čem se tolik podobá Neilovi Gaimanovi. Oba dva milují příběhy. Ty staré, co se vyprávěly a vypráví, ale i ty nové, které mohou vyprávět oni. Ta láska k příběhům je z knihy "Mezi řádky 9: Mýty mezi řádky" neskutečně cítit, stejně jako je cítit i z dalších dílů série "Mezi řádky". I když je tedy kniha "Mezi řádky 9: Mýty mezi řádky" lehkým přešlápnutím na místě, které je doplněné o filosofický přesah, pořád je to příběh, který má co sdělit, který velmi dobře pracuje s postavami a vlastně i s napětím. Budete natěšení, jak to vlastně celé dopadne, tak proč si nedat jednu odbočku, která má zajímavé pojetí?

Komiks "Mezi řádky 9: Mýty mezi řádky" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Mezi řádky 2: Informátor"
"Mezi řádky 3: Když zaklepe mrtvý"
"Mezi řádky 4: Leviatan"
"Mezi řádky 5: Zrození"
"Mezi řádky 6: Tommy Taylor a válka slov"
"Mezi řádky 7: Rána"
"Mezi řádky 8: Orfeus v podsvětí"
Kategorie: Bloggeři

Timo Parvela a Bjørn Sortland – Kepler62 VI: Tajemství

Schefikův blog - 7. Říjen 2019 - 9:10
  ANOTACE: Obsah kapsle je pro dětskou posádku záhadou už od samého počátku expedice. Teď její tajemství konečně odhalí. Ukáže se, že ukrývala černého pasažéra — člověka, který nenasytně touží po moci, nezastaví se před ničím, a co víc: má v plánu vyhladit všechny nepohodlné bytosti a vládnout jako nemilosrdný diktátor. Marie, Ari a jeho bráška [...]
Kategorie: Bloggeři

Říjnová všehochuť

Agent JFK - 7. Říjen 2019 - 1:00

Z kin a vůbec ze všech stran se na nás cení Joker. Recenze hovoří nadšeně a mohlo by se zdát, že o žánrové události měsíce října je tedy rozhodnuto. Ovšem tak úplně tomu není. Zapálení fanoušci fantasy totiž vyhlíží dozajista netrpělivě datum 17.10. Což je den, ve který vychází nejen nová detektivka Juraje Červenáka, ale především Pád Gondolinu. Ano, modří vědí, že říjen je návratem krále fantasy. Teda návrat mistra Tolkiena do knihkupectví. A můžeme se určitě čekat na velkou epickou nádheru. O pár dnů později pak Straky na vrbě vypustí zajímavě vyhlížející fantasy western Krev Donouhů.

Zkrátka a dobře, říjen bude opět plný literárních laskomin
 

Martin F. Stručovský

EditorialJ. R. R. TolkienJokerStraky na vrbě
Kategorie: Bloggeři, JFK

K. Eastman & S. Bisley – Počítání mrtvých

Schefikův blog - 6. Říjen 2019 - 17:16
  ANOTACE: Počítání mrtvých Kevin Eastman, Simon Bisley Ano, ten Simon Bisley (Lobo: Poslední Czarnian, Sláine: Rohatý bůh) se pustil i do kreslení želváků! Tedy, ne všech. Hrdinou příběhu je Raphael, který se spolu s Caseym Jonesem pustí do likvidace padouchů – ať už jsou to gangsteři, poldové, nebo cyborgové. Tyhle želvy rozhodně nejsou pro [...]
Kategorie: Bloggeři

Stránky

Přihlásit se k odběru sarden.cz agregátor - Bloggeři