První Vánoce po letech civilizační slupky ukázaly všem, že se jedná ve skutečnosti o svátky Slunovratu. Lucie noci upila, a když o Štědrém večeru viděli Slunce v doprovodu planoucí Večernice zapadat o kousíček severněji než předevčírem, cítili skutečně vděčnost Vesmíru, že něco stále funguje, jak má...
Minule se Baron z Telekomu stal svrchovaným vládcem značné části Prahy. Dnes zamíříme na druhou stranu Atlantiku, kde se dozvíme více o šťastné události, která potkala Pavla a Carolinu. Navíc se dozvíme více o telepatickém projektu...
V osmdesátých letech se začalo uvažovat, jak budou vedeny válečné operace "Den poté", až polovodiče budou znehodnoceny gama zářením a elektrické obvody budou zničeny indukovanými proudy po mohutné elektromagnetické vlně doprovázející jaderné exploze. Světové odzbrojování a ekonomická krize reálného socialismu, která vedla nakonec i k politickému převratu, způsobily, že se práce na zkomírajících projektech zcela zastavily.
Z Ameriky se dnes vracíme zpátky do Čech, kde situace není zrovna růžová a voňavá, nicméně "Baron z Telekomu" má své lidi pod kontrolou a udržuje morálku. Což se ale nelíbí veksláckým gangům, které připravují útok na Žižkov...
Pavel Rezek se stal nepostradatelným pro americký plán, který je pravým opakem těch evropských, jak je popsal Ondřej Neff. Zdá se jako by Pavlovi štěstěna začala přát právě až s Blackoutem...
Pavel Rezek úspěšně naverboval Pána světa alias Honzu Nováka na loď Cutty Sark, zatímco doma v Čechách se přecházelo na tvrdé Šalamounovo právo. Pavlu Rezkovi se dostane několika neodmítnutelných nabídek a konečně se dočkáme několika odhalení...
"Civilizace je v dodržování pravidel, mladý muži, ne ve fungování strojů," poučil ho Bob, jak od prvního okamžiku musel otci Caroline říkat. Zdálo se, že civilizace, to dodržování pravidel, v Německu fungovalo docela obstojně. Stačilo mít uniformu, nebo jen rozhodné chování, a lidé ochotně poslouchali. Vlaky jezdily, distribuce potravin byla zajištěna. Problémem by se mohl stát obsah příkazů.
Minule se Pavel nečekaně ocitl v náručí Caroliny. V dnešním dílu se zaměříme na Petru, která si společně s přáteli vrchovatě užije ekologického agrárnictví. Krásy tvrdé dřiny a poklidného plynutí života na venkově však kazí nezvaní hosté...
Dál už to byla jen příjemná projížďka. Neviděn ze silnice jel Pavel po navigaci. Popiskoval si, plašil kačeny a labutě, sluníčko mu svítilo do tváře. Asi to nebylo správné, ale měl dobrou náladu.
Když Pavel druhý den po Blackoutu vyrazil za Caroline na Jihozápadní město, křikl do okna za mámou a sestrou "Ahoj, ahoj!" a šlápl do pedálů. Konečně se cítil svobodně, jako by držel pevně svůj osud v rukách. Stejně pevně jako řídítka horského kola.
V sobotu večer Hana poprvé znervózněla. Šlo jen o lehkou mateřskou nervozitu, se kterou dříve sledovala kuchyňské hodiny, jestli děti stihnou poslední metro pro návrat domů. V neděli navečer znervózněla ještě víc. Petra nebyla doma...
Pavel dlouho do noci vynášel ze sklepa sklenice s kompoty, aby byly při ruce, a jejich horská kola, aby je někdo neukradl. Svítil si přitom Petřiným chemickým světlem. Ještě že Blackout zastihl metro, kterým se vracela ze školy, ve stanici!
Společně s tím, jak po prvotním otřesu vznikaly ostrůvky obětavé a nezištné pomoci, vzájemné důvěry a ryzí lidskosti, objevovaly se i stíny sobectví, hyenismu a nesnášenlivosti. Často už první den rozhodl, jak bude na určitém území probíhat vývoj, který z obou proudů lidské přirozenosti získá navrch.
Bylo asi půl sedmé, když se technický ředitel Telekomu Jiří Machovec ohlásil na recepci generálního ředitelství v nenápadné budově na Olšanské ulici, šikmo naproti ÚTB. Chvíli to trvalo, než zabezpečil nejhlavnější potřeby technického zařízení a zorganizoval lidi ...
K restaurování autíček mě, přiznám se, dovedl můj sobecký cíl - zrestaurovat si autíčka mého dětství, zničená jak ode mě, tak od potomků. On když angličák prochází rukama třech dětí po dobu třiceti let, tak je to na něm setsakra znát.