V prvním díle Madame Okta se Darren Shan se čtenáři seznamoval a lehce jim naznačoval, co všechno od něj mohou očekávat. Depresivní náladu, děsivé výjevy jako z mysli chorého šílence, magickou poetiku Tima Burtona a neskutečný svět plný těch nejpodivuhodnějších kreatur, které ani v té nejlepší fantasy neuvidíte. Tohle všechno hezky stručně předhodil davu a čekal, jak si s tím poradí. Výsledek dopadl skvěle, a tak si autor v pokračování, které přímo navazuje na díl předcházející, mohl dovolit cokoliv. Ovšem na to, co předvedl, se nemohl připravit vůbec nikdo.

Moc rád bych přeskočil zbytečné představování a začal vyprávět tam, kde se stal zásadní zvrat. Ale to nejde, každý příběh má svůj začátek a konec. Ten můj má konce dva. Záhy pochopíte. Určitě jste někdy přemýšleli nad tím, jaké to je být tvorem noci, upírem, chcete-li. Nenalhávejte si, když jste byli malé děti, tak ve vás představy o postavách s tesáky budily hrůzu a zvědavost zároveň.