Ještě nikdy nebylo vraždící, vychytralé, krvesajné monstrum z dávných časů tak heboučké jako dnes. Je tu Dracula od Arga. V semišovém kabátku. S dřevoryty Františka Štorma. S doslovem anglistky Aleny Dvořákové, který vám prozradí vlastně vše, co jsem se vám nyní chystal napsat. A tak tedy babo raď, jestli něco profláknout, nebo jen napsat, že Dracula dostál své pověsti, protože pořád ne a ne zestárout, a pak tu mlátit prázdnou slámu.
Není to tak dávno, co se Jenny Nowak zmínila, že by se ráda vrátila s Vladem do středověku a že má v hlavě „zadumaný komorní příběh z Poenari“. Ten nakonec časově vklínila mezi knihy Trůn pro mrtvého a Krvavé býlí. A pokud čtenáři mylně neočekávali boje s Turky či jinou krvavou řežbu, tak nemůžou být zklamáni.
Tvůrce románu Dracula (napsaného, mimochodem řečeno, jako ryzí science fiction) spatřil světlo tohoto světa roku 1847 v Irsku a došlo k tomu náhodou za strašlivého hladomoru, kterému tenkrát podlehl milion lidí.
Christopher Lee je známější bez svých prostředních křestních jmen a když si je přečtete nahlas, budete s kratší verzí jeho jména celkem souhlasit. Narodil se v londýnské čtvrti Belgravia v době, kdy její jméno bylo synonymem pro lepší společnost a kdy se v ní mohl setkávat s tehdejší londýnskou zlatou mládeží. Možná to byl právě belgravijský genius loci, který formoval jeho osobnost a umělecký projev.
Vůbec prvním upířím filmem byl prý Meliesův Ďáblův dům (Le Manoir du Diable, 1896) a prvým snímkem se slovem UPÍR v titulu americký Upír z pobřeží (1909). První Dracula, nebo tedy adaptace slavného románu Brama Stokera (1897), možná překvapivě vznikl v Rusku (1920) a je dnes dávno ztracený, ale zmizel navěky i ten druhý, maďarský Dracula (1921) a pohřešuje se i... Co bylo dál? Ověřte si znalosti v mega přehledu upířích filmů!
Klubový filmový projekt Jameson Cult Film Club se po veřejné projekci úsměvného sci-fi Návrat do budoucnosti vrací k temnějšímu žánru, jímž se v listopadu 2010 poprvé otevřel českým fanouškům na palubě plné Vetřelců.
Dnešním dnem zahajujeme sérii sloupků našich redaktorů. Blíží se jedenácté výročí slavné historie sci-fi rubriky Neviditelného psa a za tu dobu stačilo nemálo čtenářů dospět, založit rodiny a změnit svůj názor na literaturu. Rádi bychom vám všem představili nejenom naši redakci, ale také pohled do našich duší, které formovala literatura.
K restaurování autíček mě, přiznám se, dovedl můj sobecký cíl - zrestaurovat si autíčka mého dětství, zničená jak ode mě, tak od potomků. On když angličák prochází rukama třech dětí po dobu třiceti let, tak je to na něm setsakra znát.