Už při prvním zběžném pohledu na seznam autorů, kteří se na Darebácích podíleli, se každému fanouškovi fantasy / sci-fi literatury musí oči zablesknout dychtivostí. Dostat tolik dobrot najednou (přesně 21), a ještě k tomu na jednom místě, to se nestává moc často.
Magie, chaos, násilí, statečná srdce i pády. To vše a více obsahují zbrusu nové povídky od některých z největších autorů na poli současné science fiction a fantasy.
Když spojí síly autor jedné z nejoblíbenějších fantasy sérií současnosti s patrně nejlepším editorem anglosaské žánrové tvorby a na pomoc si přizvou spisovatele, jehož hvězda slávy sice teprve stoupá, ale již si našla své místo na nebi slávy, výsledek prostě nemůže být špatný. A... chvilka napětí... taky rozhodně není.
Být osloven Gardnerem Dozoisem pod záminkou, že připravuje novou antologii a chce od vás do ní příspěvek, to je sen, který se zdá mnohým autorům, ale jen některým se podaří probudit se a zjistit, že to je pravda. Gardner Dozois je redaktorem a editorem (prominou mi znalci jazyka, že jsem se dopustil pleonasmu?) par excellence, což je poznat třeba podle patnácti cen Hugo, dvou Nebul a ohromující šňůry pětatřiceti Locus Awards. Může si tedy autory do svých antologií vybírat, a pokud někoho osloví, může si být jist, že ten dotyčný ze sebe vymáčkne ještě o kousek více než to nejlepší, co v něm je.
Space opera byla a vždycky bude vlajkovou lodí science fiction. Subžánr, který byl původně pojmenován s jistým hanlivým nádechem se během krátké doby stal téměř symbolem celého žánru. Vždyť pro mnoho neznalých jsou základními proprietami vědecké fantastiky právě vesmírné lodě a na nich lidi v “pyžamech”, kteří se oslovují “poručíku, desátníku, kapitáne”.
Trend „každodennosti“ v science fiction není sám o sobě vůbec špatný a má na svém kontě už pár velmi silných děl, nicméně v povídkové sbírce může působit trošku monotónně. Celkové vyznění New Space Opery 2 je tak poněkud studené a čtenář malinko ochuzený o pocit úžasu. Může to být také způsobeno rozsahem povídek - většina z nich je příliš krátká, a působí často jako fragment něčeho většího.
Před deseti lety vyšla antologie Gardnera Dozoise a Jacka Danna nazvaná Armageddons (v češtině jako Armagedony roku 2005). Loňský rok si pánové spolupráci zopakovali a na konci října letošního roku vyšla i v češtině antologie Čarodějové.
Série PAX si drží setrvalou kvalitu a Dech smrti patří k pomalu se rozšiřující skupině těch opravdu děsivých a beznadějných dílů. Pokud jste se pročetli až k tomuto dílu, rozhodně je důvod pokračovat, a pokud jste o PAX ještě nezavadili, vězte, že není důvod ho nezkusit.