Podivuhodná slovní spojení měla nahradit dlouhé popisy. Asi se nepovedla, takže:  Reálné násilí = to, co mohu já i vy poznat na vlastní kůži, na rozdíl od toho v knížkách, třeba od Kulhánka, Kotlety, Heitze, Hennena, ...  Realistická recenze = taková, která bere fakta z recenzované knihy a nepřidává si svůj vlastní výtvor (ovšem recenze na neexistující knihy v Lemově Dokonalé prázdnotě jsou tedy geniální !). Pro upřesnění čtěte dále.

Knihu 'Tři srdce, tři lvi' jsem nečetl a o ni a celou její recenzi mi vůbec nešlo. Vašeho vkusu se dotýkat nechci. Nepsal jsem o "ujetí", ale o nevkusu - tak mi to připadalo a stále pro tu jedinou větu připadá. Ani o Poula Andersona nešlo, nakonec už skoro 2 desítky let nežije, takže nějaké to násilí pro něj nic neřeší. Ani vlastně nevím, jakého druhu bylo myšleno. S verbálním by se třeba srovnal docela bez problémů, i kdyby se cítil jako důchodce. A taky kdyby uměl česky   :-)

Raději bych to už ukončil, asi se tu na stejnou notu nenaladíme. Jen přidávám parafrázi citátu a předem uznávám, že vkusu tou změnou víc nezískal."Věřte mi, že nejsem pro násilí na recenzentech, ale někdy zkrátka není vyhnutí."

PS: Sklouzli jsme k násilí obecně a ani o to mi nešlo. Ale když už v tom jsme, podotýkám, že jsme vynechali filmy. Ty v něm určitě nejsou pozadu a rostoucí trend v nich nemůžete popřít tak snadno, jako u knížek. Ovšem třeba Kill Bill (jako příklad) za shlédnutí určitě stojí, i když bych některé scény zkrátil.

PPS:  :-)   Myslím, že americká matka nejsem, a IQ - kdo ví ?