Tak oni si myslí, že už nejsme vojáky od Slavkova? Stačí říct bojoval jsem u Slavkova a každý musí odpovědět - hle, hrdina! Milý pane, ve válce, jako v lásce, máme-li to skončit, musíme se vidět zblízka! Já vím, že nejméně svobodným člověkem je straník a také vím, že dělá-li soupeř chybu, netřeba ho rušit.

Moje největší sláva nespočívá v tom, že nikdy nepadnu, ale v tom, že po každém pádu znovu vstanu. Vůle, charakter, píle a smělost mě učinily tím, čím jsem. Člověk jako já je buď bohem, nebo ďáblem. Tisíce květů uplynou, než okolnosti vynesou z davu muže, který sehraje na jevišti dějin podobné divadlo, jako já.

Komu začíná být horko, ať si rozepne kabát a jde se podívat, je-li už prostřeno k obědu!

Rozhoduje-li totiž mravní síla o vítězství více než počet, pak nejjednodušší pohyby na bojišti jsou nejlepší. Bude mě možno vinit z ukvapenosti, ze zdlouhavosti však nikdy. Mým heslem totiž je: Dojde-li k boji, hleď zvítězit, ať to stojí cokoli!

A říkáte-li si, že je mé vítězství nemožné? Odpovím vám, pane: Nemožné - to slovo najdeš jen ve slovníku hlupáků!