Emaily mi chodí. Mám pocit, že dost často (on i ten rok uteče rychle). Nechávám je bez odpovědi, protože po nás "lidech, co mají k fantastice co říci" chce někdo něco furt. Něco málo zvládneme mezi normální prací (kolik z nás ta fantastika živí?), rodinou a koníčky ohodnotit, oporotcovat a okomentovat, zbytek ne. Nedivím se, že anketu okrajového internetového periodika s pravděpodobnou čteností pár desítek unikátů na článek zařadí většina lidí do toho zbytku. (Full disclosure: na Sardenu jsem jako publicista začínal a až do převzetí chronickým vykradačem cizích příběhů na něj rád přispíval.)

Zkrátka, nestydím se a po posledním ublíženém emailu a tomto článku doufám, že příští rok už mi ani první email, ani následné kobercové bombardování připomínkami nedorazí. S anketou přesto přeji hodně štěstí, věřím, že beze mě nejen nezahyne, ale bude jí lépe.