Bylo paradoxem doby, že zatímco v SSSR měli Strugačtí s vydáváním svých děl těžké problémy, v ČSSR vycházeli relativně hladce, protože šlo o sovětské autory. Druhým paradoxem je, že EU se rychle mění vrudou totalitu, jen na vyšší technologické úrovni. Kominternu nahrazují politické neziskovky a takzvaní demokratičtí politici za peníze z dotací prodávají vlastní země. Orwelovo 1984 se z varování stalo manuálem bandy skvěle organizovaných vyžírků s hubou plnou demokracie, slovníkem bolševických aktivistů 50. let a tou nejhorší  (maoistickou) formou rudého myšlení. Takže Strugačtí jsou zase bolestně aktuální.