Hustá propaganda tady byla od osmačtyřicátýho cca do pětašedesátýho, ale tou dobou už to povolovalo. Pak přišla normalizace (v plný síle cca od roku 71), ale to už lidi po předchozích zkušenostech  nežrali (až na pár těžce uvědomělých jedinců), navíc to zdaleka nebylo tak hustý jako v 50. letech.

Zdánlivě mimo, ale s nakladatelskou činností za socialismu úzce související problém byl příděl papíru. Byl omezený a jeho využití bylo ostře sledováno celou řadou orgánů - jak stranických, tak státních. Patrně spoustu času v nakladatelství strávili  výběrem titulů tak, aby byly prodejné a zároveň splňovaly politické požadavky. Neználek na Měsící byl evidentně trefa do černého.

Speciálně pro Pavla: Používam filtr několika desítek tun stranické dokumentace, kterou jsem musel inventarizovat. To dá problematice výrazně jinou perspektivu, navíc o dost širší. Bohužel tenhle filtr nemá k dispozici dost lidí, byť je veřejně přístupný.