"Transylvánii" nikomu nevyčítám, to je skutečně široce rozšířený omyl. Ono se to ostatně špatně hledá, i když si člověk vezme knížku a jede podle textu prstem po mapě. Což jsem kdysi udělal hned, jak jsme v šesté třídě vyfasovali zeměpisný atlas, jenže... Záchytné body, které Stoker uvádí, jsou Koloszvár (který v současných mapách nenajdete, protože od doby, kdy vzniklo na Maďarsku nezávislé Rumunsko, se jmenuje Cluj) a potom Bystrica (ta tam je, ale stejně jsem si ještě několik desetiletí nebyl jistý, že je to ta správná). Průsmyk sám se dá dohledat, až když člověk opatří podrobnější mapu, ve školním atlase taky není, a knížectví Bukovina, kam měl vést, zaniklo s první světovou válkou, takže na to je zase potřeba mapa hodně stará... Stoker, když to psal, si záměrně vybral nejodlehlejší kout, co se v Evropě dal najít; jak je dnešní Rumunsko zhruba čtverec, šlo o pravý horní roh (ale pro nás to vlastně tak daleko není - když k Československu ještě patřila Zakarpatská Ukrajina, bylo to jen sto kilometrů jižně od  našich hranic; od Transylvánie, ležící uvnitř Karpatského oblouku, i od Valašska, kde vládl skutečný Vlad Dracul, je to mnohem dál).