Znáte pohádku o Šípkové růžence? Jistěže znáte. Krásná zakletá princezna spí ve své věži a čeká na prince, který ji polibkem vysvobodí a žijí spolu šťastně až do smrti. Růženky z pera mistra hororu Stephena Kinga a jeho syna Owena to však tak jednoduché mít nebudou.
Halloween už je sice nějakou dobu za námi, proč si jej ale nepřipomenout? Ten čas, kdy se stírají hranice mezi světy živých a mrtvých a nadpřirozené bytosti se mezi námi prochází, jako by jim to tu patřilo. A vy máte jen neurčitý mrazivý pocit, že ta maska, kterou má na obličeji člověk stojící před vaším domem, je až děsivě reálná…
Žádná kniha není úplně pro všechny, ale Algor by mohl slavit úspěch tam, kde slaví nynější mainstream ve sci-fi a fantasy. Mohl by zaujmout Trekkies, fanoušky Star Wars i Hry o trůny, dokonce i fanoušky thrillerů, kteří kolem sci-fi chodí jen po špičkách, nebo jen prostě fandy dobré sci-fi, a každý si tam najde něco svého, co mu bude povědomé a co ho zaháčkuje.
Název knihy nikomu nezůstane nic dlužen! Čekají na vás spletité vztahy s krvavým koncem, notná porce intrik a řežba, po které si budete muset dát panáka.
Země, vzdálená budoucnost. Planeta se přestala otáčet, polovinou je v nekonečné tmě a polovinou v neustálém žhnoucím dni. Na sluneční straně se rozpíná fíkovník, obrovský organismus tvořící džungli přeplněnou rostlinným životem. A na té druhé? Kdoví. A gigantičtí traverzéři mezitím snovají své pavučinové stezky na trase mezi Zemí a Měsícem. Vítejte na konci světa.
„Brian, nice to meet you! And my wife, Jennifer.“ Je středa 3. října 2018, přibližně 7:50. Ruku mi podávají usměvavý muž se stříbrným plnovousem a jeho neméně přívětivá manželka. V Brně začíná odborná konference Mýtus a fantastika v antropocénu a na nepříliš pohostinné nádraží přijel jeden z největších světových teoretiků fantastiky, Brian Attebery.
Naša budúcnosť podľa Sergeja Lukjanenka vôbec nemusí byť taká strašná. Síce dôjde ku globálnej katastrofe, no tá má vlastne celkom super následky. Priznávam, že všetci ich za skvelé nepovažujú, no žiť večne, uznajte sami, nie je na zahodenie.
Ani ve třetím díle Časodějů se nedozvídáme, o co vlastně jde velkým hráčům časodějného světa, krásně se tu ale rýsují konflikty mezi jednotlivými frakcemi.
Z anotace působí Mainstream prakticky úplně tuctově. Jako něco mezi romány od Kinga a Antikristem od Larse Von Triera. Navíc ta obálka je jak z nějakého laciného brakového hororu. A vás napadne, že tahle knížka vás nemůže naprosto ničím překvapit. Omyl. Může.
Někdo hraje o trůny rád. Někdo by neváhal vraždit novorozeňata nebo bodnout bratra do zad, jen aby mohl usednout na místo mezi bohy a lidmi. A někomu to jen tak spadne do klína, aniž by se o to kdy prosil.
I v osmém díle si PAX drží dost vysoký standard. Je vidět, že Asa Larssonová a Ingela Korsellová to mají promyšlené a v malíčku. Každá kniha série zatím chytne a nepustí a osmička není výjimkou.
Miroslav Žamboch se vrací na knižní pulty po dvouleté pauze. A tentokrát je důvod k radosti o to větší, protože nám poodkrývá kousek života bývalého gladiátora Baklyho.
Říše divů nezná hranice, maximálně ty mezi normalitou a šílenstvím. A právě do Říše divů vás znovu vezme Alenka z pera Jonathana Greena. Pozor, tohle ale není kopie původní Alenky Lewise Carrolla nebo nějaké obyčejné pokračování. Jonathan Green vám totiž umožní rozhodnout, kudy se vydáte, co si budete myslet, co sníte nebo vypijete. Alenčina noční můra je totiž Gamebook.
K restaurování autíček mě, přiznám se, dovedl můj sobecký cíl - zrestaurovat si autíčka mého dětství, zničená jak ode mě, tak od potomků. On když angličák prochází rukama třech dětí po dobu třiceti let, tak je to na něm setsakra znát.