Byla studená zima a v promrzlé krajině Minnesoty se už dlouho nic nepohnulo. Hlad vlků byl neukojitelný a stáhnout malou Grace z houpačky bylo tak snadné. Trhali z ní šaty a nemohli se dočkat, kdo se zakousne do kořisti jako první. Až to Sam - vlk se žlutýma očima - zarazil. Každou zimu pak chodil na...

V našem seriálu jsme se již dostali k písmenu „C“, a kým začít jiným než Arthurem Charlesem Clarkem (1917-2008). Leckde se sice dočteme, že tento velikán počal publikovat až v roce 1946, kdy mu v dubnovém čísle Astoundingu vyšla povídka „Skulina“ (1) a v květnu tamtéž nepoměrně vypsanější povídka „Záchranný oddíl“, resp. „Záchranná výprava“ (2), a že tedy pro naše téma počátků Zlatého věku není jeho dílo zajímavé, ale pravda je trošku jiná. Lépe by totiž bylo říci, že Clarke v roce 1946 začal publikovat své science fiction povídky profesionálně, zatímco pro nás jsou zajímavé jeho amatérské začátky.

Troly máme všichni zafixované v paměti jako třímetrová obludná stvoření, se svaly zvícími ocelových lan a inteligencí, která se velice blíží sklence vody. Ne, tak Christopher Hardebrush. Německý autor si tato stvoření vybral jako námět pro svou prvotinu a trolové v jeho podání jsou všechno, jen ne h...

Anonym

TOPlistDo soutěže se přijímají povídky rozsahu nejvýše 46.000 znaků (včetně mezer!). Ty vytiskněte v normostránkách, tj. na listy papíru formátu A4 fontem velikosti nejméně 12, řádkování nejméně 1.5, s okraji nejméně 1.5 cm. Každou práci takto vytiskněte ve třech ekzemplářích. Soutěž je anonymní, vytištěnou práci nikde nepodepisujte.

Neuvěřitelně všestranným autorem byl Robert Bloch (1917-1994). Publikovat začal v roce 1934, a ještě za povídku „Pach octa“ (1) vyšlou v roce 1994 byl oceněn cenou Brama Stokera. Jeho tvorba je velice rozmanitá – je nositelem Huga za povídku „Vlak do pekla“ (2), variaci na příběh o Jacku Rozparovači napsal dokonce dvakrát, povídku „Cvokař a kočka“ (3) publikoval v roce 1983 v Hustleru.>

V našem seriálu se pomalu, ale jistě dostáváme na tenký led. Pokud v případě titánů Heinleina, Asimova a van Vogta vyšlo v češtině poměrně dost děl z jejich raného období, nelze toto konstatování bohužel zopakovat v případě autorů dalších. Dostáváme se tak do situace, kdy jednotlivým autorům vyšlo ze zájmového období 30. a počátku 40. let minulého století v češtině minimum děl. Nezbude mi proto než alespoň pro zajímavost se u některých autorů zmiňovat i o pracech vyšlých po roce 1942.

Učiňme nyní po vzoru největšího českého lyžaře, scifisty (když na vědeckém semináři konaném zhruba před pěti lety na Festivalu fantazie v Chotěboři bylo poukazováno na nepopiratelnou skutečnost, že sci-fi není nic jiného než zkratka pro Soubor Cimrmanovy fikce) a filosofa Járy Cimrmana v souladu s jeho teorií externismu slavný „krok stranou“, a řekněme si pár slov o něčem, co sice stojí trochu mimo hlavní proud počátků Zlatého věku, nicméně i o tom je na místě se, byť okrajově, zmínit.

Už svou první knihou (a zároveň chronologicky šestým dílem ságy o Vladu III.) dala jasně najevo, jaký bude její autorský styl. V době, kdy se na nás ještě ze všech stran nehrnula červená upírská knihovna komerčního zaměření, se dal ještě (s autorčiným shovívavým souhlasem) označit jako červená knihovna pro vampýromily. Dnes by to ovšem bylo velice zavádějící.

V průběhu 40. let minulého století bylo patrno, že se postupem doby z autorů publikujících v Astoundingu vyprofilovala skupina tří osob, jejichž význam, invence a vliv na čtenáře vysoko přesáhly popularitu autorů ostatních. Jedná se o Isaaca Asimova, A. E.van Vogta a Roberta A. Heinleina.

Stránky

Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice  /  šéfredaktor:  Martin Stručovský  /  zástupkyně šéfredaktora: Monika Dvořáková  / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711