Pokaždé, když jsem četl nějaký katastrofický román, kladl jsem si tu samou otázku: Je autor příliš velký pesimista, nebo je jeho vize ještě optimistická? Musím se přiznat, že jsem nevěděl, ale dosud jsem věřil v první možnost.

Když Pavel druhý den po Blackoutu vyrazil za Caroline na Jihozápadní město, křikl do okna za mámou a sestrou "Ahoj, ahoj!" a šlápl do pedálů. Konečně se cítil svobodně, jako by držel pevně svůj osud v rukách. Stejně pevně jako řídítka horského kola.

Učiňme nyní po vzoru největšího českého lyžaře, scifisty (když na vědeckém semináři konaném zhruba před pěti lety na Festivalu fantazie v Chotěboři bylo poukazováno na nepopiratelnou skutečnost, že sci-fi není nic jiného než zkratka pro Soubor Cimrmanovy fikce) a filosofa Járy Cimrmana v souladu s jeho teorií externismu slavný „krok stranou“, a řekněme si pár slov o něčem, co sice stojí trochu mimo hlavní proud počátků Zlatého věku, nicméně i o tom je na místě se, byť okrajově, zmínit.

V sobotu večer Hana poprvé znervózněla. Šlo jen o lehkou mateřskou nervozitu, se kterou dříve sledovala kuchyňské hodiny, jestli děti stihnou poslední metro pro návrat domů. V neděli navečer znervózněla ještě víc. Petra nebyla doma...

Pavel dlouho do noci vynášel ze sklepa sklenice s kompoty, aby byly při ruce, a jejich horská kola, aby je někdo neukradl. Svítil si přitom Petřiným chemickým světlem. Ještě že Blackout zastihl metro, kterým se vracela ze školy, ve stanici!

O setkání fandů všeho druhu. O nočním Guitar hero. O „spaní“ v tělocvičně. O virtuálním tenisu. O celkové atmosféře na CravataConu. O tom, jak abstinent doabstinoval. O kopání panáků a vyhrocené diskuzi s jedním nejmenovaným šéfredaktorem jednoho nejmenovaného herního webu.  O tom, proč jsem si na spaní přivezl svoje peřiny. O tom, jak jsem se seznámil s hlavním designérem z Bohemia Interactive. O tom všem bude report z CravataConu.

Už svou první knihou (a zároveň chronologicky šestým dílem ságy o Vladu III.) dala jasně najevo, jaký bude její autorský styl. V době, kdy se na nás ještě ze všech stran nehrnula červená upírská knihovna komerčního zaměření, se dal ještě (s autorčiným shovívavým souhlasem) označit jako červená knihovna pro vampýromily. Dnes by to ovšem bylo velice zavádějící.