RECENZE: Miroslav Žamboch, Čas žít, čas zabíjet

Článek od: Lament - 29.07.2010

Bývalý gladiátor, bývalý nájemný bijec, vrah. Kráčí z temnoty do temnoty, nikdo a nic ho nemůže zastavit. Nemá rád lidi a ty, na kterých mu záleží, je možné spočítat na prstech jedné ruky. Přesto, nebo právě proto, existuje mnohem víc těch, jejichž životy zachránil, než těch, které zabil. A v zabíjení je nejlepší…

RECENZE: Frederik Pohl, Man Plus

Článek od: Lament - 27.07.2010

Krev ve standardním lidském trupu by vřela, dobrá, eliminujeme krev přinejmenším na končetinách a vnějších plochách – zkonstruujme ruce a nohy, které se ovládají motory namísto svalů, a zachovejme přívod krve pouze k teplému, lebkou chráněnému mozku. Normální lidské tělo potřebuje potravu, ale je-li hlavní muskulatura nahrazena mechanismy, potřeba jídla poklesne. Jenom mozek musí být vyživován každou minutu po čtyřiadvacet hodin denně, ale naštěstí z hlediska potřeby energie je mozek nejméně náročný z celého lidského příslušenství. Stačí mu krajíc chleba denně.

FILM: Pan Nikdo (Mr. Nobody)

Článek od: Anonym - 27.07.2010

Rok 2092: V New Yorku umírá člověk, kterému je 117 let. Jmenuje se "Nemo Nikdo" (Jared Leto) a je jediným obyvatelem Země, který není nesmrtelný. Vypráví reportérovi své vzpomínky - ale reportér se v nich nedokáže vyznat, protože se zdá, že Nemo vypráví přinejmenším tři rozdílné verze svého života současně!

RECENZE: Dan Simmons, Drood (Skromný život pana Wilkieho Collinse...)

Článek od: David P. Stefanovič - 27.07.2010

A máme tu výbornou recenzi této výjimečné knihy od DejFa. "Ostatně, ptám se, co je to za název – Drood? Zavání mi jaksi až přílišnou senzacechtivostí a vsadil bych se, že v něm má prsty onen Simmons. Totiž i přesto, že onu neblahou vlastnost vyčítal jeho přítel, Charles Dickens, samotnému našemu autorovi, jsem si jist, že on sám by pro své paměti zvolil mnohem příhodnější název, např. Skromný život pana Wilkieho Collinse ve stínu spisovatele Charlese Dickense a bytosti jménem Drood."

RECENZE: Alan Moore a Eddie Cambell, Z pekla

Článek od: Martin Stručovský - 26.07.2010

Žil, byl jeden princ, který se jmenoval Albert a byl následníkem trůnu země zvané Velká Británie a měl za babičku samotnou královnu Viktorii. A tenhle mladý šlechtic se zamiluje do mladé dívky, s níž se ožení a zplodí s ní potomka. V pohádce by spolu panovali a žili šťastně až do smrti, jenže tohle je realita.

RECENZE: Dan Simmons, Drood

Článek od: Marek Küchler - 25.07.2010

Zatím poslední kniha Dana Simmonse je románem napsaným v dickensovském duchu, tedy poměrně rozvláčným. Zachycuje posledních asi pět let ze života Charlese Dickense a jeho přítele a spolupracovníka Wilkieho Collinse, rovněž spisovatele. Ne všechno, co Simmons popisuje, se v životě hlavních postav skutečně stalo, jenomže to běžný čtenář většinou neodhalí a ani o to nejde. Podstatná nejsou fakta, nýbrž suverénně zvládnuté vyprávění.

RECENZE: J. P. Hogan - Něžní obři z Ganymedu

Článek od: pagi - 23.07.2010

Krátce po prvním dílu - Kdo zdědil hvězdy - vyšel v nakladatelství Straky na vrbě druhý díl Hoganovy hard SF trilogie. V prvním díle jsme dva hlavní hrdiny - Vica Hunta a Chrise Danchekkera - zanechali na Ganymedu, kde byly objevena havarovaná loď neznámé rasy, a tam také pokračuje děj druhého dílu.

RECENZE: antologie Hvězdy české sci-fi

Článek od: pagi - 23.07.2010

Ondřej Jireš pro tuto svoji antologii vybral pětici autorů - Vilmu Kadlečkovou (dáma má přednost), a muže - (v pořadí podle juniority) Vladimíra Šlechtu, Jiřího W. Procházku, Ondřeje Neffa a Jaroslava Velinského, a přiměl je napsat další novelu do jejich oblíbeného světa. Tato výjimečná kniha a její příběhy si zaslouží pořádnou recenzi...

RECENZE: Suzanne Collins, Hunger Games – Aréna smrti

Článek od: Renata Heitelová - 22.07.2010

Hunger Games - Hladové hry – každoroční „slavnostní sportovní událost“, podivná reality show, při které 24 dětí bojuje v aréně na život a na smrt. Hry krutě připomínají obyvatelům dvanácti krajů, že jejich děti nebudou nikdy v bezpečí, že Temné dny vzpoury nesmí nikdy znovu nastat. Celá země je tyranskou rukou ovládána z Kapitolu, kde lidé žijí v blahobytu na úkor krajů, ze kterých čerpají nejen nerostné bohatství, ale i zemědělské plodiny. Vzbouřit se odhodlal jen Třináctý kraj a byl srovnán se zemí. A Hladové hry slouží k tomu, aby lidé nezapomněli. Jak by také mohli?

RECENZE: Jeff Smith, Kůstek - Útěk z Kůstkova

Článek od: Tobiáš Smolík - 21.07.2010

Nepamatuji si, že by se na mě z obálky komiksu někdy usmívalo tolik ocenění. Kůstek obdržel nejen 10 cen Eisner Award a 11 Harvey Awards, ale byl i zařazen časopisem TIME mezi 100 nejlepších knih století. A k tomu všemu ještě komiks doporučuje tvůrce seriálu Simpsonovi Matt Groening i spisovatel Neil Gaiman (Sandman).

RECENZE: Joe Hill, Rohy - podruhé na Sardenu

Článek od: Martin Stručovský - 21.07.2010

Joe Hill se českým čtenářům poprvé představil před třemi lety svým debutem Černá krabice, z níž vylovil spisovatelské fígle, za které se nemusel stydět ani ten nejzdatnější eskamotér. Nyní se po dlouhé době vrací s novou knihou. A hned na začátek musíme říct, že je to comeback po čertech vydařený…

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Recenze