Obrázek uživatele Monika Slíva

Bio

Stručné bio
Jsem vdaná, dvoudětná, tězce na psaném slovu závislá knihomolka. Nic nepomáhá. Jenom čtení. Tak o tom budu aspoň psát...doufám.
Co na sebe dál práskl/a:
Ta hromada přečtených knih, co už mám za sebou, způsobila, že dělím četbu pouze na dvě kategorie - dobrou a špatnou. V podstatě můžu cokoli, detektivku, thriler, historii, současnost, humor..., ale mojí srdeční záležitostí je a vždycky bude samozřejmě fantasy a sci-fi. Na Sarden mě přivála jakási podivná souhra náhod, za kterou jsem neskonale vděčná a tímto děkuji nadpřirozeným silám, že mi to tak pěkně zařídily.

Historie

Členem již
11 let 11 měsíců

Moje příspěvky

Americký spisovatel Joel Rosenberg (57) zemřel  2. června 2011 na následky  infarktu, které vedly k poškození mozku a k selhání dalších orgánů.

Žoldáci neumírají. Odcházejí do pekla, kde se spojují. Že je toto známé rčení pravdivé, se členové Kuffenbachova komanda přesvědčí po jedné nepříliš povedené akci. Jenže peklo není žádná pohádková idylka – ale temná industriální dimenze, kde jsou mrtví degradováni na mazlavou hmotu, na pouhý materiál. Svět, kde je lidská rasa jenom něco jako asfalt. Problém je v tom, že Kuffenbachovi vojáci se s touto rolí odmítnou smířit.

Vyhlášení vítězů této povídkové soutěže se mělo původně odehrát na veletrhu „Svět knihy“, v neděli 15. května. I samotné organizátory soutěže, tj. časopis Pevnost ve spolupráci se společností Intel, zřejmě zaskočil velký ohlas a počet přispěvatelů. Do soutěže nakonec dorazilo celkem 142 povídek. Bylo tedy nutné termín vyhlášení posunout, aby mohla všechna díla být náležitě přečtena a zhodnocena. Den „D“ nastal o celých deset dní později, tj. 25. května. Ve středu. Na ručníkový den.

Velmi živě si pamatuji, jak jsem nenáviděla čtení. Bylo mi šest, chodila jsem do první třídy a moje maminka, velká milovnice knih, chtěla, abych byla stejně „postižená“ jako ona, a pro TO se muselo něco udělat. Už odmalinka jsem milovala pohádky (a vydrželo mi to dodnes, jen se tomu říká fantasy). Babička s maminkou se mi jich něco načetly, ale najednou mě nutily, abych sama louskala písmenka. Jak já toho Robátka nesnášela a přála si, aby mu jelen Větrník šlápnul na krk a byl od nich navždy pokoj.

Stránky