TG: Udělejte si Mithril (a nebo jen "obyčejnou" kroužkovku)

Meč, brnění, válečný oř a spousta skřetů připravených na stětí hlavy. To je sen každého Geeka.  Někteří se realizují WoW a jiných onlinovkách, kde tráví hromadu času a stávají se z nich pizzou obložené trosky s napuchlýma očima. Jiní se k tomu snu nikdy nepřiblíží. A poslední typ lidí, a těch je, troufnu si říct, nejmíň, pořídí dráty, plechy, kleště, kladiva a další nástroje a pustí se do výroby. (A ještě menší zazobanější skupina si to prostě koupí! Ale to není taková zábava.)

Co je třeba

• Spoustu vázacího drátu 1.8mm (železný / pozink – ( pro děti na hraní je ideální hliník +0.4mm) ) – v 3/4 košile máme spotřebováno 60 metrů.
• Několikeré štípačky (Ztráty budou!) – případně úzké pákové nůžky/kleště.
• Dvoje očkovky – kleště s úzkou špičkou, případně malé klasické kleště. (Pozor – malé nejsou takové ty pidi bazmeky z Lídlu, potřebujete něco co vydrží.)
• Něco na navíjení drátu. *
• Spousta času.

* Něco na navíjení drátu je ideálně „stroj“ s kličkou, který jsem si vyrobil z věcí nalezených na půdách (je třeba být půdoznalcem či mít nějakého po ruce).

Jde o tyč o průměru tužky (v tomhle případě kamenické rydlo), která má na konci vyvrtanou díru pro prostrčení drátu a na druhém kliku. Kromě tohohle řešení jsem už viděl i natáčení na šroubovák (horší), vrtačku (děsivě rychlé), či propisku (masochismus). I s tímhle strojkem je to poměrně dřina. Docela také pomáhá si natáčedlo ukotvit. Třeba do nějakého oka a do svěráku. Já osobně to řeším velmi těžkou základnou snad od nějaké lampy.

Vzhůru do práce

První fáze spočívá ve výrobě kroužků. Je nejnáročnější na sílu, takže nic pro děti. Maximálně pokud vychytáte hodně dobře navíjení. Štípání bude každopádně na vás a připravte se na to, že budete za chvíli pořádně cítit otlačeniny kleští v dlaních.

Naviňte „péro“ jako je tomu na obrázku, dokud to půjde, a poté stříhejte tak, aby vznikaly kroužky. Prostě rovně v lajně. Budete jich potřebovat opravdu hodně.

Kdo by trpěl perfekcionismem, může pilníčkem zapilovat místa střihu do rovna, aby konce přiléhaly. Po tisícím kroužku vás to asi přestane bavit, ale co kdyby ne. Každopádně v tom množství nejsou ty sešikmené konce příliš na závadu.

Tady vidíte rozdíl mezi upilovaným a neupilovaným.

Pletení

Přikročíme k pletení. Níže zobrazený vzor je základ, od kterého můžete odvinout jakkoli velikou síť oček. Základem je, aby vždy jeden kroužek propojoval čtyři sousední. Jakmile spojíte tyto dvě řady, chytí to tvar a pak už jde jen o to mít trpělivost. Někteří tkalci/kováři si vytvoří spoustu těchto polotovarů a pak je spojují dohromady. Osobně se mi to ale neosvědčilo.

Pletení probíhá tak, že:

1. uchopíte jeden kroužek do obou očkovek;
2. roztáhnete ho na obou koncích – nikoli od sebe, ale do stran, jako je to u neupilovaného na výše uvedeném obrázku;
3. provléknete s jiným, ležícím či visícím kroužkem;
4. opět konce dáte k sobě;
5. … a teď ještě 10000×.

Kdybyste se chtěli podívat, jaký že tvar to chytí, je to tenhle. Ze začátku je nejlepší obšívat síť ze všech stran. Později přejděte na jednotlivé řádky. Později se také vyplatí si košili někam pověsit, lépe se na ni pak naplétají další řady.

A tady je výsledek

Prozatím bez rukávů a kapuce. Dětská velikost cca 12 let. Váha 5 kg, cca 60 metrů drátu. (Nejen dětská :) Když jsem to kdysi pletl v práci u telefonování, zkoušela si to miniaturní kolegyně a seklo jí to neuvěřitelně.)

Pokud by vás to přestalo bavit dřív, než budete mít co obléct, můžete zkusit něco takového. =>

Autorem pytlíku na kostky je Riesiel z DA