NEDĚLNÍK: Daniel Tučka, Zakažte pána prstenů!

Původně jsem měl v úmyslu napsat o společensky nevhodných stereotypech Star Wars při zobrazování bytostí s lehkou mentální retardací (Yoda) nebo pokročilou demencí (Jar Jar Binks).
Existuje ovšem daleko exemplárnější případ zavrženíhodného díla.
Je načase hovořit otevřeně. Největší dílo fantastiky, slovutný Pán Prstenů, je rasistický, kryptofašistický, šovinistický a genderově nevyvážený. A podporuje kouření.
Vy všichni, kdo ho máte rádi, svým mlčením s jeho idejemi souhlasíte.
Možná si kladete otázku – jedná se o smyšlený, fiktivní svět, proti jakým skupinám by se tedy mohl vymezovat? Není ve fantasy povoleno vše právě proto, že je natolik vzdálená realitě? Opravdu se mistr Yoda, který má díky pokročilému věku vážné problémy se slovosledem a vyjádřením myšlenky, může dotknout těch několika málo procent dysgramatiků?
Jde o skrytou symboliku. Je snadné zavírat oči a nechtít ji vidět, jako když neonacista obhajuje kult hákového kříže pradávným významem svastiky nebo kapela Ortel koncertuje 8. 8. v 8.08.
Nejprve pár méně známých faktů o osobě autora. J. R. R. Tolkien se narodil v Jižní Africe, konkrétně v Oranžském svobodném státu, jen pár let předtím, než Britové vyhráli Druhou búrskou válku. Není známo, zda se britský občan Tolkien vymezil proti taktice spálené země a koncentračním táborům, které jeho národ jako vůbec první v novodobé historii vytvořil. Dá se nicméně předpokládat, že nikoli, protože Búrové byli převážně protestanti, zatímco Tolkien byl po smrti rodičů vychován v přísné katolické víře. Každopádně se za zločiny svého lidu nikdy neomluvil. Zde jsou patrně kořeny jeho kolonialistického vidění světa, prostupující celým dílem.
Západ Středozemě obývají různé rasy. Teprve mýtický král má znovu obnovit jednotu impéria, které bylo zničeno ve válkách proti Sauronovi. Sociální nerovnost je zdůrazňována častým používáním „pán“ (Master) vůči osobám vznešeného rodu, dodržování pevně daných hierarchií je vyžadováno. Ovšem kde je Master, musí být také Slave, víme, milášku? Nejvýše postavení jsou zde elfové, v protikladu k nim divocí skřeti z východu, kteří jsou jakožto nevzdělaní migranti snědé pleti nemilosrdně pobíjeni nejen jimi, ale rovněž sveřepými trpaslíky, lidmi a rádi si bodnou i příslušníci rasy primitivních sedláků z Kraje.
Rasismem jsou nakaženi elfové pohrdající trpaslíky, lidé přehlížející hobity, entové vraždící skříťata, dokonce i skřeti sami mezi sebou. Jedině názorově konzistentní Sauron nenávidí všechny rovným dílem.
V celém díle je nadvláda bílé rasy akcentována – bez zaváhání by se dal označit nálepkou White Power ready. Černá označuje zlo sídlící na východě a na jihu, etnika s tmavou kůží nemají ve Středozemi své místo ani zastání. Po své proměně se Gandalf, tajný agent Západu a zástupce tabákových lobby radikalizuje, označí se jako Bílý a iniciuje válku proti Temnému pánu, jejímž pravým důvodem je ovšem nové uspořádání Středozemě. S přispěním ekoteroristů Smíška a Pipina je rovněž svržen multikulturně smýšlející Saruman, průkopník průmyslové revoluce, která by mohla zbavit svět jha feudalismu a zrovnoprávnit národy.
Když je řeč o rovnosti, nelze nezmínit téměř dokonalou absenci žen, o jiných gendrech nemluvě. Teprve režisér Peter Jackson pochopil, že musí Arwen, vytěsněnou v dodatcích, vrátit kvůli vyváženosti divákům. Šovinismus tvůrce jí bohužel nedá prostor, aby se stala něčím víc než Aragornovou manželkou. Přitom se vysloveně nabízí úloha zakladatelky organizace pro skřeto-elfské vyrovnání – mohla by ukázat, že dokáže odpustit těm, kdo kdysi zajali a mučili její matku Celebrían nebo založit školu pro osiřelá skříťata. Či alespoň vymluvit svému muži zálibu v kouření.
A Galadriel, ta „bílá“ aristokratka? Ačkoli má povědomí o všech křivdách a zločinech páchaných ve Středozemi, třebaže vládne mocí prstenu, sobecky hýčká své bezpečí a volí opatrnost, zatímco Sauron, skutečný Pán prstenů, v pozadí skromně hledí na to, jak jsou jeho dary, které věnoval národům Středozemě, vyplýtvávány bezúčelně jako dotace EU.
Éowyn je jediná, byť osamocená úlitba sílícímu emancipačnímu trendu. Také její role nakonec končí tradiční svatbou, ačkoli se po svržení Temného pána klidně mohla stát první královnou Rohanu, vazala Obnoveného království, fašistického superstátu bílých, krásných a slušných lidí.
V této době, která s inkvizitorskou pečlivostí napravuje křivdy minulosti, je až konspirativní, že se dosud neozvaly hlasy volající po zákazu Pána Prstenů, nebo alespoň přepsání dotčených pasáží, případně jejich přelepení vysvětlujícím komentářem. Souvisí to snad s nedávným zakoupením autorských práv firmou Amazon?
Kniha (potažmo film) je plná závadových či překonaných myšlenek a jediným řešením je jejímu šíření zamezit. Tady nestačí změnit název. Měli bychom důsledně zničit všechny nosiče a kopie na harddiscích, včetně těch na Uložto. Náš svět nepotřebuje Pány zaštítěné kapitálem tyjícím z práce vykořisťovaných plebejců!
Na závěr je v rámci novinářské objektivity potřeba dodat, že samozřejmě může záležet na úhlu pohledu každého jedince. Ne vše musí být úplná pravda. Nebo alespoň alternativní úplná pravda. Ale přece jenom... mohla by být.
A proto sdílejte tento text, než ho smažou.

Daniel Tučka
pochází z Brna, ale druhou polovinou svého života je spjatý s Prahou. Od roku 2008 se pravidelně probojovával do finále literárních soutěží. Jeho povídky si můžete přečíst ve sbornících Mlok, Kočas, Žoldnéři fantazie, Ježíšku, já chci plamenomet, Kniha bolesti, Excelsior, gentlemani!, Legendy: Prokleté knihovny, Legendy: Praga caput regni a v časopise Pevnost.
Po vydání městské fantasy Umrlčí tanec (2012) se rozhodl věnovat psaní převážně delších prací. Následoval trojdílný román Pelyněk, který je zatím nejrozsáhlejším steampunkovým dílem u nás.
Do budoucna plánuje detektivku z televizního zákulisí, nezapomíná ani na své oblíbené subžánry kyberpunk, sci-fi velmi blízké budoucnosti nebo magický realismus.
Další info o autorovi najdete na jeho webovách: www.danieltucka.cz