RECENZE: Olivia Atwater - Půl duše

Obálka zve na romantickou fantasy z éry Bridgertonových. Uvnitř stránek pak na čtenáře čekají gardedámy, živůtky, taneční pořádky, ale také fae, čarodějové a magie. Půjde to dohromady?
Rozpustilá holčička Dora trápila svou tetu, které byla svěřena do péče, celý život – lezením na stromy, pobíháním po loukách a nedostatečným zájmem o záliby vhodné pro dámy, jako je třeba vyšívání. Od té chvíle, co ji proklel fae, ale ještě o něco víc. Jedno její oko totiž změnilo barvu. Kdo si jen vezme ženu s různobarevnýma očima?
Slušně vychovaní muži o téhle straně války nebudou nikomu vyprávět. A slušně vychované ženy to nebudou poslouchat.

Nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že kdybychom měli méně slušně vychovaných lidí, nebylo by těch hrozných válek tolik.
(citace str. 94, zkráceno)

Ve vhodném věku se Dora v doprovodu sestřenice vydávají do Londýna, aby si našly manžela. Pravým cílem obou dívek ale je zbavit Doru prokletí. Setkávají se s lordem Čarodějem, který se do jejich plánů výborně hodí. Matky dohazovačky mají ale své vlastní favority. Dívky se proplétají těžkostmi tance a konverzace na plesech a jsou vyslány do sirotčince, aby prokázaly, že mají zájem o charitativní činnost. Hrůza a bída nejsou tím nejhorším, co sužuje osiřelé děti – sirotčincem se šíří i spavý mor, jejž je lord Čaroděj odhodlaný vyléčit. Budou mít dívky dost síly a odhodlání mu asistovat? Dokážou dětem od záhadné nemoci sahající až do Faerie pomoci? A jak to dopadne s Dořinou kletbou?

Nepřišel jsem si zatančit, ale přišel jsem si zatančit s vámi. A to je velký rozdíl.
(citace str. 201)

Anotace slibovala atmosféru příběhu Jane Austenové. Takovému tvrzení není lehké dostát a může po něm snadno zůstat pachuť zklamání. Půl duše umě balancuje na hranici romance a dobrodružství a nepouští se tolik do rozborů pocitů, počasí a majetkových poměrů postav jako zmíněná autorka. Nicméně zjevná podobnost se projevuje v silné hlavní hrdince, jež není stádovitou dívenkou ovládanou pletichami starších žen. Vlastní rozum, vlastní záměry, sarkastický humor a odvaha skutečně odkazují na romány jako je Ema nebo Rozum a cit. Více mi ale při čtení vyskakovaly před očima scény ze seriálu Bridgertonovi. Ten je známý diskusemi o vhodnosti hojného zapojení herců různých barev kůže. V Půli duše nejde jen o lidské rasy – přidávají se zkrátka i příslušníci Faerie. Je to lehce bizarní, ale nesmírně návykové a vlastně bych byla ráda, kdyby se nadpřirozených prvků objevovalo ještě více.
Půl duše je v prvé řadě feel-good příběh před vším ostatním. Jemné, křehké pohlazení, které ale nikdy není nuda. Pokud vás baví vibe viktoriánské Anglie a Dickensových sirotků v young adult kabátku bez explicitních erotických nebo násilných scén, je tento příběh přesně pro vás.
Půl duše je prvním dílem momentálně pětidílné série nazvané Regency Faerie Tales a informace, zda se dočkáme překladu dalších dílů, není dostupná. Jedná se ale o ten typ prvního dílu, který se vyplatí číst i samostatně.

Vydáno: 2025, Fragment (CZ)
Originální název: Half a Soul, 2020
Překlad: Milena Hordinová
Počet stran: 288
Jazyk vydání: český
Forma: klasická kniha
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 9788025370872