Obrázek uživatele Madla Pospíšilová Karasová

Historie

Členem již
3 měsíce 6 dnů

Moje příspěvky

Miluju horory. Jak ty filmové, tak knižní. Na tomto děsuplném a bůhví-čeho-všeho-ještě-plném žánru oceňuji zejména jeho rozmanitost. Pod hororovou škatulku se toho vejde tolik! Duchové, strašidla, mytologické potvory či kosmická hrůza. Cthulhu a jiní lovecraftovští mazlíci. Psychologický horor, který v nás probouzí staré dětské hrůzy z bubáka pod postelí. Ztracené děti, jež vzbuzují hluboce zasuté rodičovské strachy. Erotika ve všech svých podobách. Bizár, který vše výše řečené promíchá a okoření něčím šíleným a nepravděpodobným.

Knížky Stephena Kinga jsem nečetla, ale přímo hltala, vsakovala je póry do sebe a vstřebávala je jako duchovní potravu. A filmy, jako třeba Doktor Spánek, zrovna tak.

Na letošní filmové hororové novince jsem byla hned, jak ji promítali v uničovském kině. Dost markantně jsem zvýšila věkový návštěvnický průměr, protože jsem tam byla jediná nad pětadvacet. Ale vzhledem k tomu, že je mi podle testu mentálního věku dvacet, tak bylo vše v cajku.

V pořadí čtvrtou novelu edice Zrnka temnoty z nakladatelství Golden dog pro čtenáře napsala Kristina Haidingerová, známá temně fantaskními příběhy, v nichž se snoubí různé žánry.
Prolínání žánrů je jasně patrné i v novele V rozkvětu, která rozpracovává autorčinu povídku Zahrada.

Spisovatelka (a naše zbrusu nová redaktorka) Madla Pospíšilová by se s vámi ráda podělila o jeden převelice a krásně strašný hororový zážitek. Je jím hiistorický exkurz do devadesátek s filmem od Petera Jacksona. Otázkou je, jestli na to budete vy mít žaludek. Braindead- - Živí mrtví totiž nejsou pro každého.