Obrázek uživatele Jindra Střelec

Bio

Moje osobní / i jiné www stránky:
http://www.henryweb.cz

Historie

Členem již
11 let 7 měsíců

Moje příspěvky

Kniha Roberta J. Sawyera se stala předlohou stejnojmenného televizního seriálu, který patří k tomu nejlepšímu, co bylo za poslední léta natočeno – ne že by mu to bylo něco platné. V české mutaci ho mohli sledovat například všichni ti, kdo mají AXN Sci-fi. Ale zpět ke knize, i když na seriál ještě také dojde...

Ten, kdo sáhl po téhle knize, má už určitě takřka stoprocentní zkušenost s některým z předchozích dílů, a tak nejspíš ví, co může očekávat. Charlaine Harris až dogmaticky dodržuje svůj způsob vyprávění a ani pátý díl z cyklu Pravá krev nevybočuje v tomto ohledu z řady.

I na upírku může dolehnout splín a nuda. Příkladem toho je i Tina Salo, která od svého prvního dobrodružství prošla obrovskou proměnou a nyní se, i díky svému otci, nemusí strachovat o příjem financí nebo čerstvé krve.

Po rozhovoru s Darionem jsme nabíli nejenom galerii s obálkami knih tohoto českého autora, ale i reportáž ze křtu této výjimečné knihy a samozřejmě i recenzi. Možná jste ji během prázdnin propásli, proto je čas si tuto knihu připomenout druhou kritikou. Zvláště i proto, že v pátek vás na serveru Fantasya.cz čeká milé překvapení...

Nevermore Baltimore je hlavně dobrodružný příběh, žádné filozofické traktáty o nejhlubším smyslu bytí rozhodně nečekejte, a jako k dobrodružnému čtení se k němu musí přistupovat. Čtenář zkrátka musí vzít za své autorova pravidla hry a nechat se pohltit příběhem stejně, jako by sám hrál nějakou počítačovou hru.

Román Na pomezí Eternaalu, který byl autorkou oproti původní verzi takřka s mistrovstvím pěstitele bonsaí oštípán, okleštěn a ořezán, a zbaven tak všeho zbytečného a nepotřebného, má ve své nové podobě rozsah osmdesátistránkové novely, aniž by jakkoli utrpěla jeho literární kvalita nebo informační hodnota. Úvodní příběh knihy tak slouží čtenáři k pomalému pronikání do nitra propracovaného vesmíru a jeho dějin rozprostřených v úseku mnoha tisíc let.

Ztotožnit se s hlavním hrdinou – nájemným vrahem může být zpočátku skutečně problém. Azoth, který je později kvůli vlastnímu bezpečí přejmenován na Kylara, má sice od počátku jakési zábrany a čas od času i výčitky svědomí, přesto se však stává tvárnou postavou v rukách svého mistra a je na jeho pokyn schopen učinit takřka cokoli.

Středobodem všeho dění se tentokrát naplno stává sama Sookie, které sekunduje její nový a velmi mužný vlkodlačí průvodce. Tím, že je Bill povětšinu času pryč ze scény, ubylo detailně popisovaných milostných scén, ale o to více má autorka prostoru vrtat se své hrdince v hlavě a popravdě musím konstatovat, že tak činí možná až příliš. Opakované a velmi podobné úvahy na téma nevěry nebo Sookiina libida jsou tak jedinou slabší stránkou knihy.

Příběh začíná stejně jako v předchozích případech tam, kde minulý díl skončil. Vzhledem k Elenině smrti však na sebe alespoň zpočátku bere hlavní roli Bonie, ale už zanedlouho se čtenáři mohou potkat se všemi důležitými postavami, které přežily první tři epizody.

Elena, na útěku před temnou a tajemnou Mocí, nezvládla půjčené auto a v prudké, nepřirozené bouři sjela do zdivočelé řeky nedaleko Fell´s Church. Před utonutím v chladné vodě jí nedokázalo zachránit Meredithino věštecké nadání ani Stefanova nadlidská pomoc. Stefan se pak vydává hledat svého upířího bratra, aby pomstil Eleninu smrt.

Stránky