Nápady se občas vyrojí jako blesk z čistého nebe. V případě dnešního nedělníku to platí dvojnásob. To víte, párkrát si zaplavete ve vodách internetu a při troše štěstí narazíte na hezkou blyštivou perlu. A že jsem, přátelé, narazil na opravdu pěkný kus! Byl tak nádherný, že jsem neváhal a vrhnul se do psaní. Uznávám, byl to občas záhul. Ostatně psát o tak aktuálním, pro někoho citlivém tématu, jakým je LGBT, totiž není vůbec lehká disciplína. Tak snad se nikoho nedotknu a citlivé sněhové vločky se neroztečou.  

Inkognito zavádí čtenáře do světa, ve kterém stojí superhrdinové proti superpadouchům bez jakéhokoliv vědomí obyčejných lidí.

Seriálové antologie přímo zbožňuji. Pokud nemám náladu na rozsáhlé, do detailu promyšlené zápletky roztažené na mnoho sérií, raději dám šanci krátkým uzavřeným příběhům. Dnešní sobotní srdcovka ovšem bude patřit antologii, která mě svou hravostí a scénáristickou nespoutaností přímo ohromila. Bude řeč o fenoménu jménem Black Mirror.

Zrnka temnoty je nová řada krátkých příběhů do 150 stran, kterou od roku 2021 vydává nakladatelství Golden Dog. Každá kniha je samostatný uzavřený příběh od jednoho autora nebo autorky, a to jak z českých luhů a hájů, tak ze zahraničí. V sérii dosud vyšlo prvních deset svazků, a tak jsem se rozhodl napsat speciální článek, v němž jednotlivé svazky seřadím od nejhoršího po nejlepší. Předem zdůrazňuji, že můj žebříček bude velice subjektivní. Pokud s umístěním jednotlivých titulů nebudete souhlasit, víte proč.

Mistra české psychologické prózy Jaroslava Havlíčka netřeba inteligentnímu čtenářstvu webu sardenského představovat. Petrolejové lampy, Neviditelný, Helimadoe či Ta třetí jsou zřejmě nejoblíbenějšími romány tohoto autora spjatého s jičínským regionem.

Loni vyšel komiks Příběh čarodějky, příběh o dívce, která hledá své tety v neznámé zemi. Kniha pro čtenáře otvírá fantastický svět plný barev a kouzel. A my vám přinášíme rozhovor s jejím autorem Janem Marešem.