Článek od: Redakce
08.08.2022

Narozeniny jsou pro většinu lidí ten nejlepší den (a někdy i týden!) v roce. Pro některé je to ale jen každoroční utrpení. Pro ty je tu narozeninová dívka, která vás toho utrpení ráda zbaví.

Článek od: Redakce
07.08.2022

Kterou ze svých postav mám nejraději a proč?

Tuto otázku jsem dostal od svých čtenářů již několikrát, takže se na ni pokusím odpovědět poněkud obšírněji.

70x přečteno
Článek od: Monika Slíva
06.08.2022

Dvacet let na pevnostních hradbách

Třetí PevnostCon buší na dveře. Den D je stanoven na sobotu 27. srpna a vy u toho rozhodně nechcete chybět. Bude to parádní oslava ryzího geekovství – ostatně časopisu Pevnost je právě dvacet let, a to se oslavit musí!

93x přečteno
Článek od: Ivo Fencl
04.08.2022

Sedm próz Ondřeje Neffa a jeho knihy lapidárně zvané Hu! se hodně často odehrává pod kopulí lunárního habitatu Arkádie, který je tady „u nás“ v realitě jen vysněnou hudbou budoucnosti. Příběhy o rozsahu takřka čtyř set padesáti stran propojuje desetiletími osvědčená dvojice Jakuba Nedomého a Kazika Pruse, kteří v nich často fungují jako detektivové.

170x přečteno
Článek od: Tereza Kučírková
02.08.2022

Ač se jedná o fantasy, draky, skřítky nebo elfy byste tady hledali marně. Místo toho se knihy vracejí do historie naší země, opírají se o náboženství, symboliku a rituály a zejména o slovanskou mytologii. Souznění s přírodou a respekt k jejím cyklům sálá z každé stránky a jejím vyvrcholením je personifikace čtvera ročních období.

132x přečteno
Článek od: Jan Křeček
01.08.2022

Přibližně před rokem a pěti měsíci to začalo. Roční série tweetů s plánem o rok později vše publikovat, abychom zjistili, čím jsme před rokem žili. Tady je šestý díl z dvanácti.

110x přečteno
Článek od: Redakce
31.07.2022

Léto je v plném proudu a my se v redakci sesedli kolem virtuálního ohně (či pod virtuální palmou, to už jak kdo chce) a připravili jsme pro vás něco ke čtení. Všichni redaktoři dostali stejné zadání:

Kniha, kterou bych si vzal/a na karibský ostrov... nebo na Šumavu

Článek od: Redakce
30.07.2022

Faunův labyrint je mistrovské dílo, které nezestárlo ani o den. Jirka Sivok nám představí svou srdcovku, která se nad ostatními filmy tyčí jako morový sloup.

167x přečteno
Článek od: Tereza Kučírková
29.07.2022

Možná se vám stalo, že máte děti. A možná jsou ještě malé na to, abyste jim předčítali cokoliv, co by se blížilo vašemu vkusu. Mám na mysli například Harryho Pottera nebo Narnii. A tak trpělivě čekáte a téměř z paměti čtete Pejska a kočičku nebo Krtečka. Jenže když už desátý večer po sobě Krteček potřebuje nové kalhoty s kapsami a stálé dokola opakuje celé martýrium k jejich získání, zákonitě vám začne cukat oko a vloudí se k vám stesk po vašich oblíbených autorech. A nenapsali oni náhodou i něco pro malé děti? Odpověď je samozřejmě ano, jinak by byl tenhle článek dost krátký a zbytečný.

Článek od: ena
28.07.2022

Posledné roky Sancie Gradovej boli riadne rušné. Najskôr sa nechtiac zaplietla do tajných plánov mocných, keď ukradla Klefa, tajomný zlatý kľúč. Dostala sa tým na zoznam tých, ktorých sa treba zbaviť. Prenasledoval ju veliteľ Vodobrany, prenasledoval ju aj tajomný objednávateľ krádeže. Všetko sa ale zmenilo a ona teraz spoločne s priateľmi pracuje na tom, aby tí najchudobnejší z Tevanne žili oveľa lepšie.

115x přečteno
Článek od: Tereza Zelinová
26.07.2022

Léto je v plném proudu a tam, kde jiní vidí okurkovou sezónu, já větřím nekonečné možnosti zábavy a kulturního obohacování. Mám za sebou 4 extrémně dlouhé a nabité dny na Colours of Ostrava. Po třech letech se konečně Dolní oblast Vítkovice rozezněla pestrou škálou hudebních stylů, přednášek, divadelních představení a v mém případě také nemožnosti si vybrat, co vlastně budu jíst. Asi si říkáte, jak tohle souvisí s fantastikou? Velice jednoduše. Nemusím připomínat, že fantastika jako taková je inspiračním zdrojem pro všechny oblasti našeho života a objevuje se i tam, kde byste ji čekali nejméně. A to i třeba na hudebním festivalu jako jsou Colours. Následující řádky budou věnovány nejen hudbě, která rozezněla moji archetypální strunu, ale i minirecenzi celých čtyř dní. Tak pojďme na to!

148x přečteno
Článek od: Renata Staurovská
24.07.2022

Blikající neony, technické vychytávky, lasery, implantáty a dunící hudba, která se ti zaryla tak hluboko do mozku, že už ji ani neslyšíš. Jenom tvoje končetiny sebou trhají do rytmu synthwave, zatímco procházíš pod nasvícenou bránou přímo do samotného srdce postcyberpunkového města. Vítej v Cybertownu.

P.S. Tenhle nedělník je výjimečný také svou obrazovou přílohou. Ty fotky prostě musíte vidět. (Slíva)

Článek od: ena
21.07.2022


Hlavný hrdina Ozvěn záhrobí je nekromant Benedikt, a tí hlasy záhrobia naozaj počujú. No v Moravskom Brode sa objavuje nový nekromant a so záhrobím si robí to, čo sa mu páči. Neberie ohľad na ľudské životy, pretože ide za vlastným cieľom, ktorým je vykonať prastarý rituál, zmocnieť a ovládnuť svet živých aj mŕtvych.

200x přečteno
Článek od: Frecerick
19.07.2022

V pořadí již šestý seriál oficiálně spadající do MCU (nezapomeneme na vás, Daredevile, Punishere a další), přičemž ho dělí téměř rok a půl od toho prvního. Za tak krátkou dobu poměrně slušná kadence, ovšem u Marvelu nelze čekat nic jiného. A jak to tak většinou bývá, s narůstající kvantitou trpí kvalita – zde to je i není onen případ.

168x přečteno
Článek od: Tereza Zelinová
18.07.2022

Když v roce 2005 proběhla anketa o největšího Čecha, Johann Gregor Mendel se umístil na 54. místě. Nechybělo ale málo a otec genetiky málem upadl v zapomnění. Naštěstí se tomu nestalo a právě v roce 2022 si připomínáme 200 let od jeho narození. Nevím, jak ve zbytku republiky, ale v Brně na vás na každém rohu číhá hrášek, všichni chodí v zelené a hráškový krém se stal pro letošek specialitou, kvůli které se sem sjíždějí lidé z celého světa.

1160x přečteno
Článek od: Jana K.
16.07.2022

I přes to, že komiksy nečtu, jejich filmové a seriálové verze doslova "žeru". Co mi ale v poslední době doslova vzalo vítr z plachet, je Peacemaker.

Článek od: ena
13.07.2022

Prázdnota sa rozpína a pohlcuje planéty a slnká. Spoločenstvo čaká, či sa ozve druhý snívajúci, zastaví rozpínanie a umožní Justine prejsť dovnútra Prázdnoty. Raeli sú v pohotovosti, Aaron sa snaží zmocniť Iniga a Araminta sa pomaly zmieruje s tým, kým je. Ociseni s bojovými loďami prileteli až k hraniciam Spoločenstva. Hrozí vojna? Kto sa stal ich tajomným spojencom? Pokým na jeden strane vesmíru je situácia napätá, na druhej strane Prázdnoty sa Edeard naháňa za gangami a chystá sa na veľký životný krok.

293x přečteno
Článek od: Tereza Zelinová
11.07.2022

Dámy a pánové, přistupte blíže! Uvidíte nevídané, uslyšíte neslýchané! A dost možná zažijete jedno z největších dobrodružství svého života. Díky Nezemě: Zde jsou příšery se ocitnete na neznámém ostrově, po kterém se prohánějí dinosauři, rostliny mají řádný apetit a na každém rohu se třese starobylá civilizace, aby vás mohla sníst a obětovat, ne nutně v tomto pořadí. A když se k tomu přidá ne moc optimistické proroctví, pak je téměř jisté, že tato kniha bude jízda.

288x přečteno
Článek od: Redakce
10.07.2022

Do Sobotky jsem dorazila v neděli v psacím vytržení, které u mě spolehlivě vyvolává stres z blížícího se termínu, kdy je třeba odevzdat rukopis. Jak se mám zítra soustředit na frekventanty literárního workshopu, když do pozdních nočních hodin buším do klávesnice v naději, že konec už je blízko?

353x přečteno
Článek od: Jan Procházka
09.07.2022

Na poli populárně naučných knih roste v naší malé české kotlině skoro všechno. V záhoncích regálů knihkupectví najdete vše od encyklopedie savců po sexuálního průvodce životem dospívající ženy, ale doposud zde chyběla kniha, která by čtenáři představila jeden z fenoménů, který je tu s námi už poměrně dlouho, přesto boom u nás zažívá až v posledních letech. A to především díky předsudkům plynoucím z jeho neznalosti. Jsou to audioknihy.

353x přečteno

RECENZE: C Miéville, Nádraží Perdido

Článek od: pagi - 15.05.2003

Tlusté komíny i teď hluboko v noci dáví do nebe špínu. Netáhne nás proud, nýbrž město samo, vleče nás jeho váha. Slabý křik, občas vřískot zvěře, oplzlé bučení a rachot továren, kde říjí ohromné stroje. Železniční tratě vykreslují anatomii velkoměsta jako vystupující cévy. Červené cihly a temné zdi, podsadité kostely podobající se troglodytům, potrhané, třepotající se baldachýny, dlážděná bludiště ve starém městě, slepé uličky, kanály provrtávající zemi jako světské krypty, nová smetištní krajina, drcený kámen, knihovny dmoucí se zapomenutými svazky, staré nemocnice, věžáky, lodě a kovové pařáty vyzvedávající náklady z vody.

RECENZE: Simon Hawke, Časoválky

Článek od: Leonard Medek - 22.11.2002

Nakolik si vzpomínám, prvním opusem Simona Hawka, který u nás vyšel, byl v roce 1992 nebo tak nějak román Batman: Honba za fantómem. Přesně vám to nepovím: tu knihu jsem už dávno komusi věnoval, nebyla nic moc a jenom zabírala místo v knihovně. Třetím byla před několika lety nevímkolikadílná fantasy sága; o té vám neřeknu, ani jak se jmenovala (myslím, že to bylo cosi se sluncem, ale přísahat bych na to nemohl), neboť v té době už jsem se o tlusto- a mnohašpalkové fantasy série přestal zajímat: lezou do peněz a až na řídké výjimky jsou všechny na jedno brdo. No, abych jejich autorům nekřivdil - možná na dvě až tři brda, ale víc určitě ne. 

LITERATURA: Dům o tisíci patrech - poznámka autorova

Článek od: Anonym - 10.10.2002

Dům o tisíci patrech je můj první román. Když v roce 1929 vyšel, měl jsem již za sebou tři knížky povídek, které byly vydány v jednom roce. První podle pořadí byl Barák smrti, druhé Zrcadlo, které se opožďuje, a třetí Fantóm smíchu.

IKARIE: změny, změny, změny - k horšímu

Článek od: Leonard Medek - 03.03.2002

Tak nám zdražili Ikáryji, paní Müllerová... - a to ještě není to nejhorší; koneckonců se to dalo čekat. Není to poprvé a nejspíš ani naposled, nehledě k tomu, že v porovnání s jinými Ikarie byla - a vlastně pořád ještě je - zázračně levným časopisem. Na druhou stranu nynější cenový skok činí zatraceně zpupných 34.5 % a jeho zdůvodnění v úvodníku ("za všechno může vedení firmy") vyznívá poněkud trapně, jakkoli může být i pravdivé... 

RECENZE: Neil Gaiman, Američtí bohové

Článek od: pagi - 06.01.2002

Stín - ač má velmi poetické jméno - je se svojí mrtvou manželkou Laurou jedním z mála lidí, opravdových lidí, se kterými se v příběhu setkáme. Neil Gaiman oživil stránky své knihy bohy všeho druhu od původních bohů Ameriky přes ty severské až po bohy Orientu. Jsou to ale postavy velmi zvláštní. Mají lidskou podobu, většinou ani příliš nekouzlí a nadpřirozených schopností využívají jen občas. Navzájem o sobě vědí, respektují se a jejich hlavní starostí je, aby v ně lidé věřili.

RECENZE: Těžká planeta - kam to vlastně kráčíme?

Článek od: pagi - 12.10.2001

Dinosauři na sousloví těžká planeta určitě bystře zareagovali - v roce 1979 totiž v edici 13 v nakladatelství Mladá Fronta vyšla stejnojmenná sbírka SF povídek, kterou pořádal Isaac Asimov. (Náhodou mám doma originál této sbírky, přesněji druhou polovinu originálu - paperback Where Do We Go From There? Book 2, a tak jsem měl možnost nahlédnout i kousek za české vydání.)

CON: Harry Harrison na Istroconu

Článek od: pagi - 18.09.2001

Harry Harrison se narodil v roce 1925. Za druhé světové války sloužil u amerického letectva - a to dokonce u tehdy nejlepší americké techniky. Balistické počítače tehdy byly mechanické - reléové a elektronkové stroje byly spíše prototypy, než sériovými výrobky. A právě ty mechanické balistické počítače byly něco, co Harry Harrisonovi přirostlo k srdci.

LIDÉ: kapitoly z české literární fantastiky - Jan Weiss

Článek od: pagi - 09.08.2001

Autorské vidění světa tomuto pozoruhodnému českému spisovateli zformoval dlouhý a bolestný zážitek. Rok po jeho maturitě začala světová válka - tehdy ještě si historici nebyli jisti a tak přívlastek "první" k ní nepřičlenili. Jan Weis byl nasazen na ruské frontě a v roce 1916, čtyřiadvacetiletý, padl do zajetí.

RECENZE: vyžeň SF dveřmi, ona se vrátí oknem

Článek od: pagi - 16.05.2001

Jen pár dní poté, kdy jsem dočetl První planetu smrti, jsem se pustil do čtení vikingské ságy Kladivo a kříž od téhož autora. Byl jsem zvědavý, jak se Harry Harrison dokázal vejít do žánru fantasy, který je přece jenom dost daleko od jeho akčních SF příběhů.

RECENZE: Paul McAuley, Fairyland

Článek od: pagi - 12.03.2001

Silnou stránkou knihy je atmosféra světa, ve kterém se celý děj odehrává. Jak už je v SF běžné, i Paul J. McAuley sdílí s ostatními autory některé prvky a nápady, ale o tom právě SF je. Některé pasáže jsou sice  vysvětlující, ale k naučným monologům vernovských hrdinů mají hodně daleko a nevadily mi.

Stránky

Přihlásit se k odběru sarden.cz RSS