Kdysi dávno, když jsem ještě četl Písně ohně a ledu, mi kamarád poradil, že mám zkusit Malazskou knihu padlých. Podobně napínavé, ale mnohem lepší, říkal. Chvilku jsem nad tím uvažoval, vážně, ale nakonec jsem na desetidílnou ságu s průměrem 700 stran na knihu odvahu nenašel a nad Měsíčními zahradami se na dlouho uzavřela oblaka. To se změnilo až nyní, kdy OneHotBook našlo odvahu na její převedení do podoby mluvené. 

Autorka historických detektivek mě naprosto uhranula svým příběhem Případ jabloňové panny, zařazeným do antologie Daleké království. Tento text stylizovala jako historickou detektivku, což je žánr, v němž se dlouhodobě pohybuje a ve kterém působí velmi jistě. Už od prvních řádků je patrné, že má detailně nastudované historické reálie a dokáže je přetavit do poutavého vyprávění, které čtenáře vtáhne do atmosféry středověké Prahy.

Víte, jak poznat knihu, která vážně stojí za přečtení? Lehce potrhaný hřbet, lepíky různých barev trčící ze všech směrů, ošoupaná a s oprýskanými rohy. Tak totiž dopadá kniha, která má přes pět set stran, ale vy i přes nabitý rozvrh ji stále všude taháte s sebou, protože každá volná chvíle na čtení se počítá. Právě jste se seznámili s mým vydáním Nekonečného kroku.

Walter, Felix a Klaudie si po divokom stretnutí na výstave grimoárov v Tancujúcom dome nepadli do náručia, ale každý si šiel svojou vlastnou cestou. Walter šéfuje vo VVK, Klaudia má svoje vlastné tajné úlohy a Felix sa ocitol na voľnej nohe. Jeho klientkou sa stane prekrásna asistentka istého profesora, ktorý záhadne zmizol. Nuž, to zmiznutie nebude jediná záhada. Ak ich má Felix všetky vyriešiť, bude musieť požiadať o pomoc...

Mám za sebou grandiózní sérii českého autora Jirky Mikulíka o vilaronském hraničáři Gabrieli Knoxxovi a byla by škoda se jí ještě lehce nepověnovat. V tomto článku se podívám na tvorbu postavy, věřím, že se tipy budou hodit pro nové i zkušené hráče.

Jamajka, reggae, koktejly, mariška a pohodlný život turistov, ktorí si neodoprú žiadny pôžitok, ktorý tento ostrov ponúka. No kdesi za touto fasádou bezstarostného života plného slnka, trávy a alkoholu sú nenápadne ukrytí ľudia, pre ktorých je ostrov domovom. Denne drú v hoteloch, obchodoch či na rybárskych lodiach. Dovolenkári ani netušia, že tam sú. Sú neviditeľní.