Malým americkým městem zmítá hrůza. Několik lidí bylo zavražděno "Rozparovačem" s velkou kudlou. Chlapík je doma se svou těhotnou manželkou a my zjišťujeme, že chlapík má rozdvojenou osobnost a "skrývá se v něm" Rozparovač.
Výlety na jachtách sme tu už mali. Otvorené more, Odsúdení zomrieť: Otvorené more 2, Traja... Všetci vieme, kam sa takýto príbeh uberá, a tak Útes smrti ide okamžite na vec. Päť ľudí je na lodi a už o malú chvíľu nastanú problémy s odlivom, člnom, fóbiou zo žralokov. Čo teraz? Teraz sa rozdelíme...
Do fantastiky zahrnujeme nejenom vědeckofantastickou a fantasy literaturu, ale také horory. A nebyl by to správný žánr, kdyby v anglofonním světě neměl šanci získat vysoce prestižní ocenění. Stejně jako SF má Huga a Nebulu, Fantasy WFA, tak nejlepší hororová díla vydaná v uplynulém roce mohou získat Cenu Brama Stokera.
Jako každému správnému béčkovému hororu Černé labuti nechybí "cheap thrills", jako například Portmanka spoře oděná, Portmanka masturbující a Portmanka vylízávaná v rozkroku Kunou.
Když mi bylo šest (1970), tak Lidové nakladatelství rozprostřelo po knižním trhu v nákladu čtyřiceti tisíc výtisků skvělou knížku Rej upírů s báječnými obrázky Aloise Mikulky (viz fotografie). Až teď Rej zastínil dvojsvazkový sborník nakladatelství Plejáda Z upířích archivů. Má neuvěřitelných čtrnáct set stran (oproti někdejším 224 stranám Reje) a obsahuje 81 próz (proti dávným deseti) z per, strojů a editorů 76 autorů, z toho jedenácti žen...
Ve výtahu ve filadelfském mrakodrapu uvízne pět lidí. Záhy vyjde najevo, že jeden z nich je Ďábel, který má ty ostatní svést na scestí / potrestat za jejich hříchy / bůhvíco... Kdo to je? Podaří se chytrému detektivovi, který vše sleduje bezpečnostní kamerou, Ďábla zatknout a rozbít mu hubu?
Pozerať horory v deň, v ktorý sa odohrávajú, je tradíciou už aj u nás. Vianoce majú svojho zabijaka, aj piatok trinásteho, aj Valentín a samozrejme aj predvečer Sviatku Všetkých svätých... Až na to, že donedávna sme boli presvedčení, že jednotkou pre Halloween je Michael Myers. Od minulého roka to už ale vôbec nie je také jednoznačné...
Vedecký výskum. Hranie sa na boha. Experiment vymknutý spod kontroly... Veru, máme to tu opäť. Dvojica mladých vedcov – manželov sa pokúša skombinovať zvieracie a ľudské gény. Ich výsledky sú úžasné, veď dokázali vytvoriť hnusnú tučnú húsenicu. Už z plagátu je však jasné, že pri nejakom plaziacom tvorčekovi to neostane.
U jezera a na něm se koná velká letní studentská párty. Shodou okolnosti se v tutéž chvíli otevře průrva pod jezerem a tou se do něj (z ještě většího podzemního jezera) dostanou prehistorické brutálně žravé piraně (pirani? piraňy??)...
Nie všetci vražední sympaťáci musia nevyhnutne behať s nožom (sekerou, hákom, pílou...). Tentoraz prinášame prehľad tých reálnejších, čo na prvý pohľad pôsobia ako neškodný strýček od susedov...
Nová vlna vyvražďovačiek už nepriniesla toľko kultových zabijakov, a často ťažila z kopírovania a kriesenia chlapcov zlatej éry, rozhodne sa jej však nedá uprieť snaha o hľadanie si vlastnej cesty a svojského prístupu k zabíjaniu...
Už nejaký ten rok behajú medzi nami zvláštne indivíduá, ktorých jediným cieľom je vraždiť nevinných teenagerov a im podobných. Títo chlapci sú naozaj zlatí. Teda aspoň filmárom vynášajú dostatočne zaujímavé sumy. A my ich zbožňujeme. Veď každý z nich už aspoň raz prežil svoje usmrtenie a vrátil sa len kvôli nám, aby nás mohol pekne pobaviť, tak ako to máme radi – šťavnato a krvavo.
Žraloky, hady, netopiere, pavúky, krokodíly a im podobné beštie sa už niekoľkokrát pričinili o zníženie hustoty ľudskej populácie. Napriek zjavnej vzájomnej nevraživosti tieto obludy pravidelne kriesime a nechávame ich robiť svoju krvavú robotu. Čo už s nimi, keď brutálne zabíjanie im ide zo všetkého najlepšie.