K Neználkovi na Měsící jsem přistupoval s jistou, hodně velkou dávkou nostalgie. Jenže něco jiného je, když ho čtete jako dítě, a něco jiného, když ho čtete jako rodič a veselé zážitky z dětství začnou v kontextu dostávat docela obludný charakter.
A přitom by stačilo tak málo - číst scifi. Proč? Kromě kosmických lodí je totiž jedním z hlavních témat scifi totalita, a to už od pradávna, vzpomeňme 1984... dystopii dnes řazenou právě pod scifi. Při čtení 1984 mi běhal mráz po zádech - tak děsivé a skutečné. Nemusíme ale chodit daleko - zrovna nedávno vyšla kniha Vládcové vesmíru - několik povídek je také věnováno totalitě, utopii a v sugestivnosti 1984 ne-li předčí, tak dorovnají.