RETRO: Princezna nevěsta

Pohádka? Fantasy? Parodie? Romantický příběh? Komedie? Princezna nevěsta je tím vším. A ještě mnohem víc.

Eylonwai
Píše se rok 2005 a na pulty českých knihkupectví se konečně dostává modrá bichle s bohatě ilustrovanou obálkou: Princezna nevěsta. Český překlad vychází s celkem pochopitelným, i když trestuhodným zpožděním – originální příběh spatřil světlo světa v Americe již roku 1973. A vzbudil otázky už podtitulem: „Klasický příběh z pera S. Morgensterna o pravé lásce a vzrušujících dobrodružstvích.“ Klasický příběh? Ale vždyť o něm nikdy nikdo neslyšel! A kdo je to ten S. Morgenstern? Nu, to teď stranou, jdeme se začíst do toho „vzrušujícího dobrodružství“!

Jajoch
Píše se rok 1987 a v USA má premiéru film Princezna nevěsta. Bude pár let trvat, než se objeví i u nás. Podobně to bude s dalšími stejně starými tituly – Predátor, Hříšný tanec nebo Smrtonosná zbraň. Těm se však dostalo výraznější mediální pozornosti než nenápadnému pohádkovému příběhu o Pravé Lásce, který si můžete směle přiřadit k dalším fantasy z 80. let, jako jsou třeba Willow, animovaný Poslední jednorožec nebo Labyrint s Davidem Bowiem v hlavní roli.

Eylonwai
Vskutku, byla jsem na střední a nosila jsem si Princeznu nevěstu všude s sebou, dokud jsem neotočila poslední stránku. Nějakou matiku nebo chemii vem čert, já mám teď na starosti důležitější věci: jak to bude dál s Beruškou a Westleym, kteří se neustále nacházejí a zase ztrácejí, jestli Inigo Montoya najde muže se šesti prsty a konečně naplní svou vendetu, co Fezzik zase provede s tou svou ohromující silou a co jsou vlastně zač HNV aneb hlodavci neobvyklé velikosti?

Jajoch
Vskutku! Poprvé jsem o Princezně nevěstě slyšel na přednášce Františky Vrbenské někde na TolkienConu. O pár let později jsme byli s kamarádem na chatě, něco se slavilo, všichni už se rozešli a my zůstali poslední – jako jediní jsme přespávali. Bylo půl páté ráno. „Jdeme spát, nebo dáme ještě film?“ Tehdy jsem Princeznu nevěstu viděl poprvé. Do šesti do rána jsme se řezali smíchy a další den jsme vstávali ve dvanáct s hláškami z filmu na rtech.

Eylonwai
V té době už jsem měla za sebou éru Stmívání a romantickým příběhům jsem se se znechuceným úšklebkem vyhýbala velkým obloukem. Přesto mě Princezna nevěsta nenávratně pohltila. Čím to? To je jednoduché – naprosto vším. Ano, příběh by byl přinejmenším k pohrdavému smíchu, kdyby ho napsal kdokoli jiný, s jakýmkoli jiným záměrem a jakýmkoli jiným způsobem. Jenže to se nestalo – napsal ho William Goldman, údajně pod vlivem inspiračního veletoku, který ho polapil během dlouhého pobytu v nemocnici. Vzpomněl si na dvorské rytířské příběhy, které všichni minimálně podle názvu známe, ale nikdo je nečteme (z celkem pochopitelných důvodu) a podíval se na ně z trochu jiného úhlu: vždyť tyhle příběhy mají neskutečný potenciál! Jen kdyby je někdo napsal tak, aby se daly číst a vynechal veškerý ten zbytečný balast! A proč ne? A tak se zrodila Princezna nevěsta – a když si ji po letech přečtete znovu, no jo, opravdu stavbou, motivy a náměty připomíná nějaký ten klasický rytířský román. Až na…

Jajoch
…až na nějaké budoucí párty zjistíte, že se chcete koukat na film, Princezna nevěsta je skvělá volba. Pohltí okamžitě – příběh v příběhu (malý chlapec je nemocný, dědeček mu přijde číst knížku, kluk by si nejdřív raději hrál na počítači, ale příběh ho postupně zaujme), pohádková nálada protkaná výraznými postavami a hláškami, které by záviděl i Raymond Chandler („Chceš říct, že odložíš kámen, já odložím meč a zabijeme se jako slušní lidé?“). Film je poplatný době, ve které vznikal, efekty jsou pro nás, zmlsané CGI, 3D brýlemi a virtuální realitou triviální. Jenomže ona je to parodie. A trivialita tu funguje jako jeden z prvků, které parodičnost zdůrazňují. Když hlavní hrdiny napadnou v močálech věhlasní HNV (hlodavci neobvyklých velikostí), třesete se o oba protagonisty, ale zároveň jsou ty myši tak roztomile plyšové, že nevíte, zda se bát, nebo se smát boji s plyšáky. Princezna nevěsta má pohádkovou atmosféru a přehršel nápadů – a celé to vypadá jako legrace. Až na to…

Eylonwai
…až na to, že tyhle načančané dvorské povídačky zabalené v bohatých róbách a kurtoazních průpovídkách naprosto nepokrytě paroduje. A to takovým způsobem, že se na vás lidi ve vlaku budou ohlížet, až se budete na každém druhém řádku pochechtávat pod rytířským knírkem. Na druhou stranu je humor v Princezně nevěstě neskutečně milý a takový… zkrátka máte pocit, jako by vás celou dobu čtení někdo hladil po vlasech a šeptal vám do ucha příběh, po kterém se vyspíte tak hezky, jak jste se ještě nikdy nevyspali. Ano, celé to stojí především na úžasně chytrých a vtipných hláškách, autorských vsuvkách a skvělé práci s jazykem, ale i tak se přistihnete, že si napjatě koušete ret v očekávání, co si na ty naše hrdiny osud (autor) zase vymyslí. Nestyďte se proto číst něco, co na první pohled vypadá jako knížka pro děti. Možná je, ale možná taky ne – každý si tam totiž najde ten svůj dokonalý píseček, na kterém se staví ty nejlepší bábovičky. A S. Morgenstern? No, děti, je čas na krutou pravdu: Santa Klaus taky neexistuje.

Jajoch
…až na to, povídám, že to taková legrace není. Goldman si z pohádek bere to nejpodstatnější: víru, že dobro zvítězí nad zlem, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Víru v to, že lidé jsou dobří, že i když zrovna neslouží té správné straně, mají pro to své důvody – a většinou to značí jistou míru zoufalství. A také víru v to, že když máte dobrý důvod se pomstít, vstanete kvůli tomu i z mrtvých. Dobře, tohle už není tak výchovné, ale…

Eylonwai
Ale jak říkám – pohádka? Dobře, když v tom tuhle rovinu vidíš. Princezna nevěsta má těch rovin tolik, že je může rozhazovat jak zlaťáky davu chudáků a ještě zbude. Zrovna ty pohádkové syžety jsou jednou z nejvýraznějších linek parodie. Jenže parodované s takovou něhou, že když je ti tolik, co tomu nemocnému vnukovi, vnímáš to jako tu nejlepší a nejoriginálnější pohádku na světě. I když je tam to hrozné líbání, no…

Jajoch
…kušuj! Běž si raději číst. Chtěl jsem říct, že i když to není výchovné, je to aspoň zábavné.

Eylonwai
V tom se shodnem. Ale „zábavné“ je prostě příliš slabé slovo–

Jajoch
A nekecej mi do toho pořád!

Eylonwai
Jak si přeješ.