TÝDEN ROZHOVORŮ: Rozhovor se Zuzanou Hartmanovou, autorkou povídkového románu Noční labuť

Článek od: Martin Stručovský - 27.04.2017

Konec dubna. Novinářská rutina, ne že by nebylo do čeho píchnout, ale každé oživení vítáno. A tak nás to napadlo: uděláme si Týden rozhovorů. Téměř každý den tohoto týdne vyjde jeden rozhovor se zajímavým autorem. Abyste se měli na co těšit, odtajňujeme záměr. Se Zuzanou Hartmanovou jsme si povídali o jejím povídkovém románu Noční labuť.

Máš za sebou účast v prestižních literárních soutěžích O Dračí řád a Vidoucí. Myslíš si, že je to stále cesta, kterou by se měli začínající autoři vydat?

To nejspíš záleží na nakladateli, u kterého chcete knihu vydat. Někteří k tomu přihlížejí, pro jiné to nemá význam. Zvláštní kapitolou jsou pak ti, kteří pořádají soutěže, jejichž výsledkem je sborník nebo rovnou samostatná kniha. Podle mě se to ale celkem přeceňuje. A když se podívám, jaká česká jména vycházejí v posledních dvou letech, tak jsem o tom přesvědčena ještě víc.

Prošla sis taky literárním workshopem Mistři písmen, učni slov. Co konkrétního ti to dalo? A doporučila bys to váhavcům?

Rozhodně bych to doporučila, podobné workshopy jsou podle mě pro začínající autory hodně přínosné. Mimo jiné proto, že vás naučí rozdávat a především přijímat konstruktivní kritiku, což je základ. Já sama si díky Mistrům písmen ujasnila pár věcí – hlavně pak to, že když mi nesedí určité postupy a tipy, jak psát (případně nepsat), neměla bych se do nich nutit jen proto, že by se to tak údajně „mělo dělat“. Na výsledku je to totiž znát. Že něco děláte jinak než ostatní, neznamená nutně, že to děláte špatně, a to vás dobré workshopy také naučí.

Jak dlouho Noční labuť vznikala a bylo těžké pro ni najít nakladatele?

Původní text vznikal zhruba dva roky. Pak následovalo tříleté období různého dopisování, editování a spousty dalších úprav. Ale nutno podotknout, že jsem se mezi tím věnovala celé řadě dalších literárních i neliterárních projektů.
Najít pro knihu nakladatele nebylo těžké – on si totiž tak trochu našel mě. V začátcích nakladatelství Gorgona Books jsem narazila na jednom fóru na příspěvek, který propagoval jejich první přírůstek. Napsala jsem pod něj (mimo jiné) napůl v žertu, že hledám nakladatele pro svou knihu. Tehdy jsem měla u sebe na webu uveřejněný první text s Nix, který vznikal úplně prapůvodně jako interaktivní povídka. O pár dní později mi přišel mail od nakladatele, že si povídku přečetl, líbila se mu a jestli mu prý nechci poslat další texty s touhle hrdinkou, pokud nějaké mám. Měla jsem dva a samozřejmě jsem je obratem poslala. A pak jsme se dohodli, že když těch povídek ještě pár napíšu, tak je vydáme…

Noční labuť je celkem netypický název. Můžeš prozradit, co tě k němu vedlo?

Jmenuje se tak jedna povídka v knize, která do značné míry řeší Nixin původ a historii. A jelikož ona noční labuť s jejím původem nemálo souvisí, přišlo mi to trefné.

Pro Noční labuť jsi zvolila celkem netradiční formu, kterou je povídkový román. Proč tomu tak je? Píšou se ti povídky líp než ucelený román?

To ani ne. Vzniklo to spíš náhodou. Napsala jsem tři povídky, každou pro jinou příležitost. Když pak bylo zřejmé, že by mohly texty vyjít knižně, váhala jsem, co s nimi. Udělat z nich klasický román nepřipadalo v úvahu, protože mezi jednotlivými příběhy jsou velké časové skoky, i když na sebe navazují, byť někdy nepřímo. Rozpracovat jednotlivé motivy na samostatné knihy by děj příšerně rozmělnilo. A tak jsem dopsala několik dalších povídek, ale těsněji je propojila. Nakonec jsem zjistila, že se mi tenhle formát vážně líbí – umožňuje mi vyprávět kratší epizody z Nixina života, zároveň ale povídky dohromady vytvářejí širší obraz. Na pozadí všech těch příběhů jsou více či méně patrné další dějové linie a motivy. A pro ty obzvlášť pozorné jsem tam schovala (ale opravdu hluboko) i pár narážek na to, jak to celé bude dál.

 

Zdroj fotografie: Archiv autorky

 

Netypická je taky hrdinka a její parťák. Nix je nekromantka a doprovází ji minotaur. Co tě k tomu vedlo? Byla v tom snaha jít proti klasickému proudu elfů a upírů?

V případě minotaurů to opravdu byla snaha o nevšedního hrdinu. První minotauří povídku jsem napsala už před lety, do soutěže O Dračí řád. Chtěla jsem použít rasu, které se moc autorů nevěnuje. Rohatce jsem si nakonec zamilovala, tak jsem jednoho přidělila i Nix. V jejím případě šlo pak o to, že mě trochu rozčiluje, jak jsou některé druhy magie, třeba právě nekromancie, vnímány negativně a v dost zúženém úhlu pohledu. Tak jsem se je rozhodla maličko rehabilitovat. Hmm, takže to možná i tam byla trochu snaha o to vymanit se z osidel archetypů…  

Jaký je vlastně tvůj vztah ke světovým mytologiím? Inspirují tě nějak?

K mytologii mám kladný vztah. Ne, že bych byla na některou odborník, ale rozhodně mě inspirují, a ne málo. Z každé si nicméně beru jen střípky. Vše následně přetvářím pro potřeby mého světa, takže pak není asi vždy zcela patrné, odkud se ta původní inspirace vzala.

Co nám můžeš o Nix říct? Tedy kromě toho, že je nekromantka. Proč by si čtenáři neměli nechat ujít její dobrodružství?

Tady bych to vzala možná z opačné strany: kým Nix není. Není to puberťačka, čemuž odpovídají problémy, před něž je postavena. Není to ani rádoby vtipná a přehnaně drsná ženština, která pro vulgarismy nejde daleko. A taky to není žádná rozhoďnožka, která skončí lapená v šíleném milostném x-úhelníku. Je to ženská, které někdo zkazil život, a ona se s tím snaží nějak vypořádat. Má své slabé i silné stránky a i když to není, co se týče charakteru, žádné zlatíčko, snaží se vždy stát na správné straně.
Noční labuť je primárně dobrodružná kniha sem tam s trochu detektivní zápletkou a pidi špetičkou romantiky, která k tomu životu zkrátka patří.

Noční labuť taky vychází netradičně s vnitřními ilustracemi Jitky Šenkeříkové. Čí to byl nápad? 

Byl to můj nápad. Podle mého názoru ilustrace ke knihám patří a v Gorgoně nebyli proti. Bohužel se nakonec do knihy nevešly všechny, ale o minotaura ochuzeni nebudete.

Fantasy série s jedním hrdinou jsou ještě stále v módě. Budeš plavat na téhle vlně, nebo necháš Nix odpočívat? Jaké jsou vlastně tvoje další plány?

Nebudu plavat na téhle vlně, ale ani nenechám Nix odpočívat (ještě chvíli). Mám v plánu jedno pokračování jejích příběhů. Tady už ale půjde o román, který se nebude soustředit jen na Nix, ale bude se věnovat většímu množství postav. Mimoto pracuji na sbírce minotauřích povídek a mám pár dalších rozpracovaných námětů do budoucna. Kdo ví…

Přidat komentář

Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice  /  šéfredaktor:  Martin Stručovský  /  zástupkyně šéfredaktora: Monika Dvořáková  / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711