RECENZE: Mark E. Pocha, Bestie

Článek od: Renata Seiferová - 24.07.2020

Mark. E. Pocha nám v Bestii naservíroval nekompromisní, depresivní a brutální příběh, který musí místy rozdýchávat i silné povahy. Marně v něm čtenář hledá jiskřičku naděje, že by to přece jenom mohlo dobře dopadnout – autor hned během prvních stránek dokáže, že tohle opravdu není typ knihy, která vám dovolí doufat, dát si pauzu a zhluboka si vydechnout. Ostatně nevidí se často, že by na samotné obálce knihy bylo varování kvůli extrémnímu obsahu.

RECENZE: Jan Hlubek, Trpká hodina

Článek od: ena - 15.07.2020

Keby som sa spýtala či máte radi poéziu, asi by sa vás našlo len pár, ktorí by prikývli. Napriek tomu, že básne, ak viete, ako na ne, sa dajú pomerne ľahko pochopiť, netešia sa v dnešnej dobe obľube, akú mali kedysi. V časoch, ani nie tak dávnych, ich čítal takmer každý. Vychádzali v zbierkach, no aj v novinách a časopisoch. Doba sa mení a čo bolo, to bolo. Minulosť sa už zrejme nevráti. No nikdy nehovorme nikdy, pretože o taký comeback poézie sa snaží Jan Hlubek so svojou Trpkou hodinou. A nejde o takú hocijakú veršovanku, je hororová...

RECENZE: Hemživý chaos a jiné příběhy

Článek od: Petr Simcik - 25.06.2020

Když jsem se dozvěděl, že Argo vydá Lovecraftovy ghostwriterské / editorské práce, srdce zaplesalo nadšením. H. P. Lovecraft je poslední dobou na české scéně téměř modla. Zvlášť od doby, kdy vyšly sebrané spisy, se snaží vydavatelé k čemukoli, co je mu alespoň trochu podobné, přilepit jeho jméno.

RECENZE: Martin Štefko, Mrtvé ženy

Článek od: ena - 29.05.2020

Stáva sa pravidlom, že autori si občas odskočia zo svojho obľúbeného žánru niekam inam, aby si oddýchli, prípadne si splnili sny. Môžu nám potom vyrozprávať nečakané a pred svetom dlho ukryté príbehy, čo je len dobre. Jedným z takýchto autorov je aj Martin Štefko, ktorého román Mrtvé ženy je detektívka, spárená s thrilerom a chvíľkami dokonca čitateľa poteší aj hororovými prvkami.

RECENZE: Petr Boček, Mízožravci

Článek od: Tereza Kadečková - 25.05.2020

Petr Boček není začátečník, má za sebou bezpočet povídek a své zkušenosti do románu přelil bez potíží. Mízožravci jsou čtivé, mrazivé, ale vlastně klidné čtení. Zatínají své háčky v nostalgii a strachu z neznáma.

RECENZE: Černá křídla Cthulhu 3, ed. S. T. Joshi

Článek od: Petr Simcik - 13.05.2020

Než jsem začal poměrně dlouho po vydání číst Černá křídla Cthulhu 3, nedalo mi to nezabloudit na různá hodnocení a komentáře, a musím říct jedno. S. T. Joshi je geniální redaktor, protože postavil sbírku, ve které se každému líbí něco jiného, ale zároveň nenajdete alespoň jednu povídku, která by se nelíbila nikomu.

RECENZE: Martin Štefko, Mrtvé ženy

Článek od: Tereza Kadečková - 12.05.2020

Hank Giorgio je detektiv, vedle kterého se všichni jeho kolegové cítí jako děti ve školce. Má vynikající dedukční schopnosti, je před všemi o dva kroky napřed a případy je schopný vyřešit na první pohled lusknutím prstu. Novodobý Sherlock. Nebo tak alespoň působí, když neznáte jeho odvrácenou stránku.

Co číst v karanténě: nakladatelství Golden Dog

Článek od: Tereza Kadečková - 29.04.2020

Za nakladatelstvím Golden Dog při bližším pohledu najdete spisovatele Martina Štefka. V souvislosti s vlastním psaním a kolotočem kolem vydávání knih nakonec zjistil, že chce knihy nejen psát, ale i vydávat a založil nakladatelství Golden Dog, kde se svými
knihami zakotvili už i další hororoví a fantasy autoři. Terka si pro vás připravila vlastní výběr z hroznů, neboť produkci nakladatelství Golden Dog dobře zná.

Čteme si

Článek od: ena - 22.04.2020

Náš čtecí občasník je opět zde! Ena si pro vás připravila česko-slovenský hororový speciál.

RECENZE: Mark E. Pocha, Svet je plný démonov

Článek od: Renata Seiferová - 24.03.2020

Svet je plný démonov… a idú si pro teba! Ne, není třeba hned volat exorcistu a v panické hrůze vykuřovat šalvějí rohy vašich pokojíčků. To jen Mark E. Pocha vypustil do světa další ze svých hororových knih, která se honosí právě tímto sebevědomým názvem.

RECENZE: Miroslav Pech, Dítě tmy

Článek od: Tereza Kadečková - 10.03.2020

Ve staré továrně na kraji města číhá něco zlého. Chodí to mezi lidmi a své oběti si to vybírá náhodně. Pozoruje to osudy lidí a baví se nad jejich utrpením. Vypadá to jako obyčejný muž, nenápadný, bezejmenný, ale taky smrtelný. Kryštof a jeho parta kamarádů se u továrny občas potulují a brzy zjistí, že matematika není to nejhorší, co je může v životě potkat.

RECENZE: Tramvaj č. 1852 - Lovecraftovské podivné porno

Článek od: Petr Simcik - 22.01.2020

Tramvaj č. 1852 je Lady Fuckingham pro nové tisíciletí a temnou dimenzi. Tramvaj č. 1852 je důstojný záskok při čekání na dalšího Carltona Mellicka III. Tramvaj č. 1852 je ukázka, jak by asi psal Lovecraft, kdyby psal porno. A hlavně, Tramvaj č. 1852 je opravdu zábavný horor, který kombinuje děs kosmického podivna a sex.

Recenzia: Ivan Kučera, Prasa

Článek od: ena - 07.01.2020

Zatúžili ste niekedy utiecť? Zmeniť prácu, presťahovať sa, začať odznovu? Zrejme raz alebo aj viackrát za život takéto nutkanie zažijeme všetci. Väčšina z nás nemá kam ísť, no Marko Enzechštejn áno. Presťahoval sa aj s manželkou späť, do rodnej dediny Pichliač.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Horor