Sci-fi

Nová antologie Life Beyond Us představuje společný projekt Evropského astrobiologického institutu a nakladatelství Laksa Media a ve 22 sci-fi povídkách a 22 krátkých esejích ukazuje věčnou touhu nalézt život mimo Zemi. Jejím cílem je nejen vydat skvělé sci-fi příběhy od autorů jako Peter Watts nebo Mary Robinette Kowalová, ale současně i podpořit vědecké vzdělávání a kritické myšlení.

Oficiálně první seriál spadající do MCU, který je ke zhlédnutí na streamovací službě Disney+ (bohužel zatím ne u nás). Zároveň jde o něco, na co u Marvelu nejsme zvyklí, o něco, co tu ještě nebylo. WandaVision je totiž sitcom. Ale nebojte/nejásejte, hlavně od druhé poloviny seriálu dostáváme klasickou akční nalívárnu, která je nám u superhrdinských počinů mnohem bližší. Své preference vyjádřím jednoduše - víc jsem si užíval první polovinu.

Říká se „únor bílý, pole sílí“. Upřímně doufám, že je to pravda, nerad bych, aby ta klendra, co byla venku, vyšla nazmar. Abych snad ale tento blahodárný proces nějak svou přítomností nenarušil, místo do polí jsem se usadil před prosluněné okno a začal odsekávat některé čtenářské resty.

Hvězda Jakuba Maříka zazářila možná nečekaně, o to ale s větší intenzitou. Akční sci-fi román Ve stínu slunce, v němž se lidstvo střetne s tajemnými Korzáry, zaujal čtenáře napříč generacemi a stal se zcela zaslouženě bestsellerem minulého roku.

Proč jsem pro úvod nepoužil nic z knihy samotné, má svůj důvod: příběh je totiž klíčovou devízou Veraxu, proto nechci spoilovat. Ne že by příběh byl nějak originální, určitě jste něco podobného již četli/viděli. Jedinečný je prožitek při objevování, co se to na stanici vlastně stalo. Úplně vám závidím, že to máte zatím před sebou!

Byli jsme přesvědčení, že jsme na vrcholu potravního řetězce. Ukázalo se ale, že jsme dobří tak maximálně do salámu. Vítejte ve světě Legie, nové série Františka Kotlety a Kristýny Sněgoňové.

Představte si, že od neznámého člověka dostanete nabídku. Lákavou, šílenou a neuvěřitelnou nabídku, která ve vás bude ve dne hlodat jako neodbytný červík v kůře mozkové a po nocích vás bude budit z neklidných snů plných těch nejdivočejších představ. Nabídku na cestu v čase o šedesát let kupředu. Využili byste jí?

„Co si budeme vykládat, bylo to zkurvený město. Ale měl jsem ho rád. Bylo jako kulhavej pes s vyrážkou – smrdělo, rozpadalo se, fungovalo jenom občas, ale pořád v sobě mělo něco, proč jsme ho nakonec s ucpaným nosem pohladili. Jasně, pak jste si museli umýt ruce mýdlem, ale pořád šlo o vašeho milovanýho čokla.“

Petr Vachten, Praha 2107