#simcikvamerice: Halloween v Nové Anglii
Článek od: Petr Simcik - 02.11.2025
Od poloviny září se v naší čtvrti ve městě New Haven a Hamden v Nové Anglii s blížícím se Halloweenem objevovala na domech a kolem nich každým dnem nějaká nová dekorace. Jezdil jsem na nákupy na kole, protože ještě nebyla zima, a na procházky se psem, a každý den jsem hlásil ženě, kde přibylo něco nového! Občas jsem vyrážel do sousedství jen tak, právě na lov novinek. Někdy šlo o strašidelné kousky – kostry, náhrobky, pavouky a pavučiny, které pokrývaly keře a stromy, jindy naopak veselá barevná výzdoba. (Všimněte si že nikde nepíšu vkusná :D) Pavučiny se objevily snad na devadesáti procentech všech dekorací, zřejmě proto, že jsou levné a efektivní, a pokrývaly ve velkém keře, stromy i zdi domů. Strašidelnost obrovských pavouků a množství kostlivců občas narušil třeba strom ověšený barevnými plastovými dýněmi, které v noci svítily, nebo jasně zářivé oranžové dekorace s nápisy Spooky, Boo, Trick or Treat či Happy Halloween. Nezaostal ani kostel, jenž zdobilo pár halloweenských detailů a dáně před vchodem. Ano, i kostel tu mohl být tematicky ozdobený, takže náš moravský farář, který dětem rozkopával dýně jako dílo Satanovo, by tu byl asi dost v šoku.
Někdo to pojal střídmě a postavil před dům dvě svítící dýně, jiní, protože v USA je zvykem nějakým způsobem projevit svůj názor i v rámci sousedství :D, doplnili LGBT+ vlajku LGBT+ kostlivci. Skutečně, když projedete kteroukoli čtvrť, najdete nepřebernou paletu vlajek a samozřejmě se to propisuje jak do halloweenské, tak potom do vánoční výzdoby. V každém sousedství kolem nás se našly i domy hrůzy ověšené spoustou lezoucích kostlivců, nějak nasvícené, ale třeba i doslova zasypané levným kýčem v enormním množství. Jedna veterinární ordinace měla před vchodem animatronického draka chrlícího dým a zombii, co vyskočila, pokud jste šli kolem, takže jste minimálně poprvé uskočili do silnice pod kola Fordu F-350 :D.
Problém tohohle zombíka byl, že to čidlo vás neregistrovalo vždy, takže jste nikdy nevěděli, jestli je nebo není zapnutý. A pak tu byly ty opravdu luxusní domy a sídla různých spolků, které se předháněly v extravaganci: kostlivci na kostlivých koních, domy s chapadly, hroby se jmény obyvatel či členů nebo obrovská klaunská hlava místo vchodu. Byly to atrakce, kde se na Halloween tvořily fronty dětí i dospělých, a my jsme se ani nesnažili dostat dovnitř, protože čekací doba k takovým dveřím byla klidně hodinová. Ani v bytových komplexech není o halloweenskou výzdobu nouze. Jasně, pronájmy bytů v Americe jsou přísné a majitelé vám obvykle nedovolí jen tak něco přibíjet nebo věšet, ale na Halloween se leccos odpustí. Některé bytové komplexy dokonce pořádají soutěže o nejhezčí balkon. U nás se třeba dalo hlasovat na stránkách komplexu a viděli jsme všechno od veselých oranžových světýlek až po dvouapůlmetrového vlkodlaka, který vypadal v noci opravdu děsivě, když jsem kolem něj venčil psa.
Když pak přijde ta halloweenská noc, většinou se s koledováním nechodí nikde daleko. Držíte se jedné čtvrti, pár známých ulic. My jsme měli možnost zažít Halloween na dvou místech: v naší blízké čtvrti Whitneyville a pak u přátel - Němky a Slováka :D žijících tehdy v East Rocku, kteří nás do téhle tradice zasvětili. Stejně tak jsme s nimi trávili třeba Díkuvzdání a obecně měli několik rad, které nám přišly vhod. Halloween není jen o strašidlech. Je to jako noční Comic-Con pod širým nebem. Kromě čarodějnic a duchů potkáte všechny možné hrdiny z Marvelu, Jedie, mimozemšťany nebo partičku z Pána prstenů. Lidé to berou jako velkou pouliční párty. Někteří mají prostě vlastní zábavu u svého domu, grilují v kostýmech a jen občas pozdraví kolemjdoucí a pokynou k bedničce s bonbony. Jiní naopak vytvářejí malé divadlo pro všechny, kdo projdou kolem. Třeba dům s obřími pavučinami a chodbou jako v doupěti Oduly a na konci cesty na vás čeká Gandalf, který vám podá sladkosti. Protože jsme první Halloween zažili v době vrcholícího covidu, byl i přes prakticky stoprocentní proočkovanost přece jen slabší. Ale i tak byli lidé vynalézaví, někteří posílali bonbony dětem po rourách z okna :D. Děti to braly spíš jako ozvláštnění. Přesto jsme viděli i tematické scénky s postavami ze Star Wars - Chewbaccu, Hana Sola, Darth Vadera a další, kteří se s dětmi naopak fotili a pózovali. Všichni, i ti, kdo se normálně moc nebaví, měli připravené pro děti nějaké drobnosti. I většinou stranící se staříci buď stáli ve dveřích, nebo seděli v houpacích křeslech na verandách a užívali si dětskou přítomnost. A množství malých sladkostí, to je ta druhá stránka Halloweenu. Komerční, plná barevných balíčků, které před svátkem zaplaví každý obchod.
Jakmile se blíží Halloween, obchody jako Target, Walmart, Price Rite nebo Aldi zaplaví tematické balíčky sladkostí. Letos jsme to ve větší míře mohli vidět i u nás, ale pořád to nemá ani zdaleka ten rozsah. Můžete si pořídit miniaturní verze sušenek Reese’s, malé Snickersky nebo hromadu balíčků M&M’s, které si děti pak mezi sebou vesele vyměňují. Z mojí zkušenosti teda sušenky Reese’s nechutnají skoro nikomu, ale i tak jsou všude :D. A nejen sladkosti. Obchody jsou plné halloweenských dekorací, takže kdekoliv koupíte kostlivce v životní velikosti, hrníčky s lebkami, masky nebo různé strašidelné postavičky. V Home Depotu, ale i v Walmartu a Targetu koupíte pavoučí sítě ve spreji, plastové dýně, nafukovací strašidla a spoustu dalšího potřebného bordelu. A pak je tu Dollar Store, kde jsou ty největší šmejdy na jedno použití pro opravdu chudou část lidí, co chce přesto tenhle svátek taky slavit. Nutno poznamenat, že i tam narazíte na balíčky minisladkostí, které jsou asi v pořádku, jen prostě ještě menší. Část dekorací je univerzální, ale spousta je navázaná na americké filmy a seriály. Třeba Noční můra před Vánocemi je tu hit, takže si můžete pořídit hrnky, květináče nebo ozdoby s Jackem Skellingtonem a jeho partou. A pak jsou tu farmářské trhy a výprodeje v Goodwillu nebo Armádě spásy. Farmáři v okolí vyvěsí cedule, že prodávají dýně, dýňové koláče a pořádají dýňové slavnosti. Dýňové koření se sype každou skulinou a dýňové latté a dýňový sirup teče proudem. Goodwill a Armáda spásy pak vytáhnou všechno oranžové a strašidelné, co se za rok nashromáždilo, a prodávají to za pár drobných. Mnohdy jsou to i původně docela drahé dekorace, které se jen někomu nechtělo vláčet při stěhování přes půlku Států.
Během druhého Halloweenu jsme měli nutkání navštívit některé typicky halloweenské turistické místo. Nejdřív byl v hledáčku Salem v Massachusetts, ale nakonec zvítězila Sleepy Hollow ve státě New York. Sleepy Hollow je zajímavé hlavně tím, že se tam odehrává legenda o bezhlavém jezdci, kterou většina z nás zná z filmu s Johnny Deppem. Legendu o bezhlavém jezdci proslavil Washington Irving. Tenhle příběh je v Ospalé díře všude kolem vás. Město má dokonce kostel postavený na Irvingovu počest a spoustu cedulí, které vám připomenou, že právě tady ožívá příběh učitele Ichaboda Cranea (v případě filmu policisty) a tajemného jezdce bez hlavy. A nesmíme zapomenout i na cedule směřující na zdejší velice starý hřbitov, které upozorňují, že právě mezi jeho náhrobky se bezhlavý jezdec projížděl. Cedule u vstupu na hřbitov zní: „Headless horseman tethers his horse nightly among graves in this churchyard, according to the legend of Sleepy Hollow.“ Když jsme zaparkovali v jedné z postranních ulic a procházeli městečkem směrem k hřbitovu, výzdoba vás opravdu nenechá na pochybách, kde se nacházíte. Stojí tu trvalá socha bezhlavého jezdce a během prohlídky jsme narazili na další. Součást halloweenských dekorací nebo třeba nafukovací u stánku se suvenýry. Sleepy Hollow si legendu hýčká jako rodinné stříbro a nenechá vás na pochybách o americké podnikavosti. Nejen že je víkend před Halloweenem hřbitov plný turistů korzujících mezi hroby a čtoucích náhrobky, nejen že se zde koná průvod, na který jsme dorazili, ale hlavně – to město se dříve nejmenovalo Sleepy Hollow. Původně se jmenovalo North Tarrytown, bylo oficiálně založeno v roce 1874, ale už v roce 1672 tu bylo první osídlení lidmi z Holandska.
Konkrétně obchodníkem Frederickem Philipsem (1626–1702), který, což není bez zajímavosti, měl údajně české šlechtické kořeny a jeho předci byli nuceni jako protestanti z Čech prchnout před katolíky do Holandska a odtud do amerických kolonií. I v koloniích měl trable, tentokrát kvůli obchodu s otroky, ale přesto se díky věrnosti koruně dostal k největšímu panství v tehdy holandském prostoru. Jeho rodině ale ze stejného důvodu nevydrželo. Po založení USA jim byl majetek zabaven. A když se nad tím zamyslíte do důsledků, dalo by se v nadsázce říct, že kdyby české stavy vyhrály bitvu na Bílé hoře, Frederick Philips by možná nikdy neutekl, nezaložil panství u Hudsonu, Sleepy Hollow by nevzniklo… a chudák Johnny Depp by si nikdy nezahrál Ichaboda Cranea.
North Tarrytown se na Sleepy Hollow přejmenovalo roku 1996, aby podpořilo turismus. To není jakože „Kingdom Come nám sem přitáhlo lidi, pojďme jim zakázat vjezd“ :D. S městem se přejmenovalo vše místní, od spolků přes školy, a vypadá to, že se jim to minimálně finančně vyplatilo. Město si vědomě vzalo jméno po literární legendě a stalo se tak trochu živoucím pomníkem svého nejslavnějšího příběhu. Takhle před Halloweenem je Sleepy Hollow cílem spousty lidí z okolních měst a států. Těžení hřbitova už mi přijde trochu přes čáru, ale kdo jsem, když jsem se tam byl taky podívat :D. Na druhou stranu i při turistickém využití jsou zde cedule s pravidly. Hřbitov jako takový je prostě hřbitov a nejděsivější je na něm hlavně množství pohřbených dětí v osmnáctém až devatenáctém století. Je tu i několik vojensky důležitých lidí z dob války o nezávislost a následně severu proti jihu jejichž hroby se vyznačují sochou a mimochodem i Washington Irving, autor legendy.
Když jsme opustili hřbitov ve Sleepy Hollow, kde se má podle legendy noc co noc prohánět bezhlavý jezdec mezi náhrobky, pokračovali jsme pak dolů do města. To už se pomalu začínalo chystat na nadcházející večerní průvod a s každou minutou přibývalo lidí v kostýmech. Najednou jste na každém kroku potkávali postavy z Marvelu, lidi převlečené za postavy z mexického Día de los Muertos, různé strašáky, duchy a sem tam i někoho, kdo vypadal, že utekl z gotického salónu nebo ze staré pohádky. Celé město bylo vyzdobené. Městské hodiny měly na sobě dýňového strašáka, některé domy i podniky nesly pavučiny, lebky a dýně snad všude. Před místním pohřebním ústavem Dwyer & Michael’s Funeral Home byl dokonce obří, asi třímetrový kostlivec a kolem něj hromada plastových náhrobků a dýní. A mezi nimi samozřejmě bezhlavý jezdec. Lidi se bavili, posedávali v kavárnách a pekárnách, kde se prodávaly halloweenské sladkosti, sušenky a lízátka ve tvaru lebek a dýní. Pomalu se stmívalo, hudba se rozléhala ulicemi a davy se začaly shromažďovat podél trasy průvodu. Jakmile se setmělo, průvod vyrazil. Fotky z něj mám bohužel jen z levného mobilu, takže nejsou kdovíjaké, ale pokusím se vybrat ty nejpoužitelnější. Atmosféra ale byla nezaměnitelná.
Samotný průvod byl vlastně takovou velkou přehlídkou místní komunity. Na začátku průvodu projel sám bezhlavý jezdec ale pak už nastoupily nejpočetnější pěší skupiny tvořené různými spolky a zájmovými sdruženími, pak přicházely hudební a taneční školy. A nebyly to jen školy přímo ze Sleepy Hollow, přece jen je to docela malé město, ale i z okolí, dokonce i z New Yorku. Sleepy Hollow Middle School samozřejmě nesměla chybět a musím říct, že mají překvapivě velký orchestr. To je ostatně věc, která mě v Americe vždycky překvapovala - i úplně obyčejná střední nebo základní škola tu má kapelu o desítkách hráčů. Někde mají třeba dvacet saxofonistů. Dvacet! Na střední škole. Je to tam opravdu podporované a je to vidět. Jakmile prošly školy a dobrovolníci, přišla na řadu "firemní" část. Alegorické vozy, masky, tematické skupiny. Každý vůz měl zástup dětí a dospělých, kteří šli za ním, a člověk hned věděl, jakou organizaci nebo klub reprezentují. Hodně lidí mělo kostýmy inspirované filmem Beetlejuice. Ten byl vyloženě všude a to bylo ještě před vydáním dvojky. Samozřejmě nechyběla ani Addamsova rodina, a to ještě předtím, než vyletěla Wednesday na Netflixu, takže tradice je opravdu silná. Pak projel vůz s kapelou, Sleepy Hollow alegorický valník tažený Fordem F-350, za ním ohnivý motocykl s Ghost Riderem, pak zase alegorická scéna z Alenky v říši divů, další hudební skupina, další strašidelný vůz… a celé to působilo jako taková malá komunitní verze Macy’s Parade (kterou mimochodem asi taky zmíním ve vánočním dílu :D). A aby těch filmových referencí nebylo málo, místní policisté si vyzdobili služební auto jako Ghostbusters. Nesměly chybět ani další městské vozy, jako hasiči.
- Přidat komentář
- 755x přečteno

































































































Komentáře
kompot
Jak tak popisuješ ty obtížně poživatelné sušenky (za socíku tu bylo pár podobných, přezdívalo se jim "atomové", protože by asi bez úhony přežily jaderný výbuch), připomnělo mi to jeden klasický socialistický produkt - dýňový kompot s ananasovou příchutí. Byl velký, levný (3,- Kčs), téměř bezbarvý a taky nic extra ke konzumaci.
Přidat komentář