RECENZE: Kealan Patrick Burke, Rodinka

Když jsem loni od stejného autora četla jeho vynikající novelu Kyselé bonbony, bylo mi jasné, že mám nového zahraničního oblíbence a těšila jsem se, co dalšího od něj Martin Štefko vydá. Mé prosby byly vyslyšeny a hned, jak to bylo možné, jsem se vrhla na tuhle prapodivnou a hodně temnou Rodinku. Oč v příběhu jde? To napoví anotace.

V dusném horku letního dne se v Elkwoodu ve státě Alabama Claire potácí nahá, zraněná a napůl slepá od místa děsivé události. Přežila jen ona. Zatímco se modlí za záchranu, rodina kanibalských šílenců se blíží. Pronásledovaná duchy svých mrtvých přátel, sní Claire o pomstě… snu, který se naplní, když zármutek a vztek promění dobré lidi v chladnokrevné vrahy a donutí cizince k nečekaným spojenectvím.
Je čas se do Elkwoodu vrátit.

Vyprávění samotné se zpočátku zdá být jednoduché, ale chyba lávky, několik vzájemně propletených dějových linek čtenáři podá komplexní rozsah všeho dění. A oč tu jde?
O vraždy, mučení, kanibalismus. Ale taky o sílu lásky (ať už jde o lásku otcovskou či mateřskou), přátelství, válečná traumata, hledání a nalézání Boha, o sílu vzepřít se vlastnímu osudu a poznávání sebe sama.
Pokud vám základ příběhu přijde jako knižní přepis známého Texaského masakru motorovou pilou, jste blízko. Jste blízko, a přece neskutečně daleko. Tady nejde jen o typický hixploitation horror, založený na mučení a nechutných scénách. Ano, pár skutečně nepříjemných popisů, u nichž úplně nedoporučuji něco jíst, by se tu našlo, ale autor se v nich nijak nevyžívá. Tyto scény rozhodně nepůsobí účelově, hrají zde svou roli a posunují děj. A popravdě, v Rodince není až takové množství násilí jako třeba ve čtenářsky oblíbených severských detektivkách. Tam mi přijde brutalita mnohdy přepálená a samoúčelná. Ale to je věc názoru. Pod zdánlivě banálním motivem pomsty v Rodince klíčí mnohovrstevnatý příběh nezdolnosti, ale také bolesti, prožitých traumat, nenaplněné lásky, náboženství a šílenství.

Hlavní hrdinkou je zde Claire, teenagerka, která jako jediná přežila vražedná jatka kanibalistické vraždící rodinky a podařilo se jí uniknout dostatečně daleko, aby byla zachráněna opatrnými samaritány. Ta opatrnost zachránců tu není zmíněna samoúčelně, protože vyšinutá rodinka, libující si v lovení a žijící si jen sama pro sebe a svou zvláštní zvrácenou víru v očištění světa, je postrachem celého okolí.

Proč však nikdo nehlásí ztracené turisty? Čeho se všichni kolem tak moc bojí? Jak může jedna přeživší změnit mnohé?

Pozastavit se musím také u propracovaností postav příběhu. Žádná z nich nemá jen kladné či záporné vlastnosti, motivace jejich jednání je naprosto odůvodnitelná. Dokonce i v případě vyšinutého myšlení Mamky v posteli a Taťky v šedém. Tito dva antihrdinové mi naháněli neskutečnou hrůzu nejen svými činy, ale hlavně barvitým vylíčením jejich osobností. Autorova síla tkví právě v silných popisech, jejichž prostřednictvím čtenář doslova cítí promočené a pokálené matrace a takřka hmatatelný pach rozkladu a strachu v místnosti, v níž leží imobilní Mamka v posteli.

Když se na něj naposledy zlobila, přiměla Taťku v šedé, aby mu zlomil prsty na levé ruce a všechny kromě palce a prostředníčku nechal trčet špatně. Rozladěný a vyděšený zpomalil a zašeptal malou modlitbu k Bohu, aby na něj šla zlehka. Ale když slunce vystoupalo výš a stalo se planoucím okem uprostřed chrpově modré oblohy, uvědomil si hned dvě věci. Bůh nenaslouchal. Ne jemu. Ne víc než Taťka. A že existuje možnost, že ho Mamka v posteli dnes zabije. (str. 15)

Čtenář tak brzy začne chápat, když už ne dokonce soucítit, s jedním z členů šíleného Merillova klanu, s nejstarším synem Lukem. Ten bojuje sám se sebou, se vším, co ho utvářelo. S tím, co ho rodiče „učili“. Stane se jedním z prokletých lidí světa či se vrátí ke svým? Je vůbec možné uniknout vlastnímu strachu a své kruté, všehoschopné rodině?

Dalším nepravděpodobným hrdinou, kterého jsem si zamilovala od prvních stránek, je mladičký, prostoduchý Pete. Jeden ze zachránců zmučené Claire, chlapec, jehož všichni kolem opouštěli a nikdo ho snad nikdy neměl rád, se ve své jednoduchosti a přímočarosti snadno stane čtenářovým oblíbencem. Jeho chyby a skutky jsou lidské, stejně jako jeho zjednodušené vnímání světa. Zamiluje se do Claire a snaží se svou chráněnku najít. Jenže vše se opět zkomplikuje.

Najde Pete svou lásku? Povede se Claire pomstít vrahy vlastních přátel? Vyrovná se s traumatem, které jí rozežírá zaživa? Jakou roli bude v příběhu hrát válečný veterán se zálibou v alkoholu? Pokud patříte mezi milovníky hororových příběhů s přesahem, mohu vám Rodinku doporučit všema deseti. Za mě je to nejlepší z překladových knih z nakladatelství Golden Dog za rok 2024.

Jaké knihy loni uchvátily vás? Podělte se s námi v komentáři pod článkem.

Autor: Kealan Patrick Burke
Rodinka
Nakladatelství: Golden Dog
Rok vydání: 2024
Překlad: Martin Štefko
Počet stran: 372
Jazyk vydání: český
Autor obálky: Michal Březina
Forma: klasická kniha
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-53027-01-4