RECENZE: Jack Ketchum, Po sezoně

Dead River, nejvýchodnější výspa státu Maine a celých Spojených států…
Je po sezóně, letní hosté odjíždějí, na městečko, okolní lesy a pobřeží dosedá ospalost. Tu však naruší křik žen slepě prchajících před skupinkou rozběsněných krvelačných tvorů…

Je po sezóně a v odlehlém domě u lesa našla klid na práci mladá redaktorka z New Yorku. Z odloučení se ji chystá vytrhnout pět jejích přátel, a spolu s nimi i něco, co by si nikdo z nich nedokázal představit ani v těch nejdivočejších snech… (anotace)

Milovníkům temně laděné literatury není jméno Jacka Ketchuma rozhodně neznámé a osud jeho románového debutu, který letos vyšel v původní, necenzurované verzi v kroměřížském nakladatelství Carcosa, stojí za pozornost.
Ale pro neznalé vám nelehký osud nejkrvavějšího a nejbrutálnějšího amerického románu osmdesátých let přiblížím. Po sezóně vzniklo s úmyslem rozvířit hororové vody realistickým zpracováním střetu mladých obyvatel amerického velkoměsta se skupinkou kanibalů. Dodaný rukopis byl však až příliš brutální, nechutný a drsný. A tak došlo k handrkování o každé slůvko a větu, dokonce k razantní změně konce. Výsledek pak nebyl v důsledku cenzurních zásahů takový, jak by si sám autor přál, a Jack Ketchum se po této zkušenosti nehodlal po celá osmdesátá léta ustupovat literárnímu establishmentu. Prostě byl samorost. A trvalo dlouho, než se k českým čtenářům dostala původní, neosekaná verze. A právě té se budu v této recenzi věnovat.

Protože tohle je drsné, přímočaré, nechutné a... zatraceně skvělé. V úvodu se setkáváme s mladou, ambiciózní redaktorkou Marjorie, která odjíždí redigovat knihu svých snů do Dead River, městečka, kde chcípl pes. Doslova. Na samotě, vzdálené několik kilometrů od civilizace, však není sama.

Po lehce pozvolném úvodu brzy začíná řež, v níž chvílemi vítězí kanibalové jako vystřižení z hororů typu Texaský masakr motorovou pilou, a chvíli pak Marjoriini přátelé.
Skupinka městských floutků a bílých límečků se zdála jako jednoduché sousto, které by stačilo jen položit na talíř a naservírovat. Nic nemůže být vzdálenější od pravdy.

Dan vzal ze stolu ručník a rychle přešel ke sporáku. Uchopil hrnec s olejem a vypnul hořák. Olej potemněl a bublal. Dan zamířil ke schodišti. U prvního schodu se zastavil, otočil se a uviděl, že ho sledují. „Zvládnete to?“ zeptal se potichu. Chvilku nikdo nic neříkal. Potom dodal: „Tak hodně štěstí.“ (str. 136)

Akce střídá akci, zvrat střídá zvrat a čtenář ani nedutá. Děj je popisován střídavě z pohledu jednotlivých protagonistů, což mu dodává na pestrosti a rozmanitosti. Nechybí scény, nad nimiž se tají dech a obrací žaludek, a recepty, nad nimiž by slintal Hannibal Lecter zkřížený s Bearem Gryllsem.

Jedním z nejpůsobivějších aspektů knihy je její postupně houstnoucí atmosféra. Ketchum mistrně buduje napětí a postupně odhaluje hrůzy, které se skrývají za zdánlivě poklidným prostředím opuštěného domu. Nezůstane však jen u něj, čtenář bude chtě nechtě muset navštívit i samotné doupě lidojedů a sledovat takřka v přímém přenosu jejich počínání.

Ketchumův styl psaní je neuvěřitelně sugestivní, jeho popisy jsou syrové, nekompromisní a vtahují čtenáře do děje tak intenzivně, že se od knihy nelze odtrhnout. Autor se nebojí zachytit ironii života, umně si pohrává s konceptem hlavní postavy, buduje atmosféru tak, že je hustá jako sedlá krev a daří se mu konfrontovat čtenáře s hrůzou v její nejkrystaličtější podobě.

Jak sám Stephen King poznamenal: „Kdo je nejděsivější chlapík v Americe? Pravděpodobně Jack Ketchum, hororový psanec, jehož hrůzný románový debut konečně vychází v necenzurované podobě. Pokud ho budete číst na Den díkůvzdání, dost možná neusnete až do Vánoc. A neříkejte, že vás strýček Stevie nevaroval (ha-ha-ha).“

Pokud se vám líbila Rodinka od Kealana Patricka Burkeho, budete nadšeni i debutem Jacka Ketchuma, který musel být ve své době opravdovou peckou.
Nemarně patří Po sezóně do zlatého fondu literárního hororu. Ale není to knížka pro každého, to je nutno podotknout. Pokud vám nedělají dobře explicitní popisy sexuálního, fyzického a psychického týrání, sáhněte raději po jiném příběhu.

Zmínit také musím autorův doslov, v němž detailně popisuje celou historii vydání svého románového debutu, a také naprosto skvělou bonusovou povídku Dcera zimy. Ta hraje na úplně jiné struny děsu a hrůzy než předchozí román. Není tak naturalistická, ani krvavá, ale přesto z ní čiší hutná atmosféra strachu, před nímž se nedá schovat. Strachu, který se vám uhnízdí v hlavě, který tam roste a nabaluje se jako sněhová koule. Strachu, který vás donutí rozsvítit si při večerní cestě na toaletu. Na zimu a na sníh se po dočtení této atmosféricky působivé povídky nebudete nikdy dívat tak jako dřív.

Doporučuji všem hororovým fajnšmekrům a všem, kteří si chtějí rozšířit obzory.

Název: Po sezóně
Autor: Jack Ketchum
Obálka: Dawid Boldys
Překlad: Milan Žáček
ISBN: 978-80-88662-18-1
Rok vydání: 3/2025
Počet stran: 280
Vazba: brožovaná
Rozměry: 13,5 x 20,5 cm
EAN: 9788088662181