RECENZE: Blake Crouch, Temná hmota

Článek od: Renata Heitelová - 06.07.2017

Blake Crouch představil v Temné hmotě nástrahy mnohovesmíru.
„Všechno, co se mohlo stát v minulosti, se stalo, jen v jiném vesmíru.“ (str. 130)

Učitel fyziky Jason Dessen chtěl strávit čtvrteční večer s manželkou Danielou a synem  Charliem, jeho přítel ze studií však oslavoval v blízkém baru v Chicagu vědecké ocenění, a tak se na naléhání své ženy vydal za ním. V té chvíli netušil, že svou rodinu už možná nikdy neuvidí. Po přepadení se probudí připoutaný na lůžku ve výzkumném ústavu, kde lidé, které nezná, oslavují jeho návrat. Jason si brzy uvědomí, že jestli tito lidé zjistí, že není tím, za koho ho mají, ocitne se v ohrožení.

Ani po útěku však hrdina není v bezpečí, není totiž tam, kde by měl být – tohle Chicago je jiné, než jaké zná, jeho dům vypadá jinak, nemá syna a Daniela není jeho manželka, ale úspěšná malířka. Zdá se mu tenhle svět, nebo byl sen všechno to, co zažil, než se probudil v tom ústavu? Jason si postupně dává dohromady střípky skládačky (a čtenář s ním) a přichází na to, že ten Jason, za kterého ho tu všichni mají, je geniální fyzik. Jeho „kolegové“ jsou mu však v patách a jen díky pomoci milosrdné psycholožky se dostává do přenosové krychle, která nabízí nekonečné množství Jasonových životů – v kterém však najde to své pravé Chicago a hlavně svou jedinečnou ženu a syna?

Temná hmota je nevšední příběh o tom, jak rozhodnutí každého člověka ovlivňují jeho život a charakter a všechno kolem něj. Jason dal v mládí přednost své lásce a dítěti před kariérou a po patnácti letech vede šťastnější život než jeho jiná verze, která upřednostnila laboratorní výzkum. Je sympatickým hrdinou, s kterým je snadné se ztotožnit a zároveň obdivovat jeho houževnatost, statečnost a smysl pro rodinu. Nevzdává se, prochází různými – i postapokalyptickými – verzemi Chicaga a stále doufá, že se vrátí do toho „svého“. Nakonec si však nejtěžší překážky připraví on sám.

Americký autor a scenárista Blake Crouch (můžete znát seriál a román Městečko Pines) vypráví Jasonův příběh v první osobě a přítomném čase. Poutavým stylem a napětím zaujme čtenáře hned v první kapitole, postupně rozkrývá fascinující zápletku, přidává na tempu a v poslední třetině přichystá nečekanou zákrutu i vyústění.

Netuším, jestli to tak autor zamýšlel, ale vedle skvělé sci-fi v tomto románu napsal i krásný příběh o lásce. Jeho hrdina hledá tu pravou a jedinečnou osobu (lidská jedinečnost má v tomto románu zcela jinou úroveň) a je pro ni ochoten obětovat vše, i sám sebe. V podstatě je to to jediné, co ho pohání, co ho motivuje, díky čemu přežívá. Zároveň je však vztah ústřední dvojice ve své dokonalosti a ryzosti až neuvěřitelný – ostatně zřejmě proto se ho hrdinovi někdo pokusil ukrást. 

Temná hmota, k níž Blake Crouch píše i filmový scénář, se umístila jako druhá v žebříčku Goodreads v kategorii nejlepší sci-fi za rok 2016. Podle mě zaslouženě, protože jsem se od první kapitoly nemohla od knihy odtrhnout. Temná hmota pobaví i přiměje k zamyšlení, přináší napětí a občas i vžene slzy do očí. A kdo by nestál o knihu, která v něm probouzí emoce?

 

Vydal: Knižní klub, 2017
Originální název: Dark Matter
Překlad: Veronika Volhejnová
Vazba: pevná
Počet stran: 320
Cena: 349 Kč

Přidat komentář

Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice  /  šéfredaktor:  Martin Stručovský  /  zástupkyně šéfredaktora: Monika Dvořáková  / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711