RECENZE: Michael A. Martin: Star Trek - Romulanská válka 1 - Pod křídlem dravce

Článek od: Anonym - 13.05.2013

Do světa Star Treku v období krátce po ukončení seriálu Star Trek: Enterprise zavedl českého čtenáře již před nedávnem vydaný román Kobayashi Maru od Laser-books, ale opět jej odtud vytrhl v nejnapínavějším okamžiku – na samém začátku právě propuknuvší války mezi Zemí a Romulanskou říší. Hlad po pokračování ovšem utišilo nedlouho poté vydané pokračování Romulanská válka – Pod křídlem dravce od nakladatelství Baronet, které – pomineme-li prolog, kdy jsou události velmi netypicky uvozené prospektivou – navazuje přesně tam, kde hrdiny a soupeřící galaktické mocnosti opustili autoři Kobayashi Maru.

Z tvůrčí dvojice podepsané pod předcházejícím románem zůstal pro pokračování jen jeden autor, Michael A. Martin, ale v důsledku toho kniha o typicky komplexní a mnohovrstevnatý přístup tvůrčí dvojice k zadané látce (česky již vyšly dva společné romány Martina a Mangelse v sérii Star Trek: Titan Mezi dvěma světy a Černý král) ochuzena nebyla a ani na kvalitě zpracování či vhledu do bohatého fikčního světa Star Treku neubylo.

Romulanské války jsou nejspíše největším důvodem, proč bylo ukončení televizního seriálu Star Trek: Enterprise pro fanoušky tak bolestivé. Zmínky ze starších seriálů o zničujícím válečném konfliktu v období na začátku druhé poloviny 22. století by nutně vedly k jeho předvedení na obrazovkách to hned v několika sezónách seriálu. Nejen ve čtvrté a zároveň poslední sezóně si k tomu scénáristé budovali „předmostí“. Ačkoliv se tak sice nakonec nestalo a i s ohledem na v současnosti se rozmáhající diváckou kampaň za obnovu seriálu ani v dohledné době nestane, literární zpracování se ukazuje být více než uspokojivou kompenzací.

I přestože Star Trek byl od úplného začátku především obrazem utopické budoucnosti, předvídající závratný technický i společenský pokrok a všeobecný mír, už televizní seriál Star Trek: Deep Space 9 prokázal, že i v tomto světě má téma války veliký potenciál. Stejně jako na obrazovkách během odrážení invaze Dominionu o dvě století později, i v literárně zaznamenané obraně před expanzivními Romulany v roce 2156 prochází těžkou zkouškou jak křehké mírové společenství Země a jejích mimozemských spojenců Vulkánu, Andorie a Tellaru, tak šlechetné ideály a svědomí snad až příliš charakterních hrdinů.

Od začátku je zřejmé, že se válka nevyvíjí pro Koalici planet dobře a to v žádném aspektu. Soustavy jedna po druhé podléhají nepříteli, proti romulanské zbrani schopné přebírat kontrolu nad koaličními pravidly není k dispozici obrana, sabotovat program nepřítele na vývoj přelomové technologie nejrychlejšího nadsvětelného pohonu se nedaří, bojeschopných lodí je pouhá hrstka a posádka lodi Enterprise ztrácí důvěru ve svého kapitána. Rozkládá se mikrosvět na palubě legendární lodi i pouto spojující členy Koalice planet.

Právě pan-galaktické rozpětí děje ostře kontrastuje s většinou ostatních románů podle Star Treku vydaných v češtině, které zpravidla omezují svůj záběr na jednu vesmírnou loď, jednu posádku a jednu misi. S tím se pojí rovněž relativně detailní kresba politických machinací, kterou Pod křídlem dravce připomene spíše politické thrillery Jamese Lucena a Timothyho Zahna ze světa Star Wars. Rozsáhlá síť souvislostí je jedním z největších přínosů románu. Čtenáře ale může potěšit i mnohost intertextuálních odkazů i na širší kulturní oblast, z nichž nejpatrnější jsou pocty Princezně z Marsu Edgara Rice Burroughse a slavnému televiznímu pořadu See It Now a jeho moderátorovi Edwardu R. Murrowovi (není bez souvislosti, že pořad vysílala stanice CBS, která v současnosti vlastní licenční práva na Star Trek).

Autor vykazuje vysokou úctu ke kontinuitě. Naprosto přesvědčivě splétá „volné konce“ (závěr Star Treku: Enterprise a situaci v Původní sérii a Nové generaci) do koherentního celku a naplno přitom těží z nesmírně bohatého fikčního světa Star Treku. Důsledně zohledňuje každou kusou zmínku o Romulanských válkách z dřívějších pramenů a tvoří tak i na poměry startrekové literatury unikátní dílo transmediální narace. Vyjasní se tak například i otázka, proč Země zůstala v boji s Romulany osamocená, když podle seriálu Enterprise měla v daném údobí podporu spojenců z Koalice planet, nebo jak je možné, že během války nikdo nespatřil tvář žádného Romulana. Mimoto, román velmi dobře vystihuje postavy důvěrně známé ze seriálu i jednotlivé mimozemské národy a jejich zobecněné vlastnosti; od pyšné krátkozrakosti cti oddaných Klingonů, po izolacionismus Vulkánců meditujících o pacifismu a věčně usilujících hledat rovnováhu mezi bouřícími city a přísnou, emoce zapovídající filozofií. V souladu s titulem jsou ale centrálním druhem antagonisté z planety Romulus, kteří se v románu neprojevují o nic méně lstivě, úskočně a nejednotně ve svých zájmech a loajalitách, než jak tomu vždy bylo v seriálech a filmech.

Co by snad mohlo zážitek čtenáři mírně znepříjemňovat, je jistá míra nepoměru mezi dějovými liniemi a scházející vazby mezi některými z nich. Zatímco mnohé navzájem velmi různorodé dějové linie v Kobayashi Maru všechny přímo souvisely jedna s druhou a často se proplétaly a prolínaly, Pod křídlem dravce se jeví nespojitě a rozháraně, jako kdyby se svou strukturou pokoušela reflektovat chaos běsnící války. Zajímavé špionážní linii sledující oblíbenou postavu Charlese „Tripa“ Tuckera se dostává velikého prostoru ze začátku, ale po kapitole 16 ji čtenář po několik set následujících stran očekává marně. Oproti tomu víceméně zbytečné „zpravodajské“ linii sledující osudy odvážné válečné zpravodajky Gannet Brooksové byly vyhrazeny takřka „pravidelné vstupy“, vyvažující perspektivu vojáků z fronty daleko civilnějším pohledem na společenskou situaci na Zemi i v jejích vzdálených koloniích. Kniha zkoumá politické pozadí ovlivňující průběh války z obou stran. Vedle samozřejmého náhledu do jednacích síní pozemských politiků vyniká dějová linie soustředící se kolem postavy romulanského admirála Valdora a četné vlivy a faktory, které se podílejí na jeho strategiích pro válečné tažení.

Pod křídlem dravce lze bez váhání řadit do povinné četby pro všechny fanoušky, a to jak pro „starou generaci“, tak pro milovníky Star Treku (2009) režiséra J. J. Abramse, jelikož události seriálu Enterprise a románů na něm založených jsou pro oba tyto paralelní světy společnou minulostí. Ze stejného důvodu mohou Pod křídlem dravce ocenit i čtenáři dosud nedotčení jakýmkoliv Star Trekem, jelikož s výjimkou Kobayashi Maru nevyžaduje žádné další znalosti fikčního světa. Vše podstatné je stručně a obratně nastíněno na stránkách knihy. Pokud tedy čtenář promine poněkud kostrbatý sloh libující si v často jen stěží přehledných a zbytečně složitých souvětích a občasnou chybu či překlep (jmenuje se romulanský prétor Kazran či Karzan?), které jsou ovšem pochopitelné vzhledem k terminologické náročnosti a především délce (neuvěřitelných 614 stran textu, které překonává jen dříve vydaný román Star Trek: Zkouška ohněm – Odkud přicházejí stíny), vychutná si jeden z nejlepších česky vydaných románů podle Star Treku.

Adam Kotaška

Původní název: Star Trek - The Romulan War 1 - Beneath the Raptor's Wing
Žánr: Sci-fi
EAN: 9788073845728
ISBN: 978-80-7384-572-8
Nakladatel: Baronet
Redakce: Albert Balatka, Helena Šebestová
Překlad: Břetislav Čenda
Vazba: brožovaná
Rozměr: 108.00 x 165.00 mm
Počet stran: 640
Vydání: 1.
Datum vydání: březen 2013
Cena: 399 Kč

Anotace:

Romulané, nepřítel hrozivější než všichni předchozí, se blíží k Zemi, světům obývaným lidmi i planetám jejich spojenců. Nikdo nezná jejich tvář, nikdo neví, co požadují, nikdo neví, jak se s nimi dohodnout. Romulané útočí jako noční přízraky, zanechávají po sobě zmar, spoušť a smrt. Ani spojené síly Země, Andorie a Tellaru nestačí na zastavení krutých nájezdníků, navíc se Koalice planet, která měla představovat účinnou ochranu, otřásá v základech. Nejmocnější spojenec - Vulkán - totiž něco skrývá. A odmítá se zapojit do boje proti přicházející zkáze...

Přidat komentář