Obrázek uživatele Hanina

Historie

Členem již
8 let 3 měsíce

Moje příspěvky

První Eurocon proběhl v roce 1972 v italském Terstu a od té doby tradice pokračuje. Letošní setkání připadlo na chorvatský Záhřeb. Valná část programu je v angličtině, udělují se ceny evropského fandomu, na rozdíl od gigantických worldconů se počty účastníků pohybují kolem několika stovek a celková atmosféra bývá velmi pohodová.

"Je přeupírováno," řekla mi paní v antikvariátu, když jsem se jí pokoušela vnutit jednu nejmenovanou upírštinu. "A fantasy nechceme," dodala vzápětí. Nakladatelé si to ale nemyslí. Český trh je zaplaven milostnými ságami ve stylu Stmívání, v nichž jednotlivé páry místo vína popíjí krev, nejrůznějšími "upířími deníky" a drsnými lovkyněmi krásných (i méně krásných) zubatců.

Stříbrná bitva vzplála, stařečci, stařenky, stařeččata, třeste se!

Po smrti podle Barnese, což každého nepotěší – není vůbec nic. Skutečnost, že jednou upadne do nicoty, může lidské stvoření pořádně potrápit. Ale i zde má Barnes dobrou radu...

Poněkud úděsně znějící název ne zcela odpovídá obsahu. Je pravda, že tento díl je o něco depresivnější než předešlé a je pravda, že Zoey vyhořelá je. Vtip a neustále špičkování mezi mláďaty však z textu nevymizely.

Texty o upírech se stávají čím dál populárnějšími a zubatí krasavci se pravidelně objevují i na filmovém plátně. Éra Bély Lugosiho však dávno minula. Dnes se na výslunní upírské slávy hřejí náctiletí mladíci, chladní svou krásou a něžní svým chováním, a pohledné slečny, které jsou v zásadě velmi milé, ale dokáží být i dosti drsné když je potřeba...

Kniha začíná snovou scénou, která má působit vábivě, ale podle mě se příliš nevyvedla. Hlavní zloun je možná bůh s úžasnými křídly, ale charisma nemá, a basta fidli. Mohla by mu je dodat snad filmová podoba.

Ve čtvrté části série Škola noci - její příběh započal v Označené a pokračoval ve Zrazené a Vyvolené - se Zoey musí stát skutečnou hrdinkou a připravit se na boj se zlem, které může být daleko silnější než ona.

Zpočátku naivní a předvídatelná upírština (Označená, první díl série Škola noci) začíná nabírat děj (Zrazená), který se rozvíjí hned v několika rovinách (Vyvolená). Jak jsem zjistila v jednom nejmenovaném kadeřnictví, Zoe Redbirdová je populární i u dívek a žen, které už překročily onen pomyslný práh náctiletosti.

Zoe Redbirdová není na nové škole (rozuměj pro upíry) ještě ani měsíc, a už jsou z toho dva středně tlusté svazky. Zatímco první díl ,,Označená“ byl spíše jakýmsi zahřívacím kolem, rozhodly se autorky (maminka s dcerou zhruba ve věku hlavní hrdinky) ve druhém díle přimíchat do omáčky také nějaký ten děj. Opět se setkáme se známou partou Zoeiných kamarádů: černoška, blondýna, prostinká venkovanka, gay a prototyp dokonalého kluka, pardon, upíra. Opravdu je to jen můj dojem? Ne, není. Ať žijí stereotypy!

Stránky