Obrázek uživatele Petr Simcik

Bio

Stručné bio

Webmaster a webdesigner se zálibou ve čtení spousty písmenek, nejlépe složených v akčnější sci-fi román.

Co na sebe dál práskl/a:

Oblíbený styl - postapokalyptická scifi. Mám rád tu idylku zřícených velkoměst, obrovských opuštěných prostor a odkazů na časy, které odvál radioaktivní vítr.
Na druhou stranu, žít bych v tom nechtěl. Maximálně se tam vypravit na pár dní s foťákem a brokovnicí.

Rád se ale pustím do čehokoli. Epická fantasy, space opera, komiks...  Mým posledním objevem je Usagi Yojimbo, králík dbalý samurajské cti s proklatě rychlým mečem.

A ještě foto, to abyste mě poznali, když se potkámě někde na CONu :)

Moje osobní / i jiné www stránky:
http://www.petrsimcik.cz

Historie

Členem již
9 let 4 měsíce

Moje příspěvky

S potěšením musím konstatovat, že ve většině případů přežily příběhy přenos do komiksové podoby dobře, ne-li výborně. Přesto se našlo pár takových, které doplatily hlavně na malý prostor, jenž jim byl vyčleněn. Je to škoda a myslím si, že pokud by příběhů byla na stávajícím prostoru polovina, možná dokonce třetina, dopadlo by zpracování ještě lépe a mohli bychom držet v rukou publikaci blížící se dokonalosti. Teď již ale k jednotlivým příběhům.

Kniha Druhá je svého druhu trochu exotem. Zatímco se většina české sci-fi tvorby vydává cestou akce obalené nepříliš složitými myšlenkami, Jiří Špaček chytá ten kratší konec provazu a servíruje nám survival space robinsonádu říznutou dystopií a akci zatlačuje do pozadí, jen jako prostředek, nutné zlo, abych tak řekl. Po vřelém loňském přijetí Spěšného vlaku se jedná o další nezapomenutelnou českou fantastiku pro širší čtenářské vrstvy.

Patrick Zandl. Že vám to jméno něco říká? Zaprvé jde o šéfredaktora internetového magazínu Lupa, ale hlavně se jedná o autora jedné z těch lepších knih z edice Pevnost, epické bitvy o přežití lidské rasy pod českým vedením, Flotila Země. Kniha, kterou bych vám teď chtěl představit je ale úplně jiný šálek kávy. Dokonce to ani není sci-fi, natož fantasy. Koncernová pětiletka je totiž realita... a taky trochu červená knihovna pro muže.

Light Jagami je pilný student a kromě toho i masový vrah. Stačilo k tomu jen jedno, ...

Patnáctým dílem série o králíkovi bez bázně a hany se nám dostává do rukou pokračování příběhu započatého v díle dvanáctém, ale zatímco Ostří trav je poměrně komplikovaný příběh s více dějovými liniemi, jeho pokračování by se dalo přirovnat k tobogánu. Tobogánu, který neustále nabírá na rychlosti, jen v zatáčkách opravdu mírně přibrzdí, ale žene si to stále kupředu, téměř přímou linkou do cíle.

Asi si budete říkat co je Geekovského na předpotopní diafilmové promítačce. Podle mě hodně. Jde o technickou hračku u které se vyblbne celá rodina, je v ní trocha nostalgie a je to také jeden ze způsobů, jak nechat dětem zapomenout na všechny ty Spidermany. Ne, že bych zrovna proti Spideymu něco měl. 

Vítr svištící kolem křídel, synchronizované kulomety dštící déšť olověných střel a palec nahoru na znamení úspěšného zásahu. To jsou letecké souboje první světové války, a přesně to můžete zažít u vás v obýváku za nulových nákladů a s nulovým rizikem.

Smrt, soud, nebe a peklo, to jsou čtyři poslední věci člověka. Tři jmenované vám obstará Thomas Cale. A nebe? Na to ve světě Thomase Cala není místo.

Předně bych chtěl říci, že říjnová XB-1 má snad nejhezčí obálku i barevné sladění a je to minimálně třetí povedená obálka v řadě. Je tedy mojí velkou nadějí a příslibem toho, že už se v bočním sloupci nikdy neobjeví brčálově zelená, nebo nedej bože růžová. To jen tak na okraj. Obálka totiž určitě není tím, kvůli čemu XB-1 čteme.

Uběhlo zhruba půl roku a děti se mohou těšit z nového šmoulího příběhu. Ano, čtete správně, nový sešit Šmoulové na plovárně obsahuje na rozdíl od předchozího "jen" jeden celistvý příběh. Když jsem napsal děti, myslel jsem tím samozřejmě děti všeho věku, a navíc tvrdím, že Šmouly na plovárně tentokrát výjimečně ocení i dospělí.

Stránky