Marťanská kronika je klasika. Od prvního vydání u nás, v roce 1959, uběhlo spousta času, nicméně řada myšlenek, které se Ray Bradbury snaží předat čtenáři, jsou i v dnešní době velmi aktuální.
Jestliže prvnímu dílu trilogie byla některými čtenářkami vyčítána jistá rozvleklost děje a neustálé (a otravné) popíjení čaje, tak druhého se to netýká.
Vydání debutového románu českého emigranta Jaroslava Kalfaře u nás doprovází řada nadšených a pozitivních zahraničních recenzí. Publikující nešetří chválou a nebojí se přirovnávat k takovým peckám jako je Marťan, Solaris či nejnovější Faberův román Kniha zvláštních nových věcí. Pokud se ovšem Kosmonautovi důkladně podívate na zoubek (či spíše na raketové motory), zjistíte, že by se hodnocení dalo shrnout do jediné věty – mnoho povyku pro nic.
U příležitosti premiéry filmu Příchozí znovu vydáváme recenzi na knihu Příběhy vašeho života, v níž se nachází i povídka Příběh tvého života, podle níž byl snímek natočen.
Jen Sussmanová, Erin a Jeremy Durstovi, Rapl, Ed Hackney, Jon Verbecký a mnoho dalších. Jména lidí, kteří se bez varování ztratili a nikdo neví, kde se nyní nachází a jestli vůbec ještě žijí. Jednalo se o velkou ztrátu, která na několik měsíců úplně zastavila chod společnosti. Avšak žádná dystopie se nekoná, lidé se zvládli navrátit do normálního režimu bez zbytečného násilí a dali vše opět do pohybu. Ale to nic nemění na tom, že na Zemi zůstali pozůstalí. A právě o nich je celý příběh.
Po odbočce k dětskému čtenáři (Soukromý detektiv Matyld, 2015) se Jan Poláček vrátil k žánru, který by bylo možno nazvat životopisnou beletrií. Roku 2013 to byl Příběh spalovače mrtvol, který obsahoval novelu ze života Ladislava Fukse a něco na způsob biografické studie, nyní přichází oceňovaný autor s několika pohledy do života Jiřího Arvéda Smíchovského, pražského hermetika a válečného kolaboranta. A jak bývá u Poláčka zvykem, kniha je to důmyslná a pečlivě zpracovaná.
Ačkoliv má kniha v podtitulku slogan „omračující space opera“, klasické vesmírné bitvy ani přelety a manévry rojů vesmírných plavidel v ní nenajdete. Přesto patřím do tábora těch, kteří tvrdí, že stojí za přečtení.
Black Mask byl legendární (pulpový) časopis orientovaný především na publikování detektivních povídek. Nikdy u nás nevyšel. Jako malou náplast jsme letos dostali antologii Black Mask. Její největší význam? Exkurz do historie žánru.
Black Mask je svého druhu zjevení. Už když berete knihu do ruky, máte pocit něčeho výjimečného. Ale pozor, až při doteku. Na pultě knihkupectví ta aura nepůsobí, to až v šeru o samotě. Když knihu otevřete a prolistujete zjistíte, že se pomalu ale jistě propadáte do doby před osmdesáti lety a držíte v ruce ohmatané číslo jednoho z amerických detektvních magazínů...
Série PAX si drží setrvalou kvalitu a Dech smrti patří k pomalu se rozšiřující skupině těch opravdu děsivých a beznadějných dílů. Pokud jste se pročetli až k tomuto dílu, rozhodně je důvod pokračovat, a pokud jste o PAX ještě nezavadili, vězte, že není důvod ho nezkusit.