Kniha zkrátka nabízí novodobý pohled na upíry jako na bytosti lišící se sice od obyčejných lidí, ale jako na bytosti, které zároveň nejsou jednoduše zlé a nepovažují všechny lidskou rasu, ze které ostatně sami vzešli, za pouhý potravní doplněk. Ona modernost je ale vcelku paradoxní, protože v době vydání knihy nebyla většina jejích současných čtenářů ještě na světě.

Atmosféře knihy pak vévodí šero a tma, všeobecná stísněnost, veskrze děsivé kulisy. Tuto bezútěšnost tvůrce příběhu nastolil samotnou bizarní vizí Hluboké brány. Řetězy jsou staré a tak je téměř na denním pořádku, když se v hlubinách propasti ztratí jedinec nebo i celá budova. Každé novoluní si přidejte teror v podobě "stolování" Karneval. Připomínku londýnských ulic v okolí Whitechapelu zajišťuje neznámý "vysávač" pachtící po andělském víně. Odkazů, umně skrytých a zakomponovaných, na známá díla můžete bezesporu najít mnohem více, otázkou pouze zůstává, které si domýšlíte nebo jejich podobnost autor použil čistě nevědomě či náhodně.

Larryho Nivena netřeba českému čtenáři představovat, vždyť kdo by nečetl známé Prstence nebo nezaslechl o Kzintech. Jak byvá poslední dobou zvykem, tak se staří harcovníci dopouští časté spolupráce s mladšími a ne tak známými autory. Nejinak se tomu stalo také v případě románu Flotila světů, kde se kromě jména Larryho Nivena objevuje menším písmem Edward M. Lerner.

TOPlistŽivot je ako mesto visiace na reťaziach nad priepasťou. Je plný obmedzení, pravidiel a zákazov, ktoré ale držia spoločnosť pokope. Reťaze vymedzujú hranice relatívnej slobody a škrtia nás, ak sa nechováme v medziach normy. Túžime sa ich zbaviť, ale bez nich by nastal chaos, pád do hlbokej priepasti, tma... koniec. Uvedomujeme si to, ale vždy sa nájde niekto, kto sa chce oslobodiť a reťaze pretrhať.

Je to tak, kniha, na kterou jsem osobně netrpělivě čekal od dočtení Světlověku, konečně vyšla v českém překladu, a tuzemští čtenáři tak mají možnost vrátit se do kouzelné Anglie Věku světla. Kouzelné proto, že každodenní život v ní je určován existencí substance zvané éter. Díky ní je většina činností, při nichž si v naší realitě sdíráme své ubohé ruce a hrby, vykonávána pomocí jednoduchých zaklínadel.

Již jméno známého cukráře Ondřeje Jireše dává najevo, že se nebude jednat o nějakou obyčejnou pochutinu, kterou koupíme za nejlevnější tržní cenu. Tento fakt pak podtrhuje nejen kvalitní obálka mistra štětce Michala Ivana, ale i kvalitní pevná vazba s přebalem a dobové ilustrace lady Jany Šouflové, jejíž talent je stejně jako ten Ivanův k nezaplacení. Po řádném nasáknutí famózní vůně bělostného papíru knihu otevřeme a ocitneme se u prvního bonbónu.

Stránky

Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice  /  šéfredaktor:  Martin Stručovský  /  zástupkyně šéfredaktora: Monika Dvořáková  / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711