RECENZE: Edita Dufková, Za okraj světa (Křížové hřeby)

Článek od: Jan Kovanic - 13.06.2006

Žijeme v době zázraků. Vydavatelství Laser -book, specializované na vydávání zahraničních autorů, vydalo sbírku povídek českému autorovi. Vlastně autorce. Další zázraky pak čtenáře čekají při samotné četbě knížky, která ho zavede "Za okraj světa". Laseři krom svého dosavadního zvyku vydávat zahraniční repertoár porušili i obecně platná vydavatelská přikázání: "Povídky vydávati nebudeš!" a " Pouze osvědčené autory vydávati budeš!"

RECENZE: Jeff VanderMeer, Veniss Underground

Článek od: pagi - 19.04.2006

Fantaskní příběh trojice obyvatel bývalého Dayton Centralu, nyní známého jako Veniss, je spíše řetězením volných obrazů plných kontrastů. Láska tváří v tvář technologické dekadenci, reprezentované především genovým inženýrstvím bez hranic a bez zábran, tu tvoři hlavní spojovací můstek jednotlivých pasáží. Svět už dávno přešel svým zenitem a blíží se svému nadiru - pokud už do něj nevstoupil.

RECENZE: Jiří W. Procházka & Miroslav Žamboch, Agent JFK 2 - Není krve bez ohně

Článek od: pagi - 29.11.2005

John Francis Kovář právě nastoupil do své nové práce u E.F., z časoprostorového pašeráka se stal strážce časoprostorové rovnováhy. Narušení modulovaného hyperpole u Slavkova druhého prosince 1805 a podivná smrt jednoho z agentů E.F.ho vrhají do středu dění, které původně mělo připomínat procházku vojenským historickým muzeem. Tedy - ono to vojenské historické muzeum připomínalo, jen se trochu pomíchaly doby.

RECENZE: Richard K. Morgan, Půjčovna masa

Článek od: pagi - 12.10.2005

Smrt těla už není problémem - pokud máte dostatečný svazek bobřích koží nebo jejich aktuálních ekvivalentů. Osobnost je pravidelně zálohována a tak je opravdu jenom otázkou peněz, zda a jak rychle je pro ni zařízen obal (cizí nebo naklonovaný, ono to je jedno...) a jak rychle je do něj tato osobnost nahrána.

RECENZE: Richard K. Morgan, Půjčovna masa

Článek od: pagi - 12.10.2005

Smrt těla už není problémem - pokud máte dostatečný svazek bobřích koží nebo jejich aktuálních ekvivalentů. Osobnost je pravidelně zálohována a tak je opravdu jenom otázkou peněz, zda a jak rychle je pro ni zařízen obal (cizí nebo naklonovaný, ono to je jedno...) a jak rychle je do něj tato osobnost nahrána. Takeshi Kovacs je žoldák z periferního Harlanova světa, odpykávající se dlouholetý (sto nebo tak nějak let) trest a náhle se probere v novém obalu na Zemi, na místě, kde by se v životě nedokázal představit. Má to ovšem háček - je najat jedním z nejbohatších a nejmocnějších lidí světa a má šest týdnů na to, aby dopadl pachatele jeho (prý údajné) sebevraždy, nebo bude vymazán.

RECENZE: Andrzej Pilipiuk, Sestřenky

Článek od: pagi - 27.07.2005

Stanislava Krušewská, Kateřina Krušewská a Monika Stěpankovic. Tři dívky, vzhledem víceméně patřící do kategorie mladých děvčat od dospívající Moniky až po kantorsky vyhlížející Stanislavu, jsou přesto každá jiná.

RECENZE: Martin D. Antonín, Křivé ostří

Článek od: Anonym - 01.07.2005

"Vemte jednoho trpaslíka, tucet soudků s pivem a hospodu plnou lupičské chátry. Dobře promíchejte trpaslíka s alkoholem, a přisypejte jednu nevhodnou poznámku. (Nedoporučuje se osobně, vyšlete momentálně nejméně oblíbeného učedníka.)" - úryvek z ranhojičské ročenky

RECENZE: David Weber et al., Víc než čest

Článek od: pagi - 20.10.2003

Anglický titul More than Honor by šel přeložit i jako Nejenom Honor, čeština však Jiřímu Englišovi nedala možnost zachovat obě významové roviny názvu, které jsou v této sbírce skryty. Tři povídky bez Honor se jejího vesmíru dotýkají, čtvrtým příspěvkem je pak přehled téhož vesmíru z pera autora celé série.

RECENZE: Neil Gaiman, Američtí bohové

Článek od: pagi - 06.01.2002

Stín - ač má velmi poetické jméno - je se svojí mrtvou manželkou Laurou jedním z mála lidí, opravdových lidí, se kterými se v příběhu setkáme. Neil Gaiman oživil stránky své knihy bohy všeho druhu od původních bohů Ameriky přes ty severské až po bohy Orientu. Jsou to ale postavy velmi zvláštní. Mají lidskou podobu, většinou ani příliš nekouzlí a nadpřirozených schopností využívají jen občas. Navzájem o sobě vědí, respektují se a jejich hlavní starostí je, aby v ně lidé věřili.

RECENZE: Těžká planeta - kam to vlastně kráčíme?

Článek od: pagi - 12.10.2001

Dinosauři na sousloví těžká planeta určitě bystře zareagovali - v roce 1979 totiž v edici 13 v nakladatelství Mladá Fronta vyšla stejnojmenná sbírka SF povídek, kterou pořádal Isaac Asimov. (Náhodou mám doma originál této sbírky, přesněji druhou polovinu originálu - paperback Where Do We Go From There? Book 2, a tak jsem měl možnost nahlédnout i kousek za české vydání.)

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Recenze