RECENZE: Mike Mignola, Hellboy: Podivná místa

Když je hranice mezi realitou a sny příliš tenká, utíkáme do svých tajných skrýší ukrytých na podivných místech. Malé děti většinou utíkají do říší, které svým vzhledem připomínají pohádky. Teenageři se pro změnu zabydlují v říši splněných přání, dospělím se otevírají dveře do země „těch co prozřeli“ a starší lidé usedají do řad moudrých.

Jediný Hellboy nemá své podivné místo. Peklo ho vyvrhlo na zemský povrch a nebesa jsou pro něj příliš nóbl. Kam tedy ve chvílích krize uniknout? Do náruče nějaké dvounohé kočky či do nejbližší hospůdky. Kdepak! Do moře a ještě dál…

V pořadí šešté pokračování roháčových dobrodružství nás zavede do míst vskutku podivných. Mike Mignola se snad nikdy nevyčerpá a jeho um zůstane navždy originální, jak jinak si vysvětlit jeho nezměrnou originalitu a imaginaci. Zapomeňte na pohádky a horory! Tentokrát to bude krapet jiná jízda, než jsme zvyklý. Mike znovu inovuje a překvapuje ještě více, než kdy předtím.

Hellboy už není ten zlý hoch, jakým býval v pekle, a tak vyšetřuje jeden nadpřirozený případ za druhým. Jinak tomu není ani v této publikaci. Příběh je rozdělen na dvě povídky, které na sebe úzce navazují. Hned první část nazvaná Třetí přání hrdě vzdává hold dánskému spisovateli nejkrásnějších pohádek a to Hansi Christianu Andersenovi. Odkazování mistru příběhů o mořských panách je na místě. Třetí přání v sobě mísí legendy, pohádky, ale především nový prvek, kterým je tento celek ozvláštněn a tím je roztříštěné surrealistické vyprávění děje. Najdeme zde sice spoustu postav a vedlejších motivů, ale Mignola naštěstí neskáče od jednoho k druhému, a tak se hravě zorientujeme v tomto monstrozním opusu.

Někdo by mohl namítat, že Hellboy pod vodou je jako Homer Simpson na suchu, ovšem zde tomu tak není. Roháč se skvěle pohybuje a pere jak na suchu tak pod vodou a nebrání mu v tom kubíky vody ani nepřející zakleté mořské panny. Fanoušci Andersonovy pohádky se dočkají oné zlé čarodějnice, která v tomto příběhu zabírá místo úhlavní nepřemožitelné nemesis číslo jedna. Samotný Rasputin může blednout závistí, jelikož takhle kluzkou bestií by chtěl být každý skvělý záporák.

Druhou ještě surrealističtější polovinou celku je Ostrov. Samotný Mignola v poznámkách zmiňuje, jak mimořádně těžké bylo přesné ztvárnění lodí, ryb a moře vůbec.  Přičemž právě druhá jmenovaná patří mezi jeho nejvydařenější dílka a právem spadá do žebříčku TOP 10.

Mike bruslil tentokrát na hodně tenkém ledě. Neznámé prostředí, netypické vyprávění děje a spousta skoků mezi časy a sny. Naštěstí se chopil lana pevně a tak můžeme nahlédnout do toho nejlepšího, co kdy bylo z tohoto světa stořeno. Hellboyova minulost zůstala zahalená rouškou tajemství, ale některé záhady byly zodpovězeny takovým způsobem, že i master v comicsu musel svěsit ústa údivem. Shrnuto, podtrženo, Mike ještě zdaleka neřekl své poslední slovo, a tak nás jistě v budoucnu čeká spousta dalších výprav skoro rohatého strašidýlka. Viva Mignola!

Hellboy: Podivná místa /Hellboy: Strange Places/
Mignola, Mike
Nakladatel: Comics Centrum
Překlad: Jan Kantůrek
Obálka: Mike Mignola
Redakce: Václav Dort, Kamil Bernášek, Milena Vojtková, Martin Trojan
Rok vydání: 2009
Počet stran: 152
Rozměr: 150 x 235
Provedení : paperback
Cena: 599 Kč