LITERATURA: Čapkova Válka s mloky vyšla poprvé v korejštině

Karel Čapek zůstává na Dálném východě po Milanu Kunderovi nejvydávanějším českým spisovatelem a jeho knihy se k tamním čtenářům vrací v zajímavých vlnách. V polovině října vyšla v korejštině poprvé Válka s mloky a to dokonce s původními českými ilustracemi. Jedno z elitních nakladatelství v zemi - Open Books - vydavatel děl Eca, Grasse či Dostojevského, si pro své korejské vydání vybralo grafickou úpravu českého vydání z roku 1965, za nějž tehdejší Státní nakladatelství krásné literatury a umění (SNKLU), dostalo cenu pro knihu roku. Jeho autory byly dva členové Umělecké skupiny Radar, ilustrátor Teodor Rotrekl (1923-2004) a jeho generační kolega, grafik Václav Bláha (nar. 1923). Redaktoři Open Books si – díky podpoře a iniciativě českého velvyslanectví v Soulu – měli možnost prohlédnout zhruba desítku českých vydání tohoto Čapkova románu – na nichž se podílela taková jména jako třeba Karel Teige, Josef Čapek nebo Adolf Born a Oldřich Kulhánek. Byla to ale právě neobvyklost Rotreklových ilustrací i Bláhovy typografie a grafické úpravy, která je nadchla natolik, že už k tisku připravené korejské vydání opětovně nově graficky upravili, čímž vznikla zajímavá varianta onoho téměř půlstoletí starého pražského vydání.

„Zatímco další díla Karla Čapka v Koreji už vyšla, s překvapením jsme zjistili, že Válka s mloky nikdy publikována nebyla, byť je jedním z důležitých děl 20. století. Není jasné, proč tomu tak bylo - zřejmě z politických důvodů. Nás zaujalo, že se tato klasika zabývá vážným tématem, ale je i velmi zábavná a plná humoru,“ říká editor Open Books Gregory Limpens, korejsky mluvící Belgičan, který už teď plánuje v případě úspěchu knihy další dotisk k už vydaným třem tisícovkám výtisků. První tři recenze už v korejském tisku vyšly, ta v deníku Hankuk Ilbo byla sice popisná, ale pozitivní, další snad budou následovat.

Čapek je v Koreji znám už díky překladu R. U. R. už v polovině 20. let, kdy si ho oblíbili zakladatelé moderního korejského divadla, zejména kritik Kim U-džin (Kim U-jin / Kim Woo-jin), který o něm napsal řadu článků v tehdejších literárních časopisech. „Do tehdejší japonské kolonie se Čapkova díla dostala prostřednictvím překladů z Tokya, kde už v té době byl autor překládán a vydáván,“ říká český velvyslanec v Soulu Jaroslav Olša, jr. a připomíná několik článků, které o recepci Čapka v koloniální Koreji publikovala Zdeňka Kloslová. Ani v dalších asijských zemích není Čapek neznámý. „V Japonsku vychází prakticky všechno, v Číně je Čapek znám méně, ale vychází též. Dále existuje několik překladů do indických jazyků, do pákistánské urdštiny či vietnamštiny. Ve středoasijských jazycích – třeba v uzbečtině - se Čapek objevil na základě překladů z ruštiny už v 60. letech,“ dodává velvyslanec Olša, který se o Čapkovy překlady dlohoudobě zajímá.

Čapkova víra v sílu obyčejného člověka nachází sluchu u čtenářů i nyní, kdy k jeho odkazu opět utíkají lidé před složitostmi a paradoxy modernity či postmoderny. Korejci si tak dnes mohou přečíst nejen toto klasické dílo s motivy science fiction a satiry na fašismus, ale v posledních letech také Čapkovu trilogii Hordubal, Povětroň a Obyčejný život. „Jeho jméno znají lidé z literárních a divadelních kruhů, ovšem v těchto dnech vyšla v jiném nakladatelství třeba i divadelní hra R.U.R. jako knížka pro děti. V nakladatelství bychom rádi vydali Čapkovy esejistické knihy. Bylo by zajímavé sebrat jeho literární články a dopisy ze dvacátých a třicátých let,“ uzavírá Limpens.

Problémem ale v Korejské republice zůstává nedostatek překladatelů z češtiny, neboť tamní bohemistika má teprve dvaadvacetiletou tradici. Přestože přijímá ročně čtyřicet studentů, nevytvořila si dosud silné překladatelské zázemí, takže kromě několika tenkých dětských knížek a už zmíněné Čapkovy trilogie tu přímo z češtiny zatím vyšly jen dva romány Bohumila Hrabala – Ostře sledované vlaky a Obsluhoval jsem anglického krále. Vše ostatní - Čapkovy pohádky a povídky, jeden román Ivana Klímy, ale i Haškův Švejk před více než dvěma desetiletími – tak je překládáno přes třetí jazyk, němčinu, ruštinu a nejčastěji angličtinu. Je tomu tak i v případě korejské Války s mloky, která vychází z anglického překladu Ewalda Oserse a jejímž autorem je renomovaná překladatelka Kim Son-hjong (Kim Sun-hyeong), jejiž podpis je uveden také u korejských vydání děl Francise Scotta Fitzgeralda, Nicka Hornbyho, ale i série Stopařův průvodce po galaxii Douglase Adamse. Korejský překlad také obsahuje rozsáhlý doslov o životě a díle Karla Čapka, jeho bibliografii a dále kratší esej velvyslance Olši o Karlu Čapkovi.

(mp, jo)