AKCE+PR: Výstava Čtyřlístků

Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy Vás zve na výstavu

Čtyřlístkománie

21. dubna – 2. října 2011
zahájení výstavy
20. dubna 2011 v 17 hodin

Výstava pro všechny, kteří čítávali či ještě čtou Čtyřlístek pod školní lavicí, i pro ty, kteří čtyřlístkománii nikdy nepropadli, ale zajímalo by je, "Co na Čtyřlístku všichni mají?"

Čtyřlístkománie je výstava o fenoménu "veselého obrázkového čtení" zvaného Čtyřlístek, který si získává již třetí generaci čtenářů a je tak nejdéle vydávaným komiksem u nás. Čím si příběhy o kocourovi, prasátku, zajíci a psí holčičce – Myšpulínovi, Bobíkovi, Pinďovi a Fifince – získaly živý zájem tolika malých čtenářů a co děti i dospělé upoutává na čtveřici obyčejných zvířátek, z nichž ani jedno není superhrdinou?
Snad je to tím, že jsou dobrými kamarády, kteří společně prožívají dobrodružství, ve kterých je zlo vždycky černé a dobro bílé a vždy vyhraje. Nebo tím, že jejich příběhy jsou jednoduché a hravé, odehrávají se ve světě imaginace, ve světě takovém, jak ho vidí děti.

A taková, tedy hravá je i výstava ve Středočeském muzeu. Uvidíte zde nejstarší i novější čísla Čtyřlístku, původní kresby Jaroslava Němečka, můžete se začíst do krátkých čtyřlítskologických textů, vyzkoušet své znalosti z dějin Čtyřlístku, vytvořit vlastní komiksový příběh nebo se prostřednictvím jednoduchých úkolů ocitnout ve světě naší nerozlučné čtveřice. Máte šanci nahlédnout do domečku v Třeskoprskách, do Myšpulínovy laboratoře, Fifinčiny kuchyně, Bobíkovy tělocvičny či Pinďovy knihovny. V muzejní kavárně pak můžete posedět u kávy a Fifinčiny bábovky.

První komiksový sešit s názvem Vynálezy prof. Myšpulína vyšel v květnu 1969 jako jednorázová publikace nakladatelství Orbis a měl takový ohlas, že byl jeho tvůrce Jaroslav Němeček vyzván, aby v příbězích pokračoval. Čtyřlístek, ač zdánlivě vypadal jako časopis, časopisem nebyl, ale vycházel zprvu šestkrát, později devětkrát za rok v edici "Knihovnička Čtyřlístek". Přestože v dětských časopisech existovaly i jiné skvělé komiksy, jedině Čtyřlístek vycházel v ucelených a samostatných sešitech, a tím byl jedinečný. Od roku 1974 byl na zadní straně čísel uveřejňován ediční plán, ale datum vydání dalšího čísla nebylo nikdy oficiálně známo, takže nové dobrodružství bylo nutné v trafice vyhlížet. Počet výtisků byl totiž omezený, stačilo se v trafice o den opozdit a Čtyřlístek již byl vyprodán – i přes rostoucí náklad, který v osmdesátých letech dosahoval 200 000 výtisků. Čtenáři tak zažívali napětí, které přerostlo v kult a čtyřlístkománii. Ta dnes vrcholí například na AUKRU, kde vyvolávací cena nečíslovaných sešitů prvních dvou ročníků často překračuje deset i patnáct tisíc korun.

Někdy se objevují spory, zda je Čtyřlístek opravdu původní seriál, neboť Němečkově čteřici předcházely čtyři obdobné postavičky Dagmar Lhotové a Zdeňka Slabého kreslené kolegyní a kamarádkou Věrou Faltovou: kocour Vavřinec, pejsek Otylka, prasátko Mojmír a kozlík Spytihněv. Podobnost tu je, ale plagiátem, myslíme si, Čtyřlístek přesto není.

Scénáře původně vymýšlel sám výtvarník Jaroslav Němeček, ale již od roku 1970 se stala hlavní scénáristkou Ljuba Štíplová, která pak dobrodružství čtveřice kamarádů vymýšlela až do své smrti v roce 2009. I když v posledních dvaceti letech střídavě s dalšími autory. Zpočátku se Ljuba Štíplová podepisovala jménem svého muže Miloše Štípla, neboť její jméno bylo spojeno s výzvou Dva tisíce slov.

Sešity od počátku obsahují kromě Čtyřlístku i další seriály a jen těch rozsáhlejších (pokračujících ve více sešitech) vyšlo přes sedmdesát. Mezi nejdéle vydávané patří Anča a Pepík Lucie Lomové, Alenka a Vašek Svatopluka Hrnčíře a Adolfa Borna anebo pokračování těchto příběhů o vynálezci Semtamťukovi. Dále pak Čaroděj Metoděj Zdeňky Študlárové, Klofáč a Tlamáč Jiřiny Kröhnové a Tomáše Nového či Sherlock Holmes Rudolfa Čechury a Marcela Sterkera nebo Polda a Olda Petra Chvojky a Jaroslava Maláka a další. Na příbězích se podílela řada významných výtvarníků a spisovatelů včetně Věry Faltové, Evy Průškové, Karla Franty, Oldřicha Jelínka, Vladimíra Jiránka, Ondřeje Suchého, Martina Petišky, Vojtěcha Steklače, Pavla Šruta a dalších.

Po roce 1991 je Čtyřlístek vydávám v soukromém nakladatelství a roste množství artefaktů. I před rokem 1989 se objevovaly předměty s motivy Čtyřlístku například omalovánky, série obrázků ve žvýkačce BAJO, pohlednice a puzzle. Dnes obdobná produkce čtyřlístkového zboží plní obchod (www.myšpulín.cz).

Přestože dnes vychází řada jiných komiksů pro malé i velké, čtyřlístkománie neopouští děti ani dospělé. Školáci dodnes kupují nové příběhy i knihy s reprinty starých čísel a vyměňují si je mezi sebou nebo si příběhy půjčují v knihovnách. Dospělí zas obchodují na zmíněném AUKRU a vedou disputace, kam se poděly všechny Myšpulínovy vynálezy, když některé objevuje i vícekrát, anebo jaké vztahy vůbec panují mezi čtveřicí a není-li Fifinka maminkou Piňdi a Bobíka: Píší se i studie na nejrůznější témata ze života Čtyřlístku i dění kolem časopisu (www.chrz.wz.cz).

Jaroslav Němeček (1944) V dětství obdivoval komiksy Rychlé šípy a Pepek námořník, které sbíral jeho bratr. Takto inspirován začal Jaroslav v deseti letech kreslit své první obrázkové příběhy. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Poté nastoupil na vojnu do vojenské tiskárny, kde vytvářel plakáty. Už v roce 1965 se stal umělcem na volné noze a kreslil pro Mateřídoušku, (seriál Svetřík a Kramula) a pro nakladatelství Orbis (později Panorama). Vytvářel leporela a trojrozměrné knížky (Kocour v Botách, Kouzelník Žito). Na konci 60. let cestoval se ženou Lucií na západ (Itálie, Německo), kde v trafikách obdivovali množství dětských časopisů, zvláště komiksových. V roce 1969 nakresli vlastní obrázkové čtení pro Orbis – vznik Čtyřlístku. V 70. letech se kromě kreseb věnovat i tvorbě keramických plastik a kachlových kamen. Později pro německé egyptology kreslil repliky hrobek faraonů. Od roku 1991 vydává Čtyřlístek ve stejnojmenném soukromém nakladatelství. Na Komiksferstu v roce 2007 byl uveden do komiksové Síně slávy.

Převzato z webu věnovaného Čtyřlístku.