RECENZE: Darren Shan, Krvavé chodby - Třetí kapitola neuvěřitelné ságy

Až doposud jsem o ní čítal v knihách těch největších klasiků, jako je například Shakespeare, nebo slyšel její uchu lahodící rýmy. Ano, mluvím o lásce. Nikdy jsem neměl tu čest ji poznat, až doteď. Každičkým kouskem mé bytosti prahnu po onom památném citu, který k sobě cítili Romeo s Julií. Netrvalo dlouho a já ji skutečně poznal. Zprvu byla skutečně nádherná a nemohl jsem se jí nabažit. Má mysl byla zmatená, ale srdce mělo ihned jasno. Nedokázal jsem na ni zapomenout a nikdy nezapomenu. Má Debbie…

Před Darrenem Shanem musím jednoduše smeknout. (Klepete si na čelo a říkáte: „Zase?!“ Ano, zase.) Žádný jiný autor by nikdy lépe neuskutečnil má nejtajnější přání a nehodil je na papír, ani kdybych mu napsal sám osobně dopis. Darren, panečku, to je jiná garda! Spojil dvě nejdivočejší vize, a nechal tak vzniknout památné dílo v žánru hororové fantasy. Samotná hlavní postava je vskutku prohnaným tahem, jak si šalamounky pohrát se čtenářem. V mystifikaci je možné všechno, tak proč neudělat autora hlavní postavou, která líčí své zážitky ze světa děsu? Na obálku vytisknout tučným písmem „Obsahuje autobiografické prvky“ a máte zaděláno na hit. Bohužel v našich končinách je dosti opomíjený, zatímco v zahraničí sklidil nevídaný čtenářský úspěch. Druhým bodem je na celé sáze uplatněný seriálový koncept. Každá kniha je laděná jinak a líčí epizodický příběh, kterým se zprvu nenápadně line hlavní dějová linie. Brilantní, že ano?

Zatímco první díl byl laděn jako psychologický thriller, druhý se vezl na vlně depresivní akce. Třetí část se oproti dvěma předešlým liší úplně ve všem. Osudová love-story s Shakespearoským motivem a psychologicky nejpromyšlenějším záporákem vůbec - Murloughem. Vůbec nevadí, že se objevil pouze v této kapitole hrůzostrašné ságy, o to více je tato část skládanky vzácnější.

Příběh navazuje na události z předchozí části a několika nostalgickými momenty na něj vzpomíná. Darren Shan je po krvavém šílenství, které zažil cirkus před měsícem, vnitřně otřesen. Nedůvěřuje svému ochránci panu Hroozleymu, ale dokonce ani sám sobě. Každou noc ho pronásleduje noční můra z nedávných událostí. Naštěstí ho jeho Pán spolu s nejlepším „hadím“ přítelem Evrou vezme na malé dobrodružství. Tajemná upíří generalita pověřila pana Hroozleyho úkolem. Nikdo neví, co chystá udělat, ani jestli ve jménu dobra nebo zla. Jedno je jisté, po téhle události se vše otočí o 360°. Z kladných postav se stanou vyšinutí šílenci ochotní obětovat všechny v okolí jen ve svůj prospěch, záporáci projdou změnou téměř drastickou. Stanou se lovnou zvěří. Nebo je to jenom zvrácená hra vyšších mocností?

Shrnuto, podtrženo: Přiznám se bez mučení. Po brilantním Upírově pomocníku jsem o Darrenovi mírně pochyboval. Laťka, kterou nastavil, se zdála být nepřekonatelná. Ovšem po přečtení prvních několika kapitol mi sklaplo. Shan sice neřádil jako utržený ze řetězu, místo toho nabídl čtenáři mistrnou práci lidské psychiky. Ten tam jsou klukovské myšlenkové pochody hrdiny z první části. Upírův pomocník stárne, ač to není na jeho zevnějšku vidět, ale uvnitř dozrává v nejroztříštěnějšího hrdinu současnosti. A když se zdá, že už nemůže být hůř, připlete se mu do cesty láska, která jeho transformaci posune až k samotné hranici cynismu. Bravo, Darrene. Další zastávka: Upíří hora.