SLOUPEK: Kdo je lepší? Autor nebo autorka?

Zdá se mi, že se v naší redakci dostává v pravidelných intervalech na přetřes otázka rozdílu mezi texty napsanými autorkami a autory. Před dvěma lety jsme se v redakci pustili do hledání rozdílů nad nevinnou zmínkou ohledně madeiry. Kolegyněmi bylo nám chlapákům vysvětleno, že madeira je druh látky (Madeira (textil) – lehká plátěná látka s vyšívaným vzorem v téže barvě) a hned se strhla diskuze, že o tomhle může napsat jenom ženská. I při vzájemném hodnocení a připomínkování recenzí se dostáváme k tomu, že si na článcích kolegyň pravidelně najdeme úplně jiné klady, než-li ony na "drsných" textech mužské části redakce. Většinou se shodneme, že dámy dokážou napsat texty více emocionálně, všímají si narozdíl od chlapů drobných detailů a celkové atmosféry příběhu. Chlapci jsou pak více pragmatičtí se snahou drtit čtenáře fakty. Ačkoliv výše uvedené nemůže sloužit jako definice či pravidlo.  V poslední diskuzi k recenzi románu Smilujse (autorek Jaidy Jonesové a Danielle Bennett ;-)) jsme se dostali do menší vzájemné konfrontace nad hodnotově neutrální větou: "Na knize se podepsalo, že autorkami jsou ženy." Tečka.

Ihned se jeden gentleman do autora pustil: "...se mi nějak zdá, že máš něco proti ženským autorkám..." Osobně jsem se musel usmát nad kouzelnou odpovědí: "Já proti nim nic nemám, faktem ale je, že ženy píšou prostě jinak :)" A bylo to tu zase. Následovala odpověď, která je hodna být povýšena na axiom: "Jasně, že píšou jinak. Jsou víc empatické než autoři." Diskuze určitě bude mít pokračování, ale dodám ještě připomínky slabšího pohlaví: "Ženy píšou jinak, to je fakt, ale jinak mě napadlo totéž, co gentlemana. Ovšem ta věta je postavena tak, že ji pouze v podvědomí cítíme negativní, ale není. Ona je vlastně neutrální, neříká: "Na knize se negativně/pozitivně podepsalo, že autorkami jsou ženy." Prostě jen říká, že ji napsaly ženy, a přeber si to, čtenáři, jak chceš, jestli je to pro tebe pozitivum či negativum. :) A že muž zocelený válkou nemůže v soukromí brečet, to je podle mne mýtus. Muži-autoři o tom jen asi nepíší tak často jako ženy-autorky.  Ale to už je spíš na diskuzi pod článek, co si o tom kdo myslí :)"

A máme to. V podstatě jsme došli k diskrimanaci autorů, kteří musí hrát svou roli tvrďáků. Když se však zamyslím, nezbývá mi, než souhlasit s definicí, že ženy se snáze dostávají pod čtenářovu kůži v emocionální rovině, kdežto muži bodují spíše na faktech. Osobně spíše inklinuji k SF příběhům, kde kralují slovutní romanopisci, ale vím, že do mého srdce se nezapomenutelně zapsaly romány autorek Cherryhové, Le Guinové, Vrbenské či S. Clarkeové (a tady svůj výčet se studem končím). Přestože jsem četl víc románů od mužů, tím hlavním, co bychom měli společně řešit, jsou především literární kvality děl, které zůstávají skryty v nadčasových příbězích schopných oslovovat generace široké čtenářské veřejnosti. Žabomyší války hodnotící spíše pohlaví, než-li skutečný literární a umělecký obsah, jsou vyhozeným časem. Už pouze z principu našich každodenních zkušeností si každý nutně musí všímat rozdílnosti mezi ženami a muži. Právě jsem zabředl do oblasti genderových válek a popřel rovnost všech lidí.

Raději se s vámi loučím, než zabřednu ještě hlouběji do bezedných vod možných žalob, neboť ve zmíněné diskuzi jsme se dotkli tématu přechylovat nebo nepřechylovat.

P. S.: "V recenzi na román Smilujse" - jehož autorky v podstatě diskuzi spustily - "nenajdete pejorativní výraz definující jedno nejstarší povolání, říká jeden z našich redaktorů a pokračuje: "Dám ruku do ohně, že v celé knížce se výraz nevěstka, lehká žena či kurtizána nevyskytuje :) Dal jsem to tam schválně, podle knížky, ale pokud je to moc vulgární tak není problém to změnit." Holt, Astonovo pravidlo č. 3 - žádné vulgarity - stále platí ;-)