RECENZE: Jo Walton, Among Others

Jo Waltonová pravidelně píše recenze starších knih, hlavně SF a fantasy, na blogu Tor.com a v jejím medailonku pod recenzemi je uvedeno, že „doposud publikovala dvě sbírky básní a devět románů, z nichž poslední se jmenuje Among Others (volně přeloženo Mezi nimi), a pokud se vám líbil tento přípěvek, bude se vám líbit i kniha.“ A přesně tak to je, protože Among Others je o dospívající dívce z Walesu, která je vášnivou čtenářkou, obzvláště pak SF a fantasy. Velkou část knihy tvoří její dojmy z knih, které právě čte…pro někoho, jako jsem já, kdo vyrůstal v Illinois zhruba ve stejné době, kdy se odehrává kniha, a také vášnivě četl fantastiku, je jedním z požitků z této knihy možnost polemizovat s vypravěčkou Morwennou Phelpsovou přezdívanou Mor. Dalším požitkem je možnost ji povzbuzovat na její cestě za dalšími literárními poklady a být potěšen tím, že se jí líbí třeba kniha Times Without Number od Johna Brunnera, která byla tehdy téměř neznámá. Navíc se pobavíte u interních vtipů, jako když si Mor koupí I Capture the Castle a čeká, že to bude historický román.

Ale asi ode mě není fér, že se v recenzi zaměřuji jen na tento aspekt knihy. Ne proto, že by to nebylo hlavní jádro knihy – to rozhodně je. Ale protože Among Others je mnohem víc, než jen o „knihách, které Mor čte,“ a protože si myslím, že kniha může zaujmout i čtenáře, kteří nepochopí, proč je Mor tak nadšená, když získá výtisk knihy Číslo bestie, a kteří nevědí už dopředu, že bude zklamaná. Among Others jsou ve skutečnosti dvě různé knihy v jednom: je to bildungsroman o dospívání 15leté dívky, která řeší problémy v rodině i v nové škole, ale také fantasy s opravdu jedinečnou magií, vílami a padlou temnou královnou. A v tomto kontextu je Morina láska ke knihám, a obzvláště láska k jistému typu knih, velmi důležitým rysem její postavy. Bez toho by nebyla, tím kým je, a proto jsou její poznámky ke knihám nezbytné pro její dokreslení.

Ale o co tedy vlastně jde? Morwenna pochází z údolí v Jižním Walesu a má identické dvojče jménem Morganna (které se také říká Mor) a složitou (a krásně podrobně vylíčenou) rodinnou historii. Několik měsíců před tím, než se odehrává Among Others, ovšem došlo k tragické nehodě, při níž Morina sestra zemřela a Mor byla zraněna a musí nyní chodit o berli. Mor dává nehodu nepřímo za vinu své matce. Její matka, nevyzpytatelná a děsivá žena (to přinejmenším) totiž ovládá kouzla a jejím plánem bylo stát se něčím jako temnou královnou. Mor a Mor se tedy s pomocí víl rozhodnou její plány zmařit. A zaplatí za to vysokou cenu. Mor musí utéct z domu do Anglie za otcem, který jejich matku opustil, už když byly ještě malé. Morin otec má jednu dobrou vlastnost – je fanouškem sci-fi – a jednu docela znepokojivou vlastnost (kterou vám neprozradím), ale v podstatě je to neúspěšný muž, kterého ovládají jeho bohaté sestry. A tyto sestry rychle deportují Mor do soukromé internátní školy Arlinghurst, kterou samy kdysi navštěvovaly.

Příběh knihy se odehrává zhruba během jednoho školního roku na Arlinghurstu. Arlinghurst je typická anglická soukromá škola, nebo mi to tak aspoň přijde, podle toho, co jsem četl (je tam spousta snobství, taky láska se sportu a na dívky, jako je Mor, se ostatní dívají spatra). Ona si s tím ovšem umí poradit. Jednak je velmi dobrá studentka a jednak se naučila nestarat se moc o to, co si o ní ti pitomci myslí. Naštěstí si mezi ostatními outsidery najde pár kamarádek – Irku a židovku. Útočiště jí také poskytne několik knihovníků a konečně také SF klub, do kterého se přidá.

Ovšem pořád je tu ta záležitost s magií a s její matkou, která stále představuje určité nebezpečí. Co se mi v knize opravdu líbí, je zobrazení magie a popis víl. Mor jim sice říká víly, ale vlastně jsou to docela podivná stvoření – někdy ošklivá, jindy neuvěřitelně krásná. A když se uráčí promluvit, tak jedině v hádankách (a velšsky). Občas také Mor pomáhají s kouzly. Magie se ale chová podivně. Zdá se, že se neřídí časem a funguje dost nepřímo. A v tom je morální dilema. Mor a její sestra kdysi provedly kouzlo, které zdá se mělo za následek smrt člověka (velice nepřímo). Mor má tedy strach, že kouzla mohou ovlivnit životy nevinných lidí. Například když si přeje mít svůj vlastní karass (termín Kurta Vonneguta pro skupinu lidí se stejným zájmem) a vzápětí nachází SF klub. Nemůže se ubránit otázce, zda nebyli tito lidé nuceni vytvořit tento klub proti své vůli. Je dobré klást si podobné otázky o jakékoliv magii, a vlastně o našem jednání obecně, protože kniha tím dostává morální rozměr. Zápletka samotná se vyřeší pěkně, postupně se (s jedním či dvěma přirozenými zvraty) dozvíme nějaké detaily (ale ne všechny) o Morině minulosti, její sestře i matce. Konečné magické střetnutí pomůže Mor smířit se s některými svými problémy, ačkoliv jiné zůstávají nevyřešeny, jak už to v životě bývá.

No, už jsem se tu nažvanil celkem dost. To proto, že Among Others prostě miluju. Bude to částečně tím, že jsem přesně ta cílová skupina, na kterou kniha míří. Navíc čtu příspěvky Jo Waltonové na blogu Tor.com a líbí se mi! Jsem také jen o pár let starší než Morwenna (která se narodila ve Walesu ve stejném roce jako Jo Waltonová – ostatně sdílí spolu i další biografické údaje, jako například že Waltonová také chodila zhruba v 15 letech do školy v Anglii – ale dejte si jako vždy pozor, abyste od knihy neočekávali přílišnou autobiografickou přesnost). Ale myslím si, že jsem se do knihy zamiloval hlavně proto, že je jednoduše úžasná. Má sympatickou hlavní postavu, přesvědčivé vyprávění a solidní zápletku, jak v případě realistické „dospívající“ části příběhu, tak v té fantastické části, která je velmi dobře a originálně vymyšlena. A úplně skvělá je poslední věta!

Among Others
Jo Waltonová
Recenze: Rick Horton - http://www.sfsite.com/04b/ao342.htm

Recenze přeložena Evou Kubáčovou se svolením Riche Hortona.